58 Ad 1/2019

Rubrum

58 Ad 1/2019 - 74 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: P. Č., trvale bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2019, č.j. MPSV-2018/252144-913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. 2 58Ad 1/2019

Odůvodnění

:

1. Rozhodnutím ze dne 8. 1. 2019, č.j. MPSV-2018/252144-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce směřující proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 6. 11. 2018, č.j. 81867/2018/CBU, kterým byla žalobci přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč, a toto rozhodnutí potvrdil.

2. Dne 14. 1. 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel včasnou žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, která byla dále doplněna podáním doručeným krajskému soudu dne 21. 2. 2019, 25. 2. 2019 a dne 5. 3. 2019.

3. Žalobce v úvodu podání nejprve vylíčil a zhodnotil skutečnosti pro projednávanou věc rozhodné, následně shrnul obsah odvolacích námitek a poté pod jednotlivými písmeny předestřel žalobní tvrzení.

4. Žalovaný řádně neprovedl odvolací přezkum, když toliko okomentoval obsah odvolání a správního spisu. Žalovaný se nijak nevypořádal s odvolací námitkou, dle níž výpočet státní dávky odporuje zákonům. Takto vznesené odvolací námitky žalobce jsou žalovaným bagatelizovány a napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné.

5. Dále je žalobou zpochybňován postup úředníků Úřadu práce, kteří dle jeho názoru porušili povinnost mlčenlivosti a postupovali nezákonně, když v rámci sjednávání podmínek nájemní smlouvy vystupovali za žalobce a tyto podmínky sami s potenciálním pronajímatelem dojednávali. Úřad práce přitom nebyl oprávněn vystupovat jako odpůrce či podporovatel žalobce. Úřad práce tímto zneužil moc v neprospěch žalobce a jeho vyjednávání s potenciálním pronajímatelem se míjelo se zásadními otázkami, aby žalobce nebyl napálen.

6. Sporován je dále obsah spisu vedeného Úřadem práce, který neodpovídá reálnému průběhu řízení před správním orgánem.

7. Žalobce dále zpochybňuje způsob, jakým byla výše přiznané dávky mimořádné okamžité pomoci stanovena. Správními orgány nebylo v rozhodnutí objasněno, z jakého důvodu byla výše dávky stanovena jako dvojnásobek, proto je jimi uváděné správní uvážení spíše libovůlí.

8. V kontextu předestřených námitek žalobce v závěru žaloby pokládá „zásadní právní otázky“ označené písmeny A až H.

9. Ze všech důvodů shora uvedených je žalobcem navrhováno napadené rozhodnutí zrušit. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 58Ad 1/2019 10. Součástí uvedeného výčtu podání žalobce, která byla soudu průběžně doručována, jsou písemnosti, které jsou taktéž součástí správního spisu, a o nichž bude v dalších částech rozhodnutí pojednáno.

11. Další písemností doručenou krajskému soudu dne 3. 5. 2019 žalobce předestřel důvody, pro které by soud měl rozhodnout dle § 76 odst. 1 s. ř. s. bez nařízeného ústního jednání. K tomuto podání pak žalobce dále připojil důkazní návrhy, které kromě písemností, jež jsou obsahem spisu, sestávají z internetového inzerátu na garsonku, k níž nebyla v konečné fázi uzavřena nájemní smlouva, dále je podáním avizován zvukový záznam osobního hovoru navrhovatele s pracovnicí Úřadu práce p. K. ze dne 25. 10. 2018, dále záznam telefonického hovoru z 2. 11. 2018, v němž navrhovatel Úřad práce informoval o tom, že nájemní smlouva dosud uzavřena nebyla a záznam z téhož dne, v němž dotčená pracovnice Úřadu práce žalobce vyrozuměla o tom, že peněžní pomoc bude vyplacena až po uzavření nájemní smlouvy. Uváděné záznamy telefonních hovorů ze dne 25. 10. 2018 a 2. 11. 2018 nebyly žalobcem k podání připojeny.

12. Dne 9. 5. 2019 obdržel krajský soud další podání žalobce, v němž jsou uváděny skutečnosti již obsažené v předchozích písemnostech doručených z jeho strany soudu. Kromě těchto skutečností žalobce nově navrhuje, aby žalovanému byla uložena povinnost k úhradě nákladů vzniklých žalobci, a to v částce 1 500 Kč sestávající z blíže specifikovaných položek. Obsahově zcela totožné podání bylo soudu doručeno dne 15. 5. 2019.

13. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K namítanému postupu Úřadu práce žalovaný uvedl, že nárok na dávku vzniká až rozhodnutím o jejím přiznání, které je založeno na správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. V daném případě se jednalo o mimořádnou okamžitou pomoc s úhradou nezbytného jednorázového výdaje v podobě úhrady jistoty u přechodu do standardní formy bydlení. Výše přiznané dávky byla stanovena na základě § 37 písm. c) zákona č. 111/2016 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), dle kterého lze dávku stanovit až do výše jednorázového výdaje, konkrétní částka se odvíjí od správního uvážení Úřadu práce. Dávka na úhradu jednorázového výdaje tak vždy nemusí být přiznána v nárokované výši. Primárním způsobem úhrady přiznané dávky je přímá úhrada výdaje či nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci. Nevyužitou mimořádnou okamžitou pomoc je příjemce na základě § 51 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi povinen vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný uzavřel, že v řízení o příslušné žádosti žalobce nedošlo k žádnému pochybení.

14. Z předloženého správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí obsaženou na předepsaném tiskopisu, doručenou Úřadu práce dne 19. 10. 2018 požádal žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc, u níž zvolil tři typy mimořádné okamžité pomoci, a to vážnou mimořádnou událost, nezbytný jednorázový výdaj a ohrožení osoby sociálním vyloučením. Předpokládaná výše mimořádné okamžité pomoci byla určena v částce 25 000 Kč. Žalobce dále zvolil životní situaci odůvodňující přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci: „Moje práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby“ a dále v této souvislosti odkázal na přílohy připojené k žádosti. K žádosti žalobce dále připojil písemnost ze dne 19. 10. 2018 obsahující podrobné písemné odůvodnění předmětné žádosti. Obsahem písemnosti je rozsáhlý popis Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 58Ad 1/2019 sociální situace žalobce zapříčiněné jeho násilným vystěhováním z dosud pronajaté nemovitosti, v důsledku kterého žalobce nemá možnost skladovat vlastní majetek a je nucen přespávat ve skladu. Z tohoto důvodu žalobce oslovil příslušný sociální orgán, který mu předestřel možnost nového nájmu za konkrétních platebních podmínek, které si vyžadují přiznání požadované dávky mimořádné okamžité pomoci.

15. Výzvou Úřadu práce ze dne 22. 10. 2018 byl žalobce vyzván k upřesnění dávky mimořádné okamžité pomoci. Žalobce byl rovněž vyzván, aby ve stanovené lhůtě doložil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku za měsíc říjen 2018. Uvedená výzva byla dále specifikována písemností Úřadu práce ze dne 22. 10. 2018, v níž je žalobce upozorňován na skutečnost, že zaškrtl tři typy mimořádné okamžité pomoci, avšak na formuláři je třeba zaškrtnout pouze jeden typ a o další typ je třeba si žádat prostřednictvím žádosti nové. Ze skutečností v žádosti uvedených je zřejmé, že žalobce požaduje nezbytný jednorázový výdaj na úhradu jistoty při uzavření nájemní smlouvy.

16. Dne 22. 10. 2018 Úřad práce obdržel sdělení žalobce, dle kterého dělí žádost z 19. 10. 2018 na žádosti dvě, kdy první se vztahuje k popsané vyvíjející se mimořádné a vážné události a druhá k peněžní pomoci pro její překonání (jednorázový výdaj na zajištění stálého přiměřeného bytu).

17. Obsahem spisu je dále záznam Úřadu práce ve věci telefonického hovoru uskutečněného mezi pracovnicí Úřadu práce a p. N., připravující nájemní smlouvu pro žalobce. Z obsahu tohoto hovoru vyplynulo, že celková výše jistoty požadovaná pronajímatelem činí 18 000 Kč a při podpisu smlouvy se dále skládá první nájemné ve výši 6 000 Kč a 1 000 Kč jako záloha na služby. Přislíbeno bylo další jednání s pronajímatelem o možném snížení požadované jistoty na částku 12 000 Kč za situace, kdy dávka bude zaslána přímo na účet pronajímatele.

18. Součástí spisu je dále kopie smlouvy o nájmu bytu, jehož pronajímatelem je spol. Jihočeská masna s. r. o. Předmětem smlouvy je pronájem bytu o velikosti do 25 m², jehož měsíční nájemné činí 6 000 Kč a záloha na náklady 1 000 Kč. Peněžitá jistota při podpisu smlouvy byla stanovena v částce 18 000 Kč.

19. Ve spisu je dále založen záznam o telefonickém hovoru ze dne 25. 10. 2018 uskutečněném mezi pracovnicí Úřadu práce a již výše zmíněnou p. N., ze kterého se podává, že pronajímatel vyjádřil nesouhlas se snížením výše kauce a i nadále požaduje uhradit 18 000 Kč.

20. Výzvou Úřadu práce ze dne 29. 10. 2018 byl žalobce vyzván k předložení návrhu nájemní smlouvy sepsaného majitelem pronajímaného bytu.

21. Žalobce v reakci na uvedenou výzvu dne 29. 10. 2018 uvedl, že smlouvu o nájmu nemá k dispozici, ta by měla být uzavřena až po obdržení kauce pronajímatelem.

22. Obsahem spisu je dále kopie smlouvy o nájmu bytu mezi spol. JATKY Hradský, spol. s r. o. jako pronajímatelem a P. Č. jako nájemcem. Předmětem této smlouvy je pronájem bytu 1 + kk nacházejícím se v 2. nadzemním podlaží obytného domu v P. ulici č.p. X, Č. B.

3. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 58Ad 1/2019 Měsíční nájemné bylo stanoveno ve výši 6 000 Kč a měsíční zálohy na plnění spojená s užíváním bytu v částce 1 200 Kč. Dále byla stanovena jistota splatná v době podpisu smlouvy v částce 18 000 Kč. Z navazujícího podání žalobce adresovaného Úřadu práce vyplývá, že uvedená kopie smlouvy je návrhem smlouvy o nájmu bytu, který byl žalobcem zaslán potenciálnímu pronajímateli.

23. Dne 30. 10. 2018 bylo na Úřadu práce konáno ústní jednání ve věci projednání skutečností týkajících se žalobcem požadované dávky v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc. V rámci tohoto jednání žalobce upřesnil, že výše popsaný návrh smlouvy zaslal paní N., která mu sdělila, že jej pronajímateli poskytne, avšak ten bude trvat na vlastním znění nájemní smlouvy.

24. Obsahem spisu je dále písemnost označená jako „Stanovení výše nájemného v místě obvyklém pro rok 2018“, z obsahu této písemnosti se podává, že výše nájemného byla pro daný případ Úřadem práce stanovena na základě § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 453/2013 Sb., a to na základě prokazatelného doložení výše nejméně tří srovnatelných nájemných v Českých Budějovicích platných k 1. 1. 2018. Přílohou této písemnosti je kopie webového inzerátu, jehož předmětem je pronájem bytu 1 + kk o vel. 18 m² v Českých Budějovicích, jehož měsíční nájemné činí 5 500 Kč měsíčně včetně energií a dále vratná kauce ve výši 5 500 Kč. Dále kopie webového inzerátu, jehož předmětem je pronájem bytu 1 + kk o vel. 20 m² v Českých Budějovicích, jehož měsíční nájemné činí 3 900 Kč, 800 Kč za poplatky spojené s užíváním bytu a vratná kauce ve výši 7 000 Kč. Přílohou je dále kopie nájemní smlouvy, jejímž předmětem je pronájem garsoniery v Českých Budějovicích s měsíčním nájemným ve výši 4 300 Kč bez poplatků spojených s užíváním bytu. Další přílohu představuje kopie nájemní smlouvy, jejímž předmětem je pronájem bytu o vel. 1 + 1 v Českých Budějovicích, výše nájemného byla stanovena v částce 4 000 Kč měsíčně a zálohy na částky spojené s užíváním bytu ve výši 2 900 Kč měsíčně. Dále je přílohou kopie smlouvy o nájmu bytu o vel. 40 m² v Českých Budějovicích s měsíčním nájemným ve výši 6 000 Kč včetně záloh na poplatky spojené s užíváním bytu.

25. Podáním doručeným Úřadu práce dne 31. 10. 2018 se žalobce domáhal vydání mezitímního rozhodnutí o tom, že požadovaná dávka bude žalobci přiznána. Tímto rozhodnutím by žalobcem měl pro potenciálního pronajímatele záruku o tom, že jeho úmyslem není uzavřít smlouvu podvodně.

26. Dne 31. 10. 2018 proběhlo před Úřadem práce ústní jednání se žalobcem ve věci jeho žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc. V rámci tohoto jednání pracovnice Úřadu práce žalobce informovala o tom, že z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že dotčený byt, který má být předmětem pronájmu, byl zkolaudován jako objekt k bydlení s počtem bytů 0. S žalobcem bylo dále dohodnuto, že správní orgán telefonicky kontaktuje p. N. a sdělí jí, že pomoc s kaucí se žalobci přiznává ve výši 9 000 Kč a tato částka bude na účet pronajímatele deponována ihned po uzavření nájemní smlouvy.

27. Obsahem spisu je dále záznam o telefonickém hovoru ze dne 31. 10. 2018 mezi pracovnicí Úřadu práce a p. N., zprostředkující uzavření nájemní smlouvy se žalobcem. Uvedený telefonát byl uskutečněn na základě žádosti žalobce. Paní N. bylo pracovnicí sděleno, že Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 58Ad 1/2019 ihned po uzavření smlouvy mezi žalobcem a pronajímatelem, bude na účet pronajímatele deponována pomoc s kaucí ve výši 9 000 Kč. Paní N. bylo sděleno, že s žalobcem bude sjednán termín jednání o uzavření smlouvy, a to na den 2. 11. 2018.

28. Výzvou Úřadu práce ze dne 31. 10. 2018 byl žalobce vyrozuměn o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve věci žádosti o přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci z důvodu uhrazení jednorázového výdaje.

29. Dne 1. 11. 2018 podal žalobce proti „ústně vyhlášenému rozhodnutí“ o přiznání dávky v částce 9 000 Kč námitky, jimiž sporuje samotnou výši přiznané částky, která nepokrývá pronajímatelem požadovanou výši kauce.

30. Písemností doručenou Úřadu práce dne 5. 11. 2015 žalobce oznámil, že neuděluje souhlas k bezhotovostnímu poukázání přiznané dávky na účet pronajímatele, neboť smlouva má být uzavřena až po úhradě jistoty.

31. Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018 vydaným pod č.j. 81867/2018/CBU Úřad práce v souladu s § 36 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 5 písm. a) a § 37 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi přiznal žalobci na základě jeho žádosti ze dne 19. 10. 2018 dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč. Z obsahu odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se podává, že dávka na úhradu nezbytného jednorázového výdaje byla určena na částečnou úhradu kauce požadované pronajímatelem v celkové výši 9 000 Kč, přičemž žalobcem uplatněné výdaje vztahující se k částce nájemného budou pokryty z již přiznané dávky doplatku na bydlení (rozhodnutí ze dne 19. 4. 2017, č.j. 36419/2017/CBU). K výši přiznané částky nezbytného jednorázového výdaje v podobě jistoty bylo uvedeno, že tuto lze přiznat maximálně do částky dvojnásobku v místě obvyklého nájemného (§ 2249 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 453/2013 Sb.). Výše obvyklého nájemného byla stanovena na základě doloženého nájemného ve třech případech nabídek v Českých Budějovicích platných k 1. 1. 2018. Obvyklé nájemné pro byt o výměře 40 m² v Českých Budějovicích (nájemní byt dokládaný žalobcem má výměru 25 m²) činí 4 500 Kč měsíčně. Mimořádná okamžitá pomoc na úhradu jistoty při uzavření nájemní smlouvy byla stanovena ve výši dvojnásobku nájemného v místě obvyklé (2 × 4 500 Kč), tj. 9 000 Kč.

32. Ze záznamu o telefonickém hovoru pracovnice Úřadu práce s p. N., zprostředkovatelkou nájemního vztahu žalobce, vyplývá, že uvedená přiznaná částka byla Úřadem práce převedena a připsána na účet pronajímatele, žalobce však celý týden pronajímatele nekontaktoval. Pokud uvedený stav setrvá, bude částka vrácena na účet Úřadu práce.

33. O popsané transakci byl žalobce prostřednictvím datové schránky vyrozuměn, na což reagoval nesouhlasem s uvedeným postupem.

34. Obsahem spisu je dále usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2018, č.j. 33 C 201/2018 – 17, o návrhu na vydání předběžného opatření, kterým bylo původnímu pronajímateli bytu, který obýval žalobce, uloženo, aby se zdržel pronajímání garsonky č. 9 na konkrétní adrese v Českých Budějovicích jiné osobě než žalobci a dále mu bylo uloženo, aby žalobci předal klíč od vstupních dveří této garsonky. Okresní soud Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 58Ad 1/2019 v odůvodnění rozhodnutí shledal, že na základě žalobcem předložených listin je osvědčeno, že nájemní vztah žalobce s původním pronajímatelem i nadále trvá, přičemž žalobce současně osvědčil, že výkon jeho práva na užívání předmětné garsonky je jednáním pronajímatele ohrožen, dokonce byl z garsonky proti své vůli vystěhován a nemá do ní přístup.

35. Proti rozhodnutí Úřadu práce ze dne 6. 11. 2018 podal žalobce dne 20. 11. 2018 odvolání, jímž namítal iracionální postup Úřadu práce, který žalobci přiznanou částku mimořádné okamžité pomoci ve výši 9 000 Kč poukázal na účet potenciálního pronajímatele, který ovšem není majitelem dotčené nemovitosti a předmětný byt se navíc nachází v jiné stavbě a není zkolaudován. Úřad práce se navíc vměšoval do procesu uzavírání smlouvy, čímž negativně ovlivnil vyjednávací pozici žalobce. V závěru odvolání žalobce pod písmeny a) až r) vznáší konkrétní námitky týkající se výše přiznané dávky.

36. Výzvou Úřadu práce ze dne 26. 11. 2018 byl žalobce vyzván k předložení nového návrhu nájemní smlouvy sepsané s potenciálním pronajímatelem, na jehož bankovní účet by Úřad práce mohl poskytnout vrácenou dávku finanční jistoty ve výši 9 000 Kč.

37. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce dle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto a rozhodnutí Úřadu práce bylo potvrzeno. Žalovaný v napadeném rozhodnutí potvrdil postup prvostupňového orgánu i jeho závěry odůvodňující konkrétní výši přiznané dávky.

38. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

39. O věci bylo rozhodnuto během ústního jednání konaného dne 20. 6. 2019, jehož se žalobce neúčastnil, což avizoval prostřednictvím písemného podání doručeného krajskému soudu dne 3. 5. 2019. Přítomná pověřená pracovnice žalovaného setrvala na svých závěrech a návrzích učiněných ve vyjádření k žalobě. Soud během jednání provedl důkaz obsahem správního spisu. Žalobcem navržené důkazy, které nebyly součástí spisového materiálu, v podobě internetového inzerátu o nájmu bytu, jež byl předmětem smlouvy o nájmu, která žalobcem v konečné fázi uzavřena nebyla, soud jako důkazní návrh v rámci podání doručeného soudu dne 3. 5. 2019 zamítl, neboť žalobce nijak neozřejmil, jaká skutečnost by tímto důkazem měla být prokázána. Důkazní návrhy avizované v témže podání ze dne 3. 5. 2019 v podobě zvukových záznamů o telefonních hovorech s pracovnicí Úřadu práce ze dne 25. 10. 2018 a 2. 11. 2018, soud zamítl, neboť žalobce neuvedl, jaké skutečnosti mají být těmito důkazy prokázány a uváděné zvukové záznamy soudu navíc ani nebyly žalobcem předloženy.

40. Během ústního jednání soud dále provedl důkaz vyžádaným dokumentem Úřadu práce ČR (Sdělením vedoucí oddělení dávek SSP a HN č. 9/2015) – Postup při poskytnutí mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje – jistoty (kauce).

41. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 58Ad 1/2019 42. Předmětem nyní projednávané věci je přezkum rozhodnutí, kterým žalobci byla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč, který měl sloužit k částečné úhradě jistoty (kauce), kterou byl žalobce povinen složit potenciálnímu pronajímateli. Žalobce vyjádřil nesouhlas s postupem pracovníků Úřadu práce, kteří namísto něj s potenciálním pronajímatelem komunikovali. Rovněž byl zpochybněn způsob, jakým Úřad práce dospěl k přiznané částce mimořádné okamžité pomoci.

43. Krajský soud se nejprve zabýval žalobcem obecně formulovanou námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného, jejíž důvodnost by zpravidla sama o sobě byla důvodem pro zrušení tohoto rozhodnutí; této námitce krajský soud nepřisvědčil.

44. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013-25).

45. S ohledem na obecnost žalobcem uváděné námitky, soud také pouze v obecné rovině konstatuje, že napadené rozhodnutí se vypořádává se všemi odvolacími námitkami, které přehledně selektuje dle jejich předmětu. Napadené rozhodnutí reaguje jak na námitky týkající se postupu Úřadu práce, tak na námitky týkající se stanovení samotné výše dávky mimořádné okamžité pomoci. Samotný nesouhlas žalobce se způsobem, jakým byly jeho odvolací námitky žalovaným vypořádány, nezakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

46. Krajský soud nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí neshledal a rovněž se neztotožnil s obecným žalobním tvrzením, dle něhož odvolací přezkum nebyl proveden řádně.

47. K meritu projednávané věci lze uvést, že za osobu v hmotné nouzi lze dle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi považovat osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 9 58Ad 1/2019 potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu.

48. Dávkou pomoci v hmotné nouzi je dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi je mimořádná okamžitá pomoc.

49. Podle § 36 odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc osoba uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi.

50. Z připojeného správního spisu soud zjistil, že správní orgány vycházely z podkladů získaných od samotného žalobce (žádost o mimořádnou okamžitou pomoc včetně písemného odůvodnění této žádosti, doklad o výši měsíčních příjmů a prohlášení o celkových majetkových poměrech) a dále z podkladů získaných správními orgány vlastní činností, k těmto podkladům patří zejména zjištění získaná na základě informací z internetových inzercí nájemních bytů srovnatelné velikosti v Českých Budějovicích.

51. Veškeré shora uvedené podklady byly správními orgány hodnoceny na základě vlastní úvahy dle § 50 odst. 4 správního řádu. Na základě tohoto hodnocení dospěly správní orgány k závěru, že žalobce je osobou v hmotné nouzi ve smyslu citovaného § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi. S ohledem k celkovým příjmům žalobce a k jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům bylo v řízení postaveno na jisto rovněž to, že žalobce není schopen z vlastních prostředků zajistit úhradu kauce nájemního bytu. Žalobce je dle § 36 odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi osobou, která má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi v podobě nezbytného jednorázového výdaje na úhradu jistoty potenciálnímu pronajímateli. Správní orgány rovněž zcela správně vyhodnotily, že zbývající výdaje v podobě nájemného a dalších odůvodněních nákladů na bydlení jsou kryty opakující se dávkou doplatku na bydlení, jíž je žalobce poživatelem na základě rozhodnutí ze dne 19. 4. 2017, č.j. 36419/2017/CBU. Z tohoto důvodu správní orgány ve svém uvážení nezohlednily žalobcem udávané výdaje související s nájmem a službami s nájmem spojenými.

52. Jak správní orgány správně vyhodnotily, dávkou mimořádné okamžité pomoci je i jednorázový výdaj spojený s úhradou kauce (jistoty) u přechodu do standardní formy bydlení. Případy jednorázového výdaje krytého dávkou mimořádné okamžité pomoci uvedené ve shora citovaném § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou pouze demonstrativním výčtem možných výdajů, které je třeba dávkou pomoci v hmotné nouzi pokrýt. Pro účely posouzení toho, zda byly splněny podmínky pro přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci, je žádoucí zvážit konkrétní okolnosti daného případu, neboť pouze tak může příslušný orgán adekvátně reagovat na nastalou životní situaci žadatele.

53. Účelem přechodu do standardní formy bydlení je předcházet případům, kdy je žadatel nucen setrvávat v nevhodné formě bydlení. Způsob, jakým žadateli zajistit vhodnou formu standardního bydlení je návodně řešen instrukcí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 3/2017 účinnou od 1. 4. 2017, která uvádí, že uvedenou situaci žadatele je třeba řešit Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 10 58Ad 1/2019 sociální pomocí prostřednictvím domluvy s pronajímatelem, popř. garancí úhrady nájemného.

54. V projednávané věci pověřená sociální pracovnice ověřovala u potenciálního pronajímatele bytu (Jihočeská masna s. r. o.), který byl žalobcem v žádosti uveden jako možný budoucí nájemní byt, zda by mohlo dojít ke snížení požadované jistoty ve výši 18 000 Kč, k čemuž jí bylo sděleno, že nikoliv.

55. Uvedený postup krajský soud shledává zcela v souladu s kompetencemi Úřadu práce dle § 61 zákona o pomoci hmotné nouze. Pověřená pracovnice se snažila řešit situaci žalobce domluvou s potenciálním pronajímatelem a zajistit mu tímto způsobem snížení požadované kauce a tím zvýšit rozsah pokrytí této kauce dávkou mimořádné okamžité pomoci. Tímto postupem, jehož cílem bylo vyjednat pro žalobce příznivější podmínky budoucího bydlení, nedošlo ke zneužití pravomoci Úřadu práce, který je nadán oprávněním poskytovat sociální pomoc např. ve formě vyjednávání s možným budoucím pronajímatelem, který by žadateli zajistil vhodnou formu standardního bydlení.

56. Podle § 37 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi se výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 5 písm. a) stanoví až do výše jednorázového výdaje.

57. Z dikce citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že je na uvážení správního orgánu, v jaké výši bude dávka mimořádné okamžité pomoci poskytnuta, přičemž maximální možná výše poskytnutých nákladů představuje celkový jednorázový výdaj.

58. K otázce správního uvážení ohledně určení výše poskytované dávky mimořádné okamžité pomoci se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 3. 7. 2013, č.j. 3 Ads 84/2012 – 48, 2904/13 Sb. NSS (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), kde uvedl: „Žadateli o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje je možno na základě dostatečně odůvodněného správního uvážení přiznat dávku po zohlednění příjmů a celkových sociálních a majetkových poměrů až do výše tohoto prokázaného výdaje. Dávka tedy nemusí být přiznána vždy ve výši prokázaného výdaje, je-li zřejmé, že mohlo být sledovaného účelu dosaženo vynaložením menšího objemu finančních prostředků [§ 2 odst. 5 písm. a) a § 37 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi].“ 59. Z vnitřního řídícího aku Úřadu práce ČR - Postup při poskytnutí mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje – jistoty (kauce), který si soud vyžádal od žalovaného a byl jím proveden důkaz během ústního soudního jednání, soud zjistil, že příslušný orgán je oprávněn poskytnout žadateli dávku mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje při vstupu žadatele do standardní formy bydlení. Jistota nesmí být vyšší než šestinásobek výše měsíčního nájemného (čl. I bod 2). Pokud pronajímatel i přes vyjednávání sociálního orgánu trvá na úhradě jistoty, lze tuto v odůvodněných případech poskytnout, avšak maximálně do výše dvojnásobku v místě obvyklého nájemného. Pokud by pronajímatel trval na vyšší kauci, je třeba klientovi v rámci sociální práce pomoci vyhledat jiný přiměřený byt. (čl. II bod 4 a 5). Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 11 58Ad 1/2019 60. Výše dávky mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje v podobě kauce (jistoty) byla správními orgány určena ve výši dvojnásobku v místě obvyklého nájemného. Z rozhodnutí prvostupňového orgánu se podává, že způsob určení výše kauce byl zvolen na základě shora citovaného sdělení vedoucí oddělení dávek SSP a HN č. 9/2015. Uvedený způsob stanovení kauce neshledal krajský soud nesprávným. Zákon o pomoci v hmotné nouzi v citovaném § 37 písm. c) stanoví maximální výši přiznané dávky, přičemž ponechává na úvaze správního orgánu, v jaké výši dávku mimořádné okamžité pomoci žadateli přizná. Správní orgán při stanovení výše dávky postupoval dle interních pokynů orgánů sociální pomoci, které návodně určují, jakým způsobem lze nezbytný jednorázový výdaj pro účely úhrady kauce na bydlení stanovit. Vycházel přitom z dvojnásobku výše obvyklého nájemného v daném místě. Za tímto účelem byla pořízena internetová inzerce nabízející pronájem obdobných bytů, ze které bylo zjištěno, že nájemné obvyklé v lokalitě Českých Budějovic v případě bytů o rozloze 40 m² činí 4 500 Kč. Výše kauce pak byla stanovena jako dvojnásobek uvedeného obvyklého nájemného.

61. Primárním účelem poskytnutí dávky mimořádné okamžité pomoci je v daném případě zajištění standardního bydlení žalobci. Správní orgány na základě správního uvážení, které bylo přezkoumatelným a srozumitelným způsobem zdůvodněno, a to zejména zjištěními o výši obvyklého nájemného u obdobných bytů v lokalitě České Budějovice, stanovily výši přiznané dávky v částce 9 000 Kč. Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá, že výše přiznané dávky nemusí odpovídat žadatelem požadované částce. Podstatné je, aby přiznaná částka byla schopná pokrýt obvyklý náklad, který bude žalobcem vynaložen na zajištění standardního bydlení, které splní účel, pro který je o dávku mimořádné okamžité pomoci žádáno. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v již shora citovaném rozhodnutí: „dávka pomoci v hmotné nouzi není založena na principu zajištění životního optima jednotlivce, nýbrž na poskytnutí nezbytně nutné finanční pomoci pro překonání tíživé sociální situace“. Z uvedeného je zřejmé, že obvyklá výše kauce nutně nemusí odpovídat částce 18 000 Kč, která se soudu jeví jako značně nepřiměřená, a to i s ohledem na výsledky webové inzerce pronajímaných bytů (obsažené ve správním spisu na č.l. 20), ze kterých vyplývá, že průměrná výše kauce se pohybuje v částce 4 300 Kč až 7 000 Kč, přičemž nelze vyloučit ani případy, kdy kauce není pronajímatelem požadována vůbec. Přiznaná dávka ve výši 9 000 Kč se soudu s ohledem na zjištěné skutečnosti jeví jako zcela adekvátní, ba dokonce jako velkorysá. Žalobce má možnost vlastními silami či ve spolupráci s příslušným orgánem sociální pomoci najít jiný vhodný byt, který mu bude zajišťovat standardní formu bydlení, a jehož kauci bude moci pokrýt z již přiznané dávky mimořádné okamžité pomoci. Uvedené ostatně vyplývá i z výzvy Úřadu práce adresované žalobci dne 26. 11. 2018, kterou byl vyzýván, aby předložil jiný návrh nájemní smlouvy, na základě kterého by bylo lze novému pronajímateli zaslat přiznanou částku nezbytného jednorázového výdaje.

62. Správní orgány na základě řádně odůvodněného správního uvážení přiznaly žalobci částku odpovídající dvojnásobku obvyklého nájemného v daném místě, přičemž z porovnání výše kaucí u jiných pronajímaných bytů vyplývá, že částka byla přiznána ve zcela adekvátní výši. Krajský soud se zcela se závěry správních orgánů v otázce výše přiznané dávky ztotožňuje, neboť je zřejmé, že přiznaná částka je schopna pokrýt pronajímateli obvykle Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 12 58Ad 1/2019 požadovanou kauci a je tudíž způsobilá splnit účel, pro který je mimořádná okamžitá pomoc žalobci přiznána.

63. Pokud se týká namítaného nesprávného obsahu správního spisu, který dle žalobce neodpovídá reálnému průběhu řízení, pak k tomu lze pouze obecně uvést, že vzhledem k tomu, že žalobce nezpochybnil konkrétní obsah spisu či jeho nedostatek, nelze se uvedenou námitkou blíže zabývat. V obecné rovině proto soud konstatuje, že vyžádaný správní spis žalovaného i Úřadu práce splňují zákonné náležitosti stanovené § 17 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

64. Krajský soud uzavírá, že správní orgány obou stupňů řádně uvážily a zdůvodnily, proč žalobci nenárokovou dávku mimořádné okamžité pomoci přiznají a v jaké výši bude tato žalobci poskytnuta. Dávka nebyla žalobci přiznána v jím požadované výši, byla stanovena v částce odpovídající dvojnásobku výše obvyklého nájemného. Přiznaná částka je schopna pokrýt náklady kauce obvykle pronajímateli v dané lokalitě u srovnatelných bytů požadované. Takto stanovená výše byla určena na základě správního uvážení, které vycházelo z podkladů, které správní orgány opatřily a řádným a přezkoumatelným způsobem zhodnotily.

65. Závěrečné žalobcem vznesené „zásadní právní otázky“ krajský soud jako žalobní námitky nevyhodnotil, neboť nesplňují zákonné požadavky žalobních bodů, jak je vymezil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 24. 8. 2010, č.j. 4 As 3/2008 – 78. Žalobou popsané otázky řečnického charakteru nevymezují skutkové ani právní důvody tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat.

66. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, tomu nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 13 58Ad 1/2019 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 20. května 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.