58 Ad 5/2018

Rubrum

č. j. 58 Ad 5/2018 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: Bc. O. F., narozen X bytem B. 89, O. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, orgán sociálního zabezpečení PO BOX 122, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. OSZ-151374-6/M-Ří-2018 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

: 2 58Ad 5/2018 1. Rozhodnutím ze dne 7. 2. 2018, č. j. OSZ-151374-6/M-Ří-2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl námitky žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 20. 11. 2017, č. jOSZ-151374-4/D-Br-2017, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 a § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2. Dne 4. 4. 2018 obdržel Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) včasnou správní žalobu směřující proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, neboť došlo ke zcela chybně a neúplně zjištěnému skutkovému stavu věci, který byl zjištěn v rozporu se závěry předložené lékařské dokumentace a se závěry nezávislých lékařů. Žalobce se neztotožnil s výstupy učiněnými posudkovým lékařem, který v rozporu se zdravotním stavem žalobce obsaženým v jeho zdravotní dokumentaci konstatoval, že astma je v žalobcově případě pod kontrolou. Tento závěr však byl posudkovým lékařem zjištěn na základě nesprávně stanovených hodnotících kritérií, která nezahrnují pouze zhodnocení plicní funkce. Posudková kritéria však dle žalobce musí být uvážena v celkovém kontextu. Posudkový lékař nijak nezohlednil úroveň kontroly žalobce nad astmatem, kdy od počátku roku 2016 až do současnosti se jedná o astma nekontrolované, s denními i nočními příznaky a provázené téměř každodenním omezením denních aktivit, torpidními exacerbacemi, hospitalizacemi i dalšími faktory a vedlejšími účinky léčby kortikoidy. V daném případě se jedná o astma pod nedostatečnou kontrolou. Poukázáno bylo na závěry lékařské zprávy MUDr. K. P., která konstatovala, že se u žalobce jedná o astma bronchiale středně těžké perzistující nestabilní, což dokládá skutečnost, že závěry učiněné posudkovým lékařem jsou v rozporu se závěry učiněnými jinými lékaři ošetřujícími žalobce. V této souvislosti žalobce zmínil i rozpor závěrů posudkového lékaře se závěry Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, Oblastního zařízení České Budějovice ze dne 11. 9. 2017, o zdravotní způsobilosti příslušníka bezpečnostního sboru k výkonu služebního místa, kterým byla stanovena zdravotní klasifikace „D“, což představuje těžkou formu astma s častými dlouhotrvajícími záchvaty, vzdorující odbornému léčení. Z tohoto důvodu žalobce označil závěr posudkového lékaře, že „jde o lehké postižení nevyžadující invalidizaci, ale volbu vhodné profese“ za zcela absurdní.

4. V další části žaloby je podrobně zmiňována léčba žalobce v rozhodném období, jejíž složení a dávkování vypovídá o tíži astmatu žalobce. I tato skutečnost svědčí o nekontrolovanosti tohoto onemocnění. V souvislosti s uváděnou léčbou žalobce dále zmínil závěry posudkového lékaře, který konstatoval, že léčebné schéma je stále stejné. S tímto závěrem se žalobce neztotožnil, když poukázal na to, že jeho léčba je od roku 2016 navyšována, došlo ke změnám léků, avšak bez žádoucího efektu.

5. V žalobě jsou dále uváděny komorbidity (chronický zánět vedlejších nosních dutin a refluxní onemocnění jícnu), které představují výrazný faktor ztěžující léčbu astmatu žalobce. Posudkový lékař se v této souvislosti nijak nezabýval možnou provázaností Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 58Ad 5/2018 astmatu s uvedenými komorbiditami. Z jeho strany však k tomuto nebyly vyžádány žádné doplňující zprávy.

6. Zmíněn byl rovněž nežádoucí vedlejší účinek léčby kortikoidy, a to kortikoidní osteoporóza, která je přímým následkem léčby astmatu, který nastupuje pouze u nejzávažnějších případů astmatu. Rovněž tato skutečnost podporuje závěry žalobce o nekontrolovaném astmatu.

7. Závěrem žalobce shledal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť určená rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zcela v rozporu se závěry odborných lékařů.

8. Obsahem žaloby jsou dále na straně 4 až 8 uváděné důkazy, které jsou z významné části obsahem předloženého dávkového spisu. Všechny uváděné důkazy byly žalobcem v kopiích doloženy spolu s podanou žalobou.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby byla jako nedůvodná zamítnuta. Ve vztahu k novým lékařským zprávám předloženým žalobcem žalovaný uvedl, že představují pouze doplnění informací o zdravotním stavu žalobce a neobsahují nové informace posudkově významné pro hodnocení stavu žalobce do data ani po datu vydání napadeného rozhodnutí. Oba posudkové nálezy vypracované v dané věci vychází z řádně zjištěného skutkového stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou žádné pochybnosti.

10. Žalovaný nad rámec poukázal na skutečnost, že žalobci byl od 22. 9. 2017 přiznán odborem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra výsluhový příspěvek, který se v případě jeho souběhu s invalidním důchodem vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než invalidní důchod. V daném případě lze předpokládat, že výsluhový příspěvek by pravděpodobně byl vyšší i než invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Žalovaný uzavřel, že z jeho strany k pochybení nedošlo a ve věci bylo rozhodováno v souladu s platnými právními předpisy.

11. K žalobě žalobce přiložil kopie písemností, které jsou z většiny již obsaženy v předloženém správním spise. Dále byly předloženy kopie lékařských zpráv vydaných po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí (kopie písemností vydaných EUC Klinikou České Budějovice s. r. o. ze dne 6. 3. 2018 a 28. 3. 2018 označených jako „Návštěva ambulance/ordinace“, jejich obsahem je popis důvodů, pro které muselo být žalobcem toto lékařské zařízení vyhledáno a kopie Bronchoprovokačního testu ze dne 22. 1. 2018).

12. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí doručenou příslušnému orgánu sociálního zabezpečení dne 14. 11. 2017 požádal žalobce o přiznání invalidního důchodu příslušníka Policie ČR, a to ode dne 11. 10. 2017, kde mimo jiné uvedl skutečnost, že po propuštění ze služebního poměru mu bude přiznán výsluhový příspěvek. Tento příspěvek žalobci byl následně rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru ze dne 18. 10. 2017 č.j. OSZ-151374-1/Z-Že-2017 přiznán, a to poté, co žalobce byl rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 19. 9. 2017 č.j. ŘKŘ-5583/2017 propuštěn ze Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 58Ad 5/2018 služebního poměru. Důvodem propuštění žalobce se služebního poměru byla skutečnost, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, což bylo doloženo lékařským posudkem č. 480/2017 ze dne 11. 9. 2017.

13. Na základě uvedené žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu byl vypracován dne 1. 11. 2017 pod č.j. LPS/2017/5079-CB_CSSZ posudek o invaliditě, v němž byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jehož příčinou je Astma bronchiale, s normálními ventil. parametry po BDT 25. 10. 2017 FVC 102, FEV 1 113% n.h. Bylo konstatováno, že se jedná o lehké postižení nevyžadující invalidizaci, ale volbu vhodné profese. Ostatní komorbidita je banální. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 3a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění.

14. V návaznosti na uvedený posudek bylo prvostupňovým orgánem dne 20. 11. 2017 pod č.j. OSZ-151374-4/D-Br-2017 vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán konstatoval, že žalobce není invalidní, neboť dle závěrů posudku posudkového lékaře ze dne 1. 11. 2017 nesplňuje podmínky nároku na invalidní důchod podle § 38 zákona o důchodovém pojištění.

15. Proti tomuto rozhodnutí byly žalobcem dne 7. 12. 2017 uplatněny námitky, které obsahově odpovídají námitkám žalobním, o kterých bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 7. 2. 2018, č. j. OSZ-151374-6/M-Ří-2018 tak, že tyto námitky byly zamítnuty a jimi napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Toto druhoinstanční rozhodnutí bylo žalovaným vydáno na podkladu posudku o invaliditě vyhotoveném posudkovým lékařem dne 31. 1. 2018 pod č.j. LPS/2017/585-NR-JIC_CSSZ, ve kterém posudkový lékař potvrdil závěry předchozího posudku, když konstatoval, že žalobce nebyl ke dni podání žádosti invalidní. Posudkový lékař vycházel kromě jiného i ze zdravotní dokumentace předložené žalobcem k námitkovému řízení a rovněž z lékařské zprávy ze dne 22. 1. 2018 vydané MUDr. Š., která byla žalobcem doručena k posudkovému jednání. Posudkový lékař s ohledem na v posudku popsané doložené lékařské nálezy vyhodnotil zdravotní stav žalobce jako lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti podle kap. X, odd. B, pol. 3a ve výši 10 %, pro komplikaci léčby byla tato hranice navýšena o 10 % a celkový pokles pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 20 %. Invalidita tudíž shledána nebyla. K uplatněným námitkám posudkový lékař konstatoval, že ani po přezkumu zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci žalobce.

16. Obsahem správního spisu jsou dále kopie lékařských zpráv a propouštěcích zpráv předložených žalobcem v průběhu celého posudkového řízení.

17. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích dne 22. 5. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. Žalobce byl posuzován Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 58Ad 5/2018 jako příslušník policie. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným plicním lékařem.

18. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: Astma bronchiale, středně těžké, nestabilní, v popředí obtíží kašel, s normálními ventilačními parametry; Gastroezofageální refluxní onemocnění; Celiakie, bez projevů malnutrice; Hyperurikemie bez zn. zánětlivé artritidy a tofů; Poruchy metabolismu lipoproteinů aj. lipidemie; Stp. Operaci hiátové hernie; Stp. Kontuzi P hemithoraxu v an.

19. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, jedná se o nález MUDr. P. ze dne 8. 3. 2018, zpráva z ambulance MUDr. H. ze dne 25. 1. 2018, zpráva spirometrie a pletysmografie MUDr. Š. ze dne 22. 1. 2018 a zpráva z hospitalizace v plicní léčebně MUDr. L. v období od 6. 2. do 2. 3. 2017. V posudku je popsán též nález odborného plicního lékaře při jednání komise (MUDr. R.). Zohledněny byly též žalobcem k jednání předložené lékařské zprávy MUDr. H. ze dne 14. 5. 2018 a MUDr. D. ze dne 22. 5. 2018.

20. Podle posudkové komise MPSV odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotního postižení rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce kapitole X, odd. B, pol. 3 písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 20 – 40 %, komise tento pokles stanovila v hodnotě 30 %. Zvolena byla střední hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a profesi posuzovaného. Pro využití § 3 uvedené vyhlášky nebyl komisí shledán důvod. V případě žalobcem udávané a zjištěné ostatní komorbidity - gastroezofageální refluxní onemocnění; Celiakie, bez projevů malnutrice; Hyperurikemie bez zn. zánětlivé artritidy a tofů; Stp. Operaci hiátové hernie – videofundoplikace v 4/2012 s recidivou – bylo zjištěno, že neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají vliv na jeho pracovní schopnost. K posledně provedenému ambulantnímu ošetření ze dne 14. 5. 2018 – TRN a z chirurgické ambulance (nevelká recidiva hiátové hernie) bylo konstatováno, že ji lze řešit reoperací.

21. Posudková komise zhodnotila, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

22. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 25. 6. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 22. 5. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, zpochybnil závěry posudkové komise MPSV a celkovou přesvědčivost posudkového hodnocení. Poukázáno bylo zejména na ostatní komorbidity, které dle žalobce přímo souvisí a ovlivňují závažnost astmatu. Žalovaný i přes tyto skutečnosti namítané žalobcem navrhl žalobu pro její nedůvodnost zamítnout. Krajský soud po obsahovém zhodnocení posudku posudkové komise MPSV přisvědčil žalobci, když dospěl k závěru, že posudek neobsahuje náležité Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 58Ad 5/2018 odůvodnění posudkového závěru. Posudková komise nezdůvodnila, proč se ztotožnila se závěry posudkového lékaře MUDr. E., rovněž z posudku není zřejmé, z jakého důvodu došlo k navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce oproti posudku ČSSZ, nebyla posouzena a vypořádána námitka týkající se kontrolovatelnosti astmatu žalobce ve vztahu ke změně a navýšení jím užívaných léčiv, zdůvodněn taktéž nebyl možný vliv komorbidit provázejících zdravotní stav žalobce na kontrolovatelnost astmatu, zdůvodněn taktéž nebyl ani rozpor závěrů posudkové komise se závěry MUDr. P. a Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra.

23. Z uvedených důvodů soud jednání odročil za účelem vypracování doplňujícího posudku posudkovou komisí MPSV, která byla vyzvána, aby posudek ve smyslu shora uvedeném doplnila.

24. Dne 8. 10. 2018 soud obdržel doplňující posudek posudkové komise MPSV. Z protokolu o jednání se podává, že ve věci proběhlo dne 25. 9. 2018 jednání v nepřítomnosti žalobce, kterého se kromě předsedy komise účastnil MUDr. Z. R., odborný plicní lékař. Z posudkového hodnocení soud zjistil, že komise si k výzvě soudu vyžádala kompletní zdravotní dokumentaci žalobce od MUDr. J. H., odd. TRN České Budějovice a též z odd. plicního a TBC z Nemocnice České Budějovice a. s. Na základě takto vyžádané kompletní zdravotní dokumentace dospěla komise k závěru, že na svých závěrech ze dne 22. 5. 2018 setrvává. U žalobce se jedná o astma pod částečnou kontrolou, tento závěr je odlišný od závěrů, k nimž dopěl lékař ČSSZ, který konstatoval, že se jedná o astma pod kontrolou, této položce však zdravotní stav žalobce neodpovídá, jak plyne z kritérií stanovených vyhláškou. Závěry komise odpovídají závěrům MUDr. P. ze dne 9. 11. 2017. K žalobcem uváděným obtížím v podobě bronchiálního astma a dráždivého kašle při GERD, které v minulosti bylo prokázáno ambulantně, bylo konstatováno, že v roce 2012 byla provedena operace hiátové hernie – fundoplikace, po které následovalo až do roku 2016 zklidnění, počátkem tohoto roku přestal žalobce reagovat na léčbu, pro chronický zánět vedlejších dutin nosních se žalobce podrobil operaci recidivujících nosních polypů v roce 2001 a 2010, v roce 2017 pak byla prokázána recidiva středně velké hiátové hernie a GERD až do úrovně krčního úseku jícnu. Po jednání komise, dne 22. 5. 2018, byla žalobci provedena operace – fundoplikace – recidivy hiátové hernie a GERD, před touto operací byla provedena kontrolní spirometrie s nálezem dobré ventilace bez manifestní ventilační poruchy. Pletysmograficky byly dechové opory v mezích normy. V případě ostatních žalobcem udávaných a zjištěných zdravotních obtíží komise konstatovala, že recidiva hiátové hernie a GERD byla vyřešena operací, zjištěná sekundární osteoporóza nemá za následek žádné sekundární zlomeniny ani nebyl prokázán významný dopad na pohybové schopnosti žalobce. Komise závěrem uvedla, že nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti ve smyslu zhoršení či změny zdravotního stavu takové povahy, které by ke změně závěrů komise vedly. Kritéria položky 3c v kapitole X, oddíl B vyhl. č. 359/2009 Sb., žalobce nesplňuje.

25. Po obdržení výše zmíněného posudku soud ve věci nařídil další jednání, které proběhlo dne 26. 11. 2018, během tohoto jednání žalobce setrval na svých původních závěrech, stran doplňujícího posudku posudkové komise MPSV konstatoval, že tento opět považuje za neúplný a nepřesvědčivý, pročež navrhuje, aby soud pro účely řádného zjištění jeho zdravotního stavu ustanovil specializovaného znalce. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 58Ad 5/2018 26. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

27. Žaloba není důvodná.

28. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

29. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaný rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na jeho rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 58Ad 5/2018 30. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

31. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalovaného a prvostupňového orgánu, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 22. 5. 2018 a především jeho doplňkem ze dne 25. 9. 2018, který si soud vyžádal. Uvedený posudek včetně jeho doplnění byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení).

32. Žalobce byl v rámci původního jednání komise vyšetřen odborným interním lékařem a posudková komise měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobce, včetně zpráv, které žalobce předložil soudu. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace ošetřující lékařky MUDr. S. vedená ke zdravotnímu stavu žalobce a rovněž aktuální lékařské zprávy MUDr. H. a MUDr. D. S ohledem na neúplnost tohoto posudku z důvodu nevypořádání žalobcem uplatněných námitek, zejména co do žalobcem udávaných ostatních zdravotních obtíží, které dle jeho názoru mají na průběh jeho astmatického onemocnění vliv, soud vyžádal jeho doplnění. Toto doplnění soud obdržel dne 8. 10. 2018, komise v něm vypořádala veškeré žalobcem namítané skutečnosti, včetně těch, které zmínil během soudního jednání konaného dne 25. 6. 2018. Bylo uvedeno, z jakého důvodu se posudková komise odchýlila od závěrů lékaře ČSSZ, zdůvodněno bylo také to, zda další obtíže spojené se zdravotním stavem žalobce nemají na kontrolovatelnost jeho astmatu. Z původního posudku jakož i z jeho doplnění lze zjistit, že posudková komise MPSV zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti, a to Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 9 58Ad 5/2018 s ohledem k tíži obtíží, v jejichž popředí je kašel. Komise se opakovaně vyjádřila též k žalobcem udávané ostatní komorbiditě, která představuje gastroezofageální refluxní onemocnění; Celiakie, bez projevů malnutrice; Hyperurikemie bez zn. zánětlivé artritidy a tofů; Stp. Operaci hiátové hernie – videofundoplikace v 4/2012 s recidivou. K tomu jak v původním posudku, tak v jeho doplňku výslovně uvedla, že nemají vliv na pracovní schopnost žalobce a na jeho pohybové schopnosti. Posudková komise tudíž dospěla k závěru, že žádná z komorbidit sama o sobě nedosahuje invalidizující tíže, ani procentní míry poklesu pracovní schopnosti tam spadající. V minulosti provedené operace nemají v současnosti vliv na pracovní schopnost žalobce, recidivující středně velká hiátová hernie a GERD byly vyřešeny operací, které předcházelo vyšetření – spirometrie, jež prokázalo dobrou ventilaci bez manifestní ventilační poruchy.

33. Z formálního hlediska předmětný posudek včetně jeho doplnění splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného.

34. Posudek posudkové komise včetně jeho doplnění zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávanými žalobcem v žalobě i během ústního jednání dne 25. 6. 2018. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V doplnění posudku je vysvětleno, z jakého důvodu se komise odchýlila od hodnocení učiněného v předchozím posudku MUDr. P. E., posudkového lékaře ve druhém stupni. Zdůrazněna byla především skutečnost, že žalobcovo onemocnění v podobě astma bylo v kontextu všech lékařských a jiných zpráv, které měla komise k dispozici mimo jiné z dodatečně vyžádané kompletní zdravotní dokumentace žalobce od MUDr. J. H., odd. TRN, České Budějovice a též z odd. plicního a TBC z Nemocnice České Budějovice a. s., vyhodnoceno jako středně těžké, v jehož popředí je kašel, s normálními ventilačními parametry. Tímto se posudek posudkové komise liší od posudku MUDr. E. (ČSSZ), který dle názoru komise nesprávně hodnotil příslušná kritéria vyhlášky. K závěrům lékařské zprávy MUDr. P. ze dne 9. 11. 2017 komise uvedla, že se s jejím hodnocením ztotožnila, což odpovídá závěrům posudku komise i závěrům plynoucím z lékařské zprávy MUDr. P., která zdravotní stav žalobce označila jako středně těžké chronické astma bronchiale, u něhož uvedla nestabilní, což ovšem nelze zaměňovat za nedostatečně kontrolovatelné, jak se žalobce zřejmě domnívá. Ostatní žalobou poukazovaná komorbidita nemá vliv na kontrolovatelnost jeho astmatu ani na jeho pracovní schopnost. Žádné nové skutečnosti, které by vedly ke zhoršení či změně zdravotního stavu žalobce, a to ani v podobě změny a navýšení užívaných léčiv, nebyly komisí zjištěny. Posudková komise MPSV oproti posudku lékaře ČSSZ zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je astma bronchiale, středně těžké, nestabilní, v popředí obtíží je kašel, s normálními ventilačními parametry, kterou podřadila pod kapitolu X, odd. B, pol. 3a písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 20 – 40 %, komise tento pokles stanovila v hodnotě 30 %. Zvolena byla střední hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží v podobě dráždivého kašle při GERD. Pro využití § 3 uvedené vyhlášky nebyl komisí shledán důvod. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 10 58Ad 5/2018 35. Přestože se posudková komise MPSV nijak nevyjádřila závěrům lékaře Zdravotnického zařízení ministerstva vnitra ze dne 11. 9. 2017, který zařadil žalobce do zdravotní klasifikace „D“ (pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon služby), lze dospět k závěru, že tento nedostatek nemá vliv na úplnost a přesvědčivost posudku komise v jeho doplněném znění. Z lékařských posudků OSSZ i ČSSZ vyplývá, že žalobce byl řádně posuzován dle kritérií stanovených vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Ze závěrů obou posudků shodně vyplývá, že žalobce nebyl shledán invalidní. Stejný závěr učinila i posudková komise MPSV, jak bylo podrobně popsáno shora. Žalobcem udávaný lékařský posudek Zdravotnického zařízení ministerstva vnitra ze dne 11. 9. 2017 neobsahuje žádné konkrétní závěry či jakékoliv informace o tom, jakým způsobem lékař uvedeného zdravotnického zařízení při zjišťování zdravotního stavu žalobce postupoval, jaké skutečnosti hodnotil a jaký byl z těchto skutečnostní učiněn lékařský závěr. Z obsahu posudku vyplývá toliko to, že lékař klasifikoval zdravotní stav žalobce jako skupinu „D“, a proto bylo určeno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon služby. Ze samotného charakteru tohoto posudkového hodnocení je ovšem zřejmé, že žalobce byl posuzován hledisky významnými pro výkon práce příslušníka bezpečnostního sboru, která jsou odlišná od hledisek stanovených pro posuzování invalidity. Závěry učiněné lékařem zdravotnického zařízení ministerstva vnitra tudíž nelze srovnávat se závěry posudkových lékařů zabývajících se invaliditou, neboť posudková kritéria jsou zcela odlišná. Z obsahu posudku lékaře ministerstva vnitra navíc nelze seznat jakýkoliv konkrétní závěr týkající se zdravotního postižení žalobce, který by bylo lze jakkoliv zohlednit ve vztahu k závěrům lékařů OSSZ, ČSSZ či posudkové komise MPSV. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že ačkoliv se posudková komise MPSV závěry lékaře ministerstva vnitra ve svém hodnocení nijak nezabývala, nelze z toho dovozovat neúplnost či nepřesvědčivost jejího posudku, jak bylo namítáno žalobcem v žalobě a v rámci ústního přednesu před soudem.

36. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV a z jeho doplnění za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 30 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, včetně žalobcem v žalobě uváděných lékařských zpráv a podkladů poskytnutých odd. TRN a odd. plicním a TBC Nemocnice České Budějovice a. s. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

37. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV a jeho doplňku soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, a proto v soudním řízení bez dalšího obstálo.

38. Závěrem soud pouze nad rámec shora uvedeného poznamenává, že z dikce ust. § 160 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vyplývá, že při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 11 58Ad 5/2018 výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Ve věci nyní projednávané byl žalobci rozhodnutím služebního funkcionáře ze dne 18. 10. 2017 č.j. OSZ-151374-1/Z-Že- 2017 přiznán ode dne 22. 9. 2017 výsluhový příspěvek ve výši 23 549 Kč měsíčně. Pokud by tedy žalobci byl přiznán invalidní důchod, a to i ve třetím stupni, lze předpokládat, že výše uvedený výsluhový příspěvek by s ohledem na jeho výši byl žalobci vyplácen, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a invalidním důchodem. Pokud invalidní důchod přiznán není, žalobci bude i nadále vyplácen výsluhový příspěvek v celé jeho výši, aniž by byl jakkoliv dotčen tím, že žalobci invalidní důchod přiznán nebyl.

39. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, tomu nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 12 58Ad 5/2018 České Budějovice 26. listopadu 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.