58 Ad 5/2019

Rubrum

č. j. 58 Ad 5/2019 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: Š. K., narozen dne bytem zastoupen opatrovníkem Statutárním městem České Budějovice sídlem Nám. Přemysla Otakara II. 1/1, České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2019, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 58 Ad 5/2019

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 15. 2. 2019, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnila své rozhodnutí ze dne 9. 7. 2018, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona se žádost o změnu výše invalidního důchodu zamítá. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci na základě jeho žádosti zvýšen stupeň invalidity z I. stupně na II. stupeň. Žalobce je přesvědčen, že s ohledem na jeho stav mu náleží invalidní důchod III. stupně, v současnosti je mu s ohledem na žalobou napadené rozhodnutí přiznán invalidní důchod I. stupně.

2. Dne 27. 3. 2019 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované.

3. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce namítá nesprávné zjištění skutkového stavu, neboť není schopen pracovat, je plně závislý na invalidním důchodu a jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje. V roce 2018 byl žalobce dvakrát hospitalizován v psychiatrické léčebně, v současné době je ode dne 20. 8. 2018 hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že při svém rozhodování vycházela z posudku o invaliditě vypracovaném pracovištěm ČSSZ České Budějovice, odd. lékařské posudkové služby, ze dne 18. 1. 2019 dle něhož pracovní schopnosti žalobce poklesly o 45 % a žalobci proto náleží invalidní důchod I. stupně. Z tohoto důvodu žalovaná napadeným rozhodnutím změnila správní rozhodnutí I. stupně. S ohledem na obsah žalobních námitek žalovaná navrhla přezkoumat zdravotní stav žalobce PK MPSV.

5. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 23. 3. 2018 žalobce požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jeho zdravotního stavu.

6. Prvostupňový posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „OSSZ“) vyhotovil dne 16. 4. 2018 pod č. j. LPS/2018/1709-CB_CSSZ posudek o invaliditě žalobce. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce trpí lehkou mentální retardací spojenou s výrazně sníženou úrovní paměťových i exekutivních schopností, jeho stav je komplikován poruchami chování vlivem alkohol a opakovanou sezonní depresivní symptomatologií. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti tak bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v rozhodném znění, pro kterou byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 58 Ad 5/2019 Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky byla tato hodnota zvýšena o 5 % na 50 %, což odpovídalo invaliditě II. stupně.

7. Na základě uvedeného posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí a žalobci byl přiznán invalidní důchod II. stupně.

8. Proti prvostupňovému rozhodnutí byly žalobcem dne 7. 8. 2018 uplatněny námitky, na jejichž základě byl posudkovou lékařkou České správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „ČSSZ“) dne 18. 1. 2019 pod č. j. LPS/2018/331-NR-JIC_CSSZ vyhotoven posudek o invaliditě. Z obsahu tohoto posudku se podává, že posudkový lékař v případě zdravotního stavu žalobce konstatoval, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je středně těžká porucha osobnosti v terénu lehké mentální retardace a neléčená závislost na alkoholu s následným sociálním selháváním. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položce 7b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %.

9. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 31. 5. 2019, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo bez přítomnosti žalobce. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, propouštění zprávy z hospitalizace a znalecké posudky, ze kterých bylo vycházeno.

10. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) téhož zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, ne však více jak 49 %. Zjištěný pokles pracovní schopnosti žalobce činil 45 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo lehké pásmo lehké mentální retardace jako trvalý stav, což odpovídá kap. V. položce 8b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti, a to nejméně o 1/3, není schopen duševní práce, složitější manuální práce a práce s většími nároky na tempo a soustředění s rizikem ohrozit sebe a okolí při nepředvídatelných situacích. Posudkový závěr o datu vzniku invalidity byl posudkovou komisí potvrzen.

11. Žalobce mívá sklony k agresivitě při požití alkoholu, je omezen na svéprávnosti, pro poruchy chování a heteroagresi v chráněném bydlení opakovaně pobývá v psychiatrických léčebnách, kde je spokojen. Pití a agresivita bývá účelová, aby se do těchto zařízení dostal. Je emočně nestabilní a impulzivní. Dlouhodobé hospitalizace nebylo možné zohlednit, neboť žalobce netrpí těžkou osobností poruchou. Co se týče depresivní poruchy, tato byla v dlouhodobé remisi.

12. Posudková komise shodně se ČSSZ na rozdíl od OSSZ neshledala důvod k navýšení horní hranice rozmezí položky dle § 3 odst. 1 nebo 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise dospěla k závěru, že opakované psychiatrické hospitalizace bývají účelové a poruchy chování jsou v souvislosti se škodlivým užíváním alkoholu, což uvedl i lékař ČSSZ. Shromážděné psychiatrické zprávy jsou obdobné a není z nich zřejmé zhoršování žalobcova stavu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 58 Ad 5/2019 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

14. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 20. června 2019. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 16. 5. 2019. Opatrovník žalobce se sdělením ze dne 17. 6. 2019 z jednání omluvil a uvedl, že po prostudování posudku vzhledem k celé situaci žádá, aby byl vypracován srovnávací posudek posudkovou komisí v Praze.

15. Žaloba není důvodná.

16. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

17. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 58 Ad 5/2019 č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

18. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

19. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 31. 5. 2019. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce při jednání nebyl přítomen, posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, stejně jako znalecký posudek z oboru psychiatrie ze dne 15. 4. 2019, který byl předložen žalobcem. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

20. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobce obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila posudkové závěry lékaře OSSZ a ČSSZ. Posudková komise rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnila, z jakého důvodu vyhodnotila závěry posudkového lékaře OSSZ za nesprávné s ohledem na zjištěnou mentální kapacitu ve vztahu k možné lehké manuální práci (zejm. ve vztahu k možnosti postupu dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, viz níže). V případě posudku ČSSZ je pak pouze konstatována rozdílná diagnóza dle vyhlášky o posuzování invalidity Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 58 Ad 5/2019 bez vlivu na stupeň zjištěné invalidity. Dle závěru OSSZ a posudkové komise MPSV se jedná o kap. V položka 8b přílohy předmětné vyhlášky (mentální postižení lehkého stupně), dle závěru ČSSZ se mělo jednat o položku 7b, tj. středně těžkou poruchu osobnosti. Obě tyto diagnózy mají shodnou míru poklesu pracovních schopností 30 % až 45 %.

21. OSSZ ve svém posudku přistoupila k navýšení o 5 % v souladu s § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. ČSSZ s ohledem na učiněné závěry neshledala k takovémuto postupu důvod a v rámci svého hodnocení uvedla, že žalobce je schopen pracovního zapojení, ale pracovat nechce, přičemž hlavní příčinou poruch žalobce je neřešená závislost alkoholu, což koresponduje i se závěry posudkové komise MPSV, která dodává, že mentální kapacita žalobce dovoluje vykonávat jednoduchou manuální práci a není zde žádné další poškození zdraví, které by snižovalo jeho pracovní potenciál.

22. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 45 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní v prvním stupni. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

23. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Žalobcův stav je setrvalý a jeho hospitalizace jsou v přímé souvislosti s jeho konzumací alkoholu, pod jehož vlivem se jeho stav zhoršuje. Z uvedených důvodů napadené rozhodnutí v soudním řízení obstálo.

24. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 17. 6. 2019 navrhl vypracování srovnávacího posudku, nicméně neuvedl žádné skutečnosti, na jejich základě by bylo možné tento návrh posoudit. Jak plyne z uvedeného, krajský soud shledal obstaraný posudek MPSV za způsobilý podklad k rozhodnutí ve věci samé, bez existence výraznějších rozporů s posudky OSSZ a ČSSZ. Z tohoto důvodu považuje krajský soud vypracování dalšího posudku za nadbytečné.

25. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

26. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 58 Ad 5/2019 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 20. června 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.