58 Ad 20/2018

Rubrum

58 Ad 20/2018 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 9. 2018, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 9. 2018, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

: 2 58 Ad 20/2018 1. Rozhodnutím ze dne 10. 9. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2018, č. j. X, kterým byl žalobci dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) ode dne 12. 7. 2018 odňat invalidní důchod.

2. Dne 15. 10. 2018 obdržel Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) včasnou správní žalobu směřující proti shora uvedenému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, žalovaný vycházel z lékařského posudku posudkového lékaře, který při přezkumu zdravotního stavu žalobce nezohlednil jím předkládané konkrétně určené lékařské zprávy. Napadené rozhodnutí je rovněž nedostatečně odůvodněné, neboť žalovaná se v něm nijak nezabývá konkrétními důvody, pro které konstatovala nadhodnocení zdravotního stavu žalobce předchozími posudkovými závěry.

4. Zdravotní stav žalobce se neustále zhoršuje, v této souvislosti byl nucen snížit pracovní úvazek na polovinu, i přesto mu však byl odňat invalidní důchod II. stupně a nyní i invalidní důchod I. stupně. V současné době žalobce z důvodu bolestí dochází do nemocnice České Budějovice, kde výhledově podstoupí sérii ošetření v podobě tlakové kaudální blokády.

5. Napadené rozhodnutí bylo na základě všech shora uvedených důvodů vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť nebyly vyhodnoceny veškeré žalobcem předložené podklady v podobě lékařských zpráv, z tohoto důvodu je navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

6. Žalovaná s ohledem na obsah žalobních námitek navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na základě dosud zjištěného skutkového stavu žalovaná i nadále setrvala na závěrech učiněných v napadeném rozhodnutí, pročež navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

7. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2018, č. j. X byl žalobci na základě § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění odňat invalidní důchod, a to na základě závěrů posudkového lékaře OSSZ České Budějovice ze dne 13. 6. 2018, který dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře při spondylolisteze L5 s kořenovou irritací L5 vlevo, s poruchou statiky a dynamiky páteře, EMG nález v 5/2018 v normě, bez známek kořenové lese L5 a S1. Jedná se o postižení dle kap. XIII., odd. E pol. 1b s MPPS 10 – 20 %, zvolena byla horní hranice s ohledem na komorbiditu a vzhledem k profesi žalobce (zámečník) byla tato hranice dále navýšena o 10 %, celkem 30 %. Nejde o postižení dle pol. 1c či 1d, neboť není vyjádřen významný neurologický nález ani není doloženo postižení 3 58 Ad 20/2018 nervu při EMG vyšetření. Jde o lehké postižení indikující volbu vhodné profese, nikoliv invalidizaci.

8. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 11. 7. 2018 námitky, jejichž prostřednictvím žalobce shodně s žalobou namítá, že prvostupňový posudkový lékař ve svém posudku nezohlednil žalobcem předložené lékařské zprávy a jeho posudek je proto neúplný.

9. Na základě uvedených námitek byl vypracován posudek lékařem ČSSZ, a to dne 30. 8. 2018, jímž byly shledány výše popsané závěry lékaře OSSZ validní a akceptovatelné. Lékař ČSSZ vycházel z podkladů, které měl k dispozici prvostupňový lékař, i z podkladů předložených žalobcem k námitkám. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla shledána chronická dysfunkce bederní páteře při ventrolithese L5 9mm, při volném páteřním kanálu, klinicky i dle EMG bez známek kořenové léze L5 a S1 bilat. Dále oboustranná koxarthroza II. – III. st., bez zásadního omezení hybnosti, bez paréz, kontraktur. Jedná se o postižení dle kap. XIII., odd. E pol. 1b vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti lékař ČSSZ shledal v rozsahu 30 % (20 % + navýšení dle § 3 odst. 2 uvedené vyhlášky o 10 %). Žalobcem předložené lékařské zprávy nejsou pro uvedený posudkový závěr významné, neboť neobsahují žádné nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data i po datu vydání napadeného rozhodnutí.

10. Na základě uvedeného posudku vydala žalovaná dne 10. 9. 2018 pod č. j. X napadené rozhodnutí, jímž byly námitky žalobce zamítnuty a napadené rozhodnutí, jímž byl žalobci odňat invalidní důchod, bylo potvrzeno.

11. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích dne 21. 11. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. Žalobce byl posuzován jako vyučený zámečník, t. č. zaměstnanec firmy S.T. – kontrola výrobků. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným neurologem.

12. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, jedná se o lékařské zprávy MUDr. S.B. ze dne 4. 1. 2018, MUDr. R.T. ze dne 19. 1. 2018, MUDr. V.Č. ze dne 5. 2. 2018, MUDr. H.P. ze dne 23. 5. 2018, MUDr. K.H. ze dne 4. 6. 2018, MUDr. M.K. ze dne 7. 6. 2018, MUDr. J.V. ze dne 18. 6. 2018, MUDr. N. ze dne 24. 9. 2018 a MUDr. P.S. ze dne 3. 10. 2018. V posudku je popsán též nález odborného neurologa při jednání komise - MUDr. R.S..

13. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře s kořenovou irritací L5, S1 oboustranně, s převahou tíže postižení vpravo, s poruchou statiky a dynamiky páteře. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, položka 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 % (posuzované rozmezí 4 58 Ad 20/2018 30-40%). Byla zvolena střední hranice míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a profesi žalobce. Předminulé hodnocení lékaře OSSZ ze dne 7. 12. 2012 (žalobce byl shledán invalidní ve II. stupni) bylo dle komise nadhodnocené, neboť klinický funkční nález neprokázal poškození kořenových nervů ve smyslu motoriky, při kontrolní lékařské prohlídce dne 14. 5. 2015 došlo lékařem OSSZ k ohodnocení funkčního postižení žalobce ve smyslu míry poklesu pracovní schopnosti 35 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona.

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

15. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 17. 12. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 21. 11. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

16. Žaloba je důvodná.

17. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

18. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise 5 58 Ad 20/2018 MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

19. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

20. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV ze dne 21. 11. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byla při jednání komise vyšetřena odborným lékařem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, včetně dokumentů, které byly žalobcem předloženy v průběhu správního řízení. Z formálního 6 58 Ad 20/2018 hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

21. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise dospěla k odlišnému závěru oproti závěrům posudkových lékařů ČSSZ a OSSZ, kteří zařadili rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce pod postižení dle kap. XIII., odd. E pol. 1b vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti v rozsahu 30 %. Posudková komise oproti uvedeným závěrům posudkových lékařů zdůraznila především skutečnost, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, položka 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 % (posuzované rozmezí 30-40%). S přihlédnutím k tíži zdravotního postižení žalobce a k jeho profesi posudková komise zvolila střední hranici poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 %.

22. Krajský soud má z posudku PK MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní ve druhém stupni. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, jakož i závěry vzešlé z lékařské prohlídky žalobce během jednání. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

23. K hodnocení posudku PK MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Ze závěrů PK MPSV vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávných stanoviscích posudkového lékaře ČSSZ a OSSZ, kteří nesprávně určili rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát.

24. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

25. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobce ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

26. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve 7 58 Ad 20/2018 věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, tomu žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že se žalobci náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 17. prosince 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně