58 Ad 2/2018

Rubrum

58 Ad 2/2018 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: P.B., narozena dne X bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2017, č.j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 11. 2017, č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á . Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 58 Ad 2/2018

Odůvodnění

:

1. Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2017, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 3 a 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2017, č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu z důvodu nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne 2. 8. 2017 žalobkyně nebyla shledána invalidní, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 15 %.

2. Dne 2. 2. 2018 (k poštovní přepravě předáno dne 30. 1. 2018) byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jako soudu věcně a místně příslušnému, doručena včasná správní žaloba, jejímž předmětem byl učiněn přezkum shora specifikovaného rozhodnutí žalované. Tato žaloba byla k písemné výzvě soudu doplněna dne 23. 2. 2018 o kopii žalobou napadeného rozhodnutí.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobkyně za nesprávné. V žalobě jsou popisovány zdravotní problémy žalobkyně, které započaly v roce 1993 a ani po dvou operativních zákrocích tyto obtíže nepolevily a stále přetrvávají. Konkrétně jsou popisovány silné záchvaty bolesti hlavy, ochrnování pravé poloviny těla, poruchy vidění, mluvení a problémy s pamětí. Poukazováno je na rodinnou situaci, kdy žalobkyně je matkou tří dětí, o které v době záchvatů není schopna pečovat, běžné činnosti jsou pro ni v této době nevykonatelné. Od roku 2007 byla žalobkyně léčena různými formami léčby, které nebyly úspěšné, v současné době podstupuje biologickou léčbu v institutu INEP v Praze. Popsané zdravotní problémy mají dopady i na psychický stav žalobkyně. V únoru roku 2017 žalobkyně byla z důvodu zdravotních potíží nucena ukončit pracovní poměr, přestože do této doby byla zaměstnána a práci vykonávala i přes silné bolesti.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala dosavadní průběh řízení před správními orgány, byl shrnut obsah posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, který konstatoval, že se v případě žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy míra poklesu pracovní schopnosti činí 20 %. Nejedná se tedy o invaliditu. Za takto zjištěného skutkového stavu bylo žalovanou navrženo žalobu zamítnout. Současně žalovaná navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PKMPSV“) a byl jím proveden důkaz.

5. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2017 č.j. X byla zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 58 Ad 2/2018 invalidního důchodu, a to pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění. Rozhodnuto bylo na podkladu posudku o invaliditě ze dne 2. 8. 2017 č.j. LPS/2017/924- PT_CSSZ, v němž bylo konstatováno, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je v projednávaném případě komplikovaná migréna s funkčně středně těžkým průběhem, zařazená v kapitole VI., položce 11b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla shledána ve výši 15 % a bylo konstatováno, že žalobkyně není invalidní.

6. Proti tomuto rozhodnutí byly žalobkyní dne 12. 9. 2017 uplatněny námitky, jejichž obsahem je popis zdravotních problémů žalobkyně, které jí znemožňují každodenní výkon zaměstnání. K námitkám byl přiložen neurologický posudek MUDr. M.V. ze dne 8. 9. 2017.

7. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 11. 2017, č.j. X byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2017 č.j. X bylo potvrzeno. Žalovaná své závěry učinila na základě posudku lékaře ČSSZ, který byl vyhotoven dne 25. 10. 2017 za přítomnosti žalobkyně a na základě doložených odborných nálezů (zdravotnická dokumentace ošetřující lékařky žalobkyně MUDr. K. ze dne 19. 6. 2017, profesní dotazník ze dne 4. 6. 2017, nálezy odborných lékařů: Institut neuropsychiatrické péče MUDr. V. ze dne 15. 6. 2017, 4. 5. 2017, 18. 5. 2017, Neurolog MUDr. R. ze dne 11. 4. 2014, ÚVN neurologické odd. MUDr. N., Ph. D. ze dne 24. 10. 2016, 12. 12. 2016). K námitkovému řízení byla žalobkyní dále doložena: zpráva MUDr. V. z vyšetření ze dne 8. 9. 2017. Ze závěrů posudkového lékaře ČSSZ ze dne 25. 10. 2017 vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 11b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., recidivující migréna epizodická, komplikovaná s hemisferálními a přechodovými kmenovými příznaky, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 20 %, míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky zůstala nezměněna. Bylo konstatováno, že ani přezkum zdravotního stavu žalobkyně neindikoval invalidizaci žalobkyně, k tomuto nedošlo ani na základě skutečností uvedených ve zprávě MUDr. V. ze dne 8. 9. 2017. Závěry posudkového lékaře OSSZ Prachatice byly shledány validními a akceptovatelnými.

8. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PKMPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 14. 5. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobkyně. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem MUDr. R. S.

9. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť se v jejím případě jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: komplikovaná migréna chronická, homolaterální s hemisferálními i kmenovými příznaky; mozkové aneurysma ACI vpravo bez ruptury – operace – zaklipování – v roce 2006 Hypertenze. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 58 Ad 2/2018 10. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, včetně aktuálních lékařských zpráv ze dne 19. 4. 2018 a ze dne 11. 5. 2018. V posudku je popsán též nález odborného lékaře při jednání komise.

11. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti chronická komplikovaná migréna homolaterální s hemisferálními i kmenovými příznaky a vysokou četností záchvatů splňující kritéria těžkého průběhu. Schopnost pracovní zátěže je rovněž omezena zaklipovaným mozkovým aneurysmatem. Z tohoto důvodu komise využila při hodnocení horní hranici rozmezí. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole VI., položka 11c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 35 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí 30. 11. 2017 šlo o invaliditu prvního stupně. Bylo konstatováno, že žalobkyně je schopna výdělečné činnosti v podstatně menším rozsahu a intenzitě, není schopna práce v nepravidelném režimu, noční práce, zatěžující práce vyžadující soustředění a udržení pracovního tempa, dále byly konkrétně označeny pracovní činnosti pro žalobkyni nevhodné. Vznik invalidity byl stanoven ke dni 4. 5. 2017 s tím, že její platnost je omezena s ohledem na proměnlivý průběh zdravotních obtíží žalobkyně.

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

13. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 11. 6. 2018. Žalobkyně plně odkázala na obsah žaloby a navrhla žalované rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV, posudkem posudkové komise MPSV ze dne 14. 5. 2018.

14. Žaloba je důvodná.

15. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 58 Ad 2/2018 16. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

17. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 58 Ad 2/2018 tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

18. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ České Budějovice jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem PKMPSV ze dne 14. 5. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání komise vyšetřena odborným lékařem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, včetně dokumentů, které byly žalobkyní předloženy na jednání komise – lékařská zpráva MUDr. K. ze dne 11. 5. 2018a lékařská zpráva MUDr. N., Ph. D. ze dne 19. 4. 2018. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

19. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise dospěla k odlišnému závěru oproti závěrům posudkových lékařů OSSZ a ČSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronická komplikovaná migréna homolaterální s hemisferálními i kmenovými příznaky a vysokou četností záchvatů splňující kritéria těžkého průběhu. Schopnost pracovní zátěže je dle posudkové komise rovněž omezena zaklipovaným mozkovým aneurysmatem. Z tohoto důvodu komise využila při hodnocení horní hranici rozmezí. Posudková komise MPSV tedy oproti předchozím posudkům OSSZ i ČSSZ, které chronickou migrénu žalobkyně vyhodnotily jako středně těžkou, podřaditelnou pod kap. VI., položku 11b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., vyhodnotila chronickou migrénu žalobkyně jako komplikovanou s vysokou četností záchvatů splňující kritéria těžkého průběhu podle kap. VI., položky 11c uvedené přílohy k vyhlášce. Na základě vlastního posouzení komise dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 35 %, přihlédnuto bylo ke skutečnosti, že pracovní schopnost žalobkyně je omezena zaklipovaným mozkovým aneurysmatem.

20. Krajský soud má z posudku PKMPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 35 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobkyně, jakož i závěry vzešlé z lékařské prohlídky žalobkyně během jednání. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

21. K hodnocení posudku PKMPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Ze závěrů PKMPSV vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávných stanoviscích posudkového lékaře ČSSZ, který zdravotní stav žalobkyně nesprávně posoudil a zhodnotil jako středně těžký, kdy míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla pouhých 20 %. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 58 Ad 2/2018 Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát.

22. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení závažnosti zdravotních problémů žalobkyně – závažnost průběhu chronické komplikované migrény žalobkyně a míry poklesu její pracovní schopnosti ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

23. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

24. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, té žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 58 Ad 2/2018 České Budějovice 11. června 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.