58 Ad 2/2017

Rubrum

58 Ad 2/2017 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: X bytem X zastoupen JUDr. Pavlínou Pomijovou, advokátkou sídlem Riegrova 2668/6c, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2017, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 10. 2017, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 719 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. 2 58 Ad 2/2017

Odůvodnění

:

1. Rozhodnutím ze dne 13. 10. 2017, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 6. 2017, č. j. X, kterým odňala žalobci invalidní důchod od 20. 6. 2017, a to na základě ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 23. 5. 2017 žalobce již není invalidní. Dle tohoto posudku poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 15 %.

2. Dne 11. 12. 2017 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jako soudu věcně a místně příslušnému doručena nyní projednávaná žaloba proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, neboť nesplňuje požadavky kladené ust. § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a s tím související judikaturou Nejvyššího správního soudu na posudky, jimiž je oproti předchozímu posuzovanému období odnímána dávka důchodového pojištění. V případě, kdy dochází k odnímání pobírané dávky důchodového pojištění je nutno přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení či stabilizace zdravotního stavu posuzovaného v porovnání s obdobím, kdy mu odnímaná dávka byla přiznána. V tomto směru posudky o invaliditě zhotovené v obou stupních řízení před orgány sociálního zabezpečení neobstojí.

4. Dle názoru žalobce není druhoinstanční posudek o invaliditě celistvý a přesvědčivý, neboť vzbuzuje pochybnosti, zda se posudkový lékař vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a všemi žalobcem namítanými obtížemi tak, jak jsou obsaženy v jeho zdravotní dokumentaci. Z tohoto důvodu nemůže obstát ani procentní vyhodnocení poklesu soustavné výdělečné činnosti podle charakteru postižení, v daném případě vycházejícího z hledisek bodu 13, kap. XV., oddílu B přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Posudkový závěr navíc neobsahuje ani konkrétní přezkoumatelné odůvodnění, z jakého důvodu posudkový lékař podřadil míru poklesu soustavné činnosti právě pod položku 13a a rovněž zde nejsou uvedeny důvody, pro které nemohly být vzaty v potaz jiné úpravy. Takto učiněný závěr posudkového lékaře shledal žalobce nepřezkoumatelným. 3 58 Ad 2/2017 5. Žalobce je přesvědčen, že mu invalidní důchod neměl být odejmut, když i nadále trvá pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % a v tomto směru žalobce byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých veřejných subjektivních právech.

6. Na základě všech shora uvedených důvodů žalobce navrhl žalobou napadené rozhodnutí zrušit.

7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PKMPSV“) a byl jím proveden důkaz. Rozhodnutí žalovaná ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu.

8. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 6. 2017 č.j. X byl žalobci na základě ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění odňat důchod, a to ode dne 20. 6. 2017. Obsahem odůvodnění tohoto rozhodnutí je toliko odkaz na závěry posudku Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 23. 5. 2017, kterým žalobce podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 15 %. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce způsobuje omezenou hybnost pravého hlezna, která je omezena o 50 %. Jde o postižení podle položky 13a pro stavy po zlomeninách DKK. Nejsou výrazné atrofie a deformity. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 13a přílohy k vyhl. o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %.

9. Proti tomuto rozhodnutí byly žalobcem prostřednictvím jeho právní zástupkyně dne 26. 6. 2017 uplatněny námitky, které obsahově odpovídají námitkám žalobním, prvostupňové rozhodnutí je s ohledem na nedostatečnost jeho odůvodnění nepřezkoumatelné.

10. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 13. 10. 2017 č.j. X byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 6. 2017 bylo potvrzeno. Žalovaný své závěry učinil na základě posudku lékaře ČSSZ, který byl vyhotoven dne 11. 9. 2017 za přítomnosti žalobce a na základě doložených odborných nálezů (zprávy z traumatologických vyšetření MUDr. F. ze dne 6. 5. 2015, 28. 3. 2016, 11. 12. 2016 a 11. 4. 2017). Ze závěrů tohoto posudku vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je posttraumatická artróza pravého hlezna s výrazným omezením hybnosti po trimaleolární fraktuře v březnu 2012, ošetřené osteosyntézou s následnou extrakcí kovového materiálu. Bylo konstatováno, že žalobce nebyl ke dni vydání námitkami napadeného rozhodnutí invalidní. Nejednalo se o invaliditu prvního stupně, když pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 15 %. Ke zhodnocení zdravotního stavu žalobce bylo použito posudkové kritérium uvedené v kapitole XV., oddílu B, položce 13a vyhl. o posuzování invalidity, kde je stanoven pokles pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 15 %. Lékař zvolil horní hranici sazby, tj. 15 %. Pro další navýšení nebyl lékařem ČSSZ shledán důvod. Posudková kritéria dle položky 13b a 13c v daném případě použít nelze, 4 58 Ad 2/2017 neboť zdravotní stav zde uvedeným kritériím neodpovídá. Nejsou zde značné deformity bérce či stehna, ani svalové atrofie, a těžké deformity. Námitky žalobce vznesení proti posudkovým závěrům lékaře OSSZ nebyly shledány důvodnými, posudkový lékař vycházel z řádně zjištěného zdravotního stavu žalobce a jeho funkčních důsledků. Žalovaná na základě uvedených závěrů lékařského posudku dospěla k závěru, že v případě žalobce došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti pouze o 15 %, a proto byly naplněny podmínky pro odnětí invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Námitky žalobce vznesené proti prvostupňovému rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení nebyly shledány důvodnými.

11. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PKMPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 26. 2. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. Žalobce byl posuzován k profesi řidič - traktorista. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným traumatologem.

12. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť se v jeho případě jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: těžká posttraumatická artróza pravého hlezna se značným omezením hybnosti jako následek komplikované dislokované trimaleolární zlomeniny ze dne 10. 3. 2012.

13. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno. V posudku je popsán též nález odborného interního lékaře při jednání komise.

14. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti těžká posttraumatická artróza pravého hlezna se značným omezením hybnosti jako následek komplikované dislokované trimaleolární zlomeniny ze dne 10. 3. 2012. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole XV., oddíl B, položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 až 35 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici taxace 35 %. Horní hranice sazby byla zvolena s přihlédnutím k tíži tohoto zdravotního postižení, kdy od posouzení, které bylo provedeno lékařem OSSZ před třemi lety, nedošlo, i přes pokračující léčbu a rehabilitaci, ke zlepšení stavu žalobce a ústupu potíží. Zohledněna byla též původní profese žalobce. Komise neshledala důvody pro aplikaci § 3 předmětné vyhlášky. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce nejméně o 35 %, který nedosahoval více než 49 %.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního 5 58 Ad 2/2017 orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 9. 4. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 26. 2. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

17. Žaloba je důvodná.

18. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

19. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího 6 58 Ad 2/2017 správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

20. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

21. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ České Budějovice jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem PKMPSV ze dne 26. 2. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odborným traumatologem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, včetně dokumentů, jež jsou obsahem soudního spisu. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace MUDr. O.M., ošetřujícího praktického lékaře žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

22. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise dospěla k odlišnému závěru oproti závěrům posudkových lékařů OSSZ 7 58 Ad 2/2017 a ČSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že stav žalobce se ode dne původního posudku lékaře OSSZ ze dne 10. 4. 2014, na jehož základě u žalobce byla shledána invalidita prvního stupně, nijak nezlepšil, a to ani přes pokračující léčbu a rehabilitaci. Posudková komise MPSV shodně s předchozím posudkem zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je těžká posttraumatická artróza pravého hlezna se značným omezením hybnosti jako následek komplikované dislokované trimaleolární zlomeniny ze dne 10. 3. 2012, kterou podřadila pod kapitolu XV., oddíl B, položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 až 35 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici taxace 35 %. Tato hranice byla komisí zvolena s přihlédnutím k závažnosti žalobcova zdravotního postižení a k tomu, že žalobcův stav po dobu 3 let nevedl k žádné progresi, přestože je dlouhodobě léčen a rehabilitován.

23. Krajský soud má z posudku PKMPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, jakož i závěry vzešlé z lékařské prohlídky žalobce během jednání. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

24. K hodnocení posudku PKMPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Ze závěrů PKMPSV vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávných stanoviscích posudkového lékaře ČSSZ, který žalobcův zdravotní stav zcela nesprávně posoudil a zhodnotil, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce byla pouhých 15 %. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát. Závěry prvostupňového rozhodnutí ani rozhodnutí žalovaného, jimiž byl žalobci odňat invalidní důchod, naprosto neodpovídají požadavkům deklarovaným stávající judikaturou správních soudů. Právě v případech, kdy jsou dávky invalidního důchodu jejich poživatelům odnímány, je třeba klást zvýšený důraz na odůvodnění rozhodnutí, na jejichž základě k odnětí dochází. Posudkoví lékaři jakož i orgány sociálního zabezpečení jsou povinni přesvědčivě a bez jakýchkoliv pochybností zdůvodnit, proč je invalidní důchod odnímán, tedy v jakém směru a rozsahu došlo ke zlepšení stavu pojištěnce do té míry, že již nesplňuje podmínky pro jeho přiznání a následnou výplatu. V tomto směru rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení nemohou obstát, když z jejich odůvodnění není zřejmé, v čem došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce oproti době, kdy žalobci byl invalidní důchod prvního stupně přiznán (první polovina roku 2014).

25. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 8 58 Ad 2/2017 26. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobce ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

27. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, tomu byla přiznána částka ve výši 4 719 Kč, představující náklady zastoupení advokátem za tři úkony právní pomoci po 1 000 Kč (§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava, žaloba a účast na jednání), tedy 3 000 Kč a 3 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), tedy 900 Kč, a dále 21% DPH ve výši 819 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 9. dubna 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. 9 58 Ad 2/2017 samosoudkyně