58 Ad 11/2018

Rubrum

58 Ad 11/2018 - 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2018, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

: Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 58 Ad 11/2018 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 10. 2017, č. j. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, a to pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona. Česká správa sociálního zabezpečení při svém rozhodování vycházela ze závěrů posudkového lékaře OSSZ Český Krumlov ze dne 14. 9. 2017, který konstatoval snížení pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné námitky, na jejichž podkladě si žalovaná vyžádala posudkové hodnocení lékařem ČSSZ České Budějovice, který na základě vyšetření žalobce ze dne 20. 12. 2017 konstatoval, že žalobce k datu vydaného rozhodnutí nebyl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nejednalo se již ani o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná dne 28. 5. 2018 pod č.j. X žalobou napadené rozhodnutí, kterým potvrdila rozhodnutí ze dne 2. 10. 2017, č.j. X, neboť žalobci náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 439 Kč měsíčně do 7. 7. 2018.

2. Dne 19. 6. 2018 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované, která však neobsahovala zákonem stanovené náležitosti a nesplňovala požadavky její přezkoumatelnosti. Z těchto důvodů byla k výzvě krajského soudu dne 4. 7. 2018 doplněna, v tomto doplněném znění je poukazováno na aktuální špatný zdravotní stav žalobce, konkrétně jsou zmiňovány zdravotní obtíže zad a jejich celkové poškození, které je dle primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice neřešitelné operativně. Žalobce dále poukázal na pochybení posudkového lékaře, který ani k žádosti žalobce nevyžádal magnetickou rezonanci zad, která by tvrzené obtíže potvrdila.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a byl jím proveden důkaz. Rozhodnutí ponechává na úvaze soudu.

1. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí ze dne 21. 8. 2017 bylo praktickou lékařkou žalobce požádáno o změnu výše invalidního důchodu žalobce.

2. Na základě uvedené žádosti byl žalobce dne 14. 9. 2017 podroben lékařskému vyšetření posudkového lékaře OSSZ Český Krumlov, který konstatoval, že žalobce ke dni posouzení nadále invalidní v prvním stupni dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, když jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 40 %. Den vzniku invalidity – 25. 7. 2016. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., odd. E, položka I c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl způsoben chronickým lumboischiadickým syndromem s kořenovým drážděním SI vlevo s těžkou svalovou dysbalancí při výhřezu disku L4/5 pod CT navigací. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 58 Ad 11/2018 3. Na podkladu posudku OSSZ Český Krumlov bylo ČSSZ Praha dne 2. 10. 2017 vydáno pod č.j. 610 519 0894 rozhodnutí, jímž bylo určeno, že žalobci i nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

4. Proti tomuto rozhodnutí žalobce uplatnil dne 19. 10. 2017 námitky, na jejichž základě bylo dne 20. 12. 2017 realizováno jednání o posouzení zdravotního stavu žalobce, o němž byl dne 30. 4. 2018 poté, co žalobce posudkovému lékaři doložil požadovanou lékařskou dokumentaci, vydán posuzujícím lékařem posudek. V rámci tohoto posouzení bylo lékařem ČSSZ České Budějovice konstatováno, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nejednalo se již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. Den zániku invalidity byl stanoven dnem 14. 9. 2017. K datu vydání rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určeno zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., odd. E, položka I b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. S ohledem na jeho vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena uvedená hodnota o 10 %, celkově tak činila 30 %.

5. Na základě uvedeného posudku bylo žalovanou dne 28. 5. 2018 pod č.j. X vydáno rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 2. 10. 2017 potvrzeno, protože žalobci náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 439 Kč měsíčně do 7. 7. 2018. Druhým výrokem byl žalobci ode dne 8. 7. 2018 odejmut invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to na základě § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

6. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 12. 9. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byla žalobce vyšetřen MUDr. T., neuroložkou.

7. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť se v jeho případě došlo k poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: chronická disfunkce bederní páteře s intermitentní kořenovou symptomatologií při drobném výhřezu disku L4/5 – chronický LI syndrom L5 vlevo iritační, bez indikace k operační intervenci – aktuální EMG neprokazuje zánikovou kořenovou lézi L5 – S1 oboustranně, klinicky bez motorické léze DKK; Anamnesticky Morbus Scheuermann; Nikotinismus; Hyperlipidemie; Menisekctomie levého kolene r. 1987; Smíšená porucha osobnosti dg. R. 2009, syndrom závislosti na alkoholu v anamnéze; Subakutní pankreatitis v anamnéze.

8. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, a to nález praktické lékařky MUDr. B. (Křemže) ze dne 21. 8. 2017, nález neurologa MUDr. W. (Český Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 58 Ad 11/2018 Krumlov) ze dne 11. 12. 2017, EMG vyšetření dolních končetin (neurologie Český Krumlov) ze dne 28. 3. 2018. Dále nálezy dodané žalobcem k vyšetření posudkové komise, a to nález MUDr. S.ze dne 20. 7. 2018 (ortopedie Český Krumlov) a nález MUDr. W. ze dne 9. 7. 2018 (neurologie Český Krumlov). Při jednání posudkové komise byl žalobce vyšetřen rovněž neuroložkou MUDr. T.

9. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti páteřová dysfunkce na podkladě degenerativních změn. Komise se ztotožnila s posudkovým kritériem posudkového lékaře ČSSZ – jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. Odd. E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., z taxačního rozmezí 10% - 20% komise zvolila s ohledem na chronicitu dorzalgii identicky s posudkovým lékařem horní hranici 20%, pracovní kvalifikaci komise zohlednila rovněž totožně s posudkovým lékařem, a to maximálně možným taxačním navýšením na 30% Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní. V případě ostatních poruch zdravotního stavu žalobce komise shledala, že se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce podílí jen v minimální míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě odůvodňovala použití takového posudkového kritéria, které by odpovídalo invaliditě nějakého stupně.

10. Ve vztahu k odlišným závěrům lékaře OSSZ Český Krumlov komise konstatovala, že tento lékař nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav a stupeň invalidity nebyl posouzen v souladu se zákonem o důchodovém pojištění a vyhláškou č. 359/2009 Sb. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky nebyly pro účely posudkového závěru prvoinstančního lékaře zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených právním předpisem, neboť nebyly objektivizovány veškeré skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr.

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

12. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 29. 10. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 12. 9. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, žalovaná navrhla tuto žalobu pro její nedůvodnost zamítnout.

13. Žaloba není důvodná.

14. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 58 Ad 11/2018 pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

15. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

16. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 58 Ad 11/2018 Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

17. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 12. 9. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odbornou lékařkou a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, doplněnou zejména v řízení námitkovém, včetně zpráv, které žalobce předložil posudkové komisi při jednání, a které tedy měla komise k dispozici. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace MUDr. B. vedená ke zdravotnímu stavu žalobce a rovněž lékařské zprávy MUDr. W. a MUDr. S. a dále též EMG vyšetření dolních končetin žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

18. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávanými žalobcem v žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise setrvala na závěrech učiněných v předchozím posudku MUDr. P. E., posudkového lékaře ČSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že prvoinstanční posudkový lékař vycházel při svém rozhodování z nedostatečné lékařské dokumentace, v důsledku čehož došlo k nesprávnému použití posudkových kritérií. Uvedené pochybení pak bylo napraveno lékařem ČSSZ, který přerušil námitkové řízení za účelem doplnění zdravotní dokumentace o aktuální EMG dolních končetin. Na základě takto doplněné zdravotní dokumentace pak posudkový lékař ČSSZ vycházel ze správného použití posudkových kritérií a na základě tohoto postupu učinil relevantní závěr o tom, že objektivně zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce neodpovídá invaliditě žádného stupně. Posudková komise MPSV shodně s předchozím posudkem zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je páteřová dysfunkce na podkladě degenerativních změn. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. Odd. E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., z taxačního rozmezí 10% - 20% komise zvolila s ohledem na chronicitu dorzalgii identicky s posudkovým lékařem horní hranici 20%, pracovní kvalifikaci komise zohlednila rovněž totožně s posudkovým lékařem, a to maximálně možným taxačním Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 58 Ad 11/2018 navýšením na 30% Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní. V případě ostatních poruch zdravotního stavu žalobce komise shledala, že se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce podílí jen v minimální míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě odůvodňovala použití takového posudkového kritéria, které by odpovídalo invaliditě nějakého stupně. Důvodem k oduznání invalidity bylo zmírnění funkčního postižení, kdy především v případě páteřové dysfunkce došlo k regresi nálezu MR. Zdravotní stav žalobce byl na podkladu kompletní zdravotní dokumentace, která byla významným způsobem doplněna během námitkového řízení, řádně zjištěn a objektivizován, pročež další vyšetření magnetickou rezonancí namítaná v žalobě, by byla nadbytečné. EMG dolních končetin bylo k žádosti posudkového lékaře ČSSZ doplněno.

19. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 30 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, včetně EMG dolních končetin ze dne 28. 3. 2018 a včetně žalobcem předložených aktuálních lékařských zpráv MUDr. W. ze dne 9. 7. 2018 a MUDr. S. ze dne 20. 7. 2018. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

20. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, a proto v soudním řízení bez dalšího obstálo.

21. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil o České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

22. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 58 Ad 11/2018 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. října 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.