58 Ad 6/2018
č. j. 58 Ad 6/2018-34
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
č. j. 58 Ad 6/2018 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: A. B., bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2018, č. j. X takto:
Výrok
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 3. 2018, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se náhrada nákladů nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 58Ad 6/2018
Odůvodnění
:
1. Rozhodnutím ze dne 29. 3. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 12. 2017, č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu z důvodu nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 7. 12. 2017 žalobkyně nebyla shledána invalidní, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %.
2. Dne 18. 4. 2018 obdržel Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) včasnou správní žalobu směřující proti shora uvedenému rozhodnutí žalované.
3. Napadené rozhodnutí považuje žalobkyně za nesprávné, a to s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený těžkým omezením hybnosti levé ruky, pro které žalobkyně není schopna najít vhodné zaměstnání. V důsledku těchto obtíží žalobkyně trpí též psychickými problémy.
4. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s tím, že následné rozhodnutí ponechává na úvaze soudu.
5. K žalobě žalobkyně přiložila kopie písemností, a to zdravotního záznamu ze dne 9. 10. 2017, 23. 10. 2017, 20. 11. 2017, 19. 2. 2018, 5. 3. 2018 a 10. 4. 2018 vystavených MUDr. Z. V., ortopedem, z nichž vyplývá těžké omezení hybnosti v důsledku stavu po transpozici distální ulny a dále byl diagnostikován komplexní regionální bolestivý syndrom (dále jen „KRBS“) – celkové výrazné postižení funkční schopnosti končetiny, zřejmě v souvislosti s neuromem v oblasti jizvy. Dále byly předloženy kopie ambulantních zpráv vystavených lékaři Nemocnice České Budějovice dne 8. 3. 2018, 27. 3. 2018 a 4. 4. 2018, v nichž je konstatován zdravotní stav žalobkyně uvedený MUDr. V. ve zdravotních záznamech a dále jsou v důsledku aktuálních potíží žalobkyně předepisovány příslušné medikamenty a rovněž rehabilitace.
6. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 12. 2017, č. j. 696 018 9566 byla zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, a to pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění. Rozhodnuto bylo na podkladu posudku o invaliditě ze dne 7. 12. 2017 č.j. LPS/2017/1826- CK_CSSZ, v němž bylo konstatováno, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 58Ad 6/2018 stavu je v projednávaném případě těžké omezení hybnosti po náhradě distální ulny vlevo transpozice v červnu 2017 pro poúrazovou deformitu levého zápěstí v dětství, nejedná se o ztuhlost levého zápěstí. Toto postižení bylo posudkovým lékařem zařazeno pod kapitolu XV., odd. B, položku 4b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla shledána ve výši 20 % a procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky zůstala beze změny.
7. Proti tomuto rozhodnutí byly žalobkyní dne 3. 1. 2018 uplatněny námitky, jimiž žalobkyně konstatovala neobjektivnost posouzení posudkového lékaře, když toto posouzení není ve shodě se závěry specialisty ortopeda, jehož lékařské zprávy žalobkyně k námitkám přiložila.
8. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29. 3. 2018, č. j. RN-696 018 9566-43091-ŘT byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 12. 2017, č. j. 696 018 9566 bylo potvrzeno. Žalovaná své závěry učinila na základě posudku lékaře ČSSZ, který byl vyhotoven dne 5. 3. 2018 za přítomnosti žalobkyně a na základě doložených odborných nálezů (zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře žalobkyně MUDr. D. H. ze dne 20. 7. 2017, profesní dotazník ze dne 14. 7. 2017, nálezy odborných lékařů: ortopedická vyšetření MUDr. Z. V. ze dne 20. 11. 2017, 28. 8. 2017 a 17. 7. 2017 a dále Nemocnice ČB – hospitalizace od 19. 6. 2017 do 22. 6. 2017 a dále ortopedická ambulance Nemocnice ČB ze dne 2. 3. 2017). K námitkovému řízení byla žalobkyní dále doložena: zpráva ortopeda MUDr. V. z vyšetření ze dne 20. 11. 2017 a ze dne 19. 2. 2018. Ze závěrů posudkového lékaře ČSSZ ze dne 5. 3. 2018 vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po transpozici distální ulny ze dne 20. 6. 2017 pro špatně ošetřený úraz zápěstí v dětství, bez zn. uvolnění, s těžkým omezením hybnosti ve smyslu pronace supinace a středně těžkým ve smyslu flexe extenze zápěstí. Toto postižení bylo posudkovým lékařem hodnoceno jako středně těžké funkční postižení nedominantní končetiny s poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly XV., odd. B, položky 4b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v horní výši 20 %, míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky zůstala nezměněna. Bylo konstatováno, že ani přezkum zdravotního stavu žalobkyně neindikoval invalidizaci žalobkyně, k tomuto nedošlo ani na základě skutečností uvedených v lékařských zprávách MUDr. V. Závěry posudkového lékaře OSSZ Prachatice byly shledány validními a akceptovatelnými.
9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích dne 9. 7. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobkyně. Žalobkyně byla posuzována jako montážní dělnice. V průběhu jednání byl žalobkyně vyšetřena odborným traumatologem.
10. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, jedná se o již shora zmiňovaná ortopedická vyšetření MUDr. Z. V. a zprávy z ambulance Nemocnice ČB ze dne 8. 3. 2018 a 27. 3. 2018. V posudku je popsán též nález odborného traumatologa při jednání komise (MUDr. Z. B.). Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 58Ad 6/2018 11. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti komplexní regionální bolestivý syndrom, který vznikl následně po oper. transpozici distální ulny dne 20. 6. 2017. Zjištěno bylo těžké omezení hybnosti ve smyslu pronace, supinace a středně těžké ve smyslu flexe, extenze zápěstí. Jedná se o celkově výrazné postižení funkční schopnosti končetiny s neschopností běžného zatížení. Žalobkyně dle závěrů komise byla schopna pracovního zařazení s vyloučením zatížení levé horní končetiny, byla schopna práce spíše lehčího charakteru s uvedeným omezením. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. B, položka 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 50 %. Byla zvolena horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a profesi žalobkyně. Pro další využití § 3 nebyl komisí zjištěn důvod. Vznik invalidity byl stanoven ke dni 5. 3. 2018, k datu ortopedického vyšetření. Rozdílné hodnocení oproti závěrům posudkových lékařů bylo zdůvodněno odlišnou dominující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, kterým je dle posudkové komise KRBS. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona.
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
13. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 30. 7. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 9. 7. 2018. Žalobkyně v průběhu jednání setrvala na podané žalobě, žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.
14. Žaloba je důvodná.
15. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 58Ad 6/2018 udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
16. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
17. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 58Ad 6/2018 alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
18. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV ze dne 9. 7. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání komise vyšetřena odborným lékařem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, včetně dokumentů, které byly žalobkyní přiloženy k žalobě – lékařské zprávy MUDr. Z. V. a dále zprávy z ambulance Nemocnice ČB. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.
19. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise dospěla k odlišnému závěru oproti závěrům posudkových lékařů ČSSZ, kteří jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně vyhodnotili stav po transpozici distální ulny ze dne 20. 6. 2017 pro špatně ošetřený úraz zápěstí v dětství, bez zn. uvolnění, s těžkým omezením hybnosti ve smyslu pronace supinace a středně těžkým ve smyslu flexe extenze zápěstí. Toto postižení bylo posudkovým lékařem hodnoceno jako středně těžké funkční postižení nedominantní končetiny s poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly XV., odd. B, položky 4b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v horní výši 20 %. Posudková komise oproti uvedeným závěrům posudkových lékařů ČSSZ zdůraznila především skutečnost, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je komplexní regionální bolestivý syndrom, který vznikl následně po oper. transpozici distální ulny dne 20. 6. 2017. Zjištěno bylo těžké omezení hybnosti ve smyslu pronace, supinace a středně těžké ve smyslu flexe, extenze zápěstí. Jedná se o celkově výrazné postižení funkční schopnosti končetiny s neschopností běžného zatížení. Žalobkyně dle závěrů komise byla schopna pracovního zařazení s vyloučením zatížení levé horní končetiny, byla schopna práce spíše lehčího charakteru s uvedeným omezením. S přihlédnutím k tíži zdravotního postižení žalobkyně a k její profesi posudková komise zvolila horní hranici poklesu pracovní schopnosti ve výši 50 %.
20. Krajský soud má z posudku PK MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 50 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní ve druhém stupni. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobkyně, jakož i závěry vzešlé z lékařské prohlídky žalobkyně během jednání. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 58Ad 6/2018 21. K hodnocení posudku PK MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Ze závěrů PK MPSV vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávných stanoviscích posudkového lékaře ČSSZ, který nesprávně určil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, byť mu tato příčina musela být, mimo jiné i z lékařských zpráv specializovaného ortopeda, známa. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát.
22. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
23. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.
24. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, té žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni náhrada nákladů nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 58Ad 6/2018 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. července 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.