57 A 39/2018

Rubrum

č.j. 57 A 39/2018-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobců: a) J. K., narozen dne X bytem b) Z. K., narozena dne X bytem zastoupených JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Náměstí Přemysla Otakara II. proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2018, č.j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 57 A 39/2018 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu x ze dne 4. 7. 2018, č.j. MUBL 7773/2018, jímž stavební úřad podle § 49 odst. 4 správního řádu zamítl žádost žalobců o povolení změny užívání stavby č.p. x na pozemku parcelního čísla x v k.ú. x, kdy napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobců zamítnuto a rozhodnutí č.j. MUBL 7773/2018 ze dne 4. 7. 2018 bylo potvrzeno.

2. Žalobci v žalobě uvádí, že v oznámení o změně užívání stavby ze dne 30. 5. 2018 argumentovali tím, že dům byl žalobcům prodán Obcí x jako rodinný dům. Stavba byla jako rodinný dům zkolaudována a k bydlení dlouhodobě užívána. S tvrzením, že dům byl jako rodinný k trvalému bydlení zkolaudován, byly žalobcům nemovitosti předány a i technická zpráva Ing. M. T. tuto skutečnost uvádí. Budova byla vždy užívána k bydlení, což zjistil při místním šetření i stavební úřad. Dům stojí vedle budovy, která byla v minulosti využívána jako jatka, ovšem budova jatek ani předmětný dům nebyl minimálně od doby jeho nabytí do vlastnictví žalobců využíván k práci se živými zvířaty. Správní orgány zjistily z dostupných dokladů, že stavba byla určena pro účel využití jako jatka, a proto obec zahrnula tento pozemek do plochy využití „nerušící výroba“ územním plánem, což má za následek, že stavbu, kterou obec prodala jako rodinný dům, ta samá obec znemožňuje za tímto účelem užívat, jestliže jej územním plánem zařadila do plochy označené nerušící výroba, kde není možno umístit budovu k účelu trvalého bydlení.

3. Dále žalobce namítá, že územní plán byl vypracován na základě požadavku obce, přičemž zcela znemožňuje nemovitost užívat jako rodinný dům. Proto žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že je bezvýznamné, jaké kroky činila obec při výkonu své samosprávné činnosti, když se její samosprávná činnost promítá do výkonu její přenesené působnosti. Tento postup považují žalobci za nesprávný, jestliže neexistují faktické překážky užívání domu k trvalému bydlení, pouze ty formální, a to, že dům je územním plánem umístěn v území, kde nelze budovu k trvalému bydlení užívat.

4. Správní orgán nenalezl faktickou překážku k užívání domu, neboť budova jatek není užívána jako jatka minimálně od roku 1992, kdy ji žalobci zakoupili s rodinným domem. Žalobci nevidí důvod, proč by dům nemohl z důvodu blízkosti budovy bývalých jatek, být užíván k trvalému bydlení, jestliže se i z technické zprávy podává, že dům je stavebně určen k trvalému bydlení a splňuje předpoklady pro takové užívání.

5. Žalobci považují odůvodnění napadeného rozhodnutí za čistě formalistické, neboť není znám jediný faktický důvod zamítavého rozhodnutí. Argumenty žalovaného jsou formální povahy, kdy se správní orgány snaží zachovat stav, že na místě vždy byla a budou jatka a nebude se zde bydlet.

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření odkázal na § 126 odst. 3 stavebního zákona, dle něhož změna v užívání stavby musí být vždy v souladu s územně plánovací dokumentací. Pro posouzení dosavadního způsobu užívání je rozhodující stav právní, nikoli způsob faktického užívání. V daném případě není k dispozici kolaudační rozhodnutí, proto správní orgány vycházely z dostupné archivní projektové dokumentace a dalších listin a z údajů v katastru nemovitostí. Z dokumentace vyplynulo, že budova je součástí celého areálu jatek. V budově se nachází bytová jednotka a kanceláře. Na pozemku parcelního čísla x se kromě předmětné budovy nachází několik dalších budov, které sloužily přímo k provozu jatek. Součástí spisu je i dohoda o vydání věci, uzavřená dne 10. 7. 1991 mezi státním podnikem Masný průmysl Písek a Městem x, jejímž předmětem je Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 57 A 39/2018 dům – jatky č.p. x, kdy článek IV. dohody obsahuje prohlášení, že se přijímá závazek ke služebnímu bytu. Z podkladů tak vyplývá, že se jedná o soubor staveb na pozemku parcelního čísla x v k.ú. x, který tvoří areál bývalých jatek. Součástí areálu je i předmětná budova, která dle dochované dokumentace obsahovala vždy kanceláře a bytovou jednotku sloužící pro ubytování zaměstnanců. Z dokladů založených ve spise nevyplývá, že by budova byla kolaudována jako rodinný dům. Právní stav je proto takový, že budova je součástí průmyslového areálu, přičemž ji lze užívat k bydlení v souvislosti s provozem tohoto areálu. Nic na tom nemůže změnit ani kupní smlouva, jejímž předmětem je objekt jatek s pozemkem, který se podle popisu uvedeném ve smlouvě skládá z rodinného domu, provozní a zemědělské stavby, vedlejších staveb, studny, oplocení a venkovních úprav. Popis stavby v kupní smlouvě není pro stavební úřad závazný. V evidenci katastru nemovitostí nebyla budova vedená jako samostatná nemovitost, ale jako dům č.p. x – jatky parc. č. x o výměře 2 229 m2. Označení rodinný dům bylo tedy použito při popisu jednotlivých objektů, i když ze žádných dokladů toto nevyplývá. Podkladem rozhodnutí bylo závazné stanovisko orgánu územního plánu, dle něhož je záměr nepřípustný. Z obsahu se podává, že záměr představuje změnu ve využití území z průmyslového objektu na objekt bydlení a záměr byl shledán v rozporu s územním plánem z hlediska plošného uspořádání. Pozemek parcelního čísla x se nachází v zastavěném území v ploše VN – nerušící výroba a podnikání a v ploše prostorového uspořádání M3 – zástavba solitéry, podmíněně přípustné využití ubytování v plochách VN. Tato možnost se však nevztahuje na rodinné domy, bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Závazné stanovisko orgánu územního plánu proto znemožňuje žádosti žalobců vyhovět. Důvody, pro které je v územním plánu pozemek žalobců zařazen v ploše nerušící výroba, není možno přezkoumávat ve správním řízení před stavebním úřadem. Stavební úřad je povinen platný územní plán respektovat. Územní plán zahrnuje pozemek parcelního čísla x v k.ú. x do plochy nerušící výroba a podnikání a dále reflektuje současný stav tím, že umožnil podmíněně přípustné využití pro bydlení, které se vztahuje k hlavnímu využití celého areálu (byt pro správce zaměstnance). Žalobcům proto nic nebrání budovu užívat k bydlení. Součástí budovy je a byla bytová jednotka, kterou lze k bydlení užívat. Jestliže žalobci mají za to, že stavba byla do plochy nerušící výroba a podnikání zahrnuta nesprávně, měli se tak bránit v procesu tvorby územního plánu, eventuálně mohou nyní požádat o jeho změnu.

7. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

8. Žalobce dne 30. 5. 2018 si podal žádost o změnu užívání stavby objektu bydlení č.p. x na pozemku parcelního čísla x v k.ú. x. V oznámení uvádí, že dům je veden v katastru nemovitostí jako průmyslový objekt, ve skutečnosti ovšem je užíván jako objekt k bydlení. Proto žádají změnu užívání domu č.p. x na pozemku parcelního čísla x v k.ú. x na objekt k bydlení, rodinný dům. V odůvodnění uvedli, že dům byl zkolaudován jako rodinný dům, objekt k bydlení, a jako takový byl vždy využíván i přes své zařazení mezi průmyslové objekty, k čemuž došlo z důvodu užívání budovy. V souvislosti s provozem sousedních jatek, stojících na stejném pozemku, byl dům užíván jako obydlí pro zaměstnance jatek. Stavební provedení domu vyhovuje navrhované změně užívání, což potvrzuje i technická zpráva Ing. M. T. z dubna 2018. Dále v žádosti uvedli, že rodinný dům byl i jako rodinný dům prodáván dle kupní smlouvy ze dne 18. 3. 1992 Městem x.

9. K žádosti připojili žalobci projektovou dokumentaci a rovněž tak technickou zprávu ohledně stávajícího stavu vypracovanou Ing. M. T. v dubnu 2018. V technické zprávě je Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 57 A 39/2018 uvedeno, že stávající stavba objektu bydlení bude nadále užívána k účelu, k jakému byla zkolaudována, to znamená jako objekt k bydlení. Jedná se o přízemní, nepodsklepený, nepravidelný objekt, který navazuje na stavbu občanského vybavení a objekt pro podnikání. V přízemí je chodba, pokoje, jídelna, kuchyňský kout, sociální zařízení a technická místnost.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobci jsou vlastníky pozemku parcelního čísla x v k.ú. x, jehož součástí je budova s číslem popisným x, průmyslový objekt.

11. Ze závazného stanoviska vydaného Městským úřadem x, odborem výstavby a územního plánování dne 7. 6. 2018 vyplývá, že změna užívání objektu na parcele x v k.ú. x z průmyslového objektu na rodinný dům je nepřípustná, neboť záměr změny užívání objektu na pozemku x v k.ú. x na rodinný dům je v rozporu s územním plánem x a to z hlediska plošného uspořádání. Pozemek číslo stavební x se nachází v zastavěném území v ploše VN – nerušící výroba a podnikání a v ploše prostorového uspořádání M3 – zástavba solitéry. Záměr je v rozporu s podmíněně přípustným využitím plochy VN, neboť se jedná o požadavek změny užívání na rodinný dům, ačkoli podmíněně přípustné využití umožňuje možnost ubytování v plochách VN, tuto možnost nelze vztahovat na rodinné domy, bytové domy nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Záměr je tedy jako celek v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Hlavní rozpor je shledáván s úkoly územního plánování definovanými v § 19 odst. 1 písm. c) a i) stavebního zákona. Dochází totiž ke kolizi dvou funkcí a to bydlení v rodinných domech a funkcí výrobní, což lze pro kvalitní bydlení považovat za nepřípustné. Důvodem je tedy neslučitelné umístění rodinného domu do plochy nerušící výroby a podnikání.

12. Žalobci předložili kupní smlouvu o objektu jatek č.p. x se stavební parcelou č. x, dle které z odstavce I. vyplývá, že předmětem převodu byl objekt jatek č.p. x v x, který se skládá z rodinného domku, provozní a zemědělské stavby, vedlejších staveb, studny, oplocení a venkovních úprav. Z dohody o vydání věci uzavřené dne 10. 7. 1991 mezi státním podnikem Masný průmysl Písek a Městským úřadem x vyplývá, že příjemce prohlásil, že přejímá závazek ke služebnímu bytu.

13. Součástí spisu jsou rovněž dokumenty z archivu a to projektová dokumentace k úpravě celého areálu z roku 1942 a z přesně neurčeného období po roce 1948. Z této dokumentace je patrno, že předmětný objekt je součástí celého areálu jatek, přímo v objektu se pak v jeho části nachází bytová jednotka a v části kanceláře. Na pozemku parcelního čísla x se nachází kromě budovy, která je předmětem tohoto řízení, rovněž tak další budovy, které sloužily k provozu jatek. Rovněž je v dokumentech z archivu založena projektová dokumentace k úpravě bytové jednotky z roku 1968 včetně dodatečného stavebního povolení ze dne 19. 8. 1968.

14. Městský úřad x vydal dne 11. 6. 2018 usnesení o projednání změny v užívání stavby. Žalobcům bylo sděleno, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a proto byli žalobci vyzváni, že se mohou k těmto podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit do 10 dnů. Přílohou usnesení bylo závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 7. 6. 2018. Žalobci se k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili, přestože jim bylo toto usnesení řádně doručeno, a to dne 14. 6. 2018.

15. Dne 4. 7. 2018 Městský úřad x vydal rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení změny užívání stavby – objektu č.p. x v x na pozemku parcelního čísla stavebního x v k.ú. x, kdy jako důvod rozhodnutí uvedl, že s ohledem na druh stavby si vyžádal v souladu s § 96b Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 57 A 39/2018 stavebního zákona závazné stanovisko, které bylo negativní, a proto byla žádost podle § 149 odst. 4 správního řádu zamítnuta.

16. Žalobci se proti tomuto rozhodnutí odvolali. Namítali, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Budova jim byla Obcí x prodána jako rodinný dům, byla tak i zkolaudována a užívána. Nikdy nedošlo ke změně užívání k podnikatelskému nebo hospodářskému účelu. Dále namítali, že do územního plánu byl dům zahrnut z důvodu sousedství s budovou jatek, přestože tato budova není s domem nijak stavebně propojena a pro její zahrnutí tedy nebyl důvod. Stavební úřad vychází z nesprávné premisy dosavadního využívání domu, jestliže tvrdí, že průmyslový objekt se mění na objekt bydlení. Tento předpoklad nemá oporu ve spisu, jestliže Obec x, dům prodala žalobcům jako rodinný dům, nikoli jako průmyslový objekt. Obec x tak jedním svým úkonem popírá své jiné jednání, kdy prodává nemovitost určenou k bydlení a poté žalobcům zakazuje dům k bydlení užívat. Jde tedy o přehnaně formalistický přístup, což je v rozporu s účelem zákona.

17. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobců zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, a to s odkazem na závazné stanovisko, dle něhož je záměr žalobců nepřípustný, neboť je v rozporu s územním plánem x z hlediska plošného uspořádání, neboť pozemek parcelního čísla x se nachází v zastavěném území, v ploše VN – nerušící výroba a podnikání a v ploše prostorového uspořádání – zástavba solitéry. Podmíněně přípustné využití umožňuje ubytování. Tato možnost se však nevztahuje na rodinné domy a bytové domy.

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Podle § 126 odst. 1 stavebního zákona stavbu lze užívat k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

20. Podle § 126 odst. 3 stavebního zákona změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

21. V posledně citovaném ustanovení jsou obecným způsobem zmíněna kritéria, podle nichž má stavební úřad posuzovat oznámení záměru změnit užívání stavby. Podmínkou pro udělení souhlasu se změnou užívání stavby je mimo jiné soulad takové změny s územně plánovací dokumentací, kterou se podle § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Stavební úřad pak posuzuje záměr změny užívání na podkladě územně plánovací dokumentace, která je pro dané území vydána. Současně je požadováno, aby byla navrhovaná změna užívání v souladu s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu. Je-li navrhovaná změna v užívání stavby v rozporu s platným územním plánem, nelze souhlas se změnou užívání stavby udělit (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 12. 2011, č.j. 59 A 5/2011-46).

22. V dané věci je stěžejní posouzení otázky, zda žalobcem navrhovaná změna v užívání stavby je či není v souladu s platným územním plánem Města x. Soud dospěl k závěru, že není, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 57 A 39/2018 neboť, jak vyplývá ze závazného stanoviska orgánu územního plánování ze dne 7. 6. 2018 záměr změny užívání objektu na pozemku st. x v k.ú. x na rodinný dům je v rozporu s územním plánem x, a to z hlediska plošného uspořádání. Z hlediska prostorového uspořádání je záměr v souladu. Pozemek č. x v k.ú. x se nachází v zastavěném území v ploše VN – nerušící výroba a podnikání a v ploše prostorového uspořádání M3 – zástavba solitéry. Záměr je proto v rozporu s podmíněně přípustným využitím plochy VN, jestliže se jedná o požadavek změny užívání na rodinný dům. Přestože podmíněně přípustné využití umožňuje možnost ubytování v plochách VN, nelze tuto možnost vztahovat na rodinné domy. Důvodem je pak převažující způsob využití těchto ploch a to pro trvalé rodinné bydlení, trvalé bydlení či rodinnou rekreaci, což jsou činnosti, které jsou územním plánem považovány jako nepřípustné, neboť u nich nelze shledat souhlas s hlavním využitím plochy. Důvodem je rovněž neslučitelnost umístění rodinného domu do plochy nerušící výroby a podnikání. Proto dle závazného stanoviska je záměr změny užívání uvedeného objektu na parcele č. x v k.ú. x z průmyslového objektu na rodinný dům nepřípustný.

23. Soud se proto zcela ztotožnil se žalovaným i prvostupňovým správním orgánem, že dle závazného stanoviska, které bylo správně ze strany prvostupňového správního orgánu vyžádáno, že změnu nelze povolit, jestliže je dle závazného stanoviska změna nepřípustná, je v rozporu s územním plánem. V § 126 odst. 3 je podmínkou pro udělení souhlasu se změnou užívání stavby stanoven mimo jiné soulad takové změny se záměry územního plánování, proto nelze pak souhlas udělit, neboť územní plán je pro tuto změnu závazný.

24. Předmětem změny byla budova žalobců, která je vedena v katastru nemovitostí jako průmyslový objekt na parcele č. x v k.ú. x, kdy kolaudační rozhodnutí se nedochovalo. V kupní smlouvě je sice uvedeno, že předmětem převodu byl objekt jatek, který se skládá mimo jiné z rodinného domu, což je ovšem pro toto řízení zcela irelevantní, neboť rozhodný je právní stav a zejména soulad změny s územním plánem. Bylo proto zcela stěžejní posouzení otázky, zda je požadovaná změna souladu s územním plánem, kdy bylo zjištěno dle závazného stanoviska, že tomu tak není, a proto dle závazného stanoviska je změna užívání nepřípustná. Rovněž zcela irelevantní je i technická zpráva, která byla pořízena Ing. T. v dubnu 2018, dle něhož je dům určen k bydlení a rovněž tak i skutečnost, že je budova užívána k bydlení, neboť je rozhodný stav právní. Žádný listinný důkaz, který byl v rámci řízení pořízen či předložen žalobci, neosvědčuje totiž, že by se jednalo o rodinný dům, naopak bylo prokázáno, že budova, u které měla být změna užívání určena je součástí areálu bývalých jatek, kdy nemovitosti jsou na jednom pozemku parcelního čísla x v k.ú. x. Součástí tohoto areálu je i předmětná budova a je v ní bytová jednotka pro zaměstnance a kanceláře.

25. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, bylo vycházeno i z archivní projektové dokumentace, ze které vyplývá, že budova je součástí celého areálu jatek, kdy v této budově se nachází bytová jednotka a kanceláře. Na pozemku se kromě předmětné budovy nachází další budovy, které sloužily k provozu jatek. V katastru nemovitostí je vedená stavební parcela č. x, jejíž součástí je budova č.p. x průmyslový areál. Nebyl tedy v rámci řízení před správním orgánem zajištěn žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, že předmětná budova byla kolaudována jako samostatný rodinný dům, jak je nesprávně uvedeno žalobci. Správný je proto závěr žalovaného, že budova je součástí průmyslového areálu, kdy ji lze užívat k bydlení v souvislosti s provozem tohoto areálu. Jak vyplývá z evidence katastru nemovitostí budova nebyla nikdy vedena jako samostatná nemovitost, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 57 A 39/2018 ale jako dům č.p. x – jatky se st.p. x o výměře 2 229 m2. Zcela nesprávně je proto uvedeno označení rodinný dům v kupní smlouvě, které bylo použito při popisu jednotlivých objektů areálu, neboť tato skutečnost ze žádných dokladů nevyplývá, že by se o rodinný dům skutečně jednalo. Zcela irelevantní je proto skutečnost, že v kupní smlouvě při prodeji areálu žalobcům bylo uvedeno, že se areál skládá mimo jiné z rodinného domu, neboť tato budova nikdy jako rodinný dům nebyla zkolaudována. Proto tento popis nelze považovat za správný a pro toto řízení, respektive pro stavební úřad je tento údaj zcela irelevantní.

26. Soud se proto ztotožnil se žalovaným, že žádost o změnu užívání je nutno posuzovat jako žádost o změnu v užívání z průmyslového objektu na rodinný dům, kdy zcela rozhodné bylo v dané věci závazné stanovisko, dle něhož je změna užívání nepřípustná, neboť je v rozporu s územním plánem, jestliže pozemek parcelního čísla x v k.ú. x je veden v zastavěném území v ploše VN – nerušící výroba a podnikání, kdy je zcela neslučitelné umístění rodinného domu do plochy nerušící výroba. Soud poznamenává, že žalobci jako vlastníci nemovitosti jsou povinni strpět určitá omezení, která vyplývají z územního plánu, neboť tímto územním plánem jsou vázáni všichni vlastníci nemovitostí v obci x. Žalobcům ani nebrání užívat nemovitost k bydlení, jestliže dle územního plánu je umožněno podmíněně přípustné využití pro bydlení, které se vztahuje k hlavnímu využití celého areálu (byt pro správce i zaměstnance).

27. Postup žalovaného nelze hodnotit jako formalistický, jestliže bylo v daném případě postupováno dle zákona a dle závazného územního plánu, kdy právě územní plán je překážkou toho, aby mohla být změna užívání povolena. Vlastnické právo navrhovatelů je shodného obsahu jako práva vlastníků ostatních přilehlých nemovitostí, neboť k tomuto omezení jsou vystaveni všichni vlastníci nemovitostí v dané lokalitě. Zcela rozhodné je tvrzení žalobců, že nemovitost nezakoupili proto, aby ji užívali jako jatka, jestliže v době převodu byl uvedený areál veden jako objekt jatek.

28. Soud proto uzavřel s ohledem na shora uvedené skutečnosti, že žaloba důvodná není, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s, kdy žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 57 A 39/2018 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 12. června 2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.