Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

57 A 7/2022

č. j. 57 A 7/2022-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-19 · ECLI:CZ:KSCB:,2022:57.A.7.2022.27

Citované zákony (4)

Rubrum

Č.j. 57 A 7/2022-27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobců: a) J. S. bytem b) ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. se sídlem Bělohorská 688/165, Břevnov, 169 00 Praha 6 zastoupených advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2022, č. j. KUJCK 18971/2022, sp. zn. OZZL 134027/2021/vazu SO takto:

Výrok

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.. 2 57 A 7/2022

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2022, č. j. KUJCK 18971/2022, sp. zn. OZZL 134027/2021/vazu SO a rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. 7. 2021, č. j. ZP06/2019/35816/12 se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 19 165 Kč do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Městský úřad v Písku byl pověřen usnesením žalovaného ze dne 15. 8. 2019 k projednání a rozhodnutí ve věci přičlenění honebních pozemků uvedených v příloze č. 1 rozhodnutím Městského úřadu Milevsko č. j. MM 44975/2017 ze dne 3. 11. 2017, když citovaným rozhodnutím byly z honitby Schwarzenbergská obora Květov vyjmuty konkrétní honební pozemky nebo jejich části, aby byl odstraněn rozpor mezi skutečně realizovanou stavbou oborního plotu a územním rozhodnutím o jeho umístění, jakož i rozhodnutím Městského úřadu Milevsko o přičlenění honebních pozemků k honitbě ze dne 31. 10. 2013.

2. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem provedl zaměření skutečné trasy oborního plotu honitby Schwarzenbergská obora Květov, které vypracoval dne 26. 10. 2017 a následně požádal o převedení již dříve vytvořené vrstvy hranice oborního plotu honitby Schwarzenbergská obora Květov do digitální podoby a vytvoření nové vrstvy hranice nehonebních pozemků dle rozhodnutí krajského úřadu ze dne 26. 4. 2017. Přípisem ze dne 3. 2. 2021 Městský úřad v Písku zahájil správní řízení z moci úřední ve věci přičlenění honebních pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH v k. ú. XA a parc. XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO v k. ú. XB, které původně tvořily honitbu Schwarzenbergská obora Květov e. č. 095, byly uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Městského úřadu Milevsko ze dne 3. 11. 2017, č. j. MM 44975/2017-OŽP/Ka a netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu. Současně s tím byly žalobci vyrozuměni, že orgán má provedené dokazování za ukončené a byla jim usnesením určena lhůta k provedení úkonů spočívajících v navrhování důkazů, nebo činit jiné návrhy.

3. Městský úřad v Písku vydal dne 19. 7. 2021 rozhodnutí č. j. ZP06/2019/35816/12, který rozhodl, že řízením dotčené honební pozemky v k. ú. XA a k. ú. XB, které původně tvořily honitbu Schwarzenbergská obora Květov, se podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti nepřičlení k žádné z uznaných honiteb. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že honební pozemky navazují pouze na honitbu Schwarzenbergská obora Květov, od níž jsou ovšem odděleny oborním oplocením, které představuje překážku pro pohyb zvěře, a proto nelze považovat uvedené pozemky za souvislé s honitbou Schwarzenbergská obora Květov ve smyslu § 2 písm. g) a § 17 odst. 5. zákona o myslivosti.

4. Žalobci se proti citovanému rozhodnutí odvolali, když jejich námitky byly téměř shodné, jako v předmětné žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Zejména namítali, že oborní oplocení nepředstavuje absolutní překážku pohybu ve smyslu § 17 odst. 5 zákona o myslivosti, neboť výskyt oplocení různého typu v krajině je běžný, aniž by to mělo za následek rozdělení honiteb. Ustanovení § 17 odst. 5 zákona o myslivosti nebránilo tomu, aby všechny honební pozemky dotčené řízením správní orgán přičlenil k honitbě Schwarzenbergská obora Květov, naopak jejich přičlenění k této honitbě bylo s ohledem na ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti jedinou možností jak řízení ukončit Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.. 3 57 A 7/2022 s ohledem na skutečnost, že Schwarzenbergská obora Květov je jedinou honitbou, s níž mají dotčené pozemky společnou hranici.

5. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 3. 2022, č. j. KUJCK 18971/2022, sp. zn. OZZL 134027/2021/vazu SO odvolání zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. 7. 2021 potvrdil. Nesouhlasil se žalobcem, že mělo být řízení zastaveno dle § 66 odst. 2 správního řádu, neboť nenastala žádná z podmínek uvedeného ustanovení. Na podporu závěru prvostupňového správního orgánu o ukončení předmětného řízení odkázal na rozsudek NSS č. j. 5 As 30/2011-93. Námitka žalobců ohledně pozemků parc. č. XB, XC, XD v k. ú. XA nebyla meritorně projednána žalovaným s odkazem na § 82 odst. 4 správního řádu. Žalovaný se ztotožnil se závěrem prvostupňového správního orgánu, že není možné předmětné pozemky přičlenit postupem dle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, neboť jsou od obory odděleny oborním oplocením, které tvoří překážku pohybu zvěře a přerušuje jejich souvislost ve smyslu § 17 odst. 5 zákona o myslivosti.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

6. Žalobce v žalobě namítá, že nesprávně bylo rozhodnuto dle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, který předpokládá přičlenění volného honebního pozemku k některé z existujících honiteb, když výrok prvostupňového rozhodnutí rovněž odporuje § 67 odst. 1 správního řádu. V daném případě jedinou možností jak měl správní orgán v případě, že dospěl k závěru, že přičlenění honebních pozemků k některé z existujících honiteb není možné, zastavit řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu, neboť zjištěním, že honební pozemky nelze přičlenit k žádné z honiteb, odpadl jeho důvod.

7. Dále žalobce namítá nesprávnost závěru o nemožnosti přičlenění pozemků uvnitř obory z důvodu absence souvislosti vyvolané bezpečnostním ohrazením. Žalobce nesdílí názor žalovaného, že dotčené honební pozemky nelze přičlenit k honitbě Schwarzenbergská obora Květov, že přičlenění k ní brání skutečnost, že dotčené pozemky jsou od této honitby odděleny oborním plotem, který tvoří překážku pohybu zvěře a přerušuje souvislost honebních pozemků. Výčet pozemků přerušujících souvislost honebních pozemků obsažených v § 17 odst. 5 zákona o myslivosti je výčtem demonstrativním, když dle rozsudku NSS č. j. 3 As 40/2005-159 byla za překážku pro pohyb zvěře označena čtyřproudá rychlostní komunikace, což odpovídá silnici dálničního typu. Mezi stavby, které nelze považovat za překážku souvislosti honebních pozemků dle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti, nepatří však oplocení pozemků, a to i s cílem zabránit volnému pohybu zvěře, zejména spárkaté, kdy dochází k oplocení v zájmu zabránění vzniku škod, které zvěř působí. Účelem oplocení obory je sice zabránit zvěři v pohybu, ovšem z legální definice obory obsažené v § 2 písm. j) je však zřejmé, že účelem oborního oplocení je bránit v pohybu pouze těm druhům zvěře, pro jejichž chov je obora určena, tedy zvěři oborní. Oplocení obory však nepředstavuje překážku pohybu pro zbývající druhy zvěře a nepřerušuje tak souvislost honebních pozemků. Zákon o myslivosti nezakazuje, aby se součástí obory staly i honební pozemky na vnějším obvodu obory sloužící jejímu uživateli, zejména k lovu těch druhů zvěře, které se v případě vniknutí do obory mohou na zvěři chované v oboře projevit škodlivě, např. liška obecná, popřípadě těch druhů zvěře, které se v oboře běžně vyskytují, ovšem nejsou oborní zvěří, např. zajíc. Žalobce proto má za to, že nic nebránilo tomu, aby dotčené pozemky byly přičleněny k honitbě Schwarzenbergská obora Květov, naopak jejich přičlenění bylo s ohledem na § 30 odst. 1 zákona o myslivosti ve vazbě na skutečnost, že Schwarzenbergská obora Květov je jedinou honitbou, s níž mají dotčené pozemky společnou hranici, jedinou možností, jak řízení ukončit. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.. 4 57 A 7/2022 8. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

III. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

10. V daném případě je mezi účastníky na sporu, zda obora, která se nachází ve Schwarzenbergské oboře Květov, představuje překážku v pohybu zvěře, nebo je pro ně nebezpečím dle ustanovení § 17 odst. 5 zákona o myslivosti a přerušuje tak souvislost honebních pozemků. Žalobce má za to, že uvedenou honitbou není přerušená zákonem požadovaná souvislost honebních pozemků, přičemž obora ani nepředstavuje překážku volného pohybu zvěře, ani pro ni neznamená žádné nebezpečí.

11. Z § 17 odst. 5 zákona o myslivosti vyplývá, že honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset, a že i pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, jako např. dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Nejvyšší správní soud se zabýval překážkami volného pohybu zvěře, a to v rozsudku č. j. 3 As 40/2005-159 ze dne 15. 8. 2007 a č. j. 9 As 69/2007-86 ze dne 15. 11. 2007, na který poukazuje i žalobce. Nejvyšším správním soudem bylo konstatováno, že výčet možných překážek pohybu zvěře vyjmenovaných v tomto ustanovení je výčtem demonstrativním a upozornil i na povinnost správního orgánu přihlédnout v řízení k místním podmínkám příslušné honitby, která je posuzována.

12. Zákon o myslivosti hovoří o překážce pohybu zvěře, proto soud se zabýval tím, zda uvedená obora může takovou překážkou být a zda tedy je schopna lesní zvěř překonávat tuto oboru. Oborou se dle ustanovení § 2 písm. j) zákona o myslivosti rozumí „druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Krajský soud má za to, že ustanovení § 17 odst. 5 zákona o myslivosti nebrání tomu, aby byly dotčené pozemky přičleněny k honitbě Schwarzenbergská obora Květov, jestliže Schwarzenbergská obora Květov je jedinou honitbou, s níž mají dotčené pozemky společnou hranici a jedinou možností jak řízení ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o myslivosti naplnit je skutečnost, že předmětné pozemky budou přičleněny k honitbě Schwarzenbergská obora Květov. Z § 31 odst. 6 písm. j) navíc vyplývá, že každý honební pozemek musí být součástí některé z honiteb a rovněž tak i z § 30 odst. 1 zákona o myslivosti vyplývá povinnost správního orgánu, aby honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu přičlenil orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.

13. V daném případě, jak bylo již shora uvedeno jedinou vhodnou honitbou k přičlenění dotčených pozemků je Schwarzenbergská obora Květov, se kterou dotčené pozemky mají nejdelší společnou hranici a současně se jedná o jedinou honitbu se společnou hranicí.

14. Ustanovení § 2 písm. j) zákona o myslivosti definuje oboru jako druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Soud má za to, že i po přičlenění dotčených pozemků bude zachován stav, pro zvěř, která se chová v oboře. Přičleněním dotčených pozemků nebude narušena souvislost honebních pozemků Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.. 5 57 A 7/2022 vyvolaná oplocením obory, neboť i po přičlenění obory nebude moci zvěř chovaná v oboře vybíhat. Soud má za to, že předmětná obora nemůže být ani potenciálně pro zvěř nebezpečím, v případě, že by se uvedené druhy zvěře pokoušely ji překonat, neboť se jedná o pozemky honební.

15. Rovněž z § 2 písm. j), rovněž ani z § 31 odst. 6 písm. j) zákona o myslivosti nevyplývá, že obora musí být ohrazena oplocením přesně po jejich vnějších hranicích. Pouze je rozhodné, aby byla ohrazena oplocením, respektive aby vnější hranice byla uzpůsobena tak, aby chovaná zvěř nemohla území obory opouštět. Tato podmínka, je splněna, přestože oborní oplocení nekopíruje přesně vnější administrativní hranice obory, ale je v některých částech uvnitř těchto hranic, přičemž přičleněním dotčených honebních pozemků ke Schwarzenbergské oboře Květov by vznikl při přičlenění dotčených pozemků honebních ke Schwarzenbergské oboře Květov. Jak bylo řečeno shora, obora slouží k tomu, aby zvěř chovaná v oboře nemohla oboru opouštět, když v případě přičlenění dotčených pozemků ke Schwarzenbergské oboře by k ohrožení účelu obory nemohlo dojít.

16. Soud proto uzavřel, že oborní oplocení netvoří překážku pohybu zvěře a je takovou stavbou, která nepřerušuje souvislost honebních pozemků, proto správní orgány nesprávně rozhodly, že se nepřičleňují předmětné pozemky vně obory z důvodu absence souvislosti vyvolané oplocením obory a rovněž tak nesprávně bylo i rozhodnuto o tom, že je nemožné přičlenit pozemky uvnitř obory z důvodu absence souvislosti vyvolané bezpečnostním ohrazením. Dotčené pozemky, které jsou od této honitby odděleny oborním oplocením nepřerušují souvislost honebních pozemků ve smyslu § 17 odst. 5 zákona o myslivosti. Pokud jde o pozemky parc. č. XB, XC, XD v k. ú. XA, ty se nacházejí uvnitř území honitby, přičemž od zbývajícího území obory jsou odděleny bezpečnostním ohrazením, majícím zvěři chované v oboře zabránit v přímém a nečekaném vstupu na silnici. Pokud jde o oplocení za účelem regulace pohybu oborní zvěře uvnitř obory, pak toto oplocení nenarušuje souvislost honebních pozemků, které ji tvoří.

17. Krajský soud proto zrušil napadené rozhodnutí a rovněž tak i prvostupňové rozhodnutí správního orgánu dle § 78 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 3 s. ř. s. Tímto právním názvem je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Pro nadbytečnost se soud nezabýval dalšími procesními námitkami žalobce.

IV. Závěr, náklady řízení

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. V případě procesně úspěšných žalobců jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 x 3 000 Kč za žalobu, celkově tedy 6 000 Kč. Dále náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta za zastupování v řízení o návrhu ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby x 2 žalobci) a paušální náhradou hotových výdajů (2 × 300 Kč x 2 žalobci) dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 13 600 Kč dále snížených o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobců doložil soudu potvrzení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, a proto soud přistoupil ke zvýšení odměny podle zvláštních právních předpisů na 13 165 Kč. Celková výše nákladů řízení, které je žalovaný povinen žalobcům uhradit, činí 19 165 Kč. Tuto částku je Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.. 6 57 A 7/2022 žalovaný povinen zaplatit žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 19. prosince 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K..

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.