60 A 11/2023

Rubrum

č. j. 60 A 11/2023- 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: P. K., narozen dne bytem zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem se sídlem Koperníkova 822/25, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. OPZU-správ. 119121/2023/paho1 SO2, čj. KUJCK 125158/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 A 11/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Magistrát města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. 4008/23/Skl, čj. SO/13920/2023, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu), kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 4. 2022 kolem 18:43 hodin na 125. km dálnice D3 ve směru od Tábora do Českých Budějovicích řídil vozidlo zn. X, RZ X, a vozidlu byla naměřena rychlost 189 km/h (po odečtení tolerance rychloměru 183 km/h), a to v úseku, kde je povolena rychlost 130 km/h. Za uvedený přestupek správní orgán prvního stupně uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel všeho druhu a povinnost uhradit náklady řízení stanovené paušální částkou 1 000 Kč.

2. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím žalobcovo odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce dne 8. 11. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Napadená rozhodnutí vykazují závažné procesní nedostatky, které vedou k jejich nepřezkoumatelnosti. Hlavním problémem je, že se správní orgány obou stupňů nedostatečně vypořádaly s podstatnými námitkami žalobce a ignorovaly jeho důkazní návrhy, čímž došlo k porušení práva na spravedlivý proces a obhajobu. Správní orgány podle žalobce nezohlednily argumentaci, která zpochybňuje skutkový stav, zejména kdo byl řidičem vozidla, zda bylo měření rychlosti provedeno správně podle metodiky výrobce zařízení TruCam, a zda jsou předložené důkazní prostředky věrohodné.

5. Odvolací správní orgán se opírá o nález Ústavního soudu IV. ÚS 3441/11, ale podle žalobce jej dezinterpretuje a jeho závěry použil nesprávně. Tento nález se vztahuje pouze na případy, kdy účastník řízení zjevně zneužívá svých práv podáváním neopodstatněných námitek, což zde není relevantní. Žalobce vznesl věcné a konkrétní námitky, zejména ohledně správnosti měření a věrohodnosti důkazů, které byly zcela ignorovány.

6. Žalobce předně namítá, že měření bylo provedeno v rozporu s pokyny výrobce měřicího zařízení, protože data byla zpracována softwarem, který není určen k tomuto účelu. Ve spisu chybí klíčové údaje, jako jsou GPS souřadnice místa měření, což vyvolává pochybnosti o přesnosti a zákonnosti měření. Správní orgány zároveň odmítly důkazní návrhy, které by mohly tyto pochybnosti vyvrátit, včetně výpovědi žalobce a poskytnutí původních dat z měřicího zařízení. Bez vysvětlení též odmítly jako důkaz provést videozáznam ze služebního vozidla, který by mohl vyvrátit pochybnosti o nepřerušeném vizuálním kontaktu s vozidlem žalobce. Napadená rozhodnutí obsahují pouze obecné a nedostatečné odůvodnění, kdy správní orgány bez dalšího důkazy odmítají. To činí jejich rozhodnutí nepřezkoumatelnými.

7. Správní orgány také nevysvětlily, na základě čeho dospěly k závěru, že měření bylo správné, a proč odmítly provést důkazní návrhy žalobce, včetně původních dat z měřicího zařízení, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 A 11/2023 která by byla klíčová pro ověření správnosti měření. Tato data by zároveň měla obsahovat videosekvenci z měření.

8. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C005-009 vydané Českým metrologickým institutem, stanovují požadavky na správnost měřicích zařízení, včetně nutnosti opatřit datové soubory digitální značkou (pečetí). Výstup z měření však takovou značku neobsahuje, což vyvolává pochybnosti o jeho věrohodnosti. Dle žalobce docházelo v minulosti k falšování výstupů z měřicích zařízení.

9. Závěrem žalobce upozorňuje, že správní orgány postupovaly v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná z důvodu nedostatečného vypořádání se s jednotlivými námitkami a opomenutými důkazy. Tento postup správních orgánů vede k porušení zásad spravedlivého procesu a transparentního řízení.

10. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

11. Žalovaný ve vyjádření označil námitky žalobce za nedůvodné. Uvedl, že měření bylo provedeno v souladu s právními požadavky a výstupy přístroje TruCam II jsou spolehlivé. Na podporu svého tvrzení žalovaný odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která potvrzuje, že záznam o přestupku obsahující fotografii měřeného vozidla a údaje o rychlosti je dostatečný pro oznámení o přestupku (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2018, čj. 8 As 161/2017-44, a ze dne 2. 3. 2022, čj. 6 As 9/2021-36). Dále uvedl, že není třeba, aby měřicí zařízení disponovalo GPS moduly, pokud jsou další údaje dostačující, což potvrzuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, čj. 4 As 209/2014-86.

12. Pro přesné vymezení místa přestupku nejsou nutné souřadnice GPS, pokud je lokalita dostatečně identifikovatelná, což bylo v tomto případě splněno (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 9 As 290/2014-53).

13. K namítané nepoužitelnosti úředního záznamu žalovaný uvedl, že jej nelze použít pouze samostatně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2017, čj. 4 As 135/2017- 42). O osobě řidiče měřeného vozidla nevznikly žádné pochybnosti.

14. Snímek z měření obsahuje všechny obligatorní měřicí údaje a jedná se o výtisk, který se standardně v rámci správního řízení tohoto typu používá. K podpoře své argumentace žalovaný odkázal na stranu 4 odůvodnění svého rozhodnutí a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2019, čj. 73 A 12/2018-69.

15. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

17. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 A 11/2023 18. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Této námitce nepřisvědčil.

19. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Z rozhodnutí správního orgánu tedy musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013-25).

20. Žalobce tvrzenou nepřezkoumatelnost dovozoval ze skutečnosti, že se žalovaný nevypořádal s neprovedením navrhovaných důkazů. Z toho žalobce dovozuje, že se jedná o tzv. opominuté důkazy.

21. V průběhu správního řízení žalobce konkrétně navrhoval provést důkaz výslechem zasahujících policistů, účastnickým výslechem, souborem výstupu z radaru ve formátu JMF (obsahujícím originální data z měření včetně videosekvence), manuálem použitého měřicího zařízení, videozáznamem ze služebního vozidla policie zachycujícím pronásledování měřeného vozidla. Jelikož manuálem použitého měřicího zařízení správní orgán prvního stupně důkaz při ústním jednání provedl, zbývá posoudit, zda se správní orgány náležitě vypořádaly se zbylými důkazními návrhy.

22. Správní orgán prvního stupně na stranách 3 a 4 svého rozhodnutí srozumitelně vyložil, že shromážděné podklady jsou dle judikatury Nejvyššího správního soudu dostatečné, přičemž o skutkovém stavu nevznikly takové pochybnosti, které by bylo zapotřebí rozptýlit dalším dokazováním. V obdobném duchu se vyjádřil i žalovaný na straně 4 žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že výtisk výstupu z měření nevykazuje žádnou vadu a nijak se neliší od jiných podobných výtisků. Z toho plyne, že správní orgány shora popsaným požadavkům dostály. Z odůvodnění jejich rozhodnutí je zcela zřejmé, proč k dalšímu dokazování nepřistoupily.

23. Krajský soud přitom považuje jejich závěry i za věcně správné, neboť žádné relevantní pochybnosti o skutkovém stavu v nyní posuzované věci skutečně nevznikly. Žalovaný zcela správně vycházel z toho, že pro prokázání překročení nejvyšší dovolené rychlosti je zpravidla zcela dostačující, pokud spisový materiál obsahuje oznámení přestupku policie, záznam z měřicího zařízení a platný ověřovací list k měřicímu zařízení (srov. například žalovaným citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2022, čj. 6 As 9/2021- 36). Tyto podklady, jakož i fotodokumentaci po zastavení žalobcova vozidla, osvědčení o způsobilosti policisty obsluhujícího měřicí zařízení a výpis z evidenční karty řidiče správní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 A 11/2023 spis obsahuje. Stejně tak obsahuje DVD se stručným popisem měření měřičem TrueCAM i kompletní uživatelský manuál k tomuto měřiči včetně jeho dodatku.

24. Žalobce namítané pochybnosti v žalobě dovozuje především z údajně vadně pořízeného výtisku záznamu z měření. Vychází z toho, že policista k tomuto úkonu nepoužil správný software, neboť tím je dle jeho názoru TrueCAM Image Viewer a nikoliv program Archiv.

25. Na straně 13 dodatku k uživatelskému manuálu založeného ve správním spisu je následující popis používání uvedených programů: 26. „Pro zpracování fotodokumentace se používá program TruCAM Image Viewer, tak jak je uvedeno v uživatelském manuálu na str.

40. Pro archivaci v databázi a tisk protokolu lze navíc používat program ARCHIV firmy RAMET a.s., který má vytvořen interface pro systém TruCAM od verze 5.1.1.

6. Tento program zpracovává naměřené výsledky – soubory formátu *.jmf. Soubor je dešifrován a obsah tohoto souboru se zobrazuje ve formuláři pro prohlížení a vytváří se tisková sestava z naměřených hodnot. Naměřené hodnoty jsou po dešifrování načteny a vloženy do formulářů pro zobrazení i tisk bez možnosti ovlivnění zpracovatelem. Zpracovatel protokolu musí doplnit do formuláře pro tisk údaje o řidiči, o vozidle, číslo j., poznámka atd. Soubor *.jmf zůstává beze změny, jakákoli změna v tomto souboru se vždy projeví chybovým hlášením, aby byla zajištěna ochrana před změnou dat. Program ARCHIV je určen výhradně pro archivaci, zobrazení naměřených hodnot a tiskový výstup a nemá tedy naprosto žádný vliv na metrologické charakteristiky systému TruCAM.“ 27. Z uvedeného je patrno, že je to právě program Archiv, který slouží k vyhotovení tiskového výstupu z provedeného měření, a nikoli TrueCAM Image Viewer, který slouží pouze pro zpracování fotodokumentace. Zároveň je z uvedeného patrno, že program Archiv neumožňuje zpracovateli úpravu naměřených hodnot. Záznam z měření proto žádné pochybnosti o jeho správnosti nevzbuzuje, a nevyvstala tudíž potřeba se jeho správností (resp. neporušeností dat) blíže zabývat a provádět v daném ohledu jakékoli dokazování.

28. Stejně tak v daném ohledu není na závadu absence souřadnic GPS, neboť dle záznamu z měření k překročení rychlosti došlo na 125. km dálnice D3 a k zastavení vozidla na 130. km ve směru na České Budějovice, což pro vymezení místa spáchání přestupku v posuzované věci zcela postačuje. Jelikož k měření došlo na dálnici, je záměna s jiným přestupkovým jednáním prakticky vyloučena.

29. Z týchž důvodů je prakticky vyloučeno i to, že by snad v době měření vozidlo řídil někdo jiný. Žalobce byl při zastavení policejní hlídkou ve vozidle sám, přičemž opak ani netvrdí. Jen stěží si lze představit, že by snad během ujetí pouhých pěti kilometrů, což je při rychlostech dosahovaných na dálnici vzdálenost poměrně krátká, kdy vozidlo žalobce zároveň pronásledovala policejní hlídka, mohlo dojít k nezpozorované záměně řidičů měřeného vozidla.

30. Neprovedení výslechu žalobce je zcela bez významu, neboť ten se mohl buďto přímo či prostřednictvím svého zástupce v průběhu správního řízení zcela volně vyjadřovat ke všem rozhodným skutečnostem. V průběhu řízení nevyvstala jakákoli potřeba výslech obviněného (coby pouze podpůrný důkazní prostředek) provádět. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 A 11/2023 V. Závěr a náklady řízení 31. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 11. listopadu 2024 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.