58 Ad 6/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: A. H. bytem zastoupena JUDr. Pavlínou Kolátorovou, advokátkou sídlem Chlumova 1436/3, 586 01 Jihlava proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2019, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 3. 2019, č.j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 300 Kč ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 26. 4. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2019, č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. V žalobě se poukazuje na to, že žalobkyni byl invalidní důchod přiznán po operaci mozku pro přetrvávající zdravotní potíže. Tento stav není zlepšen ani stabilizován, potíže přetrvávají především po pracovní zátěži. Adaptace na dlouhodobé postižení nenastala a nevyplývá ze zdravotnické dokumentace.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně se stala invalidní od 2. 11. 2017, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo shledáno neurologické postižení.

5. Žalobkyně se podrobila kontrolní lékařské prohlídce a posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově vydal dne 3. 1. 2019 posudek, podle kterého žalobkyně invalidní není, jestliže míra poklesu pracovní schopnosti pro rozhodující postižení odpovídající kapitole VI. položka 4 písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění dosahuje 15%.

6. O tento posudek se opírá rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2019, jímž byl žalobkyni invalidní důchod odňat.

7. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky odpovídající žalobním bodům. Odvolací řízení bylo doplněno o posudek Lékařské posudkové služby žalované, kdy 18. 2. 2019 byl vydán posudek o zdravotním stavu, za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo označeno shodné postižení jako v prvoposudku. Toto postižení bylo shodně podřazeno konkrétní položce vyhlášky č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, jako učinil lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 15%.

8. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které z posudku o zdravotním stavu vychází, žalovaná konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně byl posouzen objektivně na základě doložené zdravotní dokumentace, nebyla shledána významná progrese zdravotního stavu, naopak zdravotní stav byl označen jako stabilizovaný. Vedle stabilizace zdravotního stavu poukazuje se na určitou adaptaci žalobkyně na dlouhodobé postižení, která vedla k dílčímu obnovení pracovní schopnosti ve vymezeném rozsahu. Proto byl shledán důvod k odnětí invalidity. Činí-li pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 15%, nejsou splněny podmínky pro trvání invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Proto byl invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona odňat.

9. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní a popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické a ortopedické povahy. K dispozici byly výsledky vyšetření psychologického a psychiatrického. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena epilepsií rezistentní na antiepileptika, jedná se o stav po extirpaci oligodendrogliomu ze dne 5. 6. 2013 s významným efektem neurochirurgického zásahu, provádí se antiepileptická léčba, přetrvává reziduální symptomatologie, organický psychosyndrom s narušenými kognitivními funkcemi, lehká reaktivní deprese, občasné bolesti hlavy. V diagnostickém souhrnu se dále uvádí metroragie s anemémií s efektem, vadné držení těla, kyfóza hrudní páteře bez kořenového postižení a suspektní chondropatie mediálního komparmentu levého kolenního kloubu.

10. V posudkovém zhodnocení se uvádí, že žalobkyně byla od 12 let sledována pro epilepsii, jejíž příčinou bylo nepravidelné ložisko parietálně vlevo částečně kalcifikované. Toto ložisko bylo extirpováno na neurochirurgickém oddělení ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech v Praze. Jednalo se o oligodendrogliom. Žalobkyně má trvalou protizáchvatovou terapii. Od operace jsou zlepšeny paroxysmy, přetrvává strnutí či zahledění, zlepšily se bolesti hlavy. Známky recidivy nebyly zjištěny.

11. Doplněné psychologické a psychiatrické vyšetření prokazuje pooperační organický psychosyndrom s narušenými kognitivními funkcemi v pásmu podprůměru. Přítomna je i lehká reaktivní deprese. V popředí je výrazné snížení psychomotorického tempa, narušení pozornosti, při které žalobkyně podává podprůměrný výkon v krátkodobé paměti. Oddálené vybavování není narušeno. Selhává při řešení problémů, vázne sociální úsudek. Silnou stránkou je pečlivost a úsilí pracovat s minimálním množstvím chyb. Na průměrné úrovni je jazyková kompetence, dobré jsou vizuálně-prostorové schopnosti a abstraktní myšlení.

12. Z funkčního pohledu se jedná o trvalé neurologické onemocnění, postižení epilepsií, kdy není vysazena atiepileptická léčba a jsou i nadále nutná režimová opatření ohledně epilepsie. Jde o částečně kompenzovanou formu bez závažných kompulzivních záchvatů s rezistujícím mírným organickým postižením mozku bez neurologického deficitu či jiné závažné těžké duševní poruchy, některé denní aktivity jsou omezeny. Toto postižení bylo podřazeno kapitole VI., položka 4 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 40%. Stalo se tak se zřetelem k tomu, že základní onemocnění je částečně kompenzované s obtížnou využitelností dosaženého vzdělání při kognitivním deficitu v pásmu dolního podprůměru.

13. Nejedná se o formu epilepsie, která není kompenzovaná, není přítomen závažný nebo těžký neuropsychický deficit ani těžší organické postižení mozku či organická duševní porucha, proto dané postižení nelze podřadit kapitole VI. položka 4 písm. c) či d) přílohy k prve uvedené vyhlášce.

14. Odlišné hodnocení postižení žalobkyně od posouzení lékařem první instance a lékařem v námitkovém řízení je odůvodněno tím, že bylo opatřeno psychologické a psychiatrické vyšetření z července 2019, která objektivizují kognitivní schopnosti žalobkyně. Na základě těchto vyšetření posudková komise učinila zjištění, že zdravotní postižení žalobkyně neodpovídá položce 4 písm. a) dané kapitoly, ale jedná se o postižení odpovídající položce 4 písm. b).

15. Organický psychosyndrom objektivizovaný po datu napadeného rozhodnutí byl u žalobkyně přítomen i dříve, před tímto datem, o čemž svědčila například nutnost výrazně zvýšeného času pro složení písemné maturitní zkoušky a to, že žalobkyně nezvládala práci ve větším pracovním úvazku.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

18. Soud při svém rozhodování vycházel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím uváděným žalobkyní, tak těm, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů, především neurochirurgické, psychiatrické a psychologické povahy. Na základě takto určené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je neurologické onemocnění, postižení epilepsií, toto zdravotní postižení Posudková komise podřadila kapitole VI., položka 4 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 40% odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na organický psychosyndrom s narušenými kognitivními funkcemi, lehkou reaktivní depresi. Bylo shledáno výrazné snížení psychomotorického tempa a narušení pozornosti. Právě organický psychosyndrom byl příčinou odlišného posudkového zhodnocení postižení žalobkyně ve srovnání s posudky o zdravotním stavu, jak byly vydány lékaři v obou stupních. Posudková komise současně vysvětlila, co brání tomu, podřadit postižení žalobkyně dalším položkám konkrétní kapitoly, ve kterých je předpoklad stanovení vyššího rozsahu ztráty pracovní schopnosti.

19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj názor o tom odůvodnila, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 40% rozsah ztráty pracovní schopnosti.

20. Podmínky vzniku a trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35%. Je-li posudkem Posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 40%, pak žalobkyně je invalidní, přičemž invalidita odpovídá prvnímu stupni ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona. Protože invalidita žalobkyně v prvním stupni přetrvává, nebyl důvod žalobkyni invalidní důchod odejmout postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona.

21. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, odst. 2 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

22. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal 1 300 Kč představující odměnu za 1 úkon právní pomoci po 1 000 Kč a 1x režijní paušál po 300 Kč. Tento úkon odpovídá převzetí věci. Žádné další věcné podání učiněno nebylo. Podání doručené v této věci soudu obsahuje souhlas s rozhodnutím věci bez přítomnosti žalobkyně a omluvu z jednání.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 16. září 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.