58 Ad 1/2017

Rubrum

58 Ad 1/2017 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne X, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

Pokračování - 2 - 58Ad 1/2017 1. Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2017, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 5. 2017, č. j. X, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2. Dne 15. 11. 2017 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jako soudu věcně příslušnému, postoupena pobočkou krajského soudu v Táboře žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, neboť dostatečně objektivně nezohledňuje lékařské zprávy ošetřující lékařky MUDr. J. o zdravotním stavu žalobce, který trpí Crohnovou chorobou, v důsledku které u něj přetrvávají potíže s příjmem potravy, trávením a vyměšováním. Tato nemoc vyžaduje dlouhodobou rekonvalescenci a dle ošetřující lékařky není žalobce práce schopný.

4. Napadené rozhodnutí je nesprávné, neboť nebyl zohledněn rozsah a vážnost uvedeného onemocnění, které jsou dokladovány lékařskou zprávou ošetřujícího lékaře MUDr. Š. Žalobci byla zkrácena obě střeva a z důvodu recidivy nemoci je veden jako uchazeč o biologickou léčbu.

5. Na základě uvedených důvodů žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a uložit žalované, aby o žádosti opětovně rozhodla.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a byl jím proveden důkaz. Žalovaná konstatovala, že má za to, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem a odvolala se na posudek o invaliditě ze dne 1. 9. 2017.

7. K žalobě žalobce přiložil kopie lékařských zpráv Gastroenterologické ambulance v Táboře a kopii potvrzení vystaveného MUDr. J. o přetrvávající pracovní neschopnosti žalobce ze dne 17. 10. 2017.

8. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 27. 3. 2017 byla Okresní správou sociálního zabezpečení Tábor (dále jen „OSSZ Tábor“) vznesena vůči Regionálnímu oddělení Lékařské posudkové služby žádost o zpracování posudku k otázce, zda je žalobce osobou invalidní, případně v jakém stupni. Dne 11. 5. 2017 byl vypracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to posuzujícím lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor MUDr. A.V. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů pro posouzení zdravotního stavu žalobce. Po skutkové stránce bylo shledáno: M C., stav po hemikolektomii v srpnu 2016 pro zánětlivý infiltrát s v. s. abscesy, t. č. stabilizován, pouze nález lehké stenosy a ulcerosních změn v IC anastromose, obezita. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona Pokračování - 3 - 58Ad 1/2017 o důchodovém pojištění, žalobce však není invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. V odůvodnění posudku bylo konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je Crohnova choroba, po operaci je žalobce ve stabilizovaném stavu, nález odpovídá stavu uspokojivě stabilizovanému, který není invalidizující. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI., oddílu C, položce 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena v rozsahu 20 %.

9. Na základě tohoto posudku vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 18. 5. 2017 pod č.j. 910 630 1765 rozhodnutí, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 9. 6. 2017 námitky.

10. Dne 1. 9. 2017 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice MUDr. V.M.. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů (včetně lékařské zprávy MUDr. J. a MUDr. Š.). Po skutkové stránce byly shledány obdobné zdravotné potíže jako v posudku předcházejícím a nad rámec těchto byl konstatován chronický nikotinismus. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění, žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25 %. V odůvodnění posudku bylo konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je Crohnova choroba. Posudkový lékař ČSSZ zařadil zdravotní postižení žalobce pod kapitolu XI., oddíl C, položku 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobce byl hodnocen při horní hranici taxace, a sice 20 % poklesu pracovní schopnosti i možné 5 % navýšení profesní (posuzován jako kuchař – poznamenáno, že žalobce je plně rekvalifikovaný na jiný druh práce), celkem tedy 25 % poklesu pracovní schopnosti. Zdravotní postižení žalobce není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. V daném případě se nejedná o Crohnovu chorobu středně těžké formy umožňující event.. invalidizaci I. st., neboť v případě žalobce se nejedná o stav se značnými odchylkami v laboratorních nálezech, klinice i endoskopii. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý stav neodpovídá žádnému stupni invalidity.

11. Na základě tohoto posudku bylo dne 21. 9. 2017 žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 5. 2017 bylo potvrzeno. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že bylo vycházeno z kompletní lékařské dokumentace ke zdravotnímu stavu žalobce, včetně lékařských zpráv MUDr. J. a MUDr. Š. V odůvodnění bylo uvedeno, že posudkem o invaliditě ze dne 1. 9. 2017 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 25 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce Pokračování - 4 - 58Ad 1/2017 s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. (postižení trávicí soustavy), oddíl C (postižení tenkého střeva a kolorekta), položce 4a (idiopatický střevní zánět, stavy uspokojivě stabilizované, občasná zhoršení s průjmy, laboratorně mírná aktivita), přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 až 20 %, přičemž lékař ČSSZ zvolil horní hranici taxace 20 %, kterou z důvodu žalobcovy profese dále navýšil ve smyslu § 3 odst. 2 předmětné vyhlášky o 5 procentních bodů na celkových 25 %.

12. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích dne 9. 1. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. Žalobce byl posuzován k profesi kuchaře. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným interním lékařem.

13. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: Crohnova choroba – hemikolektomie v srpnu 2016 pro zánětlivý infiltrát s v. s. abscesy, t. č. stav stabilizován, nález lehké stenosy a ulcerosních změn v IC anastromose, obezita, chronický nikotinismus, stav po operaci nesestouplého varlete, strabismus, anomálie zubů řešena extrakcí špatně rostoucích zubů.

14. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno. V posudku je popsán též nález odborného interního lékaře při jednání komise.

15. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti Crohnova choroba, kdy po operačním řešení byl stav stabilizován, bylo dosaženo klinické remise onemocnění. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole XI. (postižení trávicí soustavy), oddíl C (postižení tenkého střeva a kolorekta), položce 4a (idiopatický střevní zánět, stavy uspokojivě stabilizované, občasná zhoršení s průjmy, laboratorně mírná aktivita), přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 až 20 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici taxace 20 %, kterou z důvodu žalobcovy původní profese dále navýšila ve smyslu § 3 odst. 2 předmětné vyhlášky o 5 procentních bodů na celkových 25 % míry poklesu pracovní schopnosti.

16. Posudková komise též zhodnotila, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále Pokračování - 5 - 58Ad 1/2017 jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

18. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 5. 2. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 9. 1. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, žalovaná navrhla tuto žalobu pro její nedůvodnost zamítnout.

19. Žaloba není důvodná.

20. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

21. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Pokračování - 6 - 58Ad 1/2017 22. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

23. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ Tábor, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 9. 1. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odborným interním lékařem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, včetně zpráv, které žalobce předložil soudu, a které měla komise rovněž k dispozici. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace MUDr. J. vedená ke zdravotnímu stavu žalobce a rovněž lékařské zprávy MUDr. Š.. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

24. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávanými žalobcem v žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise setrvala na závěrech učiněných v předchozím posudku MUDr. V.M., posudkové lékařky ČSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že stav žalobce byl po operačním řešení stabilizován, popsán byl pouze nález lehké stenosy a ulcerosních změn v IC anastromose, mírná aftosně ulcerosní terminální ileitida (kolonoskopie 2/2017), další klinické projevy zachyceny nebyly, Pokračování - 7 - 58Ad 1/2017 následná kolonoskopie (8/2017) popsala nekompletní slizniční hojení s přetrvávajícím výskytem zánětlivých změn, avšak bez dalších klinických projevů a bez následných laboratorně zachycených významných odchylek. Bylo dosaženo klinické remise onemocnění. Posudková komise MPSV shodně s předchozím posudkem zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je Crohnova choroba, kterou podřadila pod kapitolu XI. oddíl C, položku 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 až 20 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici taxace 20 %. Tato hranice byla komisí zvolena s přihlédnutím k tomu, že při kolonoskopickém vyšetření nebylo zjištěno kompletní slizniční hojení, byl patrný výskyt zánětlivých změn, avšak bez dalších klinických projevů a bez průkazu významné patologie v laboratoři. Komise však dále uvedla, že se v žádném případě nejednalo o značné odchylky v laboratorních nálezech spojené s pokračujícími zdravotními komplikacemi či s celkovým dopadem na výživu nebo tělesnou hmotnost. Z důvodu žalobcovy původní profese byla horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti dále navýšena ve smyslu § 3 odst. 2 předmětné vyhlášky o 5 procentních bodů na celkových 25 % míry poklesu pracovní schopnosti.

25. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 25 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, včetně žalobcem uváděných lékařských zpráv MUDr. J. a MUDr. Š. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

26. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, a proto v soudním řízení bez dalšího obstálo.

27. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil o České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

28. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 8 - 58Ad 1/2017 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. února 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně