58 Ad 16/2018

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 7. 2018, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

:

1. Rozhodnutím ze dne 31. 7. 2018, č. j. RN-X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 5. 2018, č. j. X, kterým byl žalobkyni ode dne 14. 6. 2018 snížen invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. e) a podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) ze třetího stupně na stupeň druhý, a to na základě posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 10. 4. 2018, podle kterého poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 %.

2. Dne 17. 8. 2018 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobkyně za nesprávné, neboť jím nebyla nijak zohledněna její celková výkonnost, pohyblivost a psychický stav. Posudkový lékař nevzal v patrnost ani to, že se zdravotní stav žalobkyně od roku 2016 zhoršil. Ke zhoršení došlo zejména v případě hybnosti a sluchu, u žalobkyně přetrvává úzkost a panický strach. V této souvislosti je žalobkyní poukazováno na lékařské závěry MUDr. B. z psychiatrické ambulance ze dne 11. 6. 2018, který dospěl k opačnému závěru, nežli posudkový lékař, když konstatoval, že organická porucha osobnosti žalobkyně je na pomezí středně těžkého a těžkého stavu. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

4. K žalobě byla v kopii dále předložena zpráva z psychiatrické ambulance MUDr. P.B. ze dne 11. 6. 2018, v níž se uvádí, že posudkově je třeba organickou poruchu osobnosti v případě žalobkyně hodnotit jako těžké postižení z důvodu těžkého narušení výkonu většiny denních aktivit, závažně zasažena je též emotivita a další psychické funkce včetně adaptability. Dále byla předložena kopie lékařské zprávy MUDr. J.Š, neurologa, ze dne 22. 6. 2018, kterou žalobkyni byla předepsána trvalá medikace. Z této lékařské zprávy se podává závěr o kognitivní dysfunkci, ataktické chůzi, distii akra PDK a polyneuropatii mimoneurologické příčiny.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a byl jím proveden důkaz. Dále bylo konstatováno, že napadené rozhodnutí je správné, vycházející z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

1. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 5. 2018 č.j. R-10.5.2018 – 423/795 710 1240 byl žalobkyni ode dne 14. 6. 2018 snížen dle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění invalidní důchod ze třetího stupně na druhý stupeň, a to na základě posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 10. 4. 2018, podle kterého poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl uveden stav po kraniocereberárním poranění z ledna roku 1999. Dominuje organická porucha osobnosti – organické plošné postižení výkonnosti kognitivních funkcí (myšlení, pozornosti, paměti, odolnosti vůči kognitivní zátěži) s těžkým omezením PP dle psychologa. Neurologická symptomatologie daná spastickou dystonií PDK, poruchou sluchu pravého ucha, poruchou spánku a poruchou rovnováhy je méně závažná. Oproti předchozímu hodnocení došlo k dílčí adaptaci na postižení, žalobkyně pracuje v polovičním úvazku jako pomocná administrativní pracovnice. Kontrolní lékařská prohlídka byla stanovena za 2 roky s posouzením trvání adaptace.

2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 28. 5. 2018 námitky, které byly žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 5. 2018 bylo potvrzeno. Žalovaná své závěry učinila na základě posudku lékaře ČSSZ, který byl vyhotoven dne 12. 7. 2018 za přítomnosti žalobkyně a na základě doložených odborných nálezů (zdravotnická dokumentace ošetřující lékařky žalobkyně MUDr. K. ze dne 10. 10. 2017, profesní dotazník ze dne 25. 9. 2017, nálezy odborných lékařů: MUDr. Š. ze dne 26. 5. 2017 a 10. 11. 2017, MUDr. P. ze dne 16. 12. 2016, MUDr. K. ze dne 27. 1. 2017, PhDr. H. ze dne 4. 4. 2018 a z Nemocnice ČB ze dne 4. 12. 2017). K námitkovému řízení byly žalobkyni dále doloženy: zpráva MUDr. K. ze dne 8. 1. 2016 a ze dne 27. 1. 2017, zpráva MUDr. O. ze dne 18. 12. 2017, 27. 12. 2017 a ze dne 3. 1. 2018 a zpráva MUDr. B. ze dne 11. 6. 2018. Ze závěrů posudkového lékaře ČSSZ ze dne 12. 7. 2018 vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položka 1d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., projevy polyneuropathie mimoneurologické příčiny po těžkém kraniocerebrálním poranění po sražení autem na přechodu v lednu 1999 s průvodním apalickým syndromem s edémem mozku, kontuzí mozku FT a T vpravo se SAK s dekompresní kraniotomií a pozdější reimplantací ploténky. Aktuálně je residuální lehce ataktická chůze s dystonií akra PDK. Dále je organická osobnostní porucha s dominující emoční nestabilitou, depresivitou, anxiositou, lehkou kognitivní dysfunkcí. Dále posttraumatická pravostranná porucha sluchu vpravo, stav po tympanoplastice vpravo 4/2001. Pro uvedené postižení je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 60 %, míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky zůstala nezměněna. Bylo konstatováno, že závěry posudkového lékaře OSSZ České Budějovice byly shledány validními a akceptovatelnými a žalobkyně není od 10. 4. 2018 invalidní ve třetím stupni, ale ve stupni druhém, když její stav nelze hodnotit dle pol. 1e (taxace 70-80 %), neboť aktuálně doložené odborné lékařské nálezy a funkční postižení daným kritériím neodpovídají. Nejde o těžkou poruchu myšlení, vyčerpání rezervních kompenzačních mechanismů mozku, desintegraci, ani krizový stupeň poruchy.

3. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 13. 11. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobkyně. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena MUDr. P.D., neurologem a MUDr. D.D., odborným psychiatrem.

4. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní ve druhém stupni dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť se v jejím případě nejednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 69 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: stav po kraniocereberárním poranění 26. 1. 1999, těžký organický psychosyndrom, organická porucha osobnosti, frustní dx. hemiparéza, spastická dystonie PDK, poruacha sluchu pravého ucha (pravostranná hluchota, stav po tympanoplastice), porucha rovnováhy, porucha spánku anamnesticky, polyneuropatie mimoneurologické příčiny, nevýznamná.

5. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, a to nález MUDr. K., praktické lékařky, ze dne 10. 10. 2017, zpráva MUDr. H., klinického psychologa, ze dne 4. 4. 2018, zpráva MUDr. Š., neurologa, ze dne 36. 5. 2017 a ze dne 10. 11. 2017, zpráva MUDr. P. z Extrapyramidové poradny, ze dne 16. 12. 2016, zpráva MUDr. K., ORL, ze dne 27. 1. 2017 a zpráva Nemocnice ČB (ARO – centrum infuzní terapie) ze dne 4. 12. 2017. Vycházeno bylo též z nálezů předložených žalobkyní při jednání komise, a to z nálezů MUDr. O. ze dne 18. 12. 2017, 27. 12. 2017 a ze dne 3. 1. 2018, z nálezů MUDr. Š. ze dne 20. 4. 2018 a ze dne 22. 6. 2018 a rovněž z nálezu MUDr. B. ze dne 11. 6. 2018. V posudku je popsán též nález výše uvedených odborných lékařů při jednání komise.

6. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti organický psychosyndrom s významnou emoční nestabilitou a poruchami paměti. Komise zdůraznila vhodnost soustavného léčení v psychiatrické ambulanci, vhodná medikace by měla zmírnit emocionální nestabilitu. Při jednostranné ztrátě sluchu se žalobkyně orientuje bez problémů. V případě poruchy rovnováhy je žalobkyně schopna chůze bez pomůcek a bez intervence druhé osoby. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole V., položka 1d) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena v rozsahu 60 %. Zdravotní postižení žalobkyně není takové míry, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky nebyl shledán důvod. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní ve druhém stupni.

7. Pracovní zařazení trvající od roku 2002 nelze posudkově hodnotit jako pracovní pokus a pouhou resocializaci, jedná se o práci vykonávanou za ulehčujících podmínek, odpovídající možnostem osoby se II. stupněm invalidity. Žalobkyní namítané zhoršení stavu nebylo prokázáno, psychologické vyšetření sice prokazuje mírné zhoršení, nicméně toto nemá na posouzení vliv. Rovněž sluchové postižení nemá na pracovní potenciál žalobkyně žádný dopad. Úzkost a panický strach lze řešit adekvátní medikací, v této souvislosti komise žalobkyni doporučila ambulantní psychiatrickou léčbu.

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

9. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 10. 12. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 13. 11. 2018. Žalobkyně v průběhu jednání setrvala na podané žalobě, žalovaná navrhla tuto žalobu pro její nedůvodnost zamítnout.

10. Žaloba není důvodná.

11. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

12. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

13. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

14. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 13. 11. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byl při jednání komise vyšetřena odbornými lékaři a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, včetně zpráv, které žalobkyně předložila soudu, a které měla komise rovněž k dispozici. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace zdravotnická dokumentace ošetřující lékařky žalobkyně MUDr. K. ze dne 10. 10. 2017, profesní dotazník ze dne 25. 9. 2017, nálezy odborných lékařů: MUDr. Š. ze dne 26. 5. 2017 a 10. 11. 2017, MUDr. P. ze dne 16. 12. 2016, MUDr. K. ze dne 27. 1. 2017, PhDr. H. ze dne 4. 4. 2018 a z Nemocnice ČB ze dne 4. 12. 2017). K námitkovému řízení byly žalobkyni dále doloženy: zpráva MUDr. K. ze dne 8. 1. 2016 a ze dne 27. 1. 2017, zpráva MUDr. O. ze dne 18. 12. 2017, 27. 12. 2017 a ze dne 3. 1. 2018 a zpráva MUDr. B. ze dne 11. 6. 2018. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

15. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávanými žalobkyní v žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise setrvala na závěrech učiněných v předchozím posudku posudkového lékaře ČSSZ i v jemu předcházejícím posudku lékaře OSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že stav žalobkyně byl stabilizován a tato se na své zdravotní postižení adaptovala, což bylo doloženo i pracovním zařazením žalobkyně, která od roku 2002 vykonává jednoduchou administrativní činnost s příslušným ulehčením odpovídajícím práci osob s II. stupněm invalidity. Ostatní výše popsaná komorbidita (porucha sluchu, úzkost a panický strach) nemají vliv na pracovní schopnost žalobkyně. Posudková komise MPSV shodně s předchozím posudkem zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je organický psychosyndrom s významnou emoční nestabilitou a poruchami paměti. Komise zdůraznila vhodnost soustavného léčení v psychiatrické ambulanci, vhodná medikace by měla zmírnit emocionální nestabilitu. Při jednostranné ztrátě sluchu se žalobkyně orientuje bez problémů. V případě poruchy rovnováhy je žalobkyně schopna chůze bez pomůcek a bez intervence druhé osoby. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole V., položka 1d) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena v rozsahu 60 %. Zdravotní postižení žalobkyně není takové míry, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky nebyl shledán důvod. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní ve druhém stupni 16. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 60 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí již nebyla invalidní ve třetím stupni, ale ve stupni druhém. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobkyně, včetně žalobkyní předložených aktuálních lékařských zpráv. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

17. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, a proto v soudním řízení bez dalšího obstálo.

18. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobkyni, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnila o České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

19. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 10. prosince 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.