57 A 35/2023

Rubrum

č. j. 57 A 35/2023- 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobců: 1) X bytem X 2) Mgr. X bytem X zastoupených Mgr. Petrem Kovaříkem, advokátem se sídlem Pod Čertovou skalou 848/8, 180 00 Praha 8 - Libeň proti žalovanému: Městský úřad Mladá Vožice se sídlem Žižkovo náměstí 80, 391 43 Mladá Vožice zastoupený JUDr. Lubošem Průšou, advokátem se sídlem třída Národní svobody 32/11, 397 11 Písek o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění kanalizační přípojky, umístěné na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X, obec X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá. Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 35/2023

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který má spočívat v tom, že žalovaný nezahájil řízení o nařízení odstranění kanalizační přípojky umístěné na pozemku parc. č. XA v k. ú. XA. Dále požadoval, aby soud přikázal žalovanému, aby zahájil řízení o nařízení odstranění kanalizační přípojky umístěné na předmětném pozemku.

2. Žalobci uvedli, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. XA (trvalý porost), který se nachází v obci XA. Dne 13. 2. 2023 podali podnět k zahájení řízení o odstranění černé stavby, a to kanalizační přípojky vedoucí přes jejich pozemek ze sousedního pozemku parc. č. XB v k. ú. XA, kde se nachází rodinný dům, od kterého vede kanalizační přípojka na jejich pozemek. Žalovaný dne 10. 3. 2023 sdělil, že nebude zahajovat z moci úřední řízení o odstranění stavby, proto žalobci následně Krajskému úřadu Jihočeského kraje zaslali žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán dle sdělení ze dne 28. 6. 2023 neshledal důvody pro uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu.

3. Žalobci mají za to, že s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021 č. j. 6 As 108/2019-39 jsou oprávněni k podání zásahové žaloby, neboť jsou dotčeni na svých hmotných právech, jestliže na jejich pozemkové parcele č. XA v k. ú. XA je umístěna černá stavba. Žalobci jinou možnost nápravy nemají, neboť již uplatnili jak podnět k zahájení odstranění černé stavby, tak i podali žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného.

4. Vlastníci sousedního pozemku H. F., J. Z. a M. Z. umístili přes pozemek parc. č. XA v k. ú. XA bez souhlasu tehdejšího vlastníka pozemku parc. č. XA v k. ú. XA (Zemědělské družstvo Smilovy Hory) kanalizační přípojku, přesto žalovaný zahájení řízení o odstranění černé stavby odmítá. Nezákonný zásah dle žalobců spočívá v tom, že žalovaný, přestože byly splněny zákonné předpoklady, nezahájil svojí nečinností z úřední povinnosti řízení o odstranění kanalizační přípojky vedoucí přes jejich pozemek. Tím bylo zasaženo do vlastnického práva žalobců, kteří jsou přímo dotčeni černou stavbou.

5. Vlastníci nedisponují žádným právním titulem, který by je opravňoval umístit na pozemek parc. č. XA kanalizační přípojku. Kanalizační přípojka totiž není řádně povolena podle stavebního zákona. Stavba odkanalizování rodinného domu ve vlastnictví H.F., J.Z. a M.Z. nebyla totiž v minulosti řádně povolena, natož zkolaudována. Kanalizační přípojka byla vybudována bez povolení. Tehdejší vlastník pozemku parc. č. XA v k. ú. XA dal souhlas pouze se stavbou rodinného domu na pozemku parc. čXB v k. ú. XA a pozemku parc. č. XA v k. ú. XA se tento souhlas netýkal. Žádost o stavební povolení byla podána pouze na pozemek parc. č. XB v k. ú. XA. Rovněž v kolaudačním zápisu ze dne 21. 11. 1985 není odškrtnutý text „odpad napojen na kanalizaci“. Z kolaudačního protokolu pak vyplývá, Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 35/2023 že byl kolaudován pouze septik a není již upřesněno, zda se jedná o septik na vyvážení či o septik s přepadem. Z toho činí žalobci závěr, že napojení rodinného domu na kanalizaci nebylo součástí kolaudace.

6. Existence kanalizační přípojky nebyla žalobcům v době koupě pozemku v roce 2020 známa, rovněž ani předchozímu vlastníku. Podle žalobců stavební dokumentace kanalizační přípojky umístěné na jejich pozemku nikdy neexistovala, zaústění do kanalizace bylo provedeno v rozporu se stavebním povolením.

7. Pokud nebyla stavebníky podána žádost o změnu způsobu likvidace splaškových vod, což je předpoklad k vybudování kanalizační přípojky napojené na obecní kanalizaci, není možné konstatovat, že se dokumentace ohledně kanalizační přípojky nedochovala. Žalovaný se nezabýval ani zjištěním, kdy došlo k vybudování obecní kanalizace.

II. Stručný obsah vyjádření žalovaného

8. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Ve vyjádření k žalobě poukázal na stavební povolení ONV v Táboře ze dne 29. 12. 1981, ze kterého je patrno, že splaškové vody budou svedeny do nepropustného septiku bez přepadu. Dle ověřené projektové dokumentace se ovšem jedná o septik s přepadem. Rovněž v technické zprávě ověřené dokumentace je v oddílu kanalizace mimo jiné uvedeno, že projekt zdravotní techniky včetně kanalizace je v samostatné příloze. Proto dle žalovaného nelze usoudit, že zvláštní dokumentace ZT neexistovala a že přepad s přípojkou na obecní kanalizaci v ní nebyl řešen. Rovněž ze žádosti o vydání rozhodnutí o umístnění stavby jednoznačně vyplývá, že odkanalizování splaškových vod má být řešeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace. Tomu pak odpovídá i vydané územní rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, že odkanalizování bude provedeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace s poznámkou, že do doby vybudování veřejné kanalizace bude jímka na vyvážení. Přípojka takto umístněná byla ohlášená stavebnímu úřadu, byť ze žádného dohledaného dokladu není patrno, kde měla být umístěna. Žalovaný poukázal na kolaudační souhlas, ze kterého vyplývá, že stavba v roce 1985 má septik s odpadem napojeným na kanalizaci. Toto vyplývá i ze zápisu o kolaudaci. Z toho je patrno, že stavba septiku a přípojka na kanalizaci při kolaudaci byla již ukončena a byla shledána kolaudačním orgánem v souladu s vydaným stavebním povolením a zejména i územním rozhodnutím. Jinak by to kolaudační orgán uvedl jako závadu. Žalovaný z dostupných podkladů nemohl učinit závěr, že se jedná o stavbu prováděnou nebo provedenou bez rozhodnutí, jestliže kolaudačním rozhodnutím bylo osvědčeno, že stavba měla při kolaudaci septik s odpadem napojeným na kanalizaci a byla tedy provedena v souladu se stavebním povolením i s rozhodnutím o umístění stavby.

9. Dále žalovaný odkázal na § 58 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., platného v roce 1981–1985, ve kterém se uvádí, že stavebník podzemních staveb podléhajících stavebnímu zákonu neprokazuje vlastnické nebo jiné právo k pozemkům či stavbě na něm, jde-li o stavby které funkčně, ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku, ani s provozem na něm, Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 35/2023 a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen. Předmětný pozemek, přes který vede kanalizační přípojka, v letech 1981–1985 byl pozemkem zemědělským, na kterém hospodařilo JZD Smilovy Hory, které se stavbou rodinného domu včetně kanalizační přípojky souhlasilo, jak vyplývá ze žádosti o stavební povolení. Ze shora citovaného ustanovení pak vyplývá, že stavebník nemusel mít souhlas vlastníka pozemku s uložením kanalizační přípojky.

10. Žalovaný reagoval na rozhodnutí rozšířeného senátu č. j. 6 As 108/2019–39 ze dne 26. 3. 2021, a to zejména na bod 95, 102 a 88 citovaného rozsudku. Žalovaný poukázal na to, že žalobci neuvádějí jiný důvod zkrácení na právech než v obecné rovině dotčení vlastnického práva. Kanalizační přípojka nebrání uskutečnění stavebního záměru žalobců, neboť po vyhotovení a ověření pasportu přípojky mohou žalobci jednoduchým způsobem doplnit svoji projektovou dokumentaci pro stavbu rodinného domu a dosáhnout tak vydání stavebního povolení. Z jejich podnětu k zahájení řízení ze dne 13. 2.2023 vyplývá, že nepožadují, aby stavebník trubku vedoucí přes pozemek parc. č. XA v k. ú. XA odstranil, když jim postačí pouze zaslepení potrubí v části vstupující na jejich pozemek. Z toho je patrno, že jim vadí jen provozování přípojky, které ovšem dle vyhotoveného pasportu a ověření funkčnosti přípojky nemá na jejich vlastnické právo žádný negativní vliv, když ohledně kanalizace zde existoval nejméně 37 let pokojný stav. Podnět žalobců má proto i znaky zneužití práva, kdy zájem soukromí a charakter sousedského sporu zcela převyšuje nad veřejnoprávním rozměrem věci a zájmem na ochraně veřejných zájmů. Podle současné právní úpravy nepodléhá stavba kanalizační přípojky ani povolení ani ohlášení, postačuje pouze vydání územního souhlasu, který je v podstatě obdobou rozhodnutí o umístění stavby, které bylo v dané věci vydáno dne 25. 1. 1982 a ve kterém je výslovně uvedeno, že odkanalizování bude provedeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace s poznámkou, že do doby vybudování veřejné kanalizace bude jímka na vyvážení.

III. Právní posouzení věci krajským soudem

11. Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který mění rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti takovéto nečinnosti stavebního úřadu, který byl v rozporu s § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, když proti takového faktické nečinnosti správního orgánu se může žalobce domáhat žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 a násl. s.ř.s.).

12. Rozhodnou otázkou v daném případě je pouze to, zda má být správní řízení zahájeno, nikoli jak má být v případě zahájeného řízení rozhodnuto. Soud se proto bude zabývat pouze tím, zda jsou splněny podmínky, které pro zahájení příslušného řízení stanoví zákon.

13. Nejprve však soud zkoumal, zda žalobce uplatnil před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v jeho faktické činnosti ve věci zahájení správního řízení z moci úřední podnět podle § 42 správního řádu nadřízenému správnímu orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti. Tato podmínka byla splněna, neboť žalobci doložili sdělení od Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 29. 6. 2022, ze kterého vyplývá, že návrh na uplatnění opatření vůči stavebnímu úřadu v případě nezahájení řízení z moci úřední ohledně řízení k odstranění předmětné stavby byl posouzen jako neoprávněný, neboť bylo shledáno, že nejsou splněny důvody v § 80 správního řádu pro ochranu proti nečinnosti, kdy stavební úřad dle Krajského úřadu Jihočeského kraje na Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 35/2023 podnět žalobců řádně reagoval, provedl kontrolní prohlídku a po vyhodnocení skutečností, které při ní zjistil, učinil správný závěr, že kanalizační přípojku nelze považovat za nepovolenou stavbu a nejsou shledány důvody pro zahájení řízení o jeho odstranění.

14. V daném případě se jedná o žalobu „zápůrčí“, neboť v daném případě žaloba směřuje proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, neboť kanalizační přípojka je do současné doby na pozemku ve vlastnictví žalobců parc. č. XA v k. ú. XA.

15. Podmínky aktivní procesní legitimace ze strany žalobců jsou dány, jestliže žalobci tvrdí, že jsou dotčeni předmětnou stavbou na svých vlastnických právech, a to nezahájením řízení z moci úřední. Žalobci jsou vlastníky pozemku, na kterém se nachází kanalizační přípojka vedoucí od rodinného domu, který je umístěn na pozemku sousedícím s pozemkem žalobců. Z toho vyplývá, že žalobci mohou být dotčeni na svých veřejných subjektivních hmotných právech ze strany stavebního úřadu, pokud by šlo o nepovolenou stavbu. Žalobci tvrdí, že kanalizační přípojka byla provedena bez povolení.

16. Rovněž tato žaloba byla podána včas, jestliže sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 28. 6. 2023 bylo doručeno žalobcům dne 11. 7. 2023, přičemž žaloba byla podána dne 8. 9. 2023.

17. Krajský soud ověřil, zda žalobci vyčerpali před podáním žaloby právní prostředky k ochraně práv dle § 85 s.ř.s. a dospěl k závěru, že byly vyčerpány, a proto se zabýval tím, zda byly dány důvody k zahájení řízení o odstranění kanalizační přípojky. Ve smyslu bodu 122 v rozsudku NSS ze dne 26. 3. 2021 č. j. 6 As 108/2019–39 se tedy zabýval posouzením, zda se lze důvodně domnívat, že se jedná o stavbu, která v době vzniku i dnes vyžaduje povolení, pokud je povolení třeba, zda takové povolení nebylo pravomocně vydáno, případně zda není známa žádná skutečnost, která by předem vyloučila možnost, že bude odstranění nařízeno.

18. Soud ze stavební dokumentace ohledně rodinného domu XA č.p. XA na pozemcích parc. č. KN XA a parc. č. v KN XB, XC, XD v k. ú. XA a obci XA zjistil z rozhodnutí ONV v Táboře ze dne 25. 1. 1982, č.j. VÚP 127/82-Šr, že v žádosti o umístění stavby je uvedeno, že odkanalizování splaškových vod bude provedeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace, přičemž ve stavebním povolení ze dne 29. 12. 1981, které bylo vydáno před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, se v podmínce pro provedení stavby uvádí, že splaškové vody budou svedeny do nepropustného septiku bez přepadu. Dne 6. 11. 1985 byla podána žádost o kolaudaci, přičemž v zápisu ze dne 21. 11. 1985 se uvádí, že stavba obsahuje septik s odpadem napojeným na kanalizaci. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 9. 12. 1985 bylo povoleno užívání předmětné stavby. Součástí spisu je projektová dokumentace ovšem výkresy ohledně zdravotní techniky ve spise nejsou.

19. Z žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby ze dne 20. 1. 1982 vyplývá, že odkanalizování splaškových vod bude řešeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace, přičemž rovněž i v územním rozhodnutí se uvádí, že odkanalizování bude provedeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace s poznámkou, že do doby vybudování veřejné kanalizace bude jímka na vyvážení, z čehož vyplývá, že přípojka byla ohlášena stavebnímu úřadu tak, jak je umístěna, přičemž ze zápisu o kolaudaci vyplývá, že stavba v roce 1985 má septik s odpadem napojeným na kanalizaci. Jestliže tato položka v zápisu o kolaudaci celá je odškrtnuta u slova septik, odpad je napojen na kanalizaci, přičemž mezi slovy septik a odpad napojen na kanalizaci není čárka, z toho plyne, že přípojka při kolaudaci byla již vybudována a dokončena. V případě, že by nebylo odkanalizování splaškových vod vyřešeno, nebylo by ani kolaudační rozhodnutí vydáno, Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 35/2023 neboť součástí provozu rodinného domu je vždy kanalizace. Bez kanalizace by nebyl dům zkolaudován.

20. Z uvedeného je zřejmo, že bylo vedeno ohledně kanalizační přípojky řízení o umístění, rovněž i při vydání kolaudačního rozhodnutí byla předmětem řízení kanalizace, proto existovalo jiné správní řízení, ve kterém mohl v té době vlastník pozemku, přes který kanalizační přípojka vede, chránit svá práva. Žalobce, jakožto právní nástupce předchozích vlastníků pozemku parc. č. XA v k. ú. XA, již pouze vstupuje do stavu, jaký byl předchozími vlastníky odsouhlasen, když tento stav existuje již dlouhodobě po dobu téměř 40 let a byl předchozími vlastníky zcela akceptován. Nemůže se proto jednat o nezákonný zásah ze strany správního orgánu, jestliže nezahájil řízení o odstranění stavby, jestliže právní předchůdci žalobců nevyužili v předchozím správním řízení takové prostředky, aby vybudování kanalizační přípojky zabránili, naopak s tímto stavem souhlasili.

21. V daném případě, kdy je projevem zásady subsidiarity zásahová žaloba, nesmí existovat jiné správní řízení ani žádný moment, kdy by v minulosti mohla osoba chránit své subjektivně hmotné právo v rámci veřejné správy, a to jako účastník správního řízení, přičemž je nerozhodné, zda takovou ochranu využila. Jak vyplývá z obsahu spisu v daném případě bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby dne 25. 1. 1982, ve kterém se uvádí, že odkanalizování bude provedeno do biologického septiku s přepadem do místní kanalizace s poznámkou, že do doby vybudování veřejné kanalizace bude jímka na vyvážení, z čehož je zřejmo, že předmětná stavba povolena byla. Proto je vyloučeno, aby v daném případě soud vyhověl zásahové žalobě, jestliže právní předchůdci žalobců nevyužili opravné prostředky k ochraně svého subjektivního práva, jestliže ze správních spisů vyplývá, že ohledně kanalizační přípojky v souvislosti se stavbou rodinného domu bylo vedeno stavební řízení.

22. Žalobci proto se nemohou domoci cestou zásahové žaloby zahájení řízení z moci úřední, jestliže předchozí vlastník předmětného pozemku, jehož jsou žalobci vlastníky, se výstavbě kanalizačního řádu nebránil právními prostředky.

23. Krajský soud nad rámec poznamenává, že podle § 58 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. platného v době vybudování kanalizační přípojky stavebník přípojky nemusel mít souhlas vlastníka pozemku s jejím vybudováním. Přestože souhlas s vybudováním přípojky nemusel stavebník mít, souhlas byl se stavbou domu dán a správní orgány se stavbou kanalizační přípojky zabývaly. V letech 1981–1985 se jednalo o zemědělský pozemek, na kterém hospodařilo JZD Smilovy Hory, které vyjádřilo se stavbou rodinného domu souhlas, což vyplývá ze žádosti o stavební povolení. Podle současné právní úpravy stavba kanalizační přípojky podléhá pouze vydání územního souhlasu (§ 103 odst. 1 písm. f) bod 6 a § 96 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) a není vodním dílem.

IV. Závěry a náklady řízení

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud má za to, že v žalobě označené jednání není nezákonným zásahem, jestliže nebylo řízení na odstranění stavby zahájeno, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobci neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení úspěšný, a proto mu byla náhrada nákladů řízení přiznána, když náklady řízení představují dva úkony právní pomoci po 3 100 Kč, 2x 300 Kč, režijní paušál, včetně DPH a dále soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Shoda s prvopisem: J. M. 7 57 A 35/2023 26. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 24. ledna 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.