57 A 38/2023

Rubrum

č. j. 57 A 38/2023–72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové, a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: P. Č., narozen dne X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: L. Č. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2023, č. j. KUJCK 93535/2023, sp. zn. OREG/45941/2022/anpl, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 38/

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Městský úřad Volary, odbor výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“), vydal dne 7. 3. 2022 rozhodnutí, č. j. MUVOL – 782/2022/BE, sp. zn. S-MUVOL 3539/2021/Behounek (dále jen „stavební povolení“), kterým povolil stavbu označenou jako „Novostavba rodinného domu na pozemku par. č. X (ostatní plocha) v katastrálním území X“. Napadeným rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil.

2. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 3. 11. 2023 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s odvolacími námitkami týkající se technického řešení, velikostí a užívání stavby.

4. Žalobce namítá, že správní orgány nesprávně posuzovaly stavební záměr bez posudku způsobilé osoby v oboru hydrogeologie (srov. § 18 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1a a 1g vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby; dále jen „vyhláška č. 268/2009 Sb.“), který by zohlednil, zda stavebním záměrem nedojde k narušení geologických a hydrogeologických poměrů v okolí (včetně vlivů na žalobcovo nemovitost v sousedství). Žalobce uvedl, že rozhodnutí stavebního úřadu je v rozporu s tím, co je zapsáno v protokolu ústního jednání ze dne 20. 1. 2022. Z tohoto protokolu plyne, že stavební úřad obavu možných škody přiznal, přesto neučinil žádná opatření k zamezení ohrožení stability jiných staveb. Podmínky stanovené výrokem III bod 6. a 7. stavebního povolení jsou podle žalobce pouhou „formalitou“. Žalobce citoval část posudku hydrogeologa Ing. M. J., který řešil nepříznivou situaci pro založení stavby s ohledem na účinky podzemních vod. Žalobce uvedl, že bude stavebním záměrem zasažena oblast pod parc. č. XA (pozemek žalobce) a č. X (sousední pozemek s pozemkem žalobce, vlastník E. B.), samotná příprava HTú (hrubé terénní úpravy) bude složitá, nebyla stanovena metoda vrtání a přilehlé nemovitosti jsou dimenzovány na statické zatížení.

5. Žalobce rovněž namítá, že plánovaná stavba (rodinný dům) má značně poddimenzovaná některá místa (nadstavba v podkroví, pracovna v podkroví, koupelna). Má důvodnou obavu ve změně objektu, když by se mohla zvýšit nadstavba a v přízemí by měly vzniknout čtyři samostatné jednotky. Namítal rovněž, že s ohledem na výšku a objemnost rodinného domů vzniká důvodná obava ze stínění okolních objektů. Žalobce nesouhlasí s tím, že „stavební záměr odpovídá územnímu plánu obce X, který je závazný pro posouzení objemu a prostorového uspořádání“. Správní orgán zcela opomenul „pohledy od západu na danou lokalitu“ a rozhodoval „od stolu“. Dále poukázal na to, že domy v předmětné lokalitě jsou o objemu 530 m3 a výšce do 6 metrů a souhlasil se závěry závazného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, které tyto sporné situace popsalo v kapitolách 4.C2. a 4.B3 (uvedl obecný odkaz, pozn. soudu – nedoložil závazné stanovisko). Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 38/ 6. Krajskému soudu bylo dne 1. 2. 2023 doručeno vyjádření, ve kterém žalobce uvádí, že bude vrt o 1,5 metrů hlubší, než je známo složení hornin. Rizika a nejasnosti je proto nutné eliminovat ještě před vydáním stavebního povolení. Dodal, že závazná stanoviska nejsou relevantní, neboť se neřeší, jak zástavba bude ovlivňovat okolí. Zastínění do obytných místností žalobce bylo odůvodněno nesprávnou normou zastínění do zahrady, proto uvedl jinou normu (ČSN EN 17037). Namítal, že nejsou stanoveny podmínky pro užívání stavby ve stavebním povolení dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a upozornil na vady v projektové dokumentaci s odkazem na vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhlášku č. 268/2009 Sb. Namítal nedostatečné odůvodnění hlučnosti tepelného čerpadla. Dle žalobce nebylo vyhověno měření skutečného hluku. Závěrem žalobce odkázal na judikaturní závěry, dle kterých je úkolem stavebního úřadu chránit veřejný zájem spočívající v bezpečnosti výstavby a dohlížet nad dodržováním zákonností (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2014, č. j. 1 As 12/2014-135, č. 3129/2014 Sb. NSS).

7. Stavebníci neuplatnili právo být osobou zúčastněnou na řízení dle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Žalobcem uplatněná námitka týkající se hydrologických podmínek není důvodná, neboť projektová dokumentace zcela respektuje požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., včetně § 18 odst. 1 a 9 odst. 1 písm. a) a g), které zmiňoval žalobce. Součástí projektové dokumentace je odborný posudek hydrogeologa. Jak plyne ze stavebně konstrukčního řešení stavebního záměru, je respektováno doporučení z odborného posudku hydrogeologa založit stavební záměr na pilotech. Rovněž z ústního jednání dne 20. 1. 2022 plyne, že stavebníci předloží před zahájením vrtných prací technický postup, který bude zpracován autorizovanou osobou, včetně provedení pasportizace stavby i se zaměřením na hrany pozemku parc. č. XA (pozemek žalobce) tak, aby nedošlo k posunu pozemku. Toto současně plyne z podmínek č. 6 a 7. výroku III. stavebního povolení, přitom žalovaný nesouhlasí s žalobcem, že tyto podmínky jsou „pouhou formalitou“, neboť podmínky jsou závazné.

9. Žalovaný dále uvedl, že žalobci nepřísluší polemika o využití vnitřních prostorů stavby, neboť žalobce není nadán dozorem nad zákonností a správností rozhodnutí správních orgánů. V řízení o vydání společného povolení je oprávněn vznášet pouze námitky v rozsahu, jakým mohlo být jeho vlastnické právo přímo dotčeno, nikoliv posuzovat parametry stavebního záměru. Žalobce je oprávněn vystupovat toliko na obranu svých práv, nikoliv práv třetích osob. Rovněž neshledal žalovaný předmětnou námitku týkající se změny stavby, když toto není předmětem řízení o vydání společného povolení. Eventuální změna by podléhala samostatnému projednání a posouzení věci. K námitce týkající se výšky a objemnosti stavebního záměru žalovaný odkázal na závěry uvedené v závazném stanovisku Ministerstva životního prostředí (srov. bod 17 tohoto odůvodnění) a v závazném stanovisku Krajského úřadu pro Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje (srov. bod 19 tohoto odůvodnění). K žalobcovo obavě ze stínění žalovaný odkázal na str. 12 napadeného rozhodnutí, ve kterém se s touto námitkou zcela vypořádal. Žalobcem uvádění odkaz na Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 38/ stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj se nepodařilo dohledat, současně s ohledem na rok vydání 2018 lze předpokládat, že není aktuální.

III. Podstatný obsah spisu

10. Stavebníci (P. F. a M. K.) podali 18. 8. 2021 stavebnímu úřadu žádost o vydání společného povolení ke stavbě specifikované v bodě 1 tohoto odůvodnění. Stavební úřad dne 18. 10. 2021 vydal (opravné) oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení, proti němuž žalobce vznesl námitky. Tyto námitky se částečně shodují s žalobními body.

11. Součástí projektové dokumentace je „Závěrečná technická zpráva o výsledcích inženýrskogeologického průzkumu pro stavbu“ Ing. M. J., ze které plyne, že základové poměry jsou složité, neboť na pozemku jsou dosti mocné vrstvy písčitých jílů s nízkou konzistencí a výraznou příměsí organického původu, navíc poměry komplikuje podzemní voda. Proto bylo doporučeno, aby půdu tvoří hlinité písky a eluvium granitu se základovou spárou od 2,6 metra, či alternativně hlubinné založení na pilotových základech. Jak plyne ze stavebně konstrukčního řešení stavebního záměru D.1.3, tj. dokumentace zpracované autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb Ing. V. S., stavební záměr by měl být založen na pilotových základech. Součástí projektové dokumentace je „Souhrnná technická zpráva“ vyhotovená autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby Ing. P. K., kde v kapitole B.1 je uvedeno, že „stavba nebude mít vliv na odtokové poměry v území ani vliv na sousední stavby a pozemky v okolí.“ 12. Dne 20. 1. 2022 se konalo ústní jednání. Z protokolu o ústním jednání plyne, že k umístění rodinného domu byla vydána závazná stanoviska, která jsou relevantní pro vydání stavebního povolení. Dále z důvodu obav žalobce byla učiněna dohoda o provedení pasportizace stavby na pozemku parc. č. XA (pozemek žalobce), a to před provedením prací, v průběhu provádění a po ukončení prací. Současně bude provedeno v rámci pasportizace i zaměření hrany pozemku parc. č. XA. Z protokolu plyne, že před zahájením vrtných prací bude předložen technologický postup vypracovaný autorizovanou osobou. Tento protokol žalobce podepsal a k obsahu protokolu namítal, že požaduje projekt na přípravy HTú a požadoval vypracovat technologický postup před vydáním stavebního povolení.

13. Stavebním povolením byla předmětná stavba povolena. Své rozhodnutí stavební úřad podrobně odůvodnil (včetně odůvodnění závazných stanovisek dotčených orgánů). Současně podrobně vypořádal jednotlivé vznesené námitky. Ve výroku III. bodu 6. stavebního povolení byla uložena povinnost na základě dohody z ústního jednání provést pasportizaci sousední stavby na pozemku žalobce, a to před provedením vrtných prací, v průběhu provádění a po ukončení vrtných prací. V rámci tohoto pasportu by mělo být provedeno i zaměření hrany pozemku žalobce tak, aby bylo ověřeno, že v průběhu prací nedojde k posunu. Ve stejném výroku v bodě 7. je pak stanovena povinnost před zahájením vrtných prací předložil technologický postup provádění prací vypracovaný autorizovanou osobou, která bude práce provádět.

14. Proti stavebnímu povolení podal žalobce dne 31. 3. 2022 odvolání, které bylo rozhodnutím ze dne 27. 5. 2022 zamítnuto jako opožděné. Následně na základě žádosti k provedení přezkumného řízení bylo odvolací řízení rozhodnutím ze dne 11. 8. 2022 obnoveno. S ohledem na skutečnost, že žalobce nesouhlasil se závěry závazných stanovisek, byly Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 38/ vyžádány v odvolacím řízení závazná stanoviska dotčených orgánů dle § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).

15. Ministryně obrany Mgr. J. Č. vydala dne 8. 3. 2023, č. j. MO 228954/2023-8694, souhlasné závazné stanovisko k závaznému stanovisku Ministerstva obrany ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. 125498/2022-7460-OÚZ-BR, kterým nebylo shledáno, že by stavební záměr byl v kolizi s inženýrskou sítí nebo podzemním telekomunikačním vedením. Současně nebylo zjištěno, že by stavební záměr byl v rozporu se zákonnými předpisy, příp. § 175 stavebního zákona.

16. Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 9. 3. 2023 závazné stanovisko, č. j. MZP/2023/510/298 (dále jen „závazné stanovisko MŽP“), kterým potvrdilo závazné stanovisko Správy Národního parku Šumava, odboru státní správy Chráněné krajinné oblasti Šumava, č. j. NPS 05446/2021/2, ze dne 28. 5. 2021, kterým byl vydán souhlas dle § 44 odst. 1 zákona č. 14/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, se stavbou na zvláště chráněném území. Ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že stavební záměr nesníží ani nezmění krajinný ráz místa. Stavba se nachází uvnitř zástavby osady Bělá ve IV. zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava, na území určené územním plánem k zastavění, je výškově stejná jako sousední stavba, plocha bude jen o něco málo menší, než plocha sousedního domu č. p. 21 (pokud se nepřipočítá i plocha přístavby za domem, potom by byla stejná). Pohledově je plánovaná novostavba poměrně skrytá, až na pohled ze severovýchodu a z jihu, přitom tato místa jsou poměrně málo navštěvována veřejností. Ze závazného stanoviska MŽP rovněž plyne, že žalobcem odkazovaný urbanistický a architektonický manuál Národního parku Šumava je jen metodický manuál, tj. není závazný.

17. Ministerstvo zdravotnictví závazným stanoviskem ze dne 21. 4. 2023, č. j. MZDR 5714/2023- 4/OVZ (dále jen „závazné stanovisko MZ“), potvrdilo souhlasné závazné stanovisko Krajské hygienické stanice ze dne 2. 6. 2021, č. j. KHSJC 14909/2021/HOK PI-PT-ST, kterým nebylo zjištěno, že by tepelné čerpadlo převyšovalo maximální dovolenou hlučnost.

18. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování, závazným stanoviskem ze dne 3. 4. 2023, č. j. KUJCK 37528/2023, sp. zn. OREG 26827/2023/dafi SO (dále jen „závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje“), potvrdil závazné stanovisko Městského úřadu Prachatice, odboru stavebně správního a regionálního rozvoje, úřadu územního plánování, ze dne 6. 11. 2020, č. j. MUPt/69039/2020, když dospěl k závěru, že stavební záměr je v souladu s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje, územně plánovací dokumentací (územního plánu obce Nová Pec včetně změny č. 3) a územní studií Šumava.

19. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení ekologie krajiny, vodního hospodářství a NATURA 2000, závazným stanoviskem ze dne 5. 4. 2023, č. j. KUJCK 44601/2023, sp. zn. OZZL 44595/2023/jisou SS (dále jen „závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor životního prostředí“), potvrdilo souhlasné závazné stanovisko Městského úřadu Prachatice, odbor životního prostředí, ze dne 24. 6. 2021, č. j. ŽP: 27771/2/2021. Ze závazného stanoviska Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, plyne, že se plánovaná stavba nenachází v poddolovaném ani záplavovém území, odtokové poměry se nezmění a stavební záměr Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 38/ nenaruší zájmy chráněné vodním zákonem (zákona č. 254/2004 Sb., o vodách a o změně některých zákonů).

20. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu a odvolání zamítl. Zohlednil přitom právě výše uvedené závěry nadřízených dotčených orgánů.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. a věc rozhodl bez nařízeného jednání, neboť účastníci řízení projevili s takovým postupem soudu souhlas.

22. Žaloba není důvodná.

23. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Krajský soud neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné.

24. Žalobce namítal nedostatečné odůvodnění technického řešení stavebního záměru (včetně úpravy terénu, vypořádání spodních vod a odtokových poměrů). Z napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaný odkazoval na odborné závěry, které řešily technické řešení plánované stavby. Žalovaný poukázal na hydrogeologický posudek (srov. strana 15 napadeného rozhodnutí). Odkázal na skutečnost, že z důvodu obavy žalobce o stabilitu jeho stavby, stavební úřad ve stavebním povolení uložil povinnost předložit před zahájením vrtných prací postup vypracovaný autorizovanou osobou a povinnost pořídit pasportizaci stavby žalobce (srov. výrok III. bod 6. a 7. stavebního povolení). Žalovaný připomenul (srov. strana 13 napadeného rozhodnutí), že obec Nová Pec udělila souhlas s umístěním stavby v ochranném pásmu vodovodního řádu na předmětném pozemku. Krajský úřad pro Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, konstatoval, že stavební záměr nenaruší vodní útvar podzemních vod a nedojde ke zhoršení chemického stavu a kvantitativního stavu útvaru podzemních vod a odtokové poměry se nezmění. Žalovaný správně vycházel (srov. strana 7 a 8 napadeného rozhodnutí) ze závazného stanoviska Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, nebyl dán důvod se od odborných závěrů odchýlit. Krajský soud má za to, že se žalovaný dostatečně vypořádal s námitkou žalobce o technickém stavu plánované stavby a jejích možných dopadů na okolí. Žalovaný řádně odůvodnil, proč námitky žalobce nepovažuje za důvodné.

25. Žalobce rovněž namítal nedostatečné odůvodnění velikosti a užívání stavby. Ani tuto námitku neshledal krajský soud důvodnou, neboť žalovaný podrobně reagoval na tyto námitky v napadeném rozhodnutí na str. 5 až 9. Žalovaný odkázal na souhlasné závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, kterým byly potvrzeny kladné závěry Městského úřadu Prachatice, odbor stavebně správního a regionálního rozvoje. Podle žalovaného správně nebylo zjištěno dotčenými orgány, že by velikost a užívání plánové stavby výrazně změnilo krajinný ráz okolního území, příp. by objemové a prostorové uspořádání bylo v rozporu s územním plánem obce Nová Pec. I v Shoda s prvopisem: J. M. 7 57 A 38/ tomto případě je patrné, jaký skutkový stav ve shora uvedených případech vzal žalovaný za rozhodný a jaké důvody jej k jeho rozhodnutí vedly. IV.A K námitce narušení geologických a hydrogeologických poměrů 26. Žalobce namítal absenci posudku z oboru hydrogeologie dle § 18 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1a a 1g vyhlášky č. 268/2009. Dle citovaných ustanovení se stavby musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. Současně musí být stavba navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, a nemohly způsobit poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení.

27. Ve správním spisu je založena technická zpráva z oboru hydrogeologie Ing. Jandy, která je součástí projektové dokumentace. Dle této zprávy byly posouzeny hydrogeologické a geologické poměry, a s ohledem na specifikum území (podmínky pro zakládání jsou nevhodné, zemina je silně stlačitelná a objemově nestálá, poměry komplikuje podzemní voda) bylo doporučeno založit stavbu tak, aby základovou půdu tvořily hlinité písky a eluvium granitu se základovou spárou od 2,6 metrů, nebo alternativně hlubinné založení na pilotových základech. Žalobce odkazoval na vyjádření Ing. J. v kapitole 5.1 založení, které se týkaly doporučení zajistit čerpání podzemních vod, aniž by nijak více tento odkaz odůvodnil pro podporu své argumentace. Lze doplnit, že právě za účelem obavy podzemních vod byly vydány doporučení.

28. Krajský soud dále ověřil, že součástí projektové dokumentace je technická zpráva autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb Ing. V. S.. Z této technické zprávy plyne závěr, že „vzhledem k málo únosnému podloží je objekt založen na vrtaných pilotách v průměru 600 mm, délky 5 metrů a 6,5 metrů“. Součástí technické zprávy jsou čtyři výkresy v části D.1.2 řešící stavebně konstrukční řešení (výkres základy a piloty, výkres piloty- dispozice, výkres výztuž pilot a výkres výztuž desky-0,425M). Stavební záměr doporučení založit stavbu na pilotech respektuje.

29. Součástí správního spisu je závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, se závěrem, že se odtokové poměry nezmění a zájmy vodního zákona nebudou stavebním záměrem narušeny. V závazném stanovisku je uvedeno, že: „RD bude napojen na vodovod v dané lokalitě, splaškové i dešťové vody budou likvidovány na pozemku stavebníků, Splaškové vody budou svedeny do železobetonové jímky na vyvážení. V tomto rozsahu zájmy chráněné vodním zákonem nejsou dotčeny.“ Krajský úřad pro Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, připomněl, že bylo vydáno v předmětné věci dle § 104 odst. 9 vodního zákona, souhlasné závazné stanovisko vodoprávního úřadu bez připomínek. Dotčenými orgány bylo konstatováno, že stavba se nenachází v poddolovaném ani záplavovém území. Krajský úřad pro Jihočeský kraj nerozporoval tvrzení žalobce, že Shoda s prvopisem: J. M. 8 57 A 38/ uvedené území je značně podmáčené, zejména v jižní části pozemku. Avšak dle přijatých opatřeních v projektové dokumentaci se odtokové poměry nezmění (pilotové základy). V předmětném závazném stanovisku rovněž byly posouzeny možné důsledky provedení stavby, kdy se plánovaná stavba nachází v povodí vodního útvaru podzemních vod 63101 a podle listu hodnocení útvaru podzemních vod v platném plánu dílčího povodí je chemický stav hodnocen jako „dobrý“ a kvantitativní stav obdobně jako „dobrý“. Stavební záměr tak nenarušuje ani navržená opatření pro danou oblast, které plynou z listu opatření ID CZE1500002. Námitka žalobce, že závazná stanoviska neřeší, jak zástavba bude ovlivňovat okolí, je nedůvodná, neboť z výše uvedeného plyne, že vliv předmětné stavby na okolí byl posuzován. Rovněž z technické zprávy autorizovaného inženýra pro pozemní stavby Ing. K. plyne, že stavba nebude mít vliv na odtokové poměry v území ani vliv na sousední stavby a pozemky v okolí.

30. Stavebníkům byla ve stavebním povolení stanovena povinnost před zahájením vrtných prací předložit technologický postup prováděných prací vypracovaný autorizovanou osobou, dále provést pasportizaci stavby žalobce, včetně zaměření hrany pozemku žalobce tak, aby nedošlo k jeho posunu. Nelze proto souhlasit s námitkou žalobce, že stavební úřad neučinil žádná opatření, která by zamezila ohrožení stability jiných staveb. Rovněž tvrzení žalobce o „obavě“ stavebního úřadu, jak plyne z protokolu ústního jednání, je spekulativní. Stavební úřad převzal do stavebního povolení předmětná opatření, jak byla dohodnuta v rámci ústního jednání. Námitky žalobce proti protokolaci směřovaly nikoliv proti těmto opatřením, ale žalobce požadoval vypracovat technologický postup před vydáním stavebního povolení. Zákon nepředepisuje povinnost před vydáním stavebního povolení zpracovat technologický postup vrtných prací, dle krajského soudu je dostatečné, že tak bude učiněno před zahájením prací. Nelze souhlasit s žalobcem, že podmínky ve stavebním povolení jsou pouhou „formalitou“, neboť podmínky stanovené v povolení jsou pro stavebníka závazné. Ani námitka žalobce o absenci zpracování metody vrtání není důvodná, když je nesporné, že bude zpracován technologický postup vrtných prací autorizovanou osobou před zahájením těchto prací. Proto i žalobcem namítaná rizika a nejasnosti vrtných prací budou tímto opatřením eliminována. Nakonec krajský soud z obsahu protokolu ústního jednání nezjistil skutečnosti, které by byly v rozporu se stavebním povolením.

31. Z výše uvedeného plyne, že námitce žalobce o absence posudku odborné osoby není důvodná, neboť byl zajištěn posudek z oboru hydrogeologie. Projektová dokumentace obsahuje výsledky inženýrsko geologického průzkumu, závěry autorizovaných inženýrů v oblasti statiky a dynamiky a pro pozemní stavby, ze kterých plyne jasný závěr, že stavba bude založena na pilotových základech a nenaruší odtokové poměry v území ani nebude mít vliv na sousední stavby a pozemky v okolí. Stavba bude založena způsobem, odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým výzkumem, čímž neohrozí stabilitu ostatních staveb, tj. včetně posouzení vlivu na okolní pozemky. Podmínky dle § 18 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1a a 1g vyhlášky č. 268/2009 Sb., na které žalobce odkazoval, jsou proto splněny. Žalovaný se řádně zabýval tím, zda může být stavba založena a realizována v daném území na základě předložené projektové dokumentace, což je jeho povinností v souladu s § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Žalovaný správně vycházel ze závěru technické zprávy, kde se uvádí, že předmětnou stavbu je možné při dodržení doporučení realizovat. Tato doporučení jsou pak respektována v rámci konstrukčního řešení stavebního záměru. Rovněž nebudou narušeny stavebním záměrem Shoda s prvopisem: J. M. 9 57 A 38/ spodní vody a odtokové poměry v předmětném území. Správný je proto závěr, že stavební záměr nenaruší hydrogeologické a geologické poměry (včetně vlivů na okolí) a současně bude zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, vodních poměrů. IV.B K námitce velikosti, objemnosti a umístění stavebního záměru 32. Žalobce namítal, že stavební záměr s ohledem na svou výšku a objemnost může výrazně narušit charakter okolního území. Ministerstvo životního prostředí ve svém závazném stanovisku uvedlo, že se stavební záměr nachází ve IV. zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava a na území Evropsky významné lokality Šumava, uvnitř zástavby osady Bělá, na pozemku určeném územním plánem k zastavění. Navrhovaný stavební záměr je výškově stejný jako sousední stavba, plochou je o něco menší než plocha sousedního pozemku č. p. X. Ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že se stavební záměr od okolí hmotově neliší. Rovněž pohledově nijak nesnižuje hodnotu krajinné rázu místa, protože novostavba bude napojena v již stávající zástavbě obdobných staveb. Krajský soud po přezkumu odborných závěrů nezjistil, že by stavební záměr výrazně změnil či narušil krajinný ráz okolí.

33. K námitce stínění, krajský soud souhlasí s žalovaným (v podrobnostech krajský soud odkazuje na stranu 12 napadeného rozhodnutí), dle kterého zastínění sousedního pozemku s ohledem na uspořádání pozemků, stávajících staveb, vzdálenost navrhované stavby a orientaci ke světovým stranám, nemohou dosáhnout takové intenzity, kterou by bylo možné považovat za neúměrnou místním poměrům. Žalobce po podaní žaloby doplnil, že žalovaný aplikoval na výpočet zastínění špatnou normu. Krajský soud k tomu uvádí, že žalobcem uvedená jiná norma upravuje nikoliv zastínění, ale denní osvětlení budov a v době rozhodování již nebyla norma platná (srov. ČSN EN 17037, pozn. soudu – správná norma ČSN 73 43 01).

34. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že objem a prostorové uspořádaní plánované stavby je v souladu s územním plánem obce Nová Pec, avšak blíže nevymezil, v čem konkrétně stavební záměr porušuje územní plán obce Nová Pec. Krajský soud ze závazného stanoviska Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, jehož závěry ani sám žalobce nerozporoval, ověřil, že posuzovaný záměr je v souladu s územním plánem obce Nová Pec a není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Z procesní opatrnosti lze dodat, že stavební záměr se nachází v zastavitelné ploše s rozdílným způsobem využití „Plochy bydlení v rodinných domech – 1. etapa návrhu“, nenarušuje podmínku nízkopodlažnosti přízemního objektu s obytným podkrovím (podlažnost a max. 1 NP + podkroví, max. výška 8,50 metrů). Podmínka maximální zastavěnosti plochy pozemku je rovněž dodržena (činí 22,76 % z celkové výměry pozemku, max. zastavěnost je stanovena na 45 %) a je splněna i podmínka odstavení vozidel na vlastním pozemku. Krajský soud z výše uvedeného dospěl k závěru, že stavební záměr výškově, objemově ani umístěním nenarušuje krajinný ráz ani územní plán obce Nová Pec. Námitky žalobce jsou proto nedůvodné.

35. Krajský soud nezabýval závazným stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, neboť žalobní bod nelze formulovat obecným odkazem. Žalobce blíže nespecifikoval, jakým způsobem stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj by mohlo odůvodňovat závěr, že stavební záměr narušuje v předmětné lokalitě dovolenou objemnost a výšku stavby a že odborné závěry dotčených orgánů nejsou správné. Shoda s prvopisem: J. M. 10 57 A 38/ IV.C Ostatní námitky 36. Co se týká námitky žalobce týkající se užívání stavby, krajský soud na tomto místě odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 54 A 100/2018-64: „Vlastníci sousedních nemovitých věcí jsou proto oprávněni uplatnit pouze takové námitky, které souvisejí s přímým dotčením vlastnického (popř. jiného věcného) práva k nemovitým věcem (srov. odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Naopak jim nepřísluší námitky, jejichž prostřednictvím by se dovolávali ochrany práv třetích osob, popř. respektování veřejného zájmu, aniž by tento aspekt, jakkoliv přímo souvisel s dotčením jejich vlastnického práva. Pokud by se soud věcně zabýval žalobními námitkami, které nesouvisejí s ochranou žalobcova vlastnického práva k nemovitým věcem, dostal by žalobce z pozice osoby namítající zkrácení svého veřejného subjektivního práva do pozice dohlížitele nad zákonností postupu a rozhodnutí správních orgánů. Takové postavení ovšem žalobci coby soukromé fyzické osobě v dané věci nenáleží; nelze mu tedy přiznat postavení garantů zákonnosti rozhodování správních orgánů a ani subjektů oprávněných podat žalobu ve veřejném zájmu (§ 66 s. ř. s.).“ Současně jak zdůraznil Nejvyšší správní soud ve vztahu k námitkám podle § 114 odst. 1 stavebního zákona „k aktivní legitimaci pro podání tam uvedených námitek je tedy třeba nejen pouze potenciál zamýšlených změn stavby dotknout se práv účastníka, ale i skutečný dopad do jeho právní sféry tím, že tato práva skutečně budou dotčena. Při podání námitek musí takový účastník zároveň vymezit, v čem má spočívat dotčení jeho práv, a tedy skutečnost zakládající mu účastenství v řízení o námitkách. V rozsahu, v němž námitky nesplňují uvedené požadavky, se k nim nepřihlíží.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2020, č. j. 2 As 333/2018-32).

37. Žalobce namítá neúčelné využití vnitřních prostor plánované stavby, ovšem již neuvádí, jakým způsobem by mohlo být do jeho vlastnického práva vnitřním uspořádáním rodinného domu zasaženo. Žalobce nekonkretizuje skutečný dopad do jeho právní sféry. Jak vyplývá přitom z výše uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu, žalobci nesvědčí dozor nad zákonností, krajský soud proto tuto námitku neshledal důvodnou. Rovněž námitka o eventuálních budoucích změnách je bezpředmětná, když tyto změny nebyly předmětem tohoto správního řízení.

38. Ke zbylým námitkám žalobce ohledně absence podmínek pro užívání stavby ve stavebním povolení, nesouladu projektové dokumentace a nedostatečného odůvodnění hlučnosti tepelného čerpadla, krajský soud konstatuje, že v souladu s § 71 odst. 2 věta druhá s. ř. s. lze rozšířit žalobu o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. Žalobce citované námitky vznesl opožděně až v doplnění k žalobě dne 1. 2. 2024. Z tohoto důvodu se krajský soud uvedenými námitkami nezabýval.

V. Závěr a náklady řízení

39. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné Shoda s prvopisem: J. M. 11 57 A 38/ úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Osoby zúčastněné na řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo, neboť jim krajský soud neuložil žádnou povinnost (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 30. dubna 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.