57 A 31/2018

Plný text

57A 31/2018 - 51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobkyně: X bytem X zastoupené JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1 proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 za účasti: X bytem X X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 2RP6368/2018-202001, č. j. SPÚ 369622/2018 takto: Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 57 A 31/2018

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jejím odvolání proti rozhodnutí vydaného Krajským pozemkovým úřadem pro Jihočeský kraj – pobočka Jindřichův Hradec dne 19. 3. 2018 č. j. SPÚ 038855/2018/KRI, kterým byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. x. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobkyně jako nedůvodné zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že podstatou sporu je přesná hranice mezi cestou na pozemku KN x (či PK x). Tato hranice není dle žalobkyně totožná s hranicí oplocení jejího pozemku. Žalobkyně má za to, že hranice se stáčí směrem od jejích nemovitostí, cesta na silnici III. třídy ústí v podstatně méně ostrém úhlu, tím vznikal mezi cestou a nemovitostmi ve vlastnictví žalobkyně žádoucí odstup, byť několika málo metrů, oplocení pozemku žalobkyně se nenacházelo na hranici pozemku a bylo lze přijmout přiměřená účelná opatření k tomu, aby provozem na cestě nevznikaly další škody na oplocení a po deštích nevnikala voda na pozemky žalobkyně.

3. Žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu, kdy žalobkyně v průběhu řízení tvrdila nesprávné vymezení hranice pozemků, tj. vymezení pozemku cesty přímo na hranici oplocení jejího pozemku, což podložila důkazy listinnými, ze kterých je zřejmý sporný rozdíl mezi hranicí pozemků, který se nachází v nepřesnosti údajů o geometrickém určení parcel. Žalobkyně uvádí, že zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků provádí katastrální úřad, pokud vlastníci polohu hranic neznají, respektive není o této hranici shoda, je nutné provést její vytýčení. Teprve pak mohou být nově zaměřeny hranice a může být vyhotoven geometrický plán a sepsáno souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Ztotožnění hranice PK x a KN x je založeno pouze na vytýčení pozemků č. zak. 371-39Fi/98, se kterým žalobkyně nesouhlasila a odmítla jej podepsat. Katastrální úřad ji odkázal na vyřešení v rámci řízení o komplexních pozemkových úpravách, přičemž žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze uvedl, že odvolací orgán zjistil, že žalobkyně svá tvrzení a požadavky nijak nedokládá. Žalobkyně tvrdí, že odkaz na mapu z roku 1868 je pro řízení irelevantní, protože neobsahuje podrobnosti potřebné pro řešení sporné otázky.

4. Žalobkyně dále namítá nedostatečné vypořádání odvolacích žalobních bodů, kdy žalobkyně uplatňovala své připomínky a námitky opakovaně, a to dne 18. 12. 2016, 6. 12. 2017, 15. 9. 2017, 29. 1. 2018 a 28. 2. 2018, přičemž žalovaný zmiňuje pouze námitku ze dne 2. 12. 2017 a označuje ji nesprávně jako opožděnou. Žalobkyně již v námitkách z roku 2016 nesouhlasila s umístěním cesty na svém pozemku. Z komunikace je možné zjistit podstatu jejich skutečného obsahu, tj. spor o vytýčení hranice pozemku, která se žalobkyni jeví jako nezákonné umístění komunikace na jejich pozemcích.

5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedl, že pozemek parc. č. PK x má nyní par. č. KN x a v komplexní pozemkové úpravě byl označen novým parc. č. x. Tento pozemek má pak společnou hranici s pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. KN x/x/x/x a PK x, které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Správní orgán požádal o Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 57 A 31/2018 přešetření zákresu hranice pozemku parc. č. KN x, neboť žalobkyně tuto hranici při zjišťování průběhu hranic neodsouhlasila. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 17. 2. 2016 vyplývá, že zákres cesty na PK parc. č. x i její sporné části je zobrazen již v mapě z roku 1868 a do dnešního dne se nezměnil. Ze zprávy katastrálního úřadu je zřejmé, že cesta sousedí bezprostředně s pozemky žalobkyně. Činností zpracovatele návrhu se situace nezměnila.

6. Námitky žalobkyně byly řešeny katastrálním úřadem již od roku 2006. Podklady od katastrálního úřadu o jednotlivých pozemcích jsou závazné. O skutečnosti, že po parcele parc. č. PK x díl 2 v k. ú. x vede pozemní komunikace, která slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná, rozhodl Obecní úřad Rapšach. Toto rozhodnutí bylo i potvrzeno krajským úřadem, a to rozhodnutím ze dne 8. 9. 2015.

7. Námitka žalobkyně, aby hranice nevrženého pozemku parc. č. x v k. ú. x byla v horní části posunuta nejméně o 2,5 m od oplocení pozemků žalobkyně, byla uplatněna až dne 2. 12. 2017, tedy po vystavení návrhu, proto se správní orgán touto námitkou podanou až po stanovené lhůtě nezabýval. Správní orgán se zabýval námitkami žalobkyně, ovšem většinu z nich nemohl řešit, neboť se jednalo o věci týkající se katastru nemovitostí.

8. Žalobkyně sama uvádí, že ve včas uplatněných námitkách podaných v roce 2016 nesouhlasí s umístěním cesty na svém pozemku, když touto námitkou se správní orgán zabýval a reagoval na ně. Poprvé se specifikace na problém hranice cesty a oplocení objevuje až v opožděně uvedené námitce ze dne 2. 12. 2017. V předchozích námitkách žalobkyně vždy rozporovala samotnou existenci cesty, kdy uváděla, že zde cesta v minulosti nikdy nebyla, v terénu ani na mapě a pozemek pod cestou je v jejím vlastnictví. Požadavek na opravení hranice cesty vznesla až dne 2. 12. 2017, poté kdy obdržela pozvánku na závěrečné jednání, které se konalo dne 6. 12. 2017. Žalobkyně tedy uplatnila tento požadavek téměř rok po závěrečném jednání, kdy již nebyl prostor pro řešení uvedené námitky. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. se dle § 11 odst. 1 k později podaným připomínkám nepřihlíží.

9. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

10. Dne 21. 1. 2014 bylo zahájeno dle § 6 odst. 2 zákona o pozemkových úpravách řízení, a to veřejnou vyhláškou ze dne 3. 1. 2014.

11. Dne 24. 9. 2014 bylo svoláno jednání, a to veřejnou vyhláškou ze dne 29. 8. 2014. Na tomto úvodním jednání byl zvolen sbor zástupců v počtu sedmi členů. Při úvodním jednání byli účastníci seznámeni s účelem, formou, cílem, předpokládaným obvodem komplexních pozemkových úprav i s průběhem při zpracování a jeho projednáváním. Z úvodního jednání byl pořízen zápis, který byl následně zaslán všem vlastníků pozemků v obvodu komplexních pozemkových úprav.

12. Vedoucím pobočky byla jmenována dne 18. 8. 2014 komise pro zjišťování průběhu hranic pozemků, které proběhlo ve dnech 11. – 21. 11. 2014. Na zjišťování v průběhu hranic pozemků byli dotčení vlastníci pozváni dopisem ze dne 22. 10. 2014. Na základě zaměření skutečného stavu terénu byla podána žádost ze dne 28. 4. 2014 o zápis upřesněného obvodu do katastru nemovitostí. Katastrální úřad poté vydal kladné stanovisko ze dne 10. 6. 2015 k převzetí výsledku zeměměřických činností. Dopisem ze dne 28. 4. 2015 byl katastrálnímu úřadu předložen seznam parcel, které jsou dotčeny komplexními pozemkovými úpravami za účelem vyznačení poznámky do KN. Poté byl vypracován soupis nároků vlastníků pozemků, který byl zveřejněn po dobu 15 dnů od 29. 4. 2015 na Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 57 A 31/2018 obecním úřadu. Návrh komplexních pozemkových úprav byl s vlastníky průběžně projednáván. Projednání návrhu se pro všechny vlastníky uskutečnilo na Obecním úřadu v Rapšachu ve dnech 11. 1. – 13. 1. 2016.

13. Žalobkyně v průběhu projednávání návrhu nového uspořádání pozemků rozporovala existenci původní cesty (KN x), která rozděluje její pozemky (parcely KN x, KN x, KN x a PK x).

14. V průběhu řízení vyplynulo, že žalobkyně je ve sporu s obcí ohledně existence cesty evidované v současně platné katastrální mapě jako KN x, kde je uveden druh pozemku ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace. Žalobkyně při prvním projednání návrhu nového uspořádání pozemků dne 12. 1. 2016 vyslovila nesouhlas s komunikací PK x, kdy odmítla zápis podepsat. Nesouhlas se týkal komunikace označené parcelním číslem dle návrhu x. Kontrolou však správní orgán zjistil, že cesta je vedená historicky pod parc. č. x.

15. Žalobkyně v podání ze dne 25. 10. 2013 sdělila, že obec v roce 1998 vyměřila komunikace č. x na její parcele č. x, s čímž nesouhlasila. Na uvedeném pozemku parc. č. x komunikace nikdy nebyla a tím nedocházelo ke škodám na jejím majetku. Žalobkyně tedy nesouhlasila s existencí cesty označené parc. č. PK x, neboť na listu vlastnictví chybí výměra, špička pozemku je špatně zakreslená, kdy je v písemném vyjádření ze dne 12. 1. 2016 rovněž uvedla, že odmítá zakreslení cesty na parc. č. x z důvodu škod na plotě najížděním aut a stékáním vody z nezpevněné parcely před brankou.

16. Dopisem ze dne 21. 11. 2017 obdrželi účastníci řízení pozvánku na závěrečné jednání, které se konalo dne 6. 12. 2017, na kterém byly zhodnoceny průběh a výsledky komplexních pozemkových úprav a vlastníci byli seznámeni s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.

17. Dne 19. 3. 2018 vydal prvostupňový správní orgán rozhodnutí, kterým byl návrh komplexních pozemkových úprav schválen.

18. Žalobkyně dne 12. 1. 2016 vyslovila při prvním jednání nesouhlas s komunikací PK x díl 2, což doplnila i písemně. Její nesouhlas se týkal komunikace označené dle návrhu x, kdy následně bylo ověřeno z pozemkového katastru, že cesta je vedena na parcele č. x.

19. Dne 5. 10. 2016 rovněž žalobkyně uváděla nesouhlas s vyměřením komunikace parc. č. x v k. ú. x.

20. V podání ze dne 12. 1. 2016 žalobkyně rovněž uváděla, že na listu vlastnictví chybí výměra, špička pozemků je špatně zakreslená i zaměřená. Rovněž v tomto přípise odmítá zakreslení cesty na parc. č. x z důvodu škod na plotě najížděním aut a fekální vody z nezpevněné parcely před brankou.

21. Z dopisu Státního pozemkového úřadu ze dne 4. 2. 2016 vyplývá, že byla jím podána žádost ke katastrálnímu úřadu o přešetření zákresu hranice parcely KN x a rovněž tak o přešetření zákresu hranice mezi parcelami KN x, KN x, KN x, PK x a KN x (PK x) v k. ú. x, a to vzhledem k tomu, že žalobkyně neodsouhlasila tuto hranici při zjišťování průběhu hranic pozemků na obvodu pozemkových úprav. Rovněž tak vyslovila nesouhlas s existencí cesty na parc. č. PK x, neboť je špička pozemku špatně zakreslená a zaměřená.

22. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec odpověděl dne 17. 2. 2006 tak, že zákres mezi výše uvedenými parcelami prošetřoval katastrální úřad již v roce 2006 a v zákresu nebyla chyba zjištěna. Na základě žádosti správního orgánu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 57 A 31/2018 došlo opět k přešetření zákresu a chyba zjištěna nebyla. Zákres v katastrální mapě je buď původní tzn., že je převzat z mapy bývalého pozemkového katastru nebo je proveden podle výsledků zeměměřických činností, například podle geometrického plánu č. 375- 101/1998. Dále se v dopise uvádí, že uvedená špička parcely PK x, jež je zobrazena v mapě z roku 1868, její zákres je stále stejný. Pouze malá část parcely PK x o výměře 13 m2 byla oddělena geometrickým plánem č. 375-101/1998 do parcely x, kdy tento pozemek je ve Správě kraje pro správu a údržbu silnic. Hranice mezi parcelami zůstává od svého vzniku do dnešní doby nezměněná.

23. V dopisu ze dne 19. 1. 2016 žalobkyně požádala o mapu hranic a namítala, že vyměření komunikace na parcele č. x obecním úřadem v roce 1998 nepodepsala s tím, že ji chybí k parcele č. x 41 m2, proto požadovala o vyřízení záležitosti.

24. Na tento dopis katastrální úřad žalobkyni dne 16. 2. 2016 odpověděl. Opětovně věc přešetřil a zjistil, že o parcele č. x bylo vedeno v roce 2006 řízení o opravě chyby, kdy při vedení katastru byl zjištěn nesprávný zápis geometrického plánu č. 375-101/1998 do katastru nemovitostí. Tento geometrický plán byl nedílnou součástí smlouvy ze dne 10. 12. 1999, kterou žalobkyně uzavřela s M.P., B.P. a Správou a údržbou silnic Jindřichův Hradec. Při zápisu kupní smlouvy došlo k chybnému sloučení pozemků, a to dílu A o výměře 41 m2 odděleného geometrickým plánem z pozemkové parcely vedené ve zjednodušené evidenci č. x a parcely č. x, proto byla provedena oprava chyby, která vznikla zřejmým omylem při zápisu výše uvedené kupní smlouvy do katastru nemovitostí, a to tak, že z parcely č. x se oddělila neměřickým náčrtem č. x část pozemku odpovídající dílu A o výměře 41 m2 (označeného parc. č. x). Výměra parcely č. x se proto zmenšila z původních 1203 m2 na 1162 m2. O provedené opravě byli vlastníci parcel informováni dne 5. 12. 2006. Žalobkyně vyslovila nesouhlas s opravou chyby, kdy zpochybňovala platnost kupní smlouvy, proto bylo zahájeno správní řízení a rozhodnutím ze dne 11. 1. 2007 nesouhlasu s provedenou opravou bylo nevyhověno. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, přičemž Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích rozhodnutí ze dne 11. 1. 2007 potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. Parcela č. x je proto evidována s výměrou 1162 m2 a parcela č. xje evidována s výměrou 41 m2, kde je zapsán jako vlastník Mgr. J.K. a B.P., každý v podílu jedné ideální poloviny. Ke změně podílového vlastníka a číslo listu vlastnictví došlo po zápisu kupní smlouvy v roce 2013.

25. K nesouhlasu se zaměřením komunikace katastrální úřad uvedl, že se i touto námitkou zabýval Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v rozhodnutí ze dne 26. 2. 2007, kde se uvádí, že předmětem přezkumu na vklad vlastnického práva není platnost či neplatnost právního úkonu, proto katastrálnímu úřadu nepřísluší rozhodovat o existenci či neexistenci věcného práva.

26. K připomínce navrhovatelky v dopise ze dne 19. 1. 2016, že chybí metry v parcele č. x, katastrální úřad uvedl, že šetřením bylo zjištěno, že parcela č. x neexistuje.

27. Ve správním spise je rovněž zápis z jednání ze dne 1. 9. 2016, který se konal na Obecním úřadě v Rapšachu, při kterém žalobkyně rovněž rozporovala existenci cesta na parcele KN x (původně PK x), kdy setrvala rovněž na tvrzení, že tato cesta v minulosti neexistovala, pozemek pod cestou byl součástí parcely PK x.

28. V dopise ze den 18. 12. 2016 žalobkyně opětovně sdělila Státnímu pozemkovému úřadu, že nesouhlasí s vyměřenou komunikací na parc. č. x a poukázala na to, že je jí bráněno pozemek užívat. Žádala opětovně o navrácení chybějících metrů k parcele č. x a opětovně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 57 A 31/2018 poukázala na to, že špic parcely č. x byl v minulosti zastavěný, a proto nedocházelo ke škodám. Na tento dopis bylo Státním pozemkovým úřadem reagováno, a to dne 25. 1. 2017. V tomto dopise bylo žalobkyni sděleno, že dle údajů v katastru nemovitostí a provedeného šetření není tento pozemek v jejím vlastnictví a údaje katastru jsou pro úřad závazné. Proto nemohou jí být chybějící metry navráceny.

29. Dne 14. 9. 2017 opětovně žalobkyně zaslala dopis Státnímu pozemkovému úřadu, kdy opětovně poukazovala na nesouhlas s vyměřením komunikace na par. č. x a hlavně opětovně požadovala zrušení komunikace.

30. Dne 2. 2. 2017 žalobkyně opětovně zaslala připomínku, a to poté co obdržela aktualizovaný návrh pozemkových úprav, ve které poukazovala na to, že navržená hranice pozemku č. x s pozemky č. x a č. x není umístěna na hranici pozemků PK x a PK x. Požadovala, aby nová hranice pozemků PK x byla umístěna na hranici PK x a PK x. Rovněž na tento dopis bylo reagováno Státním pozemkovým úřadem, a to dne 14. 2. 2018. V odpovědi bylo poukázáno na to, že žalobkyně vždy zpochybňovala samotnou existenci cesty, kdy na základě přešetření zákresu hranice parcely KN x byly prověřeny výměry jednotlivých parcel a bylo zjištěno, že žádná výměra u parcely PK x ani u jiných parcel nechybí.

31. Obecní úřad v Rapšachu vydal dne 10. 4. 2015 rozhodnutí, dle něhož po parcele č. x/ díl 2 vede pozemní komunikace, která slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná a rovněž se na parcele PK x žádná komunikace nenachází. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, její odvolání bylo však jako nedůvodné zamítnuto.

32. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

33. Žalobkyně v rámci řízení o komplexní pozemkové úpravě již dne 12. 1. 2016 rozporovala existenci komunikace na pozemku parc. č. KN x, který má hranici s pozemky parc. č. KN x, KN x, KN x a PK x, které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Přešetřením zákresu hranic, kdy žalobkyně hranici neodsouhlasila v roce 1998, pak bylo prvostupňovému správnímu orgánu katastrálním úřadem dne 17. 2. 2016 sděleno, že se komunikace nachází na uvedeném pozemku od roku 1868 a že se zákres cesty na PK x (nyní KN x) nezměnil, z čehož je zřejmé, že se její stav v rámci komplexních pozemkových úprav nijak nezměnil, tyto údaje ohledně komunikace tedy prvostupňový správní orgán jen převzal.

34. Ze zprávy od katastrálního úřadu rovněž vyplývá, že se žalobkyně ještě před zahájením komplexních pozemkových úprav obrátila na katastrální úřad a bylo vedeno řízení o opravě chyby ohledně chybějících 41 m2, kdy katastrální úřad nesouhlasu žalobkyně nevyhověl. Její odvolání bylo rovněž zamítnuto. Katastrální úřad se rovněž zabýval i zaměřením komunikace a chybu rovněž ve výměře parcely č. x neshledal. Z těchto podkladů pak bylo i v rámci komplexních pozemkových úprav vycházeno, neboť tyto údaje byly pro uvedené řízení závazné.

35. Uvedená výhrada proto důvodná není, a to s odkazem na zprávu katastrálního úřadu, kdy správní orgán požádal o přešetření zákresu hranice pozemku parc. č. KN x. Ze zprávy katastrálního úřadu ze dne 17. 2. 2016 bylo zjištěno, že zákres cesty na parc. č. PK x i její sporné části byl zobrazen již v mapě z roku 1868 a do dnešního dne nedošlo k žádné změně. Z toho vyplývá, že cesta sousedí bezprostředně s pozemky žalobkyně, a proto Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 57 A 31/2018 nelze dovodit, že by v této situaci došlo v průběhu řízení o komplexních pozemkových úpravách nebo dokonce činností zpracovatele návrhu.

36. Zcela nedůvodná je i výhrada ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu, kdy žalobkyně opětovně poukázala na to, že tvrdila nesprávné vymezení hranice pozemků, tj. vymezení pozemků cesty přímo na hranici oplocení jejího pozemku, kdy odkazovala zejména na geometrický plán č. 375 – 101/1998 a na kopie katastrální mapy s orientačním zákresem parcel ve zjednodušené evidenci. V souvislosti s touto výhradou opětovně soud odkazuje na zprávu katastrálního úřadu, ze které je zřejmé, že katastrální úřad již v roce 2006 se zabýval uvedenými problémy žalobkyně, proto soud i k této námitce odkazuje zprávu katastrálního úřadu, dle které po parc. č. PK x díl 2 v k. ú. x vede pozemní komunikace, která slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná s tím, že jako účelová komunikace slouží dlouhodobě. O tom bylo i rozhodnuto obecním úřadem dne 10. 4. 2015, kdy bylo rozhodnuto, že po parcele č. x/ díl 2 vede pozemní komunikace, která slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná a že se na parcele PK 916/1 žádná komunikace nenachází.

37. Pokud jde o námitku žalobkyně, aby hranice pozemku parc. č. x (KN x-cesta) byla v horní části posunuta nejméně o 2,5 až 4, 5 m od oplocení pozemků, byla žalobkyní uplatněna v dopise ze dne 2. 12. 2017. Tato námitka byla však žalobkyni vznesena po lhůtě dle § 11 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách, neboť návrh byl vystaven od 5. 12. 2016 do 4. 1. 2017, proto byla uvedená námitka žalobkyní vznesena opožděně a správní orgán nemohl k této námitce přihlížet a rovněž tak k dalším námitkám, které byly vzneseny po uvedeném datu. Námitky tedy mohly být uplatněny žalobkyní jen do 5. 12. 2016.

38. Soud poznamená, že žalobkyně uvedenou námitku ohledně posunutí hranice podala opakovaně dne 29. 1. 2018, na kterou bylo reagováno dopisem ze dne 14. 2. 2018. Stejnou námitku žalobkyně opakovala v dopise ze dne 25. 2. 2018.

39. Soud proto uzavřel, že žaloba není důvodná, kdy byl řádně zjištěn skutkový stav. Rozhodnutí je přezkoumatelné, kdy správní orgán správně vycházel z údajů zjištěných od katastru nemovitostí. V souvislosti s tím soud poukazuje i na to, že vedoucím pobočky byla jmenována dne 18. 8. 2014 komise pro zjišťování průběhu hranic pozemků, které proběhlo ve dnech 11. – 21. 11. 2014, kdy na toto zjišťování v průběhu hranic byli dotčení vlastníci pozváni (na základě zaměření skutečného stavu v terénu, pak byla podána žádost o zápis upřesnění z důvodu do katastru nemovitostí, kdy katastrální úřad poté vydal kladné stanovisko převzetí výsledků zeměměřických činností).

40. Soud má za to, že se žalovaný řádně vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně, proto je zcela neoprávněně poukazováno na § 68 odst. 3 správního řádu. Z rozhodnutí správního orgánu bylo patrno, proč správní orgán považuje námitky žalobkyně za liché a proč považuje skutečnosti předestřené žalobkyní za nerozhodné a nesprávné. Z rozhodnutí jsou i patrny úvahy jakými se žalovaný při hodnocení důkazů řídil. Z rozhodnutí je tedy patrno, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, respektive jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby v případném mezery Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 57 A 31/2018 odůvodnění toto rozhodnutí vzájemně doplňovala (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014 č. j. 6As 161/2013-25).

41. Zcela nedůvodná je námitka žalobkyně, že žalovaný jednal v rozporu s § 3 správního řádu, kdy vycházel pouze z neodsouhlaseného vytýčení hranice pozemků a nezabýval se důkazy předloženými žalobkyní, neboť jak je ze spisu zřejmo žalovaný požádal o přešetření námitek, kdy tyto námitky byly katastrálním úřadem shledány jako neopodstatněné, kdy zákres komunikace na parc. č. x i její sporné části byl zobrazen již v mapě z roku 1868, kdy nedošlo do současné době k žádné změně. Proto je správný závěr žalovaného, že cesta sousedí bezprostředně s pozemky žalobkyně odedávna. Tato situace tedy nenastala v průběhu řízení o komplexní pozemkové úpravě. O tom, že na uvedené parcele je komunikace, svědčí i shora citované rozhodnutí o deklaraci komunikace.

42. Správní orgány se tedy řádně zabývaly nesouhlasem žalobkyně s umístěním cesty po jejím pozemku, kdy žalobkyně zejména namítala, že zde cesta v minulosti nebyla, což bylo vyvráceno, neboť dle sdělení katastrálního úřadu je cesta zobrazena již od roku 1868 a ve vlastnictví žalobkyně nikdy nebyla.

43. Požadavek na opravení hranice cesty byl vznesen ze strany žalobkyně až dne 2. 12. 2017, tedy poté, kdy žalobkyně obdržela pozvánku na závěrečné jednání, které se konalo dne 6. 12. 2017. Jestliže byla tato námitka uplatněná téměř rok po závěrečném jednání, nemohl správní orgán této námitce přihlížet, neboť v době vystavení návrhu mají účastníci řízení poslední možnost podat své námitky a připomínky k vystavenému návrhu (srov. § 11 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách).

44. Soud proto uzavřel, že námitky důvodné nejsou, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl v řízení úspěch, ovšem práva na náhradu nákladů řízení se vzdal.

46. Zúčastněným osobám nebyla rovněž náhrada nákladů řízení přiznána, a to s odkazem na § 60 odst. 5 s.ř.s., kdy v souvislosti s tímto řízením jím žádná povinnost ze strany soudu ukládána nebyla. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 9 57 A 31/2018 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích dne 24. dubna 2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.