57 A 5/2017

Plný text

57A 5/2017 - 51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Marie Trnkové v právní věci žalobce: Ing. R. S. bytem M. 336, P. zast. JUDr. Václavem Junkem, advokátem sídlem Tovární 14, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy sídlem Slezská 100/7, 120 56 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 2. 5. 2017 č. j. SVS/2017/047719-G, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Krajské veterinární správy, Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj ze dne 13. 2. 2017, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 60.000 Kč, Pokračování - 2 - 57A 5/2017 neboť v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona vyráběl, balil, skladoval, přepravoval a uváděl do oběhu sádlo a škvarky, když posléze tyto potraviny prodával společnosti F. M. C. Gastro s.r.o., a to do její provozovny Kozlovna, U Plechandy v Písku ve dnech od 4. 1. 2016 do 28. 6. 2016, aniž by byl veterinární správou k této činnosti schválen či registrován. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí ze dne 13. 2. 2017 bylo potvrzeno.

2. Žalobce namítá, že je mu nesprávně vytýkáno, že v rozporu se zákonem vyráběl sádlo a škvarky, což nemá oporu ve skutkovém zjištění. Žalobce připouští, že přeprodával výrobky, které sám nakupoval od jiných výrobců, komerční výrobu ukončil na základě opatření, které mu bylo uloženo. Správní orgán z výpovědi svědků nesprávně dovodil, že žalobce vyráběl uvedené výrobky, což z jejich výpovědi nevyplývá. Podle žalobce z výpovědi svědků vyplývá pouze to, že žalobce tyto výrobky dodával, přičemž u výpovědi svědků chybí bližší časové určení, proto jeho obrana, že takový výrok byl pronesen v roce 2015 v době, kdy ještě výrobky mohl vyrábět, tak vyvrácena nebyla.

3. Správní orgán dle žalobce nesprávně zaměňuje své úvahy za prokázané skutečnosti.

4. Žalovaný nemá oporu ve spisu v závěru, že žalobce škvarky a sádlo vyráběl, neboť z výpovědi svědků není prokázána výroba, balení, skladování či přeprava výrobků, jež je mu ve výrokové části kladena za vinu. Žalobce rozporoval skutková zjištění, přičemž správní orgány nepřihlédly k jeho námitkám a nedoplnily dokazování tak, aby byly odstraněny pochybnosti o tom, kdy a za jakých okolností se měl žalobce vyjádřit, že jde o jeho výrobky a k jakému období se tento výrok vztahoval. Správní orgán měl dodatečně svědky vyslechnout, aby bylo jasné konkrétní časové vymezení a charakter jednání žalobce.

5. Správní orgány proto porušily § 2, 3, 6 a 7 správního řádu, nebyl řádně zjištěn skutkový stav a rovněž byla porušena ustanovení § 50 odst. 1, 3, 4, § 51 odst. 1, § 89 a § 90 správního řádu. Podle žalobce se žalovaný nedostatečně vypořádal i s dalšími jeho námitkami.

6. Žalobce dále namítá, že správní orgán prvního stupně se nechoval nestranně, jestliže otázka vůči svědkům ohledně údajného telefonátu byla položena svědkům sugestivním způsobem.

7. Žalobce rovněž namítá, že mu byla dána krátká lhůta na seznámení se spisem s ohledem na rozsah a obsah řízení, přičemž poučení ze dne 27. 10. 2016 neobsahuje veškeré podklady, jež následně byly užity pro zdůvodnění rozhodnutí.

8. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí i rozhodnutí orgánu prvního stupně bylo vydáno v souladu se zákonem. Skutkový stav byl zcela spolehlivě prokázán, žalobce nepředložil žádné důkazy, které by závěry správního orgánu zpochybňovaly. Z výpovědí svědků je zřejmé, že žalobce pravidelně dodával do provozovny Kozlovna, U Plechandy škvarky a sádlo. Podle dokladů vystavených žalobcem, jakož i z vyjádření kontrolované osoby je prokázáno, že k tomu docházelo v období od ledna do června 2016. Tvrzení že pouze přeprodával výrobky od jiných výrobců, žalobce neprokázal. Tvrzení, že výpověď svědka se vztahuje k období v roce 2015, je pouze účelové. Pokračování - 3 - 57A 5/2017 9. Námitka, že žalobci byla v řízení dána krátká lhůta na seznámení se spisem, přičemž poučení ze dne 27. 10. 2016 neobsahuje veškeré podklady, je nedůvodná, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že žalobci byla usnesením poskytnuta lhůta 10 dnů pro uplatnění práva vyjádřit se k podkladům a navrhovat důkazy, když lhůta 10 dnů se žalovanému jeví jako zcela přiměřená k realizaci žalobcových práv. Správnímu orgánu nelze klást k tíži, že svého práva nevyužil, lhůta 10 dnů se jeví žalovanému jako zcela přiměřená.

10. K námitce, že poučení neobsahuje veškeré podklady, jež byly následně při vydání rozhodnutí použity, žalovaná uvedla, že pokud jde o doklady o dodávkách, ze strany žalobce, tyto jsou přílohou č. 4 protokolu o kontrole uskutečněné dne 1. 7. 2016 v provozovně Kozlovna. Z usnesení ze dne 27. 10. 2016 vyplývá, že žalobci byla poskytnuta lhůta pro uplatnění práva vyjádřit se k podkladům a pro uplatnění práva navrhovat důkazy a činit návrhy, přičemž z něho výslovně vyplývá, že podkladem pro rozhodnutí je mimo jiné i výše označený protokol o kontrole ze dne 1. 7. 2016, včetně příloh.

11. K námitce ohledně sugestivního položení otázek svědkům žalovaný uvedl, že tato otázka zazněla během svědecké výpovědi svědka T. S. dne 20. 9. 2016 a byla vznesena nikoli ze strany správního orgánu, ale žalobcem.

12. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

13. Dne 28. 6. 2016 byla u žalobce dle protokolu o kontrole ze dne 1. 7. 2016 na základě podnětu provedena kontrola v provozovně Kozlovna, U Plechandy v Písku u společnosti FMC Gastro s. r. o. Při kontrole bylo zjištěno, že žalobce přinesl dva plastové kbelíky s víkem, přičemž při odchodu z restaurace pracovnice KVS žalobce zahlédla již bez kbelíků u výčepního pultu a před ním byl na baru položen účetní paragon. Na základě podezření, že jsou zde přijímány a zpracovávány potraviny pocházející z neschváleného či neregistrovaného podniku, byla zahájena v předmětném restauračním zařízení kontrola, která proběhla v době od 13.30 hodin do 14.45 hodin. Kontrola byla zaměřena na původ surovin a potravin živočišného původu, mimo jiné byl zkontrolován jeden plastový uzavřený žlutý kbelík, původně od majonézy s označením názvu výrobku černým fixem „škvarky“ na víku kbelíku o celkové váze 2,2 kg a jeden plastový bílý uzavřený kbelík s popiskou názvu výrobku na víku „sádlo“ o váze 9,8 kg a dále vakuové balení škvarkové pomazánky. Ani na jednom z uvedených masných výrobků sádlo a škvarky nebyly na obalech uvedeny povinné údaje (název výrobku, výrobce, složení, data spotřeby, podmínky skladování, váha apod.), pouze byl fixem napsaný název „škvarky“ a „sádlo“. Byl zajištěn účetní paragon č. Z6197071 vystavený žalobcem dne 28. 6. 2016. Zaměstnanec restaurace při provedené kontrole sdělil, že žalobce dodává škvarky a sádlo, jejichž je výrobcem, pravidelně každý týden, a to zhruba po dobu předešlých 6 měsíců. Pravdivost těchto informací potvrzují předložené doklady (příloha č. 4). Žalobce byl při kontrole upozorněn, že nemá schválenou ani registrovanou provozovnu k zacházení s živočišnými produkty, tedy k jejich výrobě a uvádění do oběhu. Provozovatel poskytl součinnost, sdělil původ potravin, u předmětných skladovaných škvarků a sádla potvrdil, že škvarky i sádlo pocházejí od žalobce. Pokračování - 4 - 57A 5/2017 14. Na základě uvedených zjištění při kontrole bylo se žalobcem zahájeno správní řízení. K zahájenému správnímu řízení se žalobce písemně vyjádřil. Uvedl, že se jednalo potraviny, které nakoupil jinde a posléze je distribuoval, neboť správní orgán mu znemožňuje jakoukoli výrobu.

15. Svědek T. S. vypověděl, že pracuje u společnosti F. M. C. Gastro s. r. o. jako kuchař. Žalobce dodával uvedené společnosti maximálně dvakrát do týdne kyblíky se sádlem a škvarky, vše se žalobcem vyřizoval šéfkuchař L. F. Označení balení neřešili, předpokládali, že žalobce má vše v pořádky. Obaly byly žalobci předávány vždy čisté, žalobce dodával jen sádlo a škvarky, jiné živočišné produkty nedodával.

16. JUDr. Z. L. jako svědek vypověděl, že žalobce mu sám přišel nabízet své výrobky, přinesl mu do restaurace jejich vzorky a vzhledem k tomu, že mu škvarky chutnaly, domluvil se s žalobcem na spolupráci. Žalobce mu tvrdil, že se jedná o jeho výrobky a že vyhrál soutěž „Chutná hezky jihočesky“. Výrobky dodával vždy podle potřeby, většinou dvakrát měsíčně. Sádlo i škvarky byly dodávány v plastových kbelících 5 a 10 kg, které mu byly vráceny. Kbelíky nebyly označeny. Žalobce mu tvrdil, že se jedná o čerstvé produkty. Svědek dále uvedl, že mu žalobce nesdělil, že by zboží přeprodával, tvrdil, že on je výrobcem a že za uvedené produkty získal cenu. Tím, že mu žalobce předával doklady o nákupu a měl za to, že je vše v pořádku.

17. Svědek L. F. vypověděl, že dodavatele vždy domlouval JUDr. L., svědek jako šéfkuchař přebíral sádlo a škvarky a domlouval i jednotlivé objednávky. Sádlo i škvarky byly dodávány v plastových kbelících bez etiket, o objemu 5 a 10 kg, které se vždy žalobci vracely. Potraviny nebyly označeny, se žalobcem se nebavil o tom, že sádlo a škvarky vyrábí sám, nebo zda je přeprodává.

18. Usnesením ze dne 27. 10. 2016 byla žalobci určena lhůta 10 dnů od doručení usnesení pro uplatnění práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a pro uplatnění práva navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Žalobce se k tomuto usnesení vyjádřil písemně dne 9. 11. 2016. Sdělil, že více jak rok masné výrobky nesmí vyrábět, a proto je nevyrábí. Do ostatních podnikatelských aktivit žalobce nemá právo správní orgán zasahovat.

19. Krajská veterinární správa, Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj vydala dne 13. 2. 2017 rozhodnutí, kterým žalobci za správní delikt ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. l veterinárního zákona pro porušení povinnosti uvedené v § 22 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona, na základě protokolu o kontrole ze dne 1. 7. 2016 uložila pokutu ve výši 60.000 Kč, neboť žalobce se dopustil správního deliktu tím, že v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona vyráběl, balil, skladoval, přepravoval a uváděl do oběhu sádlo a škvarky, když posléze tyto potraviny v celkovém množství 193,05 kg, z toho 68,05 kg škvarků a 125 kg sádla, prodával společnosti F. M. C. Gastro s. r. o. se sídlem v Praze 8 do její provozovny Kozlovna, U Plechandy v Písku v konkrétně uvedených dnech v období od 4. 1. 2016 do 28. 6. 2016, aniž byl Krajskou veterinární správou k této činnosti schválen či registrován. Žalobce s proti tomuto rozhodnutí odvolal. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, neboť z důkazů vyplývá, že žalobce vyráběl, balil, skladoval, přepravoval a uváděl do oběhu sádlo a škvarky, aniž by byl KVS k této činnosti schválen či Pokračování - 5 - 57A 5/2017 registrován. Žalovaný neshledal opodstatněnou námitku žalobce, že tvrzení svědka L. se vztahuje k období z roku 2015, tedy k době, kdy vyráběl produkty v řádně schválené provozovně. Z protokolu o kontrole konané dne 28. 6. 2016 vyplývá, že žalobce dodává živočišné produkty do provozovny pravidelně po dobu zhruba 6 měsíců, to je od začátku roku 2016, o čemž svědčí i předložené doklady – paragony na dodané škvarky a sádlo. Žalobce neprokázal, že by sádlo a škvarky nakupoval na trzích. Žalovaný poznamenal, že škvarky a sádlo byly dodávány v obalech, které nebyly žádným způsobem označeny, nebylo možné z nich zjistit údajného jiného výrobce těchto produktů. Proto je tvrzení žalobce, že produkty zakoupil na trzích nutno hodnotit jako účelové ničím nepodložené tvrzení. Žalobci byla poskytnuta lhůta k navržení důkazů či k podání jiných návrhů k prokázání jeho tvrzení, čehož žalobce nevyužil.

20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. Úvodem krajský soud připomíná některá procesní pravidla. Podle § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu je správní orgán v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Řízení zahájené z moci úřední, ve kterém má být uložena povinnost, je tak ovládáno zásadou vyšetřovací a zásadou materiální pravdy. Správní orgány zde musí vystupovat nestranně, neboť základní předpoklad pro objektivní rozhodnutí ve věci je náležité zjištění skutkového stavu věci v potřebném rozsahu a bez důvodných pochybností. Obdobné závěry učinil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 12. 2010, č. j. 4 Ads 44/2010 – 132, kde konstatoval: „V rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt, zahajovaného z úřední povinnosti (ex officio), jako jedné ze základních forem správního trestání je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu ze strany správních orgánů a jejich rozhodnutí důsledně poměřovat zásadou materiální pravdy jako jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 správního řádu z roku 2004, jakož i zásadou vyšetřovací (vyhledávací) podle § 50 odst. 3 věty druhé téhož zákona.“ (všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz).

22. Podle ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Podle zásady volného hodnocení důkazů správní orgán posuzuje každý podklad jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Na výše uvedené odkázal i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 2. 8. 2012, č. j. 2 Azs 2/2012 – 49, kde uvedl, že: „zásadu volného hodnocení důkazů nelze vykládat tak, že by závěry správního orgánu o skutkové stránce věci mohly být výsledkem libovůle. Takové závěry musí naopak vyplynout z racionálního myšlenkového procesu odpovídajícího požadavkům formální logiky, v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň budou veškeré tyto důkazy posouzeny v jejich souvislosti. Z odůvodnění rozhodnutí pak musí být jednoznačné, jaké důkazy byly provedeny, jak byly hodnoceny nebo proč byly odmítnuty“.

23. V daném případě je podkladem pro zahájení řízení o uložení pokuty výsledek kontroly, když použití výsledku kontroly, jako podkladu pro zahájení řízení o uložení pokuty a jako jednoho z důkazu protiprávního jednání odpovědného subjektu připustil Nejvyšší správní Pokračování - 6 - 57A 5/2017 soud v rozsudku č. j. 4As 21/2007-80 ze dne 30. 5. 2008, kdy Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, že tyto výsledky kontroly samy o sobě nenahrazují ani nemohou nahradit dokazování provedené postupem stanoveným správním řádem. Správní orgán v daném případě zejména opřel svůj závěr o spáchání správního deliktu o protokol o kontrole a o fotodokumentaci a dále vycházel i z výpovědi shora uvedených svědků.

24. Z protokolu o kontrole vyplývá, že pracovnice krajské veterinární správy byla přítomna toho, kdy žalobce přinesl do uvedené provozovny dva plastové kbelíky s víkem, když při odchodu z restaurace zahlédla na baru položený paragon. Při kontrole bylo zjištěno, že v chladírně baleného masa a potravin byl zajištěn jeden žlutý plastový kbelík s názvem škvarky a jeden bílý uzavřený plastový kbelík s názvem výrobku na víku sádlo a vakuově balené škvarkové pomazánky. Šéfkuchař uvedl, že se jedná o sádlo a škvarky dodané dne 28. 6. 2016 Ing. R. S. Nebyl předložen jediný doklad o původu tohoto zboží, pouze účetní paragon Z6197071, který byl vystaven žalobcem 28. 6. 2016. Zaměstnanec restaurace sdělil, že žalobce škvarky a sádlo, jejichž je výrobcem, pravidelně každý týden dodává, a to zhruba předešlých 6 měsíců. Tyto skutečnosti rovněž potvrdil jednatel společnosti JUDr. Z. L.

25. K obsahu protokolu o kontrole soud uvádí, že účelem protokolu je zaznamenat kontrolní zjištění.

26. Fotodokumentace ke kontrolnímu zjištění je rovněž přílohou protokolu o kontrole a rovněž i paragony ohledně dodávek sádla a škvarků za posledních 6 měsíců.

27. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací orgán se řádně zabýval všemi svědeckými výpovědi i dalšími opatřenými důkazy a tyto byly i řádně vyhodnoceny. Nedůvodně je proto namítáno, že byla porušena zásada volného hodnocení důkazů.

28. Žalobce namítá, že výrok, že v rozporu se zákonem vyráběl, balil, skladoval, přepravoval a uváděl do oběhu sádlo a škvarky v přesně určeném objemu a přesně určeném druhu, nemá oporu ve spise. Nebyla vyvrácena jeho obrana, že svoji komerční výrobu ukončil a přeprodával výrobky, které nakupoval od jiných výrobců.

29. Soud k řádně formulovanému výroku uvádí, že výrok musí obsahovat konkrétní popis skutku, neboť pouze z něho lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena, jaké opatření či sankce byly uloženy a pouze porovnáním výroku lze usuzovat i na existenci překážky věci rozhodnuté. Pouze výrok rozhodnutí pak může být vynucen správní exekucí. Jinými slovy řečeno, v rozhodnutí je tedy nutné postavit najisto, za jaké konkrétní jednání je subjekt postižen, což lze zaručit jen konkretizací údajů obsahující popis skutku, uvedení místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedení jiných skutečností, aby nemohl být zaměněn se skutkem jiným.

30. Soud dospěl k závěru, že námitka žalobce důvodná není, neboť v rozhodnutí je jednoznačně uvedeno, za jaké konkrétní jednání byl žalobce postižen a jaká konkrétní skutková podstata deliktu byla v souvislosti s tímto konkrétním protiprávním jednáním naplněna. Ve výroku rozhodnutí byl popsán skutek, za který je žalobce trestán tak, aby nemohl být zaměněn se skutkem jiným. Ve výroku je rovněž uvedeno ustanovení veterinárního zákona, o které správní orgán opřel své rozhodnutí. Pokračování - 7 - 57A 5/2017 31. Žalobce nepopírá, že sádlo i škvarky prodával, popírá však, že by tyto živočišné produkty vyráběl. Žádný důkaz o tom, že by předmětné produkty nakoupil, ovšem nedoložil, přestože v odvolání uváděl, že produkty nakoupil na trzích. Výrobce nelze zjistit ani z obalů, ve kterých sádlo a škvarky dodával, neboť ty nebyly nijak označeny. Skutečnost, že žalobce předmětné produkty vyráběl, je prokázána svědeckou výpovědí JUDr. L., který vypověděl, že žalobce mu nabízel předmětné produkty, se kterými vyhrál soutěž jakožto jejich výrobce, tyto skutečnosti byly sděleny v rámci provedené kontroly, což vyplývá z protokolu o kontrole. Z výpovědi svědků vyplývá, že žalobce vyžadoval vždy zpět obaly a ve stejných obalech pak i škvarky a sádlo dodával. Z uvedených důkazů tedy vyplývá, že žalobce předmětné produkty vyráběl a dále je skladoval, přepravoval a uváděl do oběhu. Rovněž skutečnost, že žalobce nepředložil žádné doklady o nákupu škvarků a sádla, jak tvrdil, svědčí o tom, že produkty vyráběl. Soud proto uzavřel, že byl řádně zjištěn skutkový stav, kdy z protokolu o kontrole vyplývá, že jednatel společnosti Gastro JUDr. L. při kontrole sdělil, že škvarky i sádlo, jehož výrobcem je žalobce, mu bylo dodáváno v předešlých 6 měsících pravidelně, což dokládají paragony o prodeji. Rovněž ze svědecké výpovědi svědka L. vyplývá, že žalobce mu výrobky nabídl a tvrdil, že se jedná o jeho výrobky a že s nimi vyhrál soutěž. Zboží bylo dodáváno pravidelně v kbelících, které mu byly vraceny. O skutečnosti, že zboží bylo žalobcem do předmětné provozovny dodáváno, svědčí i paragony vystavené žalobcem. Soud proto uzavřel, že správní delikt kladený mu za vinu, byl žalobci řádně prokázán, tedy že žalobce vyráběl, balil, skladoval, přepravoval a dával do oběhu zboží, aniž měl schválenou registrovanou provozovnu k výrobě živočišných produktů. Žalobce žádný důkaz o tom, že by zboží přeprodával nedoložil, proto bylo správně uzavřeno správním orgánem, že toto jeho tvrzení je zcela účelové. Výrok tedy odpovídá závěru, že žalobce škvarky a sádlo vyráběl.

32. Žalobce namítal, že lhůta 10 dnů pro uplatnění práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a pro uplatnění práva navrhovat důkazy a činit jiné návrhy stanovená mu v usnesení ze dne 27. 10. 2016 č. j. SVS/2016/131213-C je zcela nepřiměřená. Soud uvádí, že proti citovanému usnesení měl žalobce možnost se odvolat ve lhůtě 15 dnů, což neučinil. Proto uvedená námitka v rámci řízení, kdy je přezkoumáváno rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta ve výši 60.000 Kč, je zcela nepřípadná. V souvislosti s touto námitkou poukazuje soud na to, že žalobce měl možnost požádat o prodloužení lhůty, což neučinil.

33. Rovněž zcela nedůvodná je námitka žalobce, že usnesení ze dne 27. 10. 2016 č. j. SVS/2016/131213-C neobsahuje v odůvodnění všechny podklady, které správní orgán shromáždil pro vydání rozhodnutí ve věci, nejsou zejména uvedeny doklady o nákupu. Soud opětovně poukazuje na to, že proti citovanému usnesení měl žalobce možnost se odvolat. Nad rámec toho soud poznamenává, že doklady o dodávkách jsou přílohou protokolu o kontrole ze dne 1. 7. 2016, přičemž se jedná o paragony, které žalobce sám vystavil, takže s nimi byl řádně obeznámen. Žalobce ani nemohl být krácen na svých právech v případě, že tyto paragony nejsou přesně specifikovány, ale je pouze uvedeno, že podkladem pro rozhodnutí je mimo jiné protokol o kontrole ze dne 1. 7. 2016 s přílohami.

34. K námitce, že byla svědku Lískovcovi položena sugestivní otázka, uvádí soud, že stejnou otázku, která byla položena JUDr. Lískovcovi, že „někdo z veterinární správy z Písku Pokračování - 8 - 57A 5/2017 volal panu L. a že měl pan S. hodit veškerou potenciální vinu na Kozlovnu“ kladl žalobce svědku T. S., což žalobce stvrdil i svým podpisem ze dne 20. 9. 2016. Stejná otázka pak byla kladena správním orgánem i JUDr. L., když žalobce svědecké výpovědi JUDr. L. přítomen nebyl.

35. Soud proto z důvodů uvedených shora žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný, se práva na náhradu nákladů řízení vzal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 23. května 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu