57 A 37/2021

Rubrum

57A 37/2021 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci Žalobce: Ing. J. M. zastoupeného Mgr. Jaroslavem Reichelem advokátem se sídlem Palackého 93/4, 392 01 Soběslav proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. K. II) S. K. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2021 č. j. KUJCK 77010/2021 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá. 2 57A 37/2021

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 27. 9. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí Městského úřadu Soběslav (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 3. 2021, č. j. MS/03223/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a ve zbytku toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci výrokem I. nařízeno odstranění stavby vodních děl – vrtané studny o hloubce 30 metrů, průměru výstroje PVC pažnice 160/140 mm a vodovodu z této studny o délce 27 m, materiál HDPE ø 32x3 mm PN 16, na pozemku p. č. X v k. ú. X a výrokem II byly stanoveny podmínky pro odstranění stavby, přičemž ve změně data stanoveného pro odstranění stavby bylo napadeným rozhodnutím toto prvostupňové rozhodnutí změněno.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že vodní dílo vybudoval bez patřičného stavebního povolení. V bodech 1 až 10 žaloby uvádí skutečnosti ohledně řízení o dodatečném povolení stavby, kdy zejména poukázal na znalecké posouzení a na další důkazy zajištěné v rámci dodatečného povolení stavby. Připustil, že byl vyzván dne 17. 8. 2020 k doplnění zprávy o hydrogeologickém průzkumu zpracované Ing. J. T. o odborném provedení přítokové zkoušky s tím, že doplnění měl žalobce předložit nejpozději do 31. 12 2020. Dále žalobce poukázal na to, že usnesením ze dne 18. 11. 2020 č. j. MS/21765/2010 bylo řízení ve věci žádosti o dodatečné povolení stavby vodního díla s názvem „vrtaná studna na parcele č. X v katastrálním území X“ zastaveno. Citované usnesení nabylo právní moci dne 23. 12. 2020. Žalobce má za to, že stavební úřad měl stavbu dodatečně povolit, neboť tato splňuje podmínky stanovené v § 129 odst. 3 stavebního zákona. Proto žalobce navrhoval, aby byl proveden důkaz v podobě nové čerpací zkoušky na vodním díle ve smyslu § 52 odst. 1 s. ř. s., neboť jeho neprovedení představuje podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Dále navrhoval provést výslech znalce Ing T. a technika D. Z. ohledně průběhu původně provedené čerpací zkoušky.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Odkázal na napadené rozhodnutí a na judikaturu Nejvyššího správního soudu, zejména na rozsudek NSS č. j. 5 As 108/2013-33 ze dne 7. 8. 2014 s tím, že rozhodnutí, kterým nebyla stavba dodatečně povolena, je samostatným rozhodnutím, které lze napadnout odvoláním a poté žalobou. Předběžnou otázkou pro řízení odstranění stavby bylo usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, které je pravomocné. V případě řízení o dodatečné povolení stavby jde o kumulativní splnění podmínek § 129 odst. 2 stavebního zákona, zatímco u řízení o odstranění stavby jde o kumulativní splnění podmínek § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy že se jedná o stavbu prováděnou nebo provedenou bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu 3 57A 37/2021 vyžadovaného stavebním zákonem, anebo v rozporu s ním a že stavba nebyla dodatečně povolena. Za zcela nerelevantní považoval žalovaný námitky, které měl žalobce v pozici odvolatele směřovat do řízení o dodatečném povolení stavby. Tyto námitky, které vznesl v rámci předmětného řízení, nejsou relevantní. Stavební úřad vedl řízení o odstranění stavby, pokud byla podána žádost o dodatečné stavební povolení, řízení o odstranění stavby bylo přerušeno a bylo vedeno řízení o žádosti o dodatečném stavebním povolení. Po skončení tohoto řízení, bylo v něm pokračováno a s ohledem na výsledek tohoto řízení bylo nařízeno stavbu odstranit. Žalovaný v předmětném odvolacím řízení ve věci nařízení odstranění stavby se nemohl zabývat posouzením potřebnosti či nepotřebnosti opakovaného provedení čerpací zkoušky v rámci dodatečného stavebního povolení, neboť řízení o dodatečném stavebním povolení bylo již pravomocně ukončeno, a to usnesením o zastavení řízení, které nebylo napadeno opravným prostředkem.

4. Vzhledem k předmětu řízení dle žalovaného nelze vyhovět návrhu žalobce o provedení důkazů v podobě nové čerpací zkoušky a výpovědí Ing. T. a D. Z. vzhledem k předmětu řízení.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem, stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření, nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním a stavba nebyla dodatečně povolena.

7. Podle ustanovení § 129 odst. 3 písm. b) stavebního zákona stavba uvedená v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanací území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

8. Soud zjistil ze správního spisu, že stavební úřad zahájil z moci úřední řízení o odstranění předmětné stavby dne 11. 10. 2019. Žalobce požádal o dodatečné povolení stavby dne 9. 10. 2019, přičemž dne 18. 11. 2019 bylo zahájeno řízení o povolení o nakládání s vodami a o dodatečné povolení stavby, přičemž následně bylo řízení o odstranění stavby z důvodu zahájení řízení o dodatečném povolení předmětné stavby přerušeno. Dne 18. 11. 2020 Městský úřad v Soběslavi řízení ve věci žádosti o dodatečné povolení předmětné stavby zastavil, když citované usnesení nabylo právní moci dne 23. 12. 2020. Proti tomuto rozhodnutí žalobce opravný prostředek nepodal. Vydáním usnesení o zastavení dodatečné povolení stavby pominula překážka, pro níž bylo řízení o odstranění stavby přerušeno. Proto stavební úřad následně pokračoval v řízení o odstranění stavby a vydal dne 11. 3. 2021 rozhodnutí, kterým bylo žalobci nařízeno odstranění stavby – vodního díla, a to vrtané studny o hloubce 30 metrů, v průměru výstroje PVC pažnice 160/140 mm a vodovodu z této studny o délce 27 metrů, materiál HDPE průměr 32 x 3,0 mm PN16 na pozemku parc. čísla X v k. ú. X. Na základě odvolání žalobce bylo citované rozhodnutí 4 57A 37/2021 změněno, a to ohledně termínu odstranění stavby, jinak bylo rozhodnutí potvrzeno a odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto.

9. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že řízení o dodatečném povolení stavby a řízení o odstranění stavby jsou dvě samostatná řízení, která jsou spolu těsně provázána. V každém řízení však stavební úřad zkoumá naplnění odlišných zákonných podmínek (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2013 č. j. 7 As 154/2012-26). V řízení o odstranění stavby je stavební úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda je stavba provedena bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazujícího anebo v rozporu s ním a zda stavba byla dodatečně povolena. V tomto řízení stavební úřad nemá žádné diskreční oprávnění.

10. V tomto směru je pak třeba posuzovat relevantnost uplatněných námitek ze strany žalobce. Mimo výše naznačený zákonný rámec se pak ocitají tvrzení žalobce, který mohl uplatňovat pouze v řízení o dodatečném povolení stavby, nikoli však proti rozhodnutí o odstranění stavby. Mezi tyto námitky je nutno podřadit námitku, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, a to včetně argumentace podanou žádostí o dodatečné povolení stavby.

11. Soud uvádí, že stavební úřad přistoupí k nařízení odstranění stavby na základě toho, že stavba byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Předmětem této úpravy je odstranění tzv. černých staveb. Pokud se v řízení o odstranění stavby prokáže, že stavba byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, stavební úřad odstranění stavby nenařídí pouze v případě, že bude stavba dodatečně povolena v řízení o dodatečné povolení stavby. Předmětem řízení o odstranění stavby je tedy pouze přezkum naplnění zákonných předpokladů daných § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy zda je stavba provedená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, nikoli zda je stavba v souladu s podmínkami ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona, což je předmětem řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby.

12. Z toho vyplývá, že předmětem přezkoumání rozhodnutí o odstranění stavby nemůže být přezkoumávání podmínek pro vydání rozhodnutí, kterým nebyla žalobci stavba dodatečně povolena. Žalobce měl totiž možnost se domáhat přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby podáním správní žaloby. Pokud však tuto možnost nevyužil, ač tak učinit mohl, nelze tuto jeho pasivitu zhojit uplatňováním námitek spadajících do řízení o dodatečném povolení stavby v jiném řízení (v řízení o odstranění stavby). Naopak lze po žalobci požadovat, aby v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sund nesl nepříznivý následek spojený s neuplatněním nyní uváděných námitek směřujících k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu založeného negativním rozhodnutím vydaným v řízení vedeném o dodatečném povolení stavby. Pokud totiž zákon jednoznačně stanoví, že stavba postavená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu nebo v rozporu s ním musí být odstraněna, stavební úřad tak neučiní pouze při splnění všech zákonných podmínek, které musí stavebník prokázat. Nejedná se přitom o správní uvážení, nýbrž stavebník sám musí prokázat, že ke splnění podmínek došlo. Pokud v daném případě nebyla stavba dodatečně povolena, neměl správní orgán jinou možnost, než rozhodnout o odstranění předmětné stavby. V řízení podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona totiž mohou správní orgány přihlížet pouze k tomu, zda se jedná o stavbu provedenou nebo prováděnou bez příslušného rozhodnutí nebo opatření, eventuálně v rozporu s ním. 5 57A 37/2021 Účelem řízení o odstranění stavby a rozhodnutí v tomto řízení je tedy fakticky uvedení právního a skutečného stavu do souladu, a to buď nařízením odstranění nepovolené stavby, nebo vydáním dodatečného stavebního povolení.

13. Rozhodnutím, kterým bylo řízení o dodatečném povolení stavby zastaveno, je samostatným rozhodnutím, byť je právním podkladem pro následné vydání rozhodnutí o odstranění stavby. Toto rozhodnutí, jak bylo shora uvedeno, nabylo právní moci a nebylo zákonným způsobem zrušeno ani změněno, když žalobce žádný opravný prostředek neuplatnil.

14. Předmětem řízení o odstranění stavby je pouze zjistit, zda předmětná stavba byla provedená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem, respektive zda stavba byla povolena dodatečně. V daném případě není sporu o tom, že pravomocným rozhodnutím došlo k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Stavba byla provedena bez rozhodnutí a nebyla povolena ani dodatečně, proto byla naplněna dikce § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.

15. Dle soudu žalobce v žalobě nedůvodně namítá skutečnosti ohledně provedení předmětné stavby i ohledně dopadu této stavby na studny v okolí, kdy za tím účelem navrhuje provedení důkazu výpovědí Ing. T., technika D. Z. a starosty obce Přehořov P. M. a nové čerpací zkoušky na vodním díle, neboť jeho neprovedení představuje podstatné porušení ustanovení řízení před správním orgánem, neboť uvedené námitky i navrhované důkazy mají své místo již v řízení o dodatečném povolení stavby. Uvedené námitky jsou v nyní posuzované věci zcela irelevantní, neboť v rámci řízení o odstranění stavby je podstatné pouze to, zda stavba byla provedena bez rozhodnutí či opatření vyžadovaného stavebním úřadem; jelikož v dané věci tomu tak bylo, rozhodl stavební úřad o odstranění stavby. Proto soud navrhované důkazy pro nadbytečnost nepřipustil.

16. Krajský soud neshledal napadené rozhodnutím nezákonným, potažmo nepřezkoumatelným ve smyslu formulovaných žalobních námitek, a proto s ohledem na shora uvedené žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení nevznikly žádné náklady v souvislosti s plněním povinnosti, kterou by jim uložil soud, rozhodl zdejší soud tak, že ani ony nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty 6 57A 37/2021 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 26. ledna 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu