60 A 3/2023

Rubrum

č. j. 60 A 3/2023- 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: Mgr. R. S., narozen dne bytem proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. OPZU-správ. 152831/2022/vemar SO, čj. KUJCK 153519/2022, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. OPZU-správ. 152831/2022/vemar SO, čj. KUJCK 153519/2022 se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 A 3/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Vimperk (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 25. 11. 2022, sp. zn. 51889/2021, čj. MUVPK-OD 242581/22-SOSN, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). K tomuto přestupku došlo dle správního orgánu prvního stupně dne 28. 8. 2021 v 10:58:30 hodin na silnici I. třídy č. 4 v obci Korkusova Huť, poblíž domu č. p. 16, směr Vimperk, kdy nezjištěný řidič řídil v rozporu s ustanovením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu silniční vozidlo registrační značky X rychlostí 57 km/h v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. Žalobce tak porušil povinnost provozovatele silničního vozidla stanovenou § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, neboť nezajistil, aby při užití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovena zákonem o silničním provozu. Za tento přestupek uložil správní orgán prvního stupně žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a jeho rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí žaloby a jejího doplnění

3. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 15. 2. 2023 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce uvedl, že přestupek provozovatele vozidla nespáchal, neboť záznam o překročení rychlosti byl pořízen v rozporu s § 79a zákona o silničním provozu.

5. Žalobce dále citoval souhlas Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 29. 6. 2021, čj. KRPC-37492-4/ČJ-2020-020606 (dále též „stanovisko policie“), v němž je uvedeno, že vlastní měření rychlosti projíždějících vozidel nesmí být prováděno ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b označujícího počátek, resp. konec obce. Dle žalobce se však počátek úsekového měření nachází ve vzdálenosti zhruba 65 m od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b, podmínka vyjádřená ve stanovisku policie tedy nebyla naplněna a provedené měření tak nelze použít jako důkaz překročení rychlosti.

6. Dále uvádí, že jako důkaz žádal projektovou dokumentaci úsekového měření, tuto však neobdržel.

7. Rovněž citoval vyjádření společnosti GEMOS CZ, spol. s r. o., z důvodu rozporování délky úseku měření. Společnost GEMOS CZ se vyjádřila tak, že měřený úsek sice začíná 85 m za svislou dopravní značkou IZ 4a / IZ 4b, avšak je dlouhý téměř 185 m a končí tedy daleko za policií stanovenou 100 m hranicí od svislé dopravní značky IZ 4a / IZ 4b.

8. Vyjádření společnosti GEMOS CZ dle názoru žalobce správní orgán prvního stupně doslovně zkopíroval do svého rozhodnutí a tím došlo k nepřípustnému přenosu výkonu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 A 3/2023 veřejné správy na soukromý subjekt, přičemž toto vyjádření shledává jako lživé, účelové a procesně nepoužitelné.

9. Závěrem uvedl, že mimo prohlášení společnosti GEMOSCZ spis neobsahuje žádné důkazy, které by rozporovaly jeho důkazy o umístění úsekového měření v rozporu se stanoviskem policie, ani neexistuje důkaz, který by potvrdil, že jeho umístění podmínky stanoviska policie splňuje. Rozhodnutím došlo k porušení ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu, když správní orgány nezjistily všechny okolnosti v jeho prospěch i neprospěch. Je přesvědčen, že z technického zařízení nelze použít v rozhodný okamžik naměřenou rychlost jako důkaz překročení nejvyšší povolené rychlosti.

10. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

11. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se s námitkami žalobce neztotožňuje. Dle názoru žalovaného žalobce v žalobě neuvádí žádné nové námitky, se kterými by se žalovaný nevypořádal v rámci napadeného rozhodnutí.

12. Žalovaný dále uvedl, že úsekové měření bylo povoleno Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje souhlasem ze dne 29. 6. 2021 v souladu s § 79a zákona o silničním provozu. Ke vzdálenosti měření žalovaný uvedl, že měření bylo provedeno správně a neshledává důvod jakkoli zpochybňovat vyjádření společnosti GEMOS CZ. Měřený úsek má celkovou délku téměř 185 m a končí tedy daleko za hranicí 100 m od značky IZ 4a / IZ 4b. Měření, které je fakticky zjištěním průměrné rychlosti vozidla při průjezdu vozidla celým měřeným úsekem vozovky, tak stanovisku policie neodporuje.

13. Obsahem spisu jsou všechny podklady a důkazy prokázání viny žalobce. Součástí spisu je záznam ze silničního rychloměru, kde je uveden datum a čas, označení silnice a směru, naměřená průměrná rychlost, maximální dovolená rychlost a vozidlo, kterým byl daný přestupek spáchán s dobře čitelnou registrační značkou.

14. Dle žalovaného byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V řízení byly zjištěny všechny rozhodné skutečnosti, kdo přestupek spáchal, kde mělo k přestupku dojít a kdy se přestupek stal.

15. Žalovaný rovněž uvedl, že se vypořádal se všemi odvolacími námitkami, zabýval se všemi skutečnostmi, které v řízení vyšly najevo, na vydaném rozhodnutí trvá a považuje ho za souladné s právními předpisy.

16. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

18. Žaloba je důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 A 3/2023 IV.A K námitkám nepřípustného přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt a procesní nepoužitelnosti vyjádření společnosti GEMOS CZ 19. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřípustného přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt a související námitkou procesní nepoužitelnosti vyjádření společnosti GEMOS CZ. Těmto námitkám nepřisvědčil.

20. V návaznosti na námitky vznesené žalobcem v průběhu řízení si správní orgán prvního stupně vyžádal vyjádření společnosti GEMOS CZ, tj. pronajímatele automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ve smyslu ustanovení § 125f odst. odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu (dále jen „automatizovaný prostředek“).

21. V rámci svého vyjádření ze dne 27. 10. 2022 se společnost GEMOS CZ zabývala zákonností předmětného úsekového měření a jeho souladem se stanoviskem policie, když uvedla následující: „Přestupce pomíjí, že měřící úsek má celkovou délku téměř 185 m a končí tedy daleko za hranicí vzdálenosti 100 m od značky IZ 4a. Měření, které je fakticky zjištěním průměrné rychlosti vozidla při průjezdu vozidla celým měřícím úsekem vozovky, tak stanovisku policie neodporuje. […] Ani poukaz na předmětné stanovisko policie není způsobilý zpochybnit, že přestupce jel v obci rychleji, než je povoleno. Povinnost dodržovat nejvyšší povolenou rychlost v obci přitom na řidiče dopadá už vjezdem do obce, nikoliv po projetí vzdálenosti, který určuje policie. Je nutné dodržovat rychlostní limit dle zákona. […] Délka měřícího úseku, tzn. téměř 185 m, navíc s počátkem 85 m od značky označující vjezd do obce je pak rozhodně dostatečná k tomu, aby řidič svoji rychlost patřičně upravil (pro případ, kdy pomineme, že by tak měl učinit okamžitě při vjezdu do obce, a ne až po desítkách nebo dokonce stovkách metrů).“ 22. Okruh podkladů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení je v § 50 odst. 1 správního řádu stanoven demonstrativně, a tak lze vyjádření společnosti GEMOS CS mezi podklady pro vydání rozhodnutí nepochybně zařadit. Společnosti GEMOS CZ však žádným způsobem nepřísluší hodnotit právní otázky probíhajícího správního řízení o přestupku žalobce a pokud už se tohoto hodnocení dopustila, nebyly její závěry pro správní orgány ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu závazné. Správní orgány tak byly povinny tento podklad hodnotit podle své úvahy samostatně.

23. Pokud se však správní orgány s úvahami obsaženými ve vyjádření společnosti GEMOS CZ ztotožnily a vzaly je za své, není namístě hovořit o přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt, neboť to byl právě správní orgán prvního stupně a následně žalovaný, kdo v konečném důsledku rozhodl o vině a trestu žalobce. IV.B K námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu 24. Důvodná je však naopak námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

25. Dle názoru krajského soudu správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav spočívající v umístění automatizovaného prostředku. Otázka přesného umístění automatizovaného prostředku na pozemní komunikaci je přitom v dané věci zcela zásadní, neboť stanovisko policie umožňuje měření rychlosti vozidel umístěním automatizovaného prostředku ve vzdálenosti alespoň 100 m od svislého dopravního značení IZ 4a /IZ 4b a žalobce zároveň rozpor měření se stanoviskem policie výslovně namítal (nejednalo se zároveň o námitky na první pohled liché či nesmyslné). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 A 3/2023 26. Ze správních spisů nevyplývá, že by se správní orgány otázkou přesného umístění automatizovaného prostředku zabývaly, přestože žalobce v průběhu správního řízení opakovaně tvrdil a dokládal (a jeho tvrzení nebyla jednoznačně vyvrácena), že měřený úsek, začíná zhruba 65 m za svislým dopravním značením IZ 4a / IZ 4b. Z vyjádření společnosti GEMOS CZ přitom vyplývá jiný údaj, tj. že počátek měřeného úseku je od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b vzdálen 85 m. Vzájemný rozpor mezi těmito údaji však správními orgány nevyjasnily.

27. Krajský soud nepřehlédl, že dle žalobce i společnosti GEMOS CZ se počátek měření (z pohledu vozidla vjíždějícího do obce) nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení počátku obce. S ohledem na přetrvávající rozpor mezi tvrzením žalobce a společnosti GEMOS CZ a absenci dalších relevantních podkladů však ani takovéto zjištění nelze považovat za spolehlivě prokázané.

28. Jedná se o pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí správních orgánů, neboť přesné umístění automatizovaného prostředku je v nynější věci základním předpokladem pro hodnocení zákonnosti provedeného měření v souladu s § 79a zákona o silničním provozu. IV.C K námitce pořízení důkazu v rozporu s právními předpisy 29. S ohledem na výše uvedené není možné jednoznačně posoudit otázku zákonnosti pořízeného důkazu zadokumentovaného prostřednictvím automatizovaného prostředku. Krajský soud však přesto považuje za vhodné vyložit úvahy, kterými by se správní orgány při posouzení této otázky měly dále řídit.

30. Dle § 79a zákona o silničním provozu platí, že „[z]a účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií “ (důraz doplněn).

31. Výkladem tohoto ustanovení se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 6. 2017, čj. 9 As 274/2016-37, kde uvedl, že „[z] jazykového výkladu citovaného ustanovení zákona o silničním provozu jednoznačně plyne, že užitý termín ‚výhradně‘ znamená výlučně, tj. toliko a pouze za těchto podmínek musí obecní policie při výkonu činnosti měření vozidel následovat pokyny Policie ČR. Jedná se o jednoznačný pokyn zákonodárce ve vztahu k obecní policii.“ Z uvedeného je patrno, že k vymezení místa určeného policií je nutno přistupovat spíše restriktivně, a to s ohledem na zásadu, že státní – a v širším pojetí i veřejnou – moc lze vykonávat pouze v rozsahu a způsobem, který stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy).

32. Úsekové měření rychlosti vozidla na pozemní komunikaci je přitom specifické tím, že neměří okamžitou rychlost vozidla v jednom konkrétním okamžiku na jednom konkrétním místě. Naopak zaznamená čas, ve který se vozidlo nachází na začátku a konci měřeného úseku (po vzájemném odečtení těchto údajů určí čas, za který vozidlo daný úsek překonalo) a spolu se znalostí konstantní délky měřeného úseku dopočítá průměrnou rychlost, jakou se vozidlo daným úsekem pohybovalo. Tímto způsobem tedy není možné s jistotou říci, jakou okamžitou rychlostí se vozidlo v jakémkoli dílčím bodě v rámci daného úseku pohybovalo, respektive, kde přesně k překročení nejvyšší povolené rychlosti došlo. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 A 3/2023 33. Právě s ohledem na výše uvedené je nutné automatizovaný prostředek skládající se z dvojice kamer umístěných při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku považovat za jeden celek, jehož jednotlivé části nejsou způsobilé bez vzájemného propojení určit rychlost vozidla. Proto i dílčí nesoulad v podobě umístění jednotlivých částí automatizovaného prostředku v rozporu s podmínkami stanovenými policií způsobuje nezákonnost jeho umístění jakožto celku.

34. Dle stanoviska policie platí, že „[v]lastní měření rychlosti projíždějících vozidel v uvedených úsecích nesmí být prováděna ve vzdálenosti menší než 100 m, doporučujeme 150 m od svislého dopravního značení IZ 4a/IZ 4b (začátek a konec obce).“ 35. Jestliže je ve stanovisku policie uvedena negativní podmínka spočívající v zákazu měření rychlosti vozidel ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b, na jejímž dodržení je v souladu s ustanovením § 79a zákona o silničním provozu a následnou judikaturou Nejvyššího správního soudu nutné bezvýjimečně trvat, nezbývá než konstatovat, že celý automatizovaný prostředek (a tedy i úsek podrobený úsekovému měření) musí být umístěn tak, aby nezačínal ani nekončil ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení označujícího začátek a konec obce. Samotná délka měřeného úseku v této souvislosti nehraje žádnou roli.

V. Závěr a náklady řízení

36. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná a postupem podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení se žalovaný bude zabývat otázkou umístění automatizovaného prostředku, zejména pak vzdáleností od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b, celého úseku pozemní komunikace podrobeného úsekovému měření rychlosti vozidel a posoudí soulad umístění tohoto automatizovanému prostředku se stanoviskem policie. Tímto právním názorem jsou správní orgány v dalším řízení vázány (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

37. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

38. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

39. Žalovaný nebyl ve věci úspěšný, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. prosince 2023 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 60 A 3/2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.