58 Ad 4/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce: M. U. bytem zastoupeného Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou se sídlem Smetanova 662, Tábor proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křižíkova 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 12. 2018, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 1. 3. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2018, č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod.

2. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno nedostatečné zjištění skutkového stavu a nesprávné vyhodnocení zdravotního stavu žalobce. Žalobce nesdílí názor, že jeho zdravotní stav odpovídá lehkému funkčnímu postižení, ale jedná se o stav vážnější. V zájmu zachování hybnosti musí denně cvičit, dlouhodobější výkon práce by ze zdravotních důvodů nezvládl. Při pracovním procesu vznikají problémy v bederní páteři, dochází k zatuhnutí páteře, musí měnit polohy, má též problémy s levou kyčlí. Zdravotní problémy jej limitují ve sportovních aktivitách. Pracuje v rozsahu 6 hodin. Nemůže zvedat větší břemena. Má problémy s dýcháním, vybočenou nosní přepážkou, v brzké době bude muset podstoupit výměnu kyčelního kloubu, předpokládané operace způsobují psychické potíže. Vyjadřuje se nesouhlas s posudky vydanými v průběhu řízení. Lékaři obou stupňů nevyhodnotili zdravotní stav žalobce objektivně a správně. Žalobce působí jako skladník, což je odlišné pracovní zařazení od vedoucího skladu. Pro vydání posudku nebyly využity veškeré lékařské zprávy. Posudek byl vydán bez vyjádření žalobce.

3. Hodnocení zdravotního stavu nebylo provedeno správně, se zřetelem k § 1 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům učiněným Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce byl posouzen lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře pro účely řízení o žádosti žalobce o invalidní důchod. Posudkový lékař vydal dne 16. 10. 2018 posudek o invaliditě, kdy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označil stav po dvou operacích páteře. Toto postižení podřadil kapitole XIII. oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení stanovil ve výši 20%. Bylo konstatováno, že stav po operaci páteře je zhojen, byla popsána porucha dynamiky a statiky páteře bez neurodeficitu. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byl rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky o dalších 10 procentních bodů na celkových 30%.

6. Posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 26. 10. 2018, jímž žádost žalobce o invalidní důchod byla zamítnuta pro nesplnění podmínek § 38 a 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

7. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal námitky v podstatě odpovídající žalobním bodům.

8. V odvolacím řízení byl opatřen posudek o invaliditě lékařské posudkové služby žalované. Posudek obsahuje výčet podkladů pro posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadu do pracovního potenciálu. Byla stanovena klinická diagnóza. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena disfunkce L páteře, stav po operaci páteře a se zřetelem k odborným lékařským nálezům, které jsou v posudku popsány, bylo toto postižení podřazeno kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 20%. Pro další zdravotní postižení vypočtená v klinické diagnóze byl rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen o dalších 10% na celkových 30%. O dalších zdravotních postiženích se uvádí, že ta se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu podílejí ve funkčně málo významné míře, přestože vyžadují dodržování režimových a léčebných opatření. Současně se uvádí, že žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, u kterého by byl předpoklad vyššího rozsahu ztráty pracovní schopnosti, než je tomu u postižení páteře.

9. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které z posudku opatřeného v námitkovém řízení vychází a uzavírá se, že zdravotní stav žalobce byl posouzen komplexně nad rozsah uplatněných námitek a se zřetelem k tomu, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dosahuje 30%. Nejsou splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

10. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické, spondylochirurgické, psychologické povahy, k dispozici měla výsledek vyšetření plicního. Současně popsala, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen disfunkcí L páteře, kdy jedná se o stav po operaci spondylolistézy L4/L5, klinicky je toho času bez neurodeficitu, bez známky uvolnění instrumentace. Má pooperační psychické reaktivní obtíže, astma bronchiale nealergické s normálním klinickým nálezem, chronickou rhinitis, deviací septa a artrózu nosných kloubů.

11. V posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je statodynamická porucha páteřová s algickým syndromem s operací v bederním úseku ve dvou dobách z roku 2017. Toto postižení posudková komise podřadila kritériím podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a se zřetelem ke kvalifikačnímu potenciálu žalobce stanovila rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20%. O ostatních zdravotních problémech se uvádí, že je lze zhodnotit maximálně možným navýšením na 30% poklesu pracovní schopnosti.

12. Dorzopatii, kterou žalobce trpí, nelze podřadit položkám umožňující invalidizaci, protože klinický nález neodpovídá funkčnímu postižení podle těchto položek. Stav žalobce neodpovídá položce pro středně těžké postižení s mírou poklesu pracovní schopnosti 30% – 40%, protože tato položka je určena pro závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popřípadě symptomatologií neurogenního močového měchýře. Klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, protože nejsou známky poškození nervu. Dominuje porucha statiky a dynamiky páteře, která je zahrnuta v položce pro lehké funkční postižení. V té souvislosti odkazuje se na výsledky spondylochirurgických vyšetření. Ta poškození nervů neprokázala, stejně jako nálezy rehabilitační povahy. V klinickém nálezu zániková kořenová léze není popsaná, přičemž poškození nervového kořene není popisováno ani v nálezech z roku 2019. Posudková komise považuje za rozhodující, že ve většině nálezů jednoznačně převládá nepřítomnost kořenové léze. Nebyla shledána taková míra funkčního postižení, která by byla jednoznačnou indikací k invalidizaci. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Ostatní poruchy zdravotního stavu, pracovní potenciál žalobce limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě byla důvodem určit ji jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně. Ke zjištěné artróze nosných kloubů se uvádí, že ty nemají vliv na hybnost kloubů. Astma bronchiale vykazuje normální hodnoty spirometrické. Pro psychické problémy žalobce zatím nebyl léčen psychiatrem. Komorbidity byly zohledněny taxačním navýšením poklesu pracovní schopnosti. S ohledem na dobrou funkci nosných kloubů i na dobré ventilační parametry je použité navýšení míry poklesu pracovní schopnosti fakticky jen hraniční.

13. K žalobním námitkám se uvádí, že žalobcem popsaný režim nelze zohlednit vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti. Posudkově není rozhodná míra vnímaných bolestí, ale nález klinický. Významná není ani poloha žalobce při spaní a okolnost, že ten nemůže sportovat. Poukazuje se na rozpor v údaji žalobce o rozsahu výkonu pracovní činnosti. Pro žalobce je vhodné respektovat omezení pro vertebropaty, přesto nebyla shledána míra funkčního postižení odůvodňující invalidizaci. Astmatické problémy nejsou posudkově zásadní pro dobré ventilační hodnoty. Deviace nosní přepážky nelimituje žalobce v pracovním zařazení, ortopedické nálezy nedokládají stav, který by v brzké době indikoval totální endoprotézu kyčelního kloubu. Psychická dysfunkce nemá takovou hloubku, aby identifikovala léčbu odborným psychiatrem, ovlivňuje prožívání somatických potíží, avšak posudkově není významná.

14. S prve popsaným posudkem žalobce vyjádřil nesouhlas a dovodil, že některé lékařské zprávy byly zhodnoceny nesprávně, přičemž poukazuje především na stanovisko ošetřujícího neurologa MUDr. J. K.. Tento lékař vydal dne 31. 7. 2019 další nález, podle kterého má žalobce mimo jiné poškozený nerv. Dále žalobce dovozuje, že v posudku nejsou objektivně popsány lékařské zprávy z rehabilitace a neurologie. Žalobce byl neurologem MUDr. K. informován o poškození nervu. Zpráva tohoto lékaře z 31. 7. 2019 není zprávou novou, ale dokládá poškození nervů vzniklé následkem operace. Žalobce proto navrhl řízení doplnit výslechem MUDr. K. a lékaře posudkové komise.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

17. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především chirurgické, spondylochirurgické a rehabilitační povahy. Pro posouzení dalších zdravotních postižení žalobce měla k dispozici odborné nálezy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je statodynamická porucha páteře s algickým syndromem po operaci bederního úseku páteře z roku 2017. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII., oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20% stanovila se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na klinický neurologický nález, který nelze hodnotit jako závažný, protože nejsou známky poškození nervu. Dominuje porucha statiky a dynamiky páteře, což odpovídá lehkému funkčnímu postižení páteře. Klinické nálezy nepopisují zánikovou kořenovou lézi. Posudková komise současně vysvětlila, co brání použití položky vztahující se k postižení páteře, které umožňují invalidizaci. Zdůraznila, že je zapotřebí vycházet z funkčního postižení předpokládaného u těchto položek, jímž žalobce neodpovídá. Žalobcovo postižení není ani postižením středně těžkým. U takových postižení se předpokládá závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky, nedostatečnost svalovaného korzetu s recidivujícími projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, poškozením nervu, symptomatologií neurogenního měchýře. Tyto projevy nebyly u žalobce zjištěny.

18. Posudková komise zhodnotila ostatní poruchy zdravotního stavu. Uvedla, že žádná z nich nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě byla důvodem pro určení takové poruchy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a odůvodnila použití posudkového kritéria odpovídajícího invaliditě nějakého stupně. Zabývala se artrózou nosných kloubů, astmatem bronchiale a psychickými problémy žalobce.

19. Dále reagovala na žalobní námitky, kdy poukázala na to, že rozhodný je nález klinický, nikoli míra vnímaných bolestí. Zabývala se možností sportovat a výkonem pracovní zátěže, astmatickými problémy a deviací nosní přepážky, u nichž uvedla, že nejsou posudkově zásadní a limitující v pracovním zařazení. Na základě ortopedických nálezů bylo shledáno, že ty neindikují náhradu kyčelního kloubu. Bylo reagováno na žalobcem poukazované potíže psychické povahy.

20. Pro další komorbiditu byl rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10 procentních bodů na celkových 30% rozsahu ztráty pracovní schopnosti.

21. K výhradám žalobce k posudku posudkové komise soud poukazuje na to, že spisová dokumentace a posudek sám odkazuje na lékařské nálezy MUDr. J. K. z 13. 11. 2018 a 21. 3. 2019 a zjištění rozhodná pro posudkový závěr jsou v posudku uvedena. Posudky tohoto lékaře, jakož i rehabilitační lékařky MUDr. M., jsou v posudku uvedeny zkrácenou formou, avšak obsahují rozhodné údaje pro posouzení kritérií stanovených konkrétními položkami přílohy k vyhlášce. Lékařské nálezy nejen těchto specialistů, ale další rehabilitační a spondylochirurgické zprávy jsou součástí posudkové dokumentace. Tyto zprávy jsou velmi obsáhlé a okolnost, že zjištění z nich plynoucí jsou zachyceny ve zkrácené podobě, ještě neznamená, že nejsou zapsány objektivně.

22. Pouze v jediné zprávě vydané MUDr. J. K. 13. 11. 2018 je zachycen motorický zánik L5 při váznoucí chůzi po patě vlevo a na toto zjištění je v posudku na straně 6 reagováno tím, že jedná se o zjištění toho druhu jediné, které stejný lékař nezachytil ve své následující zprávě z 21. 3. 2019, přičemž se současně uvádí, že poškození nervového kořene nebylo popsáno ani v doplněném rehabilitačním nálezu z roku 2019, což shoduje se s výsledky vyšetření žalobce neurologem v posudkové komisi. Posudková komise současně vyjádřila svůj názor na to, v čem mohlo zjištění neurologa z listopadu 2018 spočívat a poukázala na to, jak žalobce při vyšetření chůze spolupracoval a jak při vyšetření chůze po patě aktivně zapojoval svaly. Z posudku dále plyne, že nález z listopadu 2018 je zcela ojedinělý, jestliže ve většině nálezů, z nichž bylo vycházeno a komisi byly k dispozici, vyplývá nepřítomnost kořenové léze. Posudková komise se tudíž s možností poškozeného nervu vypořádala, vysvětlila, co mohlo vyvolat nález učiněný v listopadu 2018 a bez významu není, že kořenové postižení nebylo shledáno ani v dalších lékařských nálezech, ať již spondylochirurgických a rehabilitačních.

23. Posudková komise se s možností poškození konkrétního nervu vypořádala a své stanovisko o tom odůvodnila a bez významu není, že vyjma nálezu z 13. 11. 2018 žádný jiný nález poškození nervu nepopisuje a mezi těmito nálezy není žádný rozpor. Tyto nálezy ostatně korespondují výsledku vyšetření žalobce odborným neurologem v posudkové komisi. Z žádného nálezu nevyplývá, že u žalobce k poškození nervu došlo od operačního zákroku. Posudková komise zhodnotila předložené lékařské nálezy a jednoznačně uvedla, že kromě jediného nálezu, nebylo poškození nervu zjištěno, a proto nelze přisvědčit námitce žalobce o tom, že z lékařských zpráv zřejmě nejednoznačně vyplynulo poškození nervu. Je-li tu mezi lékařskými nálezy soulad odpovídající výsledku vyšetření žalobce odborným neurologem v posudkové komisi a v rozporu s tím je pouze jediný nález z 13. 11. 2018, nebylo zapotřebí doplňovat řízení výslechem MUDr. J. K. ani žádným lékařem z posudkové komise.

24. Odborné lékařské nálezy tvoří objektivní podklady pro vyhotovení posudku o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu a jeho dopadu na pracovní potenciál. Tyto podklady byly posudkovou komisí vyžádány a je právě na posudkových lékařích, aby zhodnotili klinický nález a zda ten odpovídá funkčnímu postižení podle posudkových kritérií stanovených přílohou k vyhlášce. To znamená, že rozhodující je právě funkční postižení, k jehož zhodnocení jsou povoláni posudkoví lékaři, nikoli neurolog. I z toho důvodu považuje soud výslech MUDr. J. K. za nadbytečný. Posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů patří do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění pro ten účel zřizuje jako své orgány posudkové komise. Právě posudková komise zhodnotila žalobcovo funkční postižení páteře ve smyslu posudkových kritérií stanovených vyhláškou č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a zabývala se chronickým postižením páteře a jeho vlivem na rozsah poklesu pracovní schopnosti.

25. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími postiženími zdravotního stavu a aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dosahuje 30%.

26. Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle této normy je pojištěnec invalidní, činí-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35%.

27. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní činnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 30%, pak žalobce invalidní není a jím požadovaný invalidní důchod žalobci přiznat nelze.

28. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

29. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 16. září 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.