57 A 3/2020

Rubrum

č. j. 57 A 3/2020 - 18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: ALVARAK GROUP a.s., IČO 25152700 se sídlem Kanadská 775, Planá nad Lužnicí zastoupeného advokátem Mgr. Pavlem Šimákem se sídlem Komenského 319, Písek proti žalovanému: Ústřední inspektorát České obchodní inspekce se sídlem Štěpánská 15, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2019, č. j. ČOI 145727/19/01004, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 57 A 3/2020 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Inspektorátu České obchodní inspekce Jihočeského a Vysočiny ze dne 17. 6. 2015, č. j. ČOI 75461/19/2000/Tc, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, neboť žalobce porušil zákaz stanovený v § 7a zákona o ochraně spotřebitele tím, že v období od 31. 5. 2017 prodal 24 odběratelům celkem 1 488 ks koupelových šumivých bomb EAN kód 8590838223419, které jsou tvarem, vůní, barvou, vzhledem i rozměry zaměnitelné s potravinou, a to s cukrovinkou „makronka“. Tím se dopustil přestupku dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť není dostatečně odůvodněno. Žalovaný se vypořádal s jeho námitkami pouze obecným konstatováním, že vyplývá porušení zákona z protokolu o zkoušce. Argumenty žalobce vyvráceny nebyly.

3. Žalobce se vytýkaného jednání nedopustil, neboť markonky vypadají zcela jinak, a jsou jiné i na dotek. Výrobek je zabalen do fólie, což makronky nebývají, na výrobku je uvedeno, že se jedná o šumivou sůl do koupele a je na ní výslovně uvedeno, že to není potravina. Je i na výrobku vyznačeno, že není vhodný pro děti. Žalobce prodává výrobky v obchodě, kde se neprodávají žádné potraviny. Nejedná se proto o hračku, proto nemůže být vytýkáno, že se z něj uvolňují malé části. Žádné nebezpečí záměny za potravinu proto nehrozí. Výrobek se prodává ve všech evropských státech, proto by se nemělo stát, že bude se zakazovat distribuce výrobku, který se standardně smí prodávat v jiných členských státech EU. Napadené rozhodnutí se tak jeví jako diskriminační a šikanózní. Žalobce proto má za to, že výrobek jím prodávaný není zaměnitelný s potravinou, a proto je navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V rámci odvolacího řízení přezkoumal prvoinstanční rozhodnutí v plném rozsahu a rovněž tak i posoudil a vypořádal námitky uvedené v odvolání. Skutkové závěry mají oporu v provedených důkazech. Jednáním žalobce byly naplněny znaky skutkové podstaty vytýkaného přestupku. Námitky žalobce uplatněné v rámci řízení byly jak orgánem prvního stupně tak i žalovanou vypořádány.

5. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

6. U žalobce byla provedena kontrola ve dnech 6. 11. 2018 až 10. 12. 2018, což bylo zadokumentováno v protokolu o kontrole. V rámci kontroly byla zjištěna nabídka koupelové šumivé bomby – makronky. Dle doložených nabývacích dokladů byl dodavatelem tohoto výrobku žalobce. Proti kontrolnímu zjištění si podal žalobce námitky, které inspektorát zamítl sdělením ze dne 17. 1. 2019. Příkazem ze dne 19. 3. 2019 inspektorát uložil žalobci za přestupek dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele pokutu ve výši 25 000 Kč. Proti tomuto příkazu si žalobce podal odpor, kterým byl příkaz zrušen. Žalobce předložil prvostupňovému správnímu orgánu ilustrační video s názorným porovnáním šumivé bomby a makronky a prezentaci internetových obchodů evropských států, kde se uvedený výrobek prodává.

7. V rámci správního řízení byl pořízen protokol o kontrole, ze kterého vyplývá, že inspektory České obchodní inspekce, Inspektorátu Jihoromoravský a Zlínský se sídlem v Brně, byl proveden odběr vzorků tohoto výrobku za účelem posouzení bezpečnosti výrobku. Výsledkem posouzení byl protokol o zkoušce, ve kterém byl učiněn závěr, že uvedený výrobek šumivá sůl ve tvaru makronky nesplnil obecné požadavky dle článku 8.2 ČSN EN 71-1 bezpečnost hraček – část jedna, mechanické a fyzikální vlastnosti, protože se Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 57 A 3/2020 z výrobku snadno ulamují kousky, které se bezezbytku vejdou do válce pro malé části. Koupelová sůl rovněž naplňuje čtyři hlavní kritéria pro výrobek zaměnitelný s potravinou, kdy může dojít k záměně, lze ho dávat do úst, cucat nebo polykat a je tak nebezpečný pro lidské zdraví. Tyto definované znaky pak byly posouzeny i senzoricky. Výrobek je tedy nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou dle § 2 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně spotřebitele.

8. Z protokolu o zkoušce, který byl proveden ohledně uvedeného výrobku, vyplývá, že ověřením bylo zjištěno, že výrobek je nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou. V důsledku toho jej pak mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví. Výrobek je označen piktogramem i když se nejedná o stanovený výrobek a nemá označení CE, tudíž se nejedná o hračku.

9. Prvostupňový orgán vydal rozhodnutí, kterým žalobce byl uznán vinným z přestupku dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, kterého se žalobce měl dopustit tím, že porušil zákaz stanovený v § 7a zákona o ochraně spotřebitele. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, když uváděl téměř shodné odvolací námitky jako proti napadenému rozhodnutí.

10. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaný k námitkám žalobce uvedl, že z protokolu o zkoušce vyplývá, že předmětný výrobek naplňuje všechna hlavní kritéria pro výrobek zaměnitelný s potravinou. Děti s ohledem na svůj nízký věk nechápou piktogramy umístěné na balení tohoto výrobku, nevhodné pro děti do 3 let a není určeno k jídlu. Naopak nápadná podoba výrobku s výše uvedenou cukrovinkou makronkou představuje značné riziko, že si malé dítě takovou věc vloží do úst. Odlišnost výrobku šumivé bomby od poživatelné makronky prezentované na videu zaslaném žalobcem jsou vcelku zřejmé pro většinu dospělých osob, ovšem ne pro malé děti. Tyto rozdíly nejsou natolik markantní. K námitce, že se v jiných evropských zemích nabízejí k prodeji uvedené šumivé bomby, žalovaný uvedl, že toto relevantní není, že se podobný výrobek prodává i v jiné zemi, aniž by byly známy bližší okolnosti tohoto prodeje a konkrétní posudky správních orgánů v těchto zemích. Rozhodující je posouzení tohoto výrobku tuzemskými kompetentními orgány v souladu s příslušnými tuzemskými právními předpisy.

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými byly výroky rozhodnutí řádně napadeny (§ 75 odst. 1,2 s.ř.s).

12. Krajský soud posuzoval důvodnost žalobních výtek na podkladě dotčených ustanovení správního řádu a rovněž vycházel ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

13. Ve vztahu k tvrzení žalobce o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajský soud vycházel z § 68 odst. 2 správního řádu, který definuje náležitosti výroku rozhodnutí a na podkladě těchto požadavků shledal, že jak rozhodnutí prvostupňového správního orgánu tak i napadené rozhodnutí obsahuje veškeré požadované náležitosti, které jsou v tomto zákonném ustanovení požadovány. Ve výrokové části je zřetelně definováno protiprávní jednání, které má naplňovat skutkovou podstatu přestupku, kde jsou popsány skutečnosti, které toto protiprávní jednání provázejí. Je zde specifikováno i konkrétní zboží co do Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 57 A 3/2020 počtu kusů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný zabýval veškerými námitkami, které byly ze strany žalobce vzneseny a jsou zde uvedeny i úvahy správního orgánu, které ho vedly k závěru, že odvolání žalobce důvodné není. Žalovaný odkázal na protokol o zkoušce i zejména na jeho závěry, ze kterých bylo vycházeno a dále reagoval na námitky žalobce ohledně toho, že výrobek je zabalený, co je na výrobku uvedeno a z jakého důvodu může být tedy šumivá bomba zaměnitelná za potravinu. Žalobce ani neuvádí, s jakou konkrétní námitkou se žalovaný nevypořádal, pouze obecně namítá, že se žalovaný vypořádal s jeho námitkami stručně a odkázal na protokol o zkoušce, když tato námitka důvodná není, neboť jak vyplývá z obsahu napadeného rozhodnutí na straně 3 a na straně 4 se žalovaný řádně odvolacími námitkami žalobce zabýval a přezkoumatelným způsobem na ně reagoval. Soud proto uzavřel, že k porušení ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu ze strany žalované nedošlo.

14. Předmětem řízení před správními orgány byla otázka, zda byly naplněny znaky správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele, kterého se měl žalobce dopustit tím, že porušil zákaz stanovený v § 7a zákona o ochraně spotřebitele, dle něhož se výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami zakazují vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat nebo darovat. Výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinami je pak definován v § 2 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně spotřebitele, jako výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zažívacího ústrojí.

15. Soud poznamenává, že ustanovení § 7a zákona o ochraně spotřebitele bylo vloženo do zákona o ochraně spotřebitele č. 64/2000, kterým se měnil zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů s ohledem na nutnost implementace Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná, a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Do současné podoby se pak uvedené ustanovení dostalo novelou zákona č. 36/2008 Sb., pokud jde o výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinou, tak se jedná o výrobky, jejichž skutečná povaha, že nejde o potravinu, není rozpoznatelná, a které proto ohrožují zdraví, nebo bezpečnost spotřebitelů. Zákon proto zakazuje takové výrobky vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat nebo darovat. Může být proto postižen za tento zákaz nejen prodávající, ale rovněž výrobce i dovozce. Postižena může být rovněž i osoba, která bude takové výrobky nabízet nebo je chtít darovat.

16. V daném případě je tedy předpisem práva Evropské unie Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná, a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů.

17. Soud konstatuje, že skutečnosti vyplývající z obsahu správního spisu nesporným způsobem doložily výsledek kontrolního zjištění. O provedené kontrole byl sepsán protokol, z něhož je zřejmé, co bylo kontrolováno, a jaké byly nálezy, jaká byla kontrolní zjištění. Není pochyb o tom, že v daném případě došlo ze strany žalobce k distribuci předmětného zboží, které bylo zajištěno, a které je zbožím zaměnitelné s potravinou, kdy tedy žalobce prodával výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinou. Soud proto učinil závěr, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 57 A 3/2020 že správní orgán řádně dospěl k závěru, že žalobce naplnil znaky přestupku dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele, soud vychází ze skutečně zjištěného skutkového stavu. V průběhu řízení nedošlo k procesní vadě, která by v rozsahu tvrzení žalobce nabyla intenzity způsobující nezákonnost rozhodnutí ve věci samé, výrok i samotné rozhodnutí správního orgánu nevykazuje tedy znaky nepřezkoumatelnosti. Posouzení toho, že předmětné šumivé bomby jsou výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou, pak vyplývá z protokolu o zkoušce, která byla provedena, z něhož je jednoznačně patrno, že předmětný výrobek naplňuje všechna hlavní kritéria pro výrobek zaměnitelný s potravinou, tedy, že není potravinou, přičemž ale může dojít k jeho záměně s potravinou, a to s cukrovinkou makronka, neboť lze jej vkládat do úst, cucat nebo polykat, a může být nebezpečný pro lidské zdraví. Pro posouzení zaměnitelnosti uvedeného výrobku za potravinu se jeví plně dostačující tento protokol o zkoušce, který byl proveden. Ohledně řešené otázky soud nemá jakoukoli pochybnost o dostatečné úrovni odborné znalosti žalovaného. Žaloba proto v tomto rozsahu tohoto žalobního tvrzení nebyla krajským soudem shledána důvodnou, když žalobce nepředložil žádný důkaz, který by tento protokol o zkoušce, respektive jeho závěry zvrátil. Jeho námitka je tedy pouze v rovině tvrzení, které není ničím podložené. Zcela irelevantní je tvrzení žalobce, že šumivá bomba je zabalena do fólie, což makronky nebývají, a že na výrobku je uvedeno, že se jedná o šumivou sůl do koupele, a je na výrobku výslovně uvedeno, že se nejedná o potravinu, a že výrobek není vhodný pro děti. Rovněž tak i skutečnost, že se výrobek prodává v obchodě, kde se neprodávají potraviny. Tyto skutečnosti totiž nejsou rozhodné pro posouzení, zda je výrobek zaměnitelný či nikoli. Rozhodné bylo posouzení předmětného výrobku poté, kdy je výrobek rozbalen, kdy jak bylo správně poukázáno v napadeném rozhodnutí žalovaným, po rozbalení tohoto výrobku odlišnost šumivé bomby od poživatelné makronky nejsou zřejmé zejména pro malé děti, neboť tyto rozdíly nejsou natolik markantní a lze tedy předpokládat, že by takovéto odlišnosti šumivé bomby a makronky mohly požití výrobku těmito dětmi spolehlivě zabránit. Proto je zcela nedůvodně žalobcem odkazováno na to, že je výrobek zabalen, a že jsou na výrobku uvedeny piktogramy, že se jedná o šumivou sůl do koupele, že se nejedná o potravinu, a že výrobek není vhodný pro děti. Rovněž tak není rozhodné, kde se výrobek dá zakoupit. Soud ž proto vyšel ze závěrů protokolu o zkoušce, neboť ten je důkazem o tom, že předmětný výrobek naplňuje všechna hlavní kritéria pro výrobek zaměnitelný s potravinou, tedy že není potravinou, ovšem může dojít k jeho záměně s potravinou (s makronkou), lze jej vkládat do úst, cucat nebo polykat a může být nebezpečný pro lidské zdraví. Jak bylo i správně poznamenáno žalovaným děti pro svůj nízký věk nechápou piktogramy umístěné na balení tohoto výrobku. Naopak nápadná podoba tohoto výrobku s makronkou, a to ohledně vybarvení, velikosti i tvar imitující makronku představuje pak riziko, že si malé dítě může uvedený výrobek vložit do úst v domnění, že se jedná o cukrovinku.

18. Nedůvodná je námitka žalobce, že se uvedené výrobky rovněž prodávají v jiných evropských zemích. Tato skutečnost není rozhodná pro závěr, zda je předmětný výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, neboť rozhodující je posouzení předmětného výrobku tuzemskými orgány dle příslušných právních předpisů, kdy do našeho právního předpisu byly implementovány i shora uvedené Směrnice Evropské unie. Skutečnost, že se případně tyto výrobky prodávají v jiných evropských zemích, pak nezbavuje žalobce odpovědnosti za uvedený přestupek, jehož skutkovou podstatu svým jednáním dle uvedeného právního předpisu žalobce naplnil. Soud proto uzavřel, že žalobce naplnil znaky správního deliktu dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 57 A 3/2020 neboť porušil zákaz stanovený v § 7 zákona o ochraně spotřebitele. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch náhradu nákladů řízení nepožadoval, když ani nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízením náklady nad rámec jeho administrativní činnosti vznikly.

20. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 6. dubna 2020 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.