57 A 31/2019

Rubrum

č. j. 57 A 31/2019 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové a soudců Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka a JUDr. Marie Trnkové v právní věci žalobce: P.Č. bytem X zastoupeného JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem se sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2019, č. j. KUJCK 91413/2019, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 13. 8. 2019, č. j. KUJCK 91413/2019 a rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 7. 2. 2019, č. j. ODSH/19512/2018-11 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 57 A 31/2019 1. Žalobce se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 4. 10. 2019 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 7. 2. 2019, č. j. X, kterým bylo zamítnuto připojení sousední nemovitosti pro výstavbu rodinného domku, pozemku parcelního čísla X v k.ú. X na pozemní komunikaci silnici X. Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a odvolání žalobce bylo zamítnuto.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že si podal dne 16. 11. 2018 žádost o povolení připojení pozemku na silnici č. X, ve které výslovně uvedl, že povolení připojení nemovitosti žádá z důvodu výstavby jednoho rodinného domu, když k žádosti připojil vyjádření Správy a údržby silnic Jihočeského kraje ze dne 15. 10. 2018 a projektovou dokumentaci. Magistrát města České Budějovice si vyžádal závazné stanovisko Policie ČR, která v závazném stanovisku ze dne 12. 10. 2018 uvedla, že k žádosti měla být připojena i schválená územní studie lokality X, ve které je navrženo ZTV, přičemž Policie ČR je toho názoru, že nově budované ZTV by mělo obsloužit všechny pozemky v lokalitě, neboť z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je nevhodné vybudovat ZTV, na které se napojí pouze část stavebních pozemků a část se připojí na silniční síť.

3. Žalobce reagoval na závazné stanovisko, ve vyjádření uvedl, že po schválení územní studie došlo k jednání vlastníků pozemků dotčených touto územní studií, přičemž tito vlastníci se nedokázali dohodnout, a proto realizace výstavby ZTV dle územní studie není možná. Žalobce uvedl, že jako vlastník pozemku parcelního čísla X je v současné době jediný, který hodlá stavbu zrealizovat, a to i za cenu toho, že v souladu s územní studií bude realizovat jen jeden rodinný dům na severní části pozemku. Prvostupňový správní orgán předložil dopis žalobce Policii ČR s žádostí o předložení opětovného závazného stanoviska, přičemž policie vydala dne 21. 1. 2019 další nesouhlasné stanovisko, které z velké části okopírovala z předcházejícího závazného stanoviska a doplnila, že schválená územní studie byla zpracována na základě platného územního plánu obce, kdy dopravní obslužnost dotčených pozemků by měla být zajištěna vybudováním dopravního skeletu ZTV. Prvostupňový správní orgán proto nevyhověl podané žádost o připojení pozemku žadatelů na silnici X zamítl.

4. Žalobce napadl toto rozhodnutí odvoláním. Žalovaný odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl, přičemž nejprve si vyžádal postupem dle § 149 odst. 4 správního řádu potvrzení nebo změnu vydaných závazných stanovisek, kdy policie ve svém stanovisku ze dne 27. 5. 2019 potvrdila platnost obou shora citovaných závazných stanovisek. Policie ze dne 12. 12. 2018 a 21. 1. 2019, kdy setrvala na tom, že je třeba vždy preferovat připojení sousedních nemovitostí na k tomu zřízené místní komunikace, navržené ZTV není zpracováno v souladu s obecnými požadavky na plynulost provozu na pozemních komunikacích, neboť neřeší dopravní napojení veškerých budoucích stavebních parcel zájmové lokality na místní komunikaci, a proto jako řešení doporučila policie provést úpravu územní studie lokality X takovým způsobem, aby na silnici X vzniklo pouze jedno připojení, a to místní komunikace, na kterou budou následně připojeny všechny sousední nemovitosti v dané lokalitě. Na základě tohoto stanoviska pak žalovaný odvolání žalobce zamítl.

5. Žalobce namítá zejména nevypořádání námitek, přestože ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu vypořádání námitek předpokládá, kdy se zejména žalovaný nevypořádal s námitkou týkající se zpracované územní studie X, řešení ZTV předmětné lokality obce X, jejíž součástí je i předmětné připojení pozemku žalobce. Žalobce poukazoval na to, že stavbu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 57 A 31/2019 ZTV nebude možno realizovat, neboť někteří vlastníci pozemků nechtějí na stavbu ZTV přistoupit, a proto poukazoval na to, že je jediný, kdo chce stavbu realizovat, a kdy v souladu s územní studií bude realizovat jen jeden rodinný dům na severní části pozemku. Dále poukazoval na to, že dle územního plánu je pozemek zahrnut do ploch smíšených a obytných, když tyto plochy jsou svým hlavním využitím určeny pro činnosti spojené s bydlením. Nicméně územní plán uložil povinnost další možnost využití pozemků v této lokalitě prověřit územní studií, která byla následně zpracovaná Ing. arch. B. Žalobce byl připraven výstavbu dle územní studie realizovat, nicméně z důvodu neochoty dalších vlastníků pozemků dotčených územní studií přistoupit na stavbu ZTV, se rozhodl, že v souladu s územním plánem a v souladu s územní studií bude realizovat výstavbu rodinného domu na severní části pozemku, a to i přesto, že nebude možno pozemek využít pro stavbu více domů, jak předpokládala územní studie. Žalobce poukazoval na to, že požadoval připojení pozemku na silnici v části obce X, v úseku s omezenou rychlostí 50 km, na přehledném úseku s dostatečným zajištěním výhledových poměrů, kdy zajíždění a vyjíždění vozidel z pozemku bude zajištěno vždy popředu, kdy v daném místě je na komunikaci připojeno vícero nemovitostí s bezkolizním užíváním sjezdů. Dále žalobce poukázal na to, že závazná stanoviska policie je staví do neřešitelné situace, jestliže zda se bude stavba realizovat, je odvislé na vůli ostatních vlastníků. Tyto námitky nebyly správním orgánem vypořádány, bylo poukázáno jen na to, že správní orgán rozhoduje v souladu se závazným stanoviskem. Tento postup dle žalobce správný není, neboť bylo povinností správního orgánu vypořádat se s jeho námitkami i v případě, kdy jeho výrok je závislý na závazném stanovisku jiného správního orgánu.

6. Dále žalobce poukazuje na nezákonnost podkladových rozhodnutí, a to na nezákonnost závazných stanovisek vydaných policií dne 12. 12. 2018, 22. 1. 2019 a 27. 5. 2019. V daném případě, přestože policie byla vyzvána o vydání nového závazného stanoviska, které by reagovalo na námitky žalobce, vydala závazné stanovisko, do kterého zkopírovala podstatnou část závazného stanoviska předcházejícího ze dne 12. 12. 2018, aniž by reagovala na námitky žalobce, že výstavba ZTV dle územní studie nebude možná s poukazem na neshodu vlastníků dotčených pozemků, a že proto je žádáno o připojení toliko jejich pozemku na silnici. Z obsahu závazných stanovisek ze dne 12. 12. 2018 a 22. 1. 2019 plyne, že policie se vyjádřila jen k dopravnímu řešení uvedenému v územní studii nikoli k žádosti, kdy žadatelé chtěli připojit pouze jeden konkrétní pozemek na silnici. Tyto vady závazných stanovisek nebyly odstraněny ani v rámci odvolacího řízení, jestliže v závazném stanovisku policie nelogicky poukázala na nevhodně navrženou ZTV, která neřeší dopravní napojení veškerých budoucích stavebních parcel na plánovanou místní komunikaci a uzavřela, že takto navržené ZTV není v souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Podle žalobce se tedy policie nevyjádřila v podkladových rozhodnutích k podané žádosti ani k námitkám žalobce, kdy nevzala v potaz, že výstavba ZTV dle územní studie realizována nebude, a to pro neexistenci shody mezi vlastníky dotčených pozemků.

7. Dále žalobce poukazuje na rozdílný přístup Policie ČR, kdy v souvislosti s tím poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci č. j. X. Žalobce rovněž namítá zásah do vlastnického práva, kdy opětovně poukazuje na to, že závazná stanoviska se primárně vyjadřovala k územní studii, kdy shodně bylo uvedeno, že navržené ZTV není v souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, kdy policie jako řešení doporučila provést úpravu územní studie, aby Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 57 A 31/2019 vzniklo pouze jedno připojení, a to na místní komunikaci, na kterou budou následně připojeny všechny sousední nemovitosti v dané lokalitě. Žalobce má za to, že policie si nemůže žádným způsobem podmiňovat vydání kladného závazného stanoviska tím, že vlastníci dotčených šesti pozemků řešených územní studií vybudují na takových pozemcích místní komunikaci, na kterou se budou připojovat jednotlivé parcely. V případě, kdy policie měla informace o tom, že vlastníci dotčených pozemků s výstavbou ZTV nesouhlasí, je kladení objektivně nesplnitelných požadavků ze strany policie nepochopitelné. Žalobce proto uzavřel, že jestliže policie v lokalitě nepovolí přímé připojení jakéhokoli pozemku na silnici, neboť trvá na jednom připojení, a to místní komunikace, proto de facto došlo k tomu, že dané území je v zásadě nezastavitelné, neboť vlastníci pozemků řešených územních studií se na výstavbě ZTV nedokážou dohodnout. Tímto nezákonným postupem policie pak došlo i k poklesu ceny nemovitosti žalobce. V tom je spatřován zásah do jeho základního práva majetek vlastnit. Proto je navrhováno žalobcem zrušení, jak napadeného rozhodnutí, tak i prvostupňového rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019 s tím, aby věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

8. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

9. Žalobce si podal dne 16. 11. 2018 žádost o vydání povolení připojení sousední nemovitosti pro výstavbu rodinného domu na parcele č. X k pozemní komunikaci na odbor dopravy a silničního hospodářství, Magistrátu města České Budějovice.

10. Prvostupňový správní orgán zajistil závazné stanovisko Policie ČR, souhlas vlastníka komunikace ze dne 15. 10. 2018, který byl součástí podané žádosti o připojení. Součástí žádosti byla projektová dokumentace pro připojení sousední nemovitosti, která byla vypracována Bc. J. M.

11. Dopravní inspektorát České Budějovice, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, vydal k předložené projektové dokumentaci nesouhlasné závazné stanovisko. Z odůvodnění vyplývá, že dle závazného stanoviska nově vybudované ZTV komunikace by měla obsloužit všechny pozemky v této lokalitě, a proto je nevhodné vybudovat ZTV, na které se napojí pouze část stavebních pozemků a část se připojí na silniční síť. V tom případě pak vybudování ZTV nesplnilo svůj účel. Z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je vhodné řešit připojení jednotlivých stavebních parcel zájmové lokality na navržené místní komunikace, silnice třetí třídy je určena ke vzájemnému spojení obcí, nebo jejich napojení na ostatní komunikace. Žalobce nesouhlasil s tímto závazným stanoviskem, k jeho námitkám silniční správní úřad si vyžádal nové závazné stanovisko od Policie ČR, když ve druhém závazném stanovisku bylo odkázáno na obsah předchozího závazného stanoviska ze dne 12. 12. 2018 s tím, že dopravní inspektorát je názoru, že schválená územní studie, ke které se dopravní inspektorát nevyjadřoval, byla zpracována na základě platného územního plánu obce, kdy dopravní obslužnost dotčených pozemků by měla být zajištěna budováním dopravní skeletu ZTV, proto bylo setrváno na předchozím stanovisku.

12. Dne 7. 2. 2019 vydal Magistrát města České Budějovice rozhodnutí, kterým nevyhověl žádosti o povolení připojení na pozemní komunikaci ve smyslu § 10 zákona č. 13/1997 Sb., kterou podal žalobce spolu s dalšími spoluvlastníky předmětného pozemku, a to I.Č., J.S. , L.Š., A.N. a M.S, 13. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 7.

2. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 57 A 31/2019 2019 bylo potvrzeno. Žalovaný v rámci odvolacího řízení, vzhledem k tomu, že odvolání směřovalo i proti obsahu závazného stanoviska, postupoval dle § 149 odst. 4 správního řádu a vyžádal si od nadřízeného správního orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska potvrzení nebo změnu vydaného závazného stanoviska. Nadřízený správní orgán Policie ČR potvrdil platnost obou napadených závazných stanovisek, kdy v tomto třetím stanovisku nadřízený správní orgán potvrdil stanovisko věcně a místně příslušného orgánu Policie ČR, kdy setrval na závěru, že je nutnost vyřešit dopravní obslužnost celé zájmové lokality v souladu s územním plánem obce. Bylo poukázáno na to, že je vždy výhodné řešit lokalitu jako celek, nikoli po jednotlivých pozemcích s tím, že je výhodné připojovat jednotlivé sousední nemovitosti prostřednictvím pozemních komunikací nižšího dopravního významu, než velkým množstvím samostatných sjezdů, kdy každé připojení představuje potenciální ohrožení pro bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. V daném případě se jedná o připojení na intravilánový úsek silnice třetí třídy. Tedy silnice určené primárně pro spojování obcí nebo jejich připojení na ostatní pozemní komunikace. K územní studii bylo uvedeno, že studie počítá s připojením severní části řešeného pozemku na silnici třetí třídy, kdy policie poukázala na nevhodně navrženou ZTV, která neřeší dopravní napojení veškerých budoucích stavebních parcel zájmové lokality na plánovanou místní komunikaci. Takto navržené ZTV proto není dle policie v souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, proto bylo doporučeno provést úpravu územní studie tak, aby na silnici X vzniklo pouze jedno připojení, a to místní komunikace, na kterou budou následně připojeny všechny sousední nemovitosti v dané lokalitě. Proto je dle policie ZTV nevhodné a byla potvrzena platnost napadených závazných stanovisek. Žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce zamítl s odkazem na toto závazné stanovisko Policie ČR s tím, že silničnímu správnímu úřadu ze zákona nepřísluší posuzovat způsob odůvodnění závazného stanoviska dotčeného orgánu státní správy. Policie se v obsahu závazného stanoviska zaobírá problematikou bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci v předmětném místě navrhovaného připojení. Obsah stanoviska je pak pro silniční správní úřad závazný a povolení připojení nemůže být vydáno v rozporu s tímto závazným stanoviskem.

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Závazná stanoviska jsou upravena v § 149 správního řádu. Podle § 149 odst. 1 věty prvé správního řádu je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.

16. Ohledně přezkumu dospěl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k závěru, že závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního řádu nejsou rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu ani § 65, neboť sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva a povinnosti. Soudní přezkum jejich obsahu je pak umožněn až v rámci konečného rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s.ř.s. (viz X) K náležitostem závazných stanovisek se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku č. j. X tak, že při vydávání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu z roku 2004, jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, je třeba na základě § 154 správního řádu přiměřeně použít ustanovení o obsahu, formě a náležitostech rozhodnutí (§ 67 a § 68 správního řádu). Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 57 A 31/2019 17. Správní orgán, který je příslušný k vydání závazného stanoviska má postavení dotčeného orgánu podle § 136 správního řádu. Správní orgán, který vede řízení, by měl zejména přidat kopii materiálů tvořící součást spisu a správní orgán, který je příslušný k vydání závazného stanoviska by měl správnímu orgánu, který vede řízení, poskytnout všechny informace důležité pro řízení (§ 136 správního řádu).

18. Soud uvádí dosavadní úkony příslušných orgánů Policie České republiky.

19. V závazném stanovisku ze dne 12. 12. 2018 je uvedeno, že projektantem byly posouzeny požadavky rozhledových poměrů dle ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“, kde se uvádí, že rozhledové poměry vyhovují, projektantem je prokázána i technická možnost připojení na silniční síť. Dopravní inspektorát má za to, že nově budované ZTV komunikace by mělo obsloužit všechny pozemky v této lokalitě, z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je nevhodné vybudovat ZTV, na které se napojí pouze část stavebních pozemků a část se připojí na silniční síť. Proto by bylo vhodné řešit připojení jednotlivých stavebních parcel na místní komunikaci, kdy silnice třetí třídy je určena ke vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní komunikace. V tomto závazném stanovisku je tedy Dopravním inspektorátem Policie ČR hodnocena územní studie jako nevhodná, a proto dopravní inspektorát nemůže vydat souhlasné stanovisko.

20. V závazném stanovisku ze dne 21. 1. 2019 rovněž Policie ČR vyslovila nesouhlas s připojením sousední nemovitosti parcely č. X přes pozemek par. č. X na silnici X, kdy v tomto závazném stanovisku byl převzat obsah závazného stanoviska ze dne 12. 12. 2018 a bylo doplněno, že schválená územní studie byla zpracována na základě platného územního plánu, proto dopravní inspektorát setrval na svém předchozím stanovisku.

21. Ze stanoviska nadřízeného správního orgánu ze dne 27. 5. 2019 vyplývá, že v rámci přezkumného řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že napadená závazná stanoviska byla nezákonná či věcně nesprávná, a proto byla potvrzena jejich platnost. Tento nadřízený správní orgán se ztotožnil s argumentací v předchozích stanoviscích s tím, že je vhodné řešit napojení jednotlivých pozemků jako celek nikoliv po jednotlivých pozemcích, což by následně mohlo znemožnit připojení pozemků sousedních. V daném případě se jedná o připojení na intravilánový úsek silnice III. třídy, tedy silnice primárně určené pro spojování obcí nebo jejich připojení na ostatní komunikace a policie má snahu minimalizovat potenciálně nebezpečná místa. Dále tento nadřízený správní orgán setrval na tom, že územní studie je ohledně řešení ZTV nevhodná, že je nutné provést úpravu územní studie tak, aby na silnici X vzniklo pouze jedno připojení, a to místní komunikace.

22. Při vydávání závazných stanovisek podle § 149 správního řádu, jejichž obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu je třeba přiměřeně použít nejen, jak bylo výše judikováno, ustanovení o obsahu formě a náležitostech rozhodnutí (§67 a § 68 správního řádu), ale jak je nutno dovodit ustanovení o podkladech pro vydání rozhodnutí (§ 50 až 52 správního řádu). Klíčové je ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, dle něhož v odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jejich vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Výrazem přiměřeně se rozumí s ohledem na povahu věci. Jestliže ovšem jde o stanovisko, jejíchž obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, a na němž tudíž věc často stojí a s nímž Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 57 A 31/2019 někdy padá, pak povaha věci říká, že i na odůvodnění takového závazného stanoviska je nutno klást vysoké nároky. V daném případě se však odůvodnění závazného stanoviska k těmto požadavkům ani nepřiblížilo a to ani odůvodnění potvrzujícího vyjádření Policie ČR – Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 27. 5. 2019 neboť toto odůvodnění vady náležitě neodstranilo.

23. V daném případě postupoval správně žalovaný a vyžádal stanovisko nadřízeného správního orgánu. Závazné stanovisko s jeho potvrzením, správním orgánem nadřízený správnímu orgánu příslušnému k jeho vydání, tvoří jeden celek. Jak vyplývá z obsahu závazných stanovisek ze dne 12. 12. 2018 a 22. 1. 2019 v daném případě došlo ze strany policie zejména k hodnocení územní studie předmětné lokality X, na základě které ovšem žalobce nežádal o připojení zamýšleného rodinného domu na pozemní komunikaci, nepožadoval připojení pozemků na pozemní komunikaci – silnici X, kdy zejména v rámci celého řízení poukazoval na to, že podle územní studie by měly být na předmětném pozemku parc. č. X vybudováno 27 rodinných domků. K realizaci územní studie nedojde vzhledem k tomu, že dohoda mezi spoluvlastníky předmětné nemovitosti možná není, a to z důvodů finančních. Proto za tohoto stavu bylo zcela nadbytečné, aby bylo ze strany Policie ČR reagováno na obsah schválené územní studie předmětné lokality, jestliže se žalobce této studie nedovolává, požaduje připojení pouze pro jeden rodinný dům, a to na silnici třetí třídy. Zcela nadbytečné pak jsou úvahy policie o tom, jak je vhodné a nevhodné vybudovat ZTV, zda je tedy třeba napojit pouze část stavebních pozemků a část připojit na silniční síť. Rovněž tak nadřízený správní orgán ve svém závazném stanovisku ze dne 21. 5. 2019 opětovně se zabývá pouze touto územní studií, kdy dokonce dospěl k závěru, že ZTV je tedy nevhodné a je nutné tedy provést tedy jeho úpravu. Odůvodnění těchto závazných stanovisek se tedy zcela míjí s obsahem žádosti, která byla žalobcem podána, kdy je požadováno připojení pouze jednoho rodinného domu a bylo jím zejména poukazováno na to, že stavbu nelze dle území studie realizovat pro neshodu vlastníků, kdy žalobce je jako jediný vlastník, který hodlá na předmětném pozemku realizovat stavbu rodinného domu s tím, že dopravně se jedná o méně výrazný sjezd a dle projektové dokumentace je připojení dopravní novostavby rodinného domu na průjezdný úsek silnice X možný. Podle technické zprávy ohledně rozhledových poměrů je připojení na uvedenou silnici zcela vyhovující, rozhledové poměry vyhovují. Rovněž je technická možnost připojení na silniční síť. Tyto okolnosti ohledně projektové dokumentace jsou rovněž uvedeny v závazném stanovisku ze dne 12. 12. 2018, rovněž tak je na ně odkázáno i v závazném stanovisku ze dne 21. 1. 2019, přesto nebylo žádosti žalobce vyhověno. Když s tímto závěrem projektu se v závazném stanovisku ani dotčený správní orgán nezabýval.

24. Vzhledem k tomu soud shledal předmětné závazné stanovisko ve spojení s potvrzujícím vyjádřením správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k jeho vydání nezákonným. Podle § 149 odst. 3 správního řádu, jestliže byl v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne. Soud má však za to, že správní orgán, který řízení vede, může postupovat podle § 149 odst. 3 správního řádu jen tehdy, jestliže bylo předmětné závazné stanovisko vydáno v souladu s právními předpisy. Z toho pak vyplývá, že správní orgán, který řízení vede, musí závazné stanovisko posoudit. Posouzení přitom nepodléhá odborná stránka stanoviska ve smyslu její správnosti, to by pak popíralo samotný smysl závazných stanovisek. Správní orgán, který řízení vede, je však povinen zabývat se úplností, určitostí a srozumitelností závazného stanoviska, jakož i tím, zda se správní orgán Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 57 A 31/2019 příslušný k vydání závazného stanoviska nedopustil zjevného skutkového nebo právního pochybení. Není-li závazné stanovisko v tomto ohledu v souladu s právními předpisy, nelze žádost bez dalšího zamítnout. Nebyla-li by zde jiná cesta, musel pak správní orgán, který řízení vede postupovat podle § 147 odst. 5 správního řádu. Soud má za to, že je povinností odvolacího správního orgánu ověřit, zda nadřízený orgán řádně reagoval na odvolací námitky uvedené žalobcem proti závaznému stanovisku a není-li tomu tak, měl by od něj žádat nápravu. Jinak se vystavuje riziku, že pro nepřezkoumatelnost bude zrušeno jeho vlastní rozhodnutí, ačkoli on sám při zdůvodňování svých hmotněprávních úvah nepochybil.

25. Důvodná je proto námitka žalobce, že nebyly řádně vypořádány jeho námitky ze strany žalovaného v případě, že namítal, že nebude možné realizovat stavby ZTV dle územní studie v případě, že vlastníci pozemků nechtějí na stavbu ZTV přistoupit, kdy žalobce jako jediný chce v dané lokalitě stavbu realizovat. Žalovaný nereagoval na námitku žalobce, že připojení pozemku na silnici v části obce Lipí v úseku, kde je omezena rychlost 50 km/hod. na přehledném úseku s dostatečným zajištěním výhledových poměrů, kdy v daném případě je na komunikaci připojeno vícero nemovitostí s bezkolizním užíváním sjezdů. Rovněž nebyla tato námitka žalovaným vypořádána, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný pouze odkázal na závazná stanoviska, aniž by na tyto námitky reagoval. V tomto směru je pak odůvodnění napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelné.

26. Soud proto uzavřel, že v daném případě primárně pochybil správní orgán příslušník k vydání závazného stanoviska, sekundárně ovšem pochybil i správní orgán, který řízení o žádosti žalobce vedl, a to tím, že žádost zamítl za použití závazného stanoviska, které nebylo vydáno v souladu s právními předpisy. Žádoucí náprava pak nebyla sjednána ani v odvolacím řízení, proto se jedná o procesní vadu, která měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

27. Žalobce vznesl další námitky ohledně napadeného rozhodnutí, ovšem v případě, že závazné stanovisko příslušného orgánu Policie ČR je nadbytečně, aby se soud za tohoto stavu přezkoumávané věci zabýval dalšími žalobními námitkami, než je zákonnost závazného stanoviska a postupů správních orgánů ve vztahu k němu.

28. Podle § 75 odst. 2 věty prvé soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Podle § 75 odst. 2 věty druhé s.ř.s., byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Z toho plyne, že soud je oprávněn přezkoumat zákonnost podkladového úkonu správního orgánu, explicitně však z něj nevyplývá, zda je soud oprávněn jej také zrušit. Zákonodárce jednoznačně nevyjevil, jak má soud postupovat v případě, že onen jiný správní úkon správního orgánu, který byl závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí shledán nezákonným.

29. Ustanovení § 75 odst. 2 s.ř.s. umožňuje soudům ve správním soudnictví přezkoumávat zákonnost subsumovaných správních aktů. Toto ustanovení však nezakládá pravomoc správních soudů takové akty zrušovat. Měla-li zjištěná nezákonnost subsumovaného aktu vliv na zákonnost žalobou napadeného aktu finálního, soud zruší tento finální akt a s nezákonností subsumového aktu se vypořádá v odůvodnění svého rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 9 57 A 31/2019 30. Právní mocí rozsudku krajského soudu věc se ocitne ve stádiu před vydáním rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Závazná stanoviska Policie ČR, které soud shledal nezákonným, však nebyly napadeným rozhodnutím zrušeny, a tedy nadále existují a mají právní účinky. S touto skutečností se bude muset prvostupňový správní orgán vyrovnat, nebude-li zde jiná cesta, bude správní orgán, který řízení vede, nucen postupovat podle § 149 odst. 5 správního řádu.

31. K odstranění eventuálních rozporů mezi správním orgánem, který řízení vede a správním orgánem, který vydává závazné stanovisko, by měla být uplatněna zásada vzájemné spolupráce správních orgánů v zájmu dobré správy, jehož výsledkem může být určitá moderace obsahu závazného stanoviska nebo postup formalizovanější, a to konkrétně ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu upravující řešení rozporů mezi správním orgánem, který řízení vede a dotčenými správními orgány. Je povinností správního orgánu, který vydává závazné stanovisko, aby je vydal v souladu s právními předpisy.

32. Soud poznamenává, že územní studie je podle § 25 stavebního zákona jedním z územně plánovacích podkladů a slouží při pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změn a pro rozhodování v území, kdy stavební zákon nestanoví povinnost projednat tento dokument s veřejností. Dle soudu územní studie je neformálním odborným podkladem určeným k ověření požadavků na ochranu hodnot území, k navržení, prověření a posouzení záměrů na změny v jeho využití, kdy územní studií lze prověřovat a posuzovat jakékoli změny území bez formálních náležitostí, které jsou naproti tomu vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace, tj. u zásad územního rozvoje územního plánu a regulačního plánu. Územní studie je tedy na rozdíl od územně plánovací dokumentace nezávazná. Z hlediska rozhodování o umístění stavby je relevantní pouze schválená územně plánovací dokumentace (§ 90 písm. a) stavebního zákona). Územní studie má tedy zásadně charakter podkladu pro vyřizování územně plánovací dokumentace, čemuž odpovídá její zařazení do dílu 1., hlavy III, části třetí stavebního zákona věnovaného územně analytickým podkladům a nemůže tedy sloužit k nahrazení úkonů územně plánovací dokumentace samé.

33. V hierarchii územně plánovací dokumentace je tedy co do závaznosti územní plán nadřazen územní studii. Územní studie by se stala závaznou, pokud by sloužila jako podklad pro změnu územního plánu. Pokud k takové změně územní plánu nedošlo, nelze se při umisťování stavby územní studie a v ní zpracovaného řešení dovolávat.

34. Podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad si před vydáním povolení o připojení silnice vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace a dále předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu musí připojení staveb na pozemní komunikace svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb, bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

35. V řízení o připojení k pozemní komunikaci podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad pak posuzuje jen možný vliv plánovaného připojení na samotnou pozemní komunikaci a na bezpečnost a plynulost provozu na této komunikaci. Bližší podmínky, za nichž může být takové povolení vydáno, jsou pak stanoveny v § 12 Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 10 57 A 31/2019 odst. 1 až 3 prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích, která určuje zejména technické parametry sjezdů a nájezdů na pozemní komunikace, neobsahuje však povinnost silničního správního úřadu posuzovat vliv povolení na vlastnická práva osob odlišných od žadatele a vlastníka dotčené pozemní komunikace. Povolení k připojení k pozemní komunikaci není povolením samotné realizace stavby tohoto připojení. V průběhu tohoto řízení není ani zřejmé, zda bude připojení realizováno, silniční správní úřad totiž nemůže předjímat, zda žadatel bude před realizací připojení a v jejím průběhu postupovat podle příslušných právních předpisů a nemůže ani suplovat činnost obecného stavebního úřadu. Silniční správní úřad tak v řízení podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích neřeší otázky vlastnického práva k pozemkům dotčeným budoucí stavbou. Vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci tak silniční správní úřad neaprobuje samotnou realizací připojení, ale pouze konstatuje jeho soulad s požadavky prováděcí vyhlášky (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne X. Silniční správní úřad zkoumá možnosti, zda je v širších souvislostech a místních poměrech připojení k pozemní komunikaci žádoucí a vzniklé omezení pro síť pozemních komunikací účastníky silničního provozu snesitelné. Svým rozhodnutím vymezuje stavebníku nemovitosti hranice, v jejichž rámci může být veřejné právo připojení k pozemní komunikaci realizováno prostřednictvím různých soukromoprávních institutů. Z uvedeného vyplývá, že v rámci tohoto řízení nepřísluší, respektive v závazném stanovisku, aby byla hodnocena územní studie, nesouvisí s řízením o připojení sousední nemovitosti pro výstavbu rodinného domu. Rovněž tak policii nepřísluší, aby v rámci předmětného řízení byl hodnocen rozvoj území, pouze má hodnotit bezpečnost v případě připojení nemovitosti ke komunikaci, tedy zda byly splněny požadavky rozhledových poměrů a zda je technicky možné připojení na silniční síť.

36. Soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je vadné, a proto ze shora uvedených důvodů jej podle § 78 odst. 1 a odst. 3 s. ř. s. zrušil, rovněž zrušil i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobce, který měl v řízení úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) v částce 6 200 Kč a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se nárok o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani přidané hodnoty. Částka DPH činí 1 428 Kč. Celkem jde o částku 8 228 Kč. Celkem částka náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku představuje částku 11 228 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

38. Soud v daném případě rozhodoval ve věci samé bez jednání, kdy souhlas k tomu byl dán ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného dle § 51 odst. 1 s.ř.s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 11 57 A 31/2019 soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 10. března 2020 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.