Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

58 Ad 7/2018

č. j. 58 Ad 7/2018-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-07-30 · ECLI:CZ:KSCB:,2018:58.Ad.7.2018.28

Citované zákony (9)

Rubrum

č. j. 58 Ad 7/2018 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: J. Ch. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2018, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 58Ad 7/2018

Odůvodnění

:

1. Rozhodnutím ze dne 22. 2. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 12. 2017, č. j. X, kterým byl žalobci ode dne 14. 1. 2018 odňat invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a to na základě posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 22. 11. 2017, podle kterého poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %.

2. Dne 25. 4. 2018 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované.

3. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nesprávné, neboť jeho zdravotní obtíže po endoskopické nasální operaci karcinomu levé nosní dutiny, k níž došlo dne 20. 6. 2012, i nadále přetrvávají. Žalobce od této doby pociťuje únavu, bez zájmu o okolní svět, opakovaně pomýšlel na sebevraždu. Z nosu žalobci vycházejí krusty, kterými se dusí, a proto má obavy vycházet do společnosti. Žalobce rovněž zapomíná, nemůže soustředit pozornost a je odkázán na péči své ženy, která je taktéž nemocná s nosním aparátem.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby byl ve věci vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a byl jím proveden důkaz. Dále bylo konstatováno, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem, a to na základě lékařského posudku o invaliditě ze dne 29. 1. 2018, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z těchto důvodů bylo navrženo projednávanou žalobu zamítnout.

5. K žalobě žalobce přiložil kopii lékařské zprávy MUDr. J. Š. T. bez vyznačeného data vyhotovení, v této lékařské zprávě jsou konstatovány celkem 3 pokusy o sebevraždu, byl popsán psychický stav žalobce a diagnostikována susp. lehká depresivní epizoda a počínající organicita, byly předepsány příslušné medikamenty; dále byla předložena kopie ambulantní zprávy Nemocnice České Budějovice ze dne 30. 11. 2017 vystavená MUDr. P. V., ve které je uvedeno, že žalobce je ke dni vyšetření bez známek recidivy původního nádorového onemocnění, vzhledem k následkům onkologické léčby je u něj výrazně snížena možnost společenského a pracovního uplatnění.

1. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 12. 2017 č.j. X byl žalobci ode dne 14. 1. 2018 odňat invalidní důchod Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 58Ad 7/2018 podle § 56 odst. 1 písm. a) a podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to na základě posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 22. 11. 2017, podle kterého poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl uveden odléčený Ca cavi naší I.sin. od 4/2012, léčený endoskopickou nasální operací dne 20. 6. 2012 a radioterapií od 2. 8. 2012 do 12. 9. 2012. Od roku 2012 trvá remise onemocnění bez recidivy. Jde o lokalisovaný tumor léčený lokální radioterapií, tedy lehké postižení.

2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 13. 12. 2017 námitky, které byly žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 12. 2017 bylo potvrzeno. Žalovaná své závěry učinila na základě posudku lékaře ČSSZ, který byl vyhotoven dne 29. 1. 2018 za přítomnosti žalobce a na základě doložených odborných nálezů (zdravotnická dokumentace ošetřující lékařky žalobce MUDr. V. ze dne 13. 4. 2017, profesní dotazník ze dne 10. 5. 2017, nálezy odborných lékařů: MUDr. K. ze dne 2. 5. 2017 a MUDr. V. ze dne 28. 1. 2016). K námitkovému řízení byla žalobcem dále doložena: zpráva MUDr. V. z vyšetření ze dne 23. 1. 2018 a zpráva MUDr. Š. T. (psychiatr) ze dne 19. 1. 2018. Ze závěrů posudkového lékaře ČSSZ ze dne 29. 1. 2018 vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II., odd. A, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., stav po endoskopické nasální resekci mediální stěny maxilární dutiny vlevo pro karcinom a následnou radioterapií ukončenou v září 2012 a dle kontrolních vyšetření s trvající remisí základního onemocnění bez průkazu recidivy základního onemocnění, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 25 %, míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky zůstala nezměněna. Bylo konstatováno, že závěry posudkového lékaře OSSZ Český Krumlov byly shledány validními a akceptovatelnými a žalobce není od 14. 1. 2018 invalidní.

3. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích dne 28. 6. 2018, v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byla žalobce vyšetřen MUDr. P. P., odborným lékařem ORL a MUDr. A. F., odborným psychiatrem.

4. Posudková komise MPSV se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť se v jeho případě nejednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: karcinom levé maxilární dutiny a levé nosní dutiny – řešený operací a radioterapií bez recidivy, susp. Lehká depresivní epizoda, opakované suicidální pokusy v an., počínající organicita.

5. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy, ze kterých bylo vycházeno, a to psychiatrické vyšetření MUDr. J. Š. T. ze dne 19. 1. 2018, onkologické vyšetření MUDr. P. V. ze dne 30. 11. 2017, MR mozku MUDr. J. K. ze dne 2. 5. 2017 a onkologické vyšetření MUDr. P. V. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 58Ad 7/2018 ze dne 28. 1. 2016. V posudku je popsán též nález výše uvedených odborných lékařů při jednání komise.

6. Podle posudkové komise MPSV je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stav po endoskopické nasální resekci mediální stěny maxilární dutiny vlevo pro karcinom a následnou radioterapií ukončenou v září 2012 a dle kontrolních vyšetření s trvající remisí základního onemocnění bez průkazu recidivy základního onemocnění. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole II., odd. A, položka 1b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 15 – 25 %, komise tento pokles stanovila ve výši 25 %. Horní hranice byla zvolena s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky nebyl shledán důvod. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní.

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

8. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 30. 7. 2018. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise MPSV a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 28. 6. 2018. Žalobce v průběhu jednání setrval na podané žalobě, žalovaná navrhla tuto žalobu pro její nedůvodnost zamítnout.

9. Žaloba není důvodná.

10. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

11. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 58Ad 7/2018 řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

12. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 58Ad 7/2018 13. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 28. 6. 2018. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odbornými lékaři a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, včetně zpráv, které žalobce předložil soudu, a které měla komise rovněž k dispozici. Mezi těmito podklady byla i kompletní lékařská dokumentace MUDr. V. vedená ke zdravotnímu stavu žalobce a rovněž lékařské zprávy MUDr. F., MUDr. Š. T., MUDr. V. a MUDr. K. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

14. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností udávanými žalobcem v žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, z jakého důvodu komise setrvala na závěrech učiněných v předchozím posudku MUDr. P. E., posudkového lékaře ČSSZ. Zdůrazněna byla především skutečnost, že stav žalobce byl po operačním řešení karcinomu levé nosní dutiny a levé maxilární dutiny stabilizován a je bez recidivy. Ostatní výše popsaná komorbidita (lehká depresivní epizoda, opakované pokusy o sebevraždu a počínající organicita) výrazným způsobem neomezují hybnost posuzovaného a rovněž nemají vliv na jeho pracovní schopnost. Jeho tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost – v současné době práci s vysokozdvižným vozíkem. Ostatní schopnosti nejsou postiženy vůbec. Sám žalobce pak uvedl, že žádné pracovní omezení neshledává. Z poslední ORL kontroly ze dne 25. 6. 2018 je zřejmý příznivý nález po operaci karcinomu. Posudková komise MPSV shodně s předchozím posudkem zhodnotila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po endoskopické nasální resekci mediální stěny maxilární dutiny vlevo pro karcinom a následnou radioterapií ukončenou v září 2012 a dle kontrolních vyšetření s trvající remisí základního onemocnění bez průkazu recidivy základního onemocnění. Jedná se o zdravotní postižení uvedenému v kapitole II., odd. A, položka 1b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 15 – 25 %, komise tento pokles stanovila ve výši 25 %. Horní hranice byla zvolena s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky nebyl shledán důvod. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní.

15. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 25 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Posudková komise vzala v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce, včetně žalobcem předložených aktuálních lékařských zpráv MUDr. S. ze dne 25. 6. 2018. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 58Ad 7/2018 16. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu, a proto v soudním řízení bez dalšího obstálo.

17. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil o České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

18. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. července 2018 Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 58Ad 7/2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.