58 Ad 3/2019

Rubrum

č.j. 58 Ad 3/2019 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: R. F., narozen dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2018, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 58 Ad 3/2019

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 5. 12. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), částečně změnila své rozhodnutí ze dne 7. 9. 2018 č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že žalobci přiznala ode dne 17. 10. 2018 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to v souladu s § 38 a § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Invalidní důchod druhého stupně byl stanoven v částce 6 676 Kč měsíčně. Ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí žalovanou potvrzeno.

2. Dne 4. 2. 2019 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované.

3. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce vyjádřil nesouhlas pouze s datem, od kterého byla invalidita druhého stupně stanovena. V této souvislosti poukazuje na závěry posudkové lékařky České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), která na rozdíl od prvostupňového posudkového lékaře konstatovala, že datum vzniku invalidity je třeba vztahovat k okamžiku, kdy je zdravotní stav posuzovaného stabilizován. Rovněž je žalobou požadováno, aby stanovení data invalidity posoudil nezávislý nefrolog, a to na základě celkové zdravotní dokumentace žalobce.

4. Kromě shora uvedeného žalobce namítá zkrácení na vlastních právech, neboť posudek o invaliditě prvostupňového posudkového lékaře ze dne 30. 8. 2018 mu nebyl doručen v přijatelné době, byl mu zaslán až k jeho žádosti datovou schránkou dne 10. 10. 2018.

5. Součástí žaloby byly dále přílohy žalobce sestávající z lékařských zpráv týkajících se jeho zdravotního stavu (ambulantní a propouštěcí zprávy) a dále z písemností vydaných orgány sociálního zabezpečení v průběhu daného správního řízení včetně písemností zaslaných orgánům sociálního zabezpečení žalobcem. Veškeré žalobcem předložené písemnosti jsou součástí správního spisu, jak soud ověřil z obsahu spisového materiálu. Žalobcem předložené dokumenty měla k dispozici i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), jak ostatně plyne i z obsahu posudkového zhodnocení (viz strana 2 a 3).

6. Žalovaná ve vyjádření s ohledem na obsah žalobních námitek navrhla přezkoumat zdravotní stav žalobce PK MPSV.

7. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Prvostupňový posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „OSSZ“) na základě žádosti ze dne 11. 7. 2018 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 58 Ad 3/2019 vyhotovil dne 30. 8. 2018 pod č.j. LPS/2018/3744-CB_CSSZ posudek o invaliditě žalobce. Z obsahu tohoto posudku se podává, že rozhodující příčinou zdravotního stavu žalobce bylo určeno chronické onemocnění ledvin CKD5 při polycystoze ledvin a jater, od 13. 6. 2018 hemodialýza, po dílčí stabilizaci od 7/2018 žalobce převeden na peritoneální dialýzu. Dle prvostupňového posudkového lékaře se však nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění a žalobce není invalidní.

8. Na základě uvedeného posudku bylo žalovanou dne 7. 9. 2018 pod č.j. X vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta.

9. Proti prvostupňovému rozhodnutí byly žalobcem dne 20. 9. 2018 uplatněny námitky, na jejichž základě byl posudkovou lékařkou České správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „ČSSZ“) dne 31. 10. 2018 pod č.j. LPS/2018/412-NR-JIC_CSSZ vyhotoven posudek o invaliditě. Z obsahu tohoto posudku se podává, že posudková lékařka v případě zdravotního stavu žalobce konstatovala, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronické onemocnění ledvin CKD5 při polycystoze ledvin a jater, od 13. 6. 2018 hemodialýza, od 7/2018 převeden na peritoneální dialýzu, hypertense, ICHS – nemoc 1 tepny, PCI RIA + DES 8/2018. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, položce 6e, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. K datu vydání prvostupňového rozhodnutí však žalobce nebyl invalidní, ke vniku invalidity došlo dne 17. 10. 2018, jednalo se o invaliditu II. stupně.

10. Na základě popsaného posudku posudkové lékařky ČSSZ bylo dne 5. 12. 2018 pod č. j. X vydáno rozhodnutí žalované podrobně popsané pod bodem 1 tohoto rozsudku, proti kterému směřuje nyní projednávaná žaloba.

11. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 16. 5. 2019, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce, který byl během jeho konání odborně vyšetřen MUDr. B., lékařem pracovního lékařství.

12. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní ve druhém stupni dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, pokles jeho pracovní schopnosti byl stanoven v rozsahu 50 %, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti žalobce nedosahoval více než 69 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: polycystóza ledvin a jater, chronické ledvinné selhání CKD5 – od 6/2018 hemodialýza, od 7/2018 peritoneální dialýza, hypertenze, ICHS – nemoc 1 tepny, PCI RIA + stent 8/2018.

13. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, jedná se o lékařské zprávy, které byly žalobcem předloženy k jednání OSSZ a lékařské zprávy, které žalobce doložil k jednání ČSSZ, jedná se o lékařské dokumenty, jež byly žalobcem předloženy i k projednávané žalobě. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 58 Ad 3/2019 14. Podle PK MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti polycystóza ledvin a jater, chronické ledvinné selhání CKD5 – od 6/2018 hemodialýza, od 7/2018 peritoneální dialýza, hypertenze, ICHS – nemoc 1 tepny, PCI RIA + stent 8/2018. Komise dospěla k závěru, že závěry posudkové lékařky ČSSZ jsou v souladu s platnou legislativou, přestože posudkové závěry prvostupňového lékaře OSSZ i druhostupňové lékařky ČSSZ nevycházely ze správného použití posudkové metodiky stran vzniku DNZS. Posudkový závěr o datu vzniku invalidity (17. 10. 2018) byl posudkovou komisí potvrzen.

15. Posudková komise na rozdíl od posudkových lékařů konstatovala, že o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav šlo již při hospitalizaci žalobce na interním oddělení během června 2018, neboť již tehdy bylo zřejmé, že porucha zdravotního stavu žalobce má dlouhodobý charakter. V řízení invalidním se ovšem nehodnotí jen konstatování přítomnosti dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ale je nutno také stanovit, do jaké míry zdravotní postižení trvale či dlouhodobě ovlivňuje pracovní schopnost posuzovaného a zda je jeho zdravotní stav stabilizovaným na určité míře pracovního poklesu pracovní schopnosti, datum vzniku invalidity se tak nemusí shodovat s datem vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Při jednání lékaře OSSZ se již o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jednalo, nebylo ovšem možné konstatovat ustálení míry poklesu pracovní schopnosti. Stanovení data vzniku invalidity v rámci námitkového řízení (17. 10. 2018) bylo v maximální možné míře proklientské, neboť po 4 měsících léčby skutečně sporné konstatovat, že zdravotní postižení žalobce je již stabilizované na určité míře poklesu pracovní schopnosti. Komisí bylo uvedené datum vzniku invalidity akceptováno, byť vznik invalidity mohl být stanoven i k datu pozdějšímu, tedy na dobu, kdy by byl žalobce plně adaptován a oficiálně opět zahájil výdělečnou činnost.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 17. 6. 2019. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 16. 5. 2019. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, upozornil na procesní pochybení na straně OSSZ, kdy mu nebyl doručen posudek prvostupňového posudkového lékaře, rovněž zmínil chybu v datech obsažených v posudkovém hodnocení komise. Komisí uvedená data nemají žádný podklad ve zdravotní dokumentaci žalobce. Žalovaná navrhla žalobu pro její nedůvodnost zamítnout, bylo konstatováno, že na straně OSSZ zřejmě došlo k procesnímu pochybení, kdy žalobci nebyl zaslán posudek lékaře OSSZ, který posuzovaným běžně bývá zasílán v době před vydáním prvostupňového rozhodnutí. K chybám v datech obsažených v posudkovém hodnocení žalovaná uvedla, že se jedná o zjevnou chybu v psaní.

18. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 58 Ad 3/2019 19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

20. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

21. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 58 Ad 3/2019 invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

22. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 16. 5. 2019. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce při jednání byl přítomen, v rámci tohoto jednání byl žalobce vyšetřen odborným lékařem, posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace žalobce, včetně všech zpráv předložených žalobcem v průběhu celého řízení. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

23. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávaných žalobcem v žalobě, jimiž bylo sporováno datum vzniku invalidity. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu se komise ztotožnila se závěry posudkové lékařky ČSSZ stran stanoveného stupně invalidity. Posudková komise rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnila, z jakého důvodu vyhodnotila závěry obou posudkových lékařů týkající se vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce za nesprávné a rovněž též odůvodnila, z jakého důvodu se i přes uvedený nesprávný postup posudkových lékařů ztotožnila se závěrem o datu vzniku invalidity.

24. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 50 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní ve druhém stupni. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce. Dospěla k závěru, že datum vzniku invalidity lze stanovit ke dni 17. 10. 2018, přestože by v případě žalobce bylo lze stanovit vznik invalidity i k datu pozdějšímu. Toto datum bylo stanoveno ve prospěch žalobce, a proto jej Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 58 Ad 3/2019 komise akceptovala, přestože míra poklesu pracovní schopnosti nebylo možné již k tomuto datu vyhodnotit jako stabilizovanou. V této souvislosti komise zdůraznila, že je třeba rozlišovat mezi okamžikem vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který v případě žalobce byl dán již při jeho hospitalizaci na interním oddělení v červnu 2018. Toto datum ovšem nemusí odpovídat míře poklesu pracovní schopnosti, kterou je možno určit až v případě stabilizace zdravotního stavu posuzovaného, tedy v době, kdy je již na nastalý zdravotní stav adaptován a je schopen se znovu zapojit do výdělečné činnosti. Uvedené zdůvodnění data vzniku invalidity považuje soud za dostatečné, odpovídající skutkovému stavu dané věci. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

25. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. V souvislosti s posudkovou komisí konstatované neúplné stabilizaci zdravotního stavu žalobce lze poukázat na § 26 zákona o důchodovém pojištění, dle něhož lze za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považovat zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Ve věci nyní projednávané komise na základě zdravotní dokumentace žalobce naznala, že zdravotní stav žalobce nebylo lze ke dni přiznání invalidity lékařkou ČSSZ považovat za stabilizovaný, po 4 měsících léčby, která byla navíc v průběhu tohoto období měněna, nelze říct, že se jednalo o ustálení zdravotního stavu žalobce, kdy by žalobce byl na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav adaptován do té míry, že by bylo lze hovořit o invalidizaci. Přesto však komise co do stanovení data vzniku invalidity žalobce postupovala proklientsky, tedy významně ve prospěch žalobce a datum vzniku invalidity stanovené lékařkou ČSSZ kvitovala.

26. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, přestože datum vzniku invalidity mohlo být stanoveno i k pozdějšímu dni, tedy k době, kdy by byl zdravotní stav žalobce stabilizován a míra poklesu pracovní schopnosti žalobce by byla precizněji určitelná. Na tomto místě je ovšem zapotřebí vzít na zřetel pro žalobce příznivější datum, kterým je ČSSZ stanovený termín 17. 10. 2018, s nímž se v závěru ztotožnila i komise. Z uvedených důvodů napadené rozhodnutí v soudním řízení obstálo.

27. Pokud se týká žalobcem namítaného zkrácení na svých právech, které mělo být způsobeno doručením posudku lékaře OSSZ v „nepřijatelné době“, tedy až na základě vlastní žádosti žalobce, toto krajský soud vyhodnotil jako nedůvodné. V průběhu ústního jednání bylo stranami sporu objasněno, že žalobce posudek lékaře OSSZ skutečně obdržel až na vlastní žádost v době přezkumu svého zdravotního stavu lékařkou ČSSZ (správní spis neobsahuje doručenku k dotčenému posudku). Žalovaná toto procesní pochybení na straně OSSZ nevyloučila, posudek OSSZ bývá zaslán poté, co je posuzovaný lékařem OSSZ vyšetřen a tento posudek je z jeho strany zpracován, až následně je vydáváno prvostupňové rozhodnutí. Toto procesní pochybení v projednávané věci ovšem žalobce na jeho veřejných subjektivních právech nijak nezkrátilo, přestože v době podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce tento posudek k dispozici neměl. Z obsahu námitek Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 58 Ad 3/2019 je zřejmé, že byl se závěry posudkového lékaře OSSZ seznámen, neboť písemný protokol, jež je součástí správního spisu podepsal, respektive uvedl, že se závěry tam uvedenými nesouhlasí. Na základě následně podaných námitek, respektive na základě k nim předložené aktuální zdravotní dokumentace žalobce, došlo ke změně prvostupňového rozhodnutí, kdy žalobce byl uznán invalidním, a to ve druhém stupni. Z uvedeného lze dovodit, že přestože k procesní chybě na straně OSSZ došlo, když posudek prvostupňového lékaře nebyl žalobci zaslán, žalobce tímto pochybením na svých právech zkrácen nebyl. Konkrétní zásah do svých práv pak žalobce v souvislosti s nedoručením posudku ani v žalobě neuvedl.

28. Během ústního jednání žalobce dále soud upozornil na nesrovnalosti obsažené na straně 6 posudkového hodnocení, kde komise v rámci svých závěrů pod bodem 3 uvedla nesprávná data posudkových jednání. K tomu lze uvést, že posudkové hodnocení skutečně obsahuje nesprávně uvedená data posudkových jednání proběhlých ve věci žalobce – namísto data 6. 9. 2017 a 22. 11. 2017 zde měla být obsažena data 30. 8. 2018 (posudek lékaře OSSZ) a 31. 10. 2018 (posudek lékařky ČSSZ). Uvedená chyba v psaní ovšem rovněž žalobce nijak nezkracuje na jeho právech, nelze z ní dovodit jakékoliv důsledky pro žalobce.

29. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 58 Ad 3/2019 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 17. června 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.