57 A 6/2020

Rubrum

č. j. 57 A 6/2020 - 55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců Mgr. Bc. et. Bc. Petra Jiříka a JUDr. Marie Trnkové ve věci žalobce: M.H. bytem X zastoupen JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2020, č. j. KUJI 2056/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 11. 2. 2020 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2020, č. j. KUJI 2056/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 57 A 6/2020 řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Pacov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 5. 11. 2019, č. j. MP/13159/2019/OD/mt (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů, a provedený záznam 12 bodů byl tímto rozhodnutím potvrzen.

2. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se předloženými důkazními prostředky, tj. kopií rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, čj. MSK 49924/2014, vydaného ve shodné věci. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že je běžnou praxí odvolacího správního orgánu posuzovat i jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce odkázal na další rozhodnutí správních orgánů, vydaná v obdobných řízeních (rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje čj. MSK 126113/2014 nebo MSK 121761/2014, rozhodnutí Městského úřadu Písek čj. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3). Postupem žalovaného došlo k porušení zásady rovnosti účastníků ve správním řízení, neboť správní orgány, bez ohledu na svou místní příslušnost, by měly v obdobných věcech postupovat a rozhodovat shodně.

3. V další části žaloby žalobce popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (rozhodnutí vydaných v blokovém řízení) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Podle žalobce jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je vyžadováno judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Nelze za dostatečný popis skutku považovat popis „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“ Z jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení není patrné, jakého jednání se měl žalobce dopustit, neboť protiprávní jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Rovněž popis ve formátu „telefonování za jízdy aj“ dle žalobce nelze považovat za dostatečný popis přestupku. Z rozhodnutí musí být zřejmé, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo možné jednoznačně určit právní předpis, podle kterého by měl být přestupce postihován. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Body nelze evidovat na základě nečitelných údajů.

4. Žalobce poukazuje na nedostatky rozhodnutí vydaných v blokových řízeních a požaduje, aby krajský soud posoudil, zda byla tato jednotlivá rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. K pokutovým blokům ze dne 14. 2. 2018, 3. 3. 2017, 30. 6. 2016 a 19. 9. 2004 žalobce obecně, bez vazby na jednotlivé podklady, namítá nesprávné označení osoby přestupce, nejasnost místa a doby spáchání přestupku, neoznačení právní kvalifikace a nečitelnost. Dle žalobce nelze nedostatky v podkladech zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací a skutečnost, že byly věci vyřízeny v blokovém řízení, nemůže odůvodnit závěr, že se žalobce přestupků dopustil. Žalobce zpochybňuje způsobilost uvedených blokových rozhodnutí s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 127/2014 – 39. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 57 A 6/2020 Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný označil námitky žalobce za nedůvodné a navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil svůj nesouhlas s námitkami žalobkyně skrz nevypořádání se s námitkami žalobkyně uvedenými v odvolání. Žalovaný konstatoval, že po prostudování všech pokutových bloků dospěl k závěru, že popisy jednání na pokutových blocích jsou vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řídíce za přestupková jednání. Žalovaný zopakoval, že rozhodnutí jiných správních orgánů jsou pro dané řízení zcela irelevantní a nelze z nich vycházet, neboť každé jednání je specifické a individuální. Právní názor soudu 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

7. Žaloba není důvodná.

8. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Dne 21. 2. 2018 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán I. stupně si vyžádal dne 8. 3. 2019 kopie pokutových bloků, které od příslušných policejních orgánů obdržel. Správní orgán I. stupně v souladu se zákonem vyzval žalobce k možnosti seznámit se s podklady ve lhůtě 8 pracovních dnů od doručení písemnosti.

9. Dne 5. 11. 2019 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž správní orgán I. stupně zamítl veškeré námitky podané žalobcem proti záznamům bodů v registru řidiče (žalobce) a provedený záznam 12 bodů ke dni 14. 2. 2018 byl potvrzen. Správní orgán I. stupně potvrdil záznamy bodů za jednotlivá jednání žalobce. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byly jednotlivě posouzeny pokutové bloky a správní rozhodnutí, které byly podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí, která jsou ve spise založena.

10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 25. 11. 2019 blanketní odvolání, které bylo po výzvě správního orgánu I. stupně dne 9. 12. 2019 doplněno.

11. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí I. stupně potvrzeno. Žalovaný shrnul námitky žalobce, které uplatnil v odvolání. Zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. Následně zhodnotil jednotlivé bloky a shledal záznamy bodů za přestupky, které jsou předmětem přezkoumávaných námitek, v souladu se zákonem o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že správní orgán disponuje způsobilými podklady, zaznamenaný počet bodů v registru řidičů odpovídá konkrétnímu jednání, jímž byl žalobce pravomocně uznán vinným, přičemž toto je z bloků seznatelné a je obsaženo v příloze zákona o silničním provozu. Žalovaný neshledal v postupu správního orgánu prvního stupně pochybení, která by způsobovala nesoulad jím vydaného rozhodnutí s právními předpisy. Veškeré pokutové bloky byly správními orgány řádně přezkoumány a bylo konstatováno, že specifikace jednotlivých jednání žalobce v nich Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 57 A 6/2020 obsažená splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z nich patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo.

12. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť žalovaný se nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení.

13. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

14. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

15. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

16. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů správní orgán zásadně posuzuje především způsobilost podkladů pro zápis bodů a zda těmto podkladům odpovídá zapsané bodové hodnocení. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 57 A 6/2020 17. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokut v blokovém řízení, které byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, dále i z vyžádaných kopií pravomocných rozhodnutí. Správní orgán I. stupně posuzoval jednotlivá pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení i rozhodnutí ve věci přestupku žalobce vydané ve správním řízení. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí včetně těch vydaných v blokovém řízení jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

18. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové a příkazové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem. Tyto pokutové a příkazové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové a příkazové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných řízeních pokutové a příkazové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

19. Žalovanému nepřísluší přezkoumávat správnost či zákonnost aktů jiných správních orgánů; současně není jejich rozhodnutími vázán, přičemž zásada předvídatelnosti správních aktů se vztahuje k rozhodovací činnosti konkrétního správního orgánu. Po žalovaném ani jiném správním orgánu nelze spravedlivě žádat, aby byl ve svém právním názoru a rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů v tom smyslu, jak požaduje žalobce. Nehledě na odlišný skutkový stav, povinností žalovaného je bezesporu rozhodovat v mezích právního rámce a příslušné judikatury a s ohledem na vlastní rozhodovací činnost, nikoli na základě precedentů v podobě jiných správních rozhodnutí. Náš právní řád není založen na precedentech a zvykovém právu, ani zásada legitimního očekávání jej nezavádí, jak se snaží naznačit žalobce. Žalovaný tedy postupem ve věci rozhodně nezpochybnil rovnost účastníků před zákonem.

20. Dle zásady legitimního očekávání vtělené do § 2 odst. 4 správního řádu: „Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“ Lze ji též charakterizovat jako zásadu oprávněné důvěry v právo úzce související se zásadou nestranného (objektivního) rozhodování každé věci. I když je každá věc, kterou správní orgán řeší, v nějakém aspektu jedinečná, lze mezi rozhodovanými případy nalézt mnohdy řadu společných znaků. Zásada legitimního očekávání vychází z toho, že rozhodl-li správní orgán určitou věc za určitých podmínek určitým způsobem, měl by všechny další obdobné případy rozhodovat způsobem stejným nebo obdobným, tj. předvídatelně. To však rozhodně neznamená, že by všechny krajské úřady v celé republice byly zavázány postupovat podle toho, jak ve stejné nebo obdobné věci rozhodl kterýkoliv jiný krajský úřad. Takový přístup by znamenal zavedení precedenčního systému práva. Nic takového ovšem z daného ustanovení správního řádu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 57 A 6/2020 nevyplývá a takový přístup by si vyžádal mnohem rozsáhlejší zásahy do právního systému. Zásada legitimního očekávání se vztahuje vždy k jednomu a témuž správnímu orgánu. Zásady legitimního očekávání by se bylo možné dovolávat v případě, že by žalovaný dříve rozhodoval v obdobné věci jiným způsobem. Nic takového však žalobce netvrdil ani neosvědčil. Jiná pochybení, která by bylo možné označit za nerespektování odvolacích důvodů, žalobce nekonkretizoval a soud je obecným přezkumem napadeného rozhodnutí sám neshledal.

21. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, směřující k nedostatečnému posouzení jednotlivých podkladů rozhodných pro záznam bodů do registru řidičů, nebyla shledána důvodnou 22. Co se týče jednotlivých pokutových a příkazových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že tyto námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků jsou nedůvodné. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových a příkazových bloků nekorespondují s jejich skutečným obsahem a jedná se o pouhé obecné námitky bez propojení s obsahem konkrétního bloku, jak je konkretizováno níže.

23. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále též „zákon o přestupcích“), zejména v § 84 a v § 85. Dle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích: „Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena“. Platí tedy, že na pokutových blocích, jak na pokuty na místě zaplacené, tak i na pokuty na místě nezaplacené, musí oprávněný subjekt vyznačit komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Blok na pokutu na místě nezaplacenou musí ještě obsahovat poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Jedná se o obsahové a formální náležitosti rozhodnutí, které vyplývají z § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé, jež jsou ve vztahu k § 77 správního řádu speciální. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 57 A 6/2020 pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

24. Dne 1. 7. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), který v § 92 vymezuje náležitosti příkazového bloku. Podle důvodové zprávy k přestupkovému zákonu se blokové řízení dle zákona o přestupcích nahrazuje vydáním příkazu na místě, přičemž tuto formu lze využít stejně jako blokové řízení na místě, za přítomnosti osoby, které je ukládána povinnost. Odůvodnění příkazového bloku se nahrazuje vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podpisem účastníka se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že vydání příkazu na místě je obdobou blokového řízení, má krajský soud za to, že veškerá judikatura Nejvyššího správního soudu ve vztahu k blokovému řízení je plně aplikovatelná i na ukládání pokut příkazem na místě ve smyslu § 91 a § 92 přestupkového zákona.

25. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

26. K námitce nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce krajský soud uvádí, že údaje týkající se totožnosti přestupce zapsané v posuzovaných blocích shledal za naprosto čitelné a srozumitelné. V případě bloku na pokutu ze dne 19. 9. 2014, ze dne 3. 3. 2017 a ze dne 30. 6. 2016 byl dán požadavek na alternativní uvedení rodného čísla nebo data narození, mezi těmito údaji bylo v tištěném bloku zaznamenáno lomítko, čili bylo na úvaze příslušné oprávněné osoby, která blok vyplňovala, zda zapíše rodné číslo či datum narození osoby přestupce. Rozhodně není vyžadováno vyplnění obou těchto identifikačních údajů, vyplnění jednoho z těchto údajů postačí k identifikaci osoby přestupce. V bloku ze dne 14. 2. 2018 bylo zadáno pouze datum narození, které také bylo v bloku uvedeno. Žalobce namítal, že ověření totožnosti nebylo dostačující, avšak neuvedl, v čem konkrétně spatřoval tuto nedostatečnost. Totožnost byla ověřována předloženým občanským průkazem, jehož číslo bylo v případě 3 pokutových bloků stejné, pouze pokutový blok ze dne 19. 9. 2014 obsahuje v kolonce ověření totožnosti pouze číslo řidičského průkazu, které je však rovněž uvedeno na pokutovém bloku ze dne 3. 3. 2017 a je na obou blocích shodné. Krajský soud má, vzhledem k ostatním údajům v bloku a neexistenci relevantních skutečností zpochybňujících prověřovanou totožnost, za to, že totožnost řidiče byla ve všech případech ověřena řádně. Krajský soud nemá pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce ve všech uvedených případech.

27. Další žalobní námitka mířila proti nepřesnému zjištění doby spáchání přestupku, krajský soud však postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku bylo zaznamenáno datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k takovému jednání došlo. Krajský soud proto námitku neshledal důvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Stejně tak námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 57 A 6/2020 skutečný stav, neboť v blocích a potažmo pak i v oznámeních o uložení pokuty, je vždy specifikováno místo spáchání přestupku konkrétním a nezaměnitelným způsobem. Místo je vymezeno buď názvem obce a příslušnou ulicí, nebo jen názvem obce. Krajský soud nemá pochybnosti ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce a ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, shledal zdejší soud za zcela mylné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo.

28. K námitce nedostatečného popisu přestupkového jednání v jednotlivých blocích krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, které ustanovení zákona o silničním provozu bylo žalobcem porušeno a jakého přestupkového jednání se žalobce měl dopustit. Jak již bylo shora osvětleno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu odkazem na číslo paragrafu a odstavce, případně písmene daného zákonného ustanovení, neboť takové označení lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétní normou, jejíž číselné označení blok také obsahuje. Předtištěná podoba bloků dokonce takový způsob označování evidentně předpokládá. Seznatelné jsou i další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Krajský soud je přesvědčen o srozumitelnosti, jednoznačnosti a nezaměnitelnosti popsaného jednání v uvedených blocích.

29. Pokud jde o zkratky, které byly v předmětných blocích užity, pak i k těmto se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Krajský soud považuje za vhodné zmínit rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7As 94/2012, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že “[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Krajský soud neshledal pochybení v užití zkratek na pokutových a příkazních blocích, neboť z popisu skutků se jednoznačně podává, jakého protiprávního jednání se žalobce dopustil a jaké zákonné ustanovení svým jednáním porušil. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně.

30. S ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, navíc v nyní přezkoumávaných pokutových a příkazních blocích je bez pochybností určeno, jakého konkrétního jednání se měl žalobce dopustit. Jednání je dostatečně popsáno s odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, které bylo žalobcem porušeno. Lze tedy uzavřít, že popis jednání byl jednoznačný a určitý tak, aby nebyl zaměnitelný s jednáním jiným. Žalobce svým podpisem taktéž stvrdil správnost údajů uvedených na pokutových a Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 9 57 A 6/2020 příkazních blocích. Krajský soud nemá pochybnosti o způsobilosti pokutových bloku být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

31. Žalobce považoval za nečitelné také určení výše uložené pokuty, která byla v každém bloku uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně, tak číselně, proto ani tato námitka směřující do bloků nebyla shledána důvodnou.

32. Závěrem žalobce namítal v posuzovaných blocích nejednoznačně zaznamenané místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce údajně nebyl zřetelný. Ani tyto námitky nebyly zdejším soudem shledány jako důvodné. Data vyhotovení a převzetí jsou ve všech posuzovaných blocích čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny.

33. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení a příkazem na místě mu však v žádném ohledu neodporují.

34. Podpisem pokutového a příkazového bloku žalobce potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí a nemá proti nim výhrad. K tomu též Nejvyšší správní soud konstatoval: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením (s příkazem na místě), s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

35. Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že namítané pokutové bloky, na jejichž podkladě byly body žalobci zaznamenány, obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti. Správní orgány ověřily, že přestupková jednání byla se žalobcem projednána v blokovém řízení nebo formou příkazu na místě ve smyslu § 91 a 92 přestupkového zákona, tato řízení byla pravomocně ukončena řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a žalobce pokutové bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem. Námitka žalobce, dle níž se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 10 57 A 6/2020 bodů do registru řidičů, jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou. Závěr a náklady řízení 36. Soud se v dané věci ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly v mezích své pravomoci a působnosti. Krajský soud proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 27. dubna 2020 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.