58 Ad 1/2018

Rubrum

č. j. 58 Ad 1/2018 - 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: M. H., narozena dne X bytem L. 1729/22, Č. B. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2018, č. j. MPSV-2018/2891-913 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

: Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 58Ad 1/2018 1. Rozhodnutím ze dne 9. 1. 2018, č. j. MPSV-2018/2891-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zčásti změnil rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích (dále jen „Úřad práce“), kterým bylo rozhodnuto o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, který byl žalobkyni přiznán v celkové výši 5 235 Kč za období srpen 2017, a kterým bylo současně rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vrátit uvedený přeplatek do 31. 12. 2017 na účet Úřadu práce. Toto rozhodnutí bylo žalovaným změněno tak, že slova „vrátit přeplatek do dne 31. 12. 2017“ byla nahrazena slovy „vrátit přeplatek do dne 31. 1. 2018“. Ve zbytku bylo odvoláním napadené rozhodnutí Úřadu práce žalovaným podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno.

2. Dne 22. 1. 2018 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), doručena včasná žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, která byla k poštovní přepravě žalobkyní předána dne 20. 1. 2018.

3. Žalobkyně v textu žaloby popsala skutkové okolnosti případu, zmíněn byl v této souvislosti především prodej bytu, na který získala příspěvek na bydlení, žalobkyně dále popsala svou sociální situaci a namítla podjatost a zaujatost žalovaného. Dále bylo uvedeno, že žalobkyně není bohatá, nedopustila se zpronevěry a její manžel není výdělečně činný. Žalobkyně sama je na mateřské dovolené a pobírá rodičovskou podporu a příspěvek na děti.

4. Usnesením ze dne 24. 1. 2018 č.j. 58 Ad 1/2018 – 10 vyzval krajský soud žalobkyni, aby ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 ve spojení s § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doplnila žalobu o podstatné náležitosti z poukazovaných zákonných ustanovení vyplývající. Současně byla žalobkyně ve smyslu § 35 odst. 8 s. ř. s. poučena o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce.

5. Žalobkyně v reakci na uvedenou výzvu soudu zaslala dne 30. 1. 2018 (krajskému soudu doručeno dne 31. 1. 2018) odpověď, z jejíhož obsahu se podává, že příspěvek na bydlení obdržela v měsíci září 2017, v době, kdy už v bytě nebydlela, v té době již žila v bytě v Č. B. na adrese L. X. Vzhledem k tomu, že příspěvek na byt v B. žalobkyně obdržela v září 2017, neshledává důvod pro jeho vrácení. Pokud by byl příspěvek na bydlení vyplácen předem, nikoliv zpětně, bylo by aktuální tento příspěvek vrátit. Žalobkyně si není vědoma, že by schválený příspěvek se zpětnou platností měla úřadu vracet, obzvláště pokud v bytové jednotce již nebydlela. Z tohoto důvodu žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že k pochybení došlo na straně úřadu, nikoliv na její straně.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby byla jako nedůvodná zamítnuta. Ve vyjádření byl shrnut průběh řízení před Úřadem práce s tím, že Úřad práce žalobkyni oznámením ze dne 2. 8. 2017 přiznal dávku příspěvek na bydlení ve výši 5 235 Kč, a to měsíčně od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018. Žalobkyně byla současně poučena o tom, že je povinna ohlásit případné změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku státní sociální podpory, a to do 8 dnů ode dne jejich vzniku. Dávka státní sociální podpory byla žalobkyni vyplacena za měsíc srpen 2017 ve výši 5 235 Kč. Následnou kontrolou údajů Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 58Ad 1/2018 v katastru nemovitostí Úřad práce zjistil, že žalobkyně ode dne 1. 8. 2017 již není vlastníkem bytu č. X na adrese P. X, B., na který podala žádost o příspěvek na bydlení. Vlastníkem tohoto bytu se na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 stala společnost Nextway.cz. Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2017 Úřad práce rozhodl o odejmutí dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení, a to ode dne 1. 9. 2017, neboť nárok žalobkyně na tento příspěvek zanikl dne 31. 7. 2017. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 10. 2017, žalobkyně proti tomuto rozhodnutí nepodala odvolání. Úřad práce následně rozhodnutím ze dne 24. 10. 2017 rozhodl o přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení v částce 5 235 Kč, neboť žalobkyni byl vyplacen tento příspěvek za období srpen 2017, ačkoliv ode dne 1. 8. 2017 žalobkyně již nebyla vlastníkem nemovitosti, na níž o příspěvek na bydlení žádala. V odvolacím řízení žalobkyně předložila kopie placených záloh a protokol k předání bytu, na který jí byl poskytován příspěvek na bydlení s tím, že tento byt poté, co jej prodala, ještě toho času obývala. Žalovaný odvolání žalobkyně zamítl, pokud žalobkyně předmětný byt v B. obývala i v srpnu roku 2017, dělo se tak bez právního titulu, žalobkyně nebyla vlastníkem tohoto bytu a nebyla ani jeho nájemcem, jak žalovaný ověřil u nového vlastníka bytu, společnosti Nextway.cz. Žalobkyně ke dni 31. 7. 2017 přestala být vlastníkem dotčeného bytu a v souvislosti s touto novou skutečností, rozhodnou pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení, nesplnila oznamovací povinnost dle § 61 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Skutečnost, že žalobkyně již není vlastníkem bytu, zjistil až Úřad práce vlastní vyhledávací činností z katastru nemovitostí. Žalovaný uzavřel, že v řízení bylo dostatečně prokázáno, že za měsíc srpen 2017 byl žalobkyni příspěvek na bydlení vyplacen neprávem a byla dostatečně prokázána i míra jejího zavinění, proto je žalobkyně povinna přeplatek dávky příspěvek na bydlení vrátit. K žalobě předložená kopie kupní smlouvy a předávacího protokolu k bytu, dle kterého k předání došlo v září 2017, není pro danou věc relevantní. Podstatné je, že žalobkyně ke dni 31. 7. 2017 přestala být vlastníkem bytu, na který získala příspěvek na bydlení, tuto skutečnost Úřadu práce neoznámila a byt v měsíci srpnu roku 2017 užívala bez právního titulu, nebyla tedy jeho nájemcem ani vlastníkem a z tohoto důvodu jí příspěvek na bydlení za měsíc srpen 2017 nenáležel. Námitka podjatosti žalovaného byla poprvé vyslovena až v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla povinna tuto námitku uplatnit ihned poté, co se o důvodech podjatosti dozví, žalovaný na tuto námitku nijak nereaguje. Žalobkyně navíc nespecifikovala žádnou konkrétní osobu, k níž by se namítaná podjatost měla vztahovat.

7. Z předloženého správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 26. 7. 2017 podala žalobkyně žádost o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, a to na byt č. x v nemovitosti na adrese P. 213, B., v němž byla hlášena k trvalému pobytu a jehož byla vlastníkem. Žalobkyně požádala, aby jí dávka byla přiznána ode dne 1. 7. 2017. Žalobkyně uvedla, že v bytě žije společně se svými čtyřmi nezletilými dětmi, které zde mají rovněž hlášen trvalý pobyt. Podpisem žádosti žalobkyně stvrdila, že si je vědoma své povinnosti do osmi dnů písemně ohlásit příslušnému úřadu změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku. Spolu s žádostí žalobkyně Úřadu práce předložila doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro přiznání příslušné dávky státní sociální podpory. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 58Ad 1/2018 8. Na základě uvedené žádosti vydal Úřad práce dne 2. 8. 2017 od č.j. 241328/CB oznámení, jímž přiznal žalobkyni v období od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018 příspěvek na bydlení ve výši 5 235 Kč měsíčně. Žalobkyně byla tímto oznámením současně poučena o tom, že v případě změn ve skutečnostech rozhodných pro přiznání předmětné dávky, je povinna tyto změny do 8 dnů ode dne jejich vzniku oznámit příslušnému úřadu, který o dávce rozhodl. V případě, kdy by tyto skutečnosti v uvedené lhůtě neoznámila, byla žalobkyně poučena o tom, že je povinna vzniklý přeplatek na dávce jako neoprávněně vyplacený či přeplacený vrátit.

9. Dne 13. 9. 2017 byla žalobkyni dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení za měsíc srpen 2017 vyplacena.

10. Dne 14. 9. 2017 bylo Úřadem práce kontrolou údajů v katastru nemovitostí zjištěno, že žalobkyně již ode dne 1. 8. 2017 není vlastníkem bytu č. X na adrese P. X, B., na který jí byl k její žádosti poskytnut příspěvek na bydlení. Dále bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto bytu se na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 stala společnosti Nextway.cz, právní účinky zápisu nastaly ke dni 31. 7. 2017, přičemž zápis byl proveden dne 22. 8. 2017.

11. Oznámením ze dne 20. 9. 2017 č.j. 305803/CB bylo žalobkyni dle § 46 odst. 1 a § 36 odst. 1, 2 a 3 správního řádu ve spojení s § 67 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře oznámeno zahájení správního řízení ve věci odejmutí dávky. Žalobkyně byla současně poučena o možnosti navrhovat v souladu s § 36 odst. 1, 2 a 3 správního řádu důkazy či jiné návrhy a o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a o možnosti nahlížet do spisu.

12. Rozhodnutím Úřadu práce ze dne 3. 10. 2017 č.j. 318612/17/CB byla žalobkyni ode dne 1. 9. 2017 odejmuta dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení, protože nárok na tuto dávku zanikl dne 31. 7. 2017. Důvodem tohoto zániku byla skutečnost, že ode dne 1. 8. 2017 žalobkyně již není vlastníkem bytu na adrese P. X, B., neboť dne 31. 7. 2017 došlo k jeho prodeji.

13. Oznámením Úřadu práce ze dne 3. 10. 2017 č.j. 318630/17/CB bylo žalobkyni dle § 46 odst. 1 a § 36 odst. 1, 2 a 3 správního řádu oznámeno zahájení řízení ve věci vydání rozhodnutí o přeplatku na dávce příspěvek na bydlení s tím, že za období 8/2017 byl zjištěn přeplatek ve výši 5 235 Kč. Žalobkyně byla současně poučena o možnosti navrhovat v souladu s § 36 odst. 1, 2 a 3 správního řádu důkazy či jiné návrhy a o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a o možnosti nahlížet do spisu.

14. Rozhodnutím ze dne 24. 10. 2017 č.j. 349942/17/CB bylo Úřadem práce rozhodnuto o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 5 235 Kč a o povinnosti vrátit tento přeplatek do dne 31. 12. 2017 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal. V odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo konstatováno, že žalobkyně v důsledku nesplnění své oznamovací povinnosti zavinila vznik přeplatku na dávce příspěvek na bydlení, neboť v zákonné lhůtě neoznámila, že ode dne 1. 8. 2017 již není vlastníkem bytu, na který podala žádost o příspěvek. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 58Ad 1/2018 15. Obsahem správního spisu je dále Záznam do spisové dokumentace sp. zn. 13937-17-CB o jednání ve věci příspěvku na bydlení. Z tohoto záznamu vyplývá, že zaměstnankyně Úřadu práce dne 27. 11. 2017 telefonicky ověřovala u zástupce společnosti Nextway.cz, že byt č. X na adrese P. X, B., je od 31. 7. 2017 ve vlastnictví uvedené společnosti a tato společnost se žalobkyní neuzavřela nájemní smlouvu.

16. Proti rozhodnutí o přeplatku bylo žalobkyní dne 16. 11. 2017 podáno odvolání. Žalobkyně neshledala důvod pro vrácení vyplaceného příspěvku na bydlení. K odvolání byly předloženy kopie dokladů svědčící o placených zálohách na energie za měsíc srpen roku 2018 (na dokladech uvedeno jméno a příjmení žalobkyně a adresa P. X, B.). Žalobkyně dále předložila kopii Předávacího protokolu k bytu na adrese P. X, B., na němž jsou uvedena data ke stavu měřidel a datum předání bytu dne 3. 9. 2017. Předložena byla dále kopie Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 2. 9. 2017 uzavřená mezi pronajímateli a žalobkyní, dle které byl prvním dnem nájmu 2. 9. 2017.

17. Odvolání žalobkyně bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto. Žalovaný konstatoval, že Úřad práce postupoval v souladu se zákonem, v řízení bylo dostatečně prokázáno, že přeplatek dávky příspěvek na bydlení, která byla žalobkyni vyplacena neprávem za měsíc srpen 2017, neboť již nesplňovala podmínky nároku na tuto dávku, nebyla vlastníkem bytu, žalobkyně zavinila. Přestože žalobkyně přestala být vlastnicí bytu dne 31. 7. 2017 a byt nadále i v srpnu roku 2017 užívala a novému vlastníkovi jej fyzicky předala dne 3. 9. 2017, k užívání bytu v srpnu 2017 došlo z její strany bez právního titulu, neboť nebyla ani jeho vlastníkem ani jeho nájemcem. Ačkoliv byla žalobkyně v průběhu celého řízení opakovaně poučována o povinnosti oznámit příslušnému úřadu změnu skutečností rozhodných pro přiznání příspěvku na bydlení, toto oznámení nikdy neučinila, a proto je v souladu s § 62 zákona o státní sociální podpoře povinna vrátit přeplatek dávky příspěvek na bydlení za měsíc srpen 2017, který jí byl v září 2017 vyplacen neprávem.

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

19. Ve věci bylo rozhodováno bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s.

20. Žaloba není důvodná.

21. Předmětem nyní projednávané věci je otázka, zda byly v případě žalobkyně naplněny podmínky § 62 zákona o státní sociální podpoře a zda tedy žalobkyně byla povinna vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, který jí byl vyplacen v září roku 2017, a to za období měsíce srpna téhož roku.

22. Podmínky vzniku nároku na dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení jsou zakotveny v § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, podle kterého má nárok na tuto dávku osoba, která je vlastníkem nebo nájemcem bytu, kde je hlášena k trvalému pobytu, Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 58Ad 1/2018 pokud její náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

23. Žalobkyni byl rozhodnutím Úřadu práce ze dne 2. 8. 2017 za splnění podmínek § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře přiznán příspěvek na bydlení, a to na byt, jehož byla vlastníkem a kde měla hlášený trvalý pobyt, na období od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018.

24. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 uzavřené se společností Nextway.cz prodala byt č. X na adrese P. X, B., na který žádala o příspěvek na bydlení, uvedené společnosti. K ukončení vlastnického práva žalobkyně došlo s právními účinky vkladu ke dni 31. 7. 2018. Od 1. 8. 2017 žalobkyně již nebyla vlastníkem tohoto bytu.

25. Úřad práce se o prodeji bytu dozvěděl kontrolou údajů v katastru nemovitostí a poté, co zahájil řízení o odejmutí dávky státní sociální podpory, vydal dne 3. 10. 2017 rozhodnutí o tom, že se dávka příspěvku na bydlení žalobkyni ode dne 1. 9. 2017 odnímá, protože nárok na tuto dávku dne 31. 7. 2017 zanikl. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně neuplatnila opravný prostředek a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 10. 2017.

26. Dle § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře je příjemce dávky povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

27. Dle ust. § 62 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře je příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

28. Soud má v nyní projednávané věci za prokázané, a konečně to nezpochybnila po celou dobu ani sama žalobkyně, že žalobkyně nesplnila oznamovací povinnost založenou citovaným § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, v důsledku čehož jí byla Úřadem práce v září roku 2017 vyplacena dávka příspěvku na bydlení za období měsíce srpna 2017 (§ 57 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře), ačkoliv v měsíci srpnu jí již právo na výplatu tohoto příspěvku nenáleželo.

29. Úřad práce proto rozhodl správně, když dne 24. 10. 2017 rozhodl o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení a současně rozhodl o povinnosti žalobkyně tento přeplatek vrátit.

30. Argumentace žalobkyně, dle níž v předmětném bytě, přestože jej dne 31. 7. 2017 prodala, i nadále v měsíci srpnu 2017 bydlela, je lichá, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 58Ad 1/2018 v srpnu roku 2017 nebyla vlastníkem tohoto bytu ani jeho nájemcem a zdržovala se zde bez právního důvodu, pročež v srpnu 2017 nesplňovala podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení. K výplatě tohoto příspěvku, ke které došlo v září roku 2017, a to za období srpen 2017, tedy došlo neoprávněně a stalo se tak v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti žalobkyně, která v zákonné lhůtě písemně nesdělila Úřadu práce skutečnost rozhodnou pro výplatu dávky, a sice že již není vlastníkem bytu, na který jí byl příspěvek na bydlení vyplácen.

31. Krajský soud shrnuje, že žalobkyně tím, že nesplnila svou oznamovací povinnost ve smyslu § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, zavinila to, že dávka příspěvku na bydlení za měsíc srpen 2017 jí byla v září 2017 neoprávněně vyplacena. Úřad práce proto postupoval zcela v souladu se zákonem, pokud rozhodl o vzniku přeplatku a o tom, že žalobkyně je povinna dle § 62 odst. 1 uvedeného zákona tento přeplatek vrátit. Z tohoto důvodu shledal krajský soud správným i rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnutí Úřadu práce potvrzeno.

32. Žalobkyně v žalobě dále namítla, že žalovaný je vůči ní zaujatý a podjatý.

33. Dle ust. § 14 odst. 2 správního řádu může účastník řízení namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení.

34. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatnila námitku podjatosti poprvé až ve správní žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, aniž by tuto námitku konkrétně specifikovala jak ve vztahu k důvodu této podjatosti, tak ve vztahu ke konkrétní úřední osobě, dospěl soud k závěru, že se touto námitkou zabývat nelze.

35. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, tomu nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 58Ad 1/2018 poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 9. května 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.