58 Ad 17/2018

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: M. Š., bytem X zastoupen: M. Š. obecná zmocněnkyně J. X, D. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2018, č. j. X, takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 8. 2018, č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění :

1. Rozhodnutím ze dne 2. 8. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 5. 2018, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního, a to pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“)

2. Dne 21. 8. 2018 obdržel Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) včasnou správní žalobu, předanou k poštovní přepravě dne 20. 8. 2018, směřující proti shora uvedenému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, a to s ohledem na jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený postižením psychiky – problematika osobnostní, organický psychosyndrom. Žalobce není soběstačný v osobním životě, nezvládá zabezpečovat základní životní potřeby a rovněž není schopen komunikovat s okolním světem, kdy pouze jednoslovně odpovídá na položené dotazy. Žalobce sám okolní svět nevnímá, není schopen se soustředit a sám nevyvíjí žádnou aktivitu. Musí být pod dohledem druhé osoby. Ze všech uvedených důvodů není schopen jakékoli výdělečné činnosti, proto je navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a žalobci přiznat invalidní důchod třetího stupně.

4. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s tím, že následné rozhodnutí ponechává na úvaze soudu.

5. Z předložených dávkových spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí z roku 2005 žalobce požádal o přiznání plného invalidního důchodu, který mu byl rozhodnutím ze dne 14. 3. 2005 přiznán dle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění v tehdy platném znění.

6. Rozhodnutím ze dne 29. 10 2007 byl žalobci plný invalidní důchod odňat, a to na podkladu posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Jindřichův Hradec ze dne 25. 10. 2007, kterým bylo konstatováno, že schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla nejméně o 33 %, nedosahuje však výše 66 %.

7. Žádostí doručenou žalované dne 18. 5. 2017 požádal žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jeho zdravotního stavu.

8. Na základě uvedené žádosti byl lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení Jindřichův Hradec pod č. j. LPS/2017/516-JH_CSSZ vyhotoven posudek o invaliditě, z něhož vyplynuly následující diagnostické závěry: Abus drog, toxická psychoza – dif. Dg. Paranoidní schizofrenie, opakované hospitalizace v PN; Chronická osteomyelitis levé stehenní kosti; Coxartroza poúrazová vlevo III. st. Chondropatie pravého kolena II. st.; St.p.zlomenině obou stehenních kosí, levého bérce a ulny vlevo 10/04. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Den změny stupně invalidity byl stanoven datem 11. 5. 2017. Dle názoru posuzující lékařky žalobce je schopen po vzniku invalidity II. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 5. 2018. Z odůvodnění posudku se dále podává, že hlavní posudkové kritérium bylo stanoveno jako poruchy osobnosti – středně těžké postižení, zvolena byla s ohledem na komorbidity horní hranice zákonného rozmezí. Uvedený dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl zařazen pod zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 7b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %, s ohledem na další postižení byla dle § 3 odst. 1 vyhlášky hodnota navýšena o 5 %, celkově tedy 50 %.

9. Na základě uvedeného posudku bylo žalovanou dne 4. 5. 2018 pod č.j. X vydáno rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu zamítnuta s tím, že žalobce je i nadále invalidní ve druhém stupni 10. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím obecné zmocněnkyně (matky) dne 25. 5. 2018 odvolání obsahově korespondující s projednávanou žalobou. Součástí odvolání je lékařský posudek MUDr. H. (psychiatrická ambulance Dačice) ze dne 17. 5. 2018 podrobně rozvedena psychiatrická diagnóza žalobce, která byla uvedenou lékařkou vyhodnocena jako těžká.

11. Na základě uvedeného odvolání byl žalobce opětovně posouzen lékařem České správy sociálního zabezpečení, který posudkem ze dne 13. 7. 2018 potvrdil závěry lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení s tím, že žalobce je i nadále invalidní ve druhém stupni. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeno postižení psychiky – problematika osobnostní, organický psychosyndrom středně těžkého až těžkého stupně vzniklý zejména jako následek letitého abusu drog. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál žalobce významněji nelimitují. Zdravotní stav žalobce byl zhodnocen 60 % poklesu pracovní schopnosti.

12. Závěry uvedeného posudku se promítly do navazujícího rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2018 č.j. X, které je předmětem nynějšího přezkumu. Tímto rozhodnutím byly námitky žalobce proti rozhodnutí prvoinstančnímu zamítnuty a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

13. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích dne 6. 11. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. Žalobce byl posuzován jako řidič, operátor výroby. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným psychiatrem.

14. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, jedná se o již shora zmiňované závěry psychiatrického vyšetření MUDr. H. ze dne 22. 2. 2018, 17. 5. 2018, 18. 6. 2018; dále psychologické vyšetření PhDr. H. T. ze dne 9. 4. 2018 a vyšetření v komisi – MUDr. J. N. (odborný traumatolog) dne 6. 6. 2018 a MUDr. D. D. (odborný psychiatr) dne 6. 11. 2018.

15. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti organický psychosyndrom těžkého stupně smíšené etiologie s deteriorací kognitivních schopností. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole V, položka 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 %. V projednávané věci byl pokles pracovní schopnosti žalobce stanoven 70 %, a to s ohledem na další zdravotní postižení žalobce a s ohledem na jeho profesi (ve smyslu minimálního využití dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti), byla využita kritéria § 3 vyhlášky a horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti byla navýšena o 10 %. Žalobce by byl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. S ohledem na předpokládaný progres psychického stavu v případě pokračující abstinence byla stanovena kontrolní lékařská prohlídka. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 3. 12. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 6. 11. 2018. Obecná zmocněnkyně žalobce v průběhu jednání setrvala na podané žalobě, žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

18. Žaloba je důvodná.

19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

20. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

21. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

22. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV ze dne 6. 11. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odborným psychiatrem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

23. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise dospěla k odlišnému závěru stran procentuálního hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce oproti závěrům posudkových lékařů OSSZ a ČSSZ, kdy lékař OSSZ uvedl 50 % pokles pracovní schopnosti žalobce a lékař ČSSZ 60 % pokles pracovní schopnosti. Posudková komise oproti uvedeným závěrům posudkových lékařů využila možnosti zakotvené v § 3 vyhlášky a zohlednila ostatní zdravotní postižení žalobce, jakož i jeho profesi ve smyslu minimálního využití dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Z těchto důvodů byl pokles pracovní schopnosti navýšen o 10 % na konečných 70 %.

24. Krajský soud má z posudku PK MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 70 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní ve třetím stupni. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, jakož i závěry vzešlé z lékařské prohlídky žalobce během jednání. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

25. K hodnocení posudku PK MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Ze závěrů PK MPSV vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávných stanoviscích posudkového lékaře ČSSZ, který nesprávně zhodnotil procentní míru pokladu pracovní schopnosti žalobce, když nezohlednil kritéria zakotvená v § 3 vyhlášky. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát.

26. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

27. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobce ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

28. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, tomu žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že se žalobci náhrada nákladů nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 3. prosince 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně