60 Ad 1/2022

Rubrum

č. j. 60 Ad 1/2022-37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: X.X., narozený dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 12. 2021, čj. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 5. 2019, čj. X, ode dne 27. 12. 2018 zvýšila dříve přiznaný invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Žalobce následně 7. 4. 2021 požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná na základě žádosti žalobce nechala vypracovat lékařský posudek dne 19. 5. 2021, na jehož základě rozhodnutím ze dne 23. 2 60 Ad 1/2022 6. 2021, čj. X, žádost žalobce dle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla.

2. Námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla a toto rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 20. 1. 2022 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce požaduje přezkum svého zdravotního stavu, jelikož nebylo vyhověno jeho žádosti o navýšení invalidního důchodu. Dodal, že má 2-3 týdně třes celého těla, pít musí brčkem z misky a nemůže si ani nalít vodu do skleničky. Pro chůzi na toaletu musí žalobce využívat hole, neboť by jinak upadl. Během třesu nemůže žalobce jíst, neboť mu strava padá a nemůže se trefit do úst. Za měsíc listopad klesla žalobcova váha ze 70 kg na váhu 53 kg.

5. Žalobce dodal, že pokud při pracovním pohovoru popíše charakter svých zdravotních potíží, nechce jej nikdo zaměstnat, neboť není jisté, kdy u žalobce dojde ke třesu. Mimoto žalobce navštěvuje psychiatra, dle jehož odborného úsudku je žalobce sociálně a pracovně nezpůsobilý.

6. Ačkoliv žalobce výslovně nenavrhl výrok soudu, je z uvedeného zřejmé, že se domáhá zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a případného vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

7. K žalobě žalobce doložil lékařskou zprávu ze dne 6. 12. 2021, zdravotní záznam ze dne 18. 1. 2022, lékařskou zprávu ze dne 2. 11. 2021 a lékařskou zprávu ze dne 12. 10. 2021.

8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 2. 2022 shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu.

9. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

10. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

11. V rozhodnutí ze dne 23. 6. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 19. 5. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je revmatoidní arthritis seropozitivní, s dlouhodobě nízkou aktivitou i po přerušení biologické léčby, pomalu progredující forma, HAQ 1,0. Dále zohlednil sekundární depresivní symptomatologii v souvislosti s pohybovými potíženi a výraznou somatizační složkou a stav po hepatitidě B s úplnou sérokonverzí. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkový lékař podřadil pod kapitolu XIII oddíl A položku 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), u nějž se stanovuje Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 60 Ad 1/2022 míra poklesu pracovní schopnosti 40-60 %, přičemž posudkový lékař zvolil střed procentního rozmezí, tj. 50 %. K využití korekčních faktorů posudkový lékař nepřistoupil.

12. V řízení o námitkách nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 23. 11. 2021. Posudkový lékař v něm dospěl k odlišnému závěru než posudkový lékař v posudku ze dne 23. 6. 2021, tj. k závěru, že rozhodující příčina zdravotní postižení žalobce je úzkostně depresivní porucha v péči psychiatra, vs. organické etiologie, komp. SSRI a trazodonem, dále nyní neaktivní revmatoidní arthritida antiCCP pozitivní, s nízkou aktivitou o po přerušení biologické léčby, přičemž toto postižení podřadil postižením uvedeným v kapitole V položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25-35 %, přičemž posudkový lékař zvolil horní hranici rozmezí, tj. 35 %. S ohledem na další postižení zdravotního stavu žalobce přistoupil posudkový lékař k užití korekčních faktorů a navýšil tuto hodnotu o 10 procentních bodů na výsledných 45 %.

13. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek ze dne 22. 2. 2022 jsou založeny na č. l. 21-34 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání komise dne 22. 2. 2022 přítomen. Posudková komise jednala v řádném složení za přítomnosti lékařky z oboru interního lékařství a lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované úzkostně depresivní porucha. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 25-35 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici rozpětí, tj. 35 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobce přistoupila posudková komise k využití korekčních faktorů a navýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti žalobce o dalších 5 procentních bodů na výsledných 40 %. Závěrem posudková komise dodala, že zdravotní stav žalobce vyhodnotila stejně jako posudkový lékař v rámci posudku ze dne 22. 11. 2021.

IV. Průběh jednání

14. Žalobce se jednání konaného dne 23. 5. 2022 bez omluvy nezúčastnil. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 22. 2. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 13). Důkazní návrhy shora uvedenými lékařskými zprávami (viz odstavec 7) krajský soud usnesením zamítl, a to dílem pro nadbytečnost (zprávy měla k dispozici i posudková komise a zahrnula je do svých úvah) a dílem pro irelevanci (některé zprávy pochází až z doby po vydání žalobou napadeného rozhodnutí).

V. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

16. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 60 Ad 1/2022 17. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 18. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

19. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařek z oboru interního lékařství a psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla v době vydání rozhodnutí žalované úzkostně depresivní porucha. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 25-35 %, přičemž posudková komise zvolila horní hranici rozpětí, tj. 35 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobce přistoupila posudková komise k využití korekčních faktorů a navýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti žalobce o dalších 5 procentních bodů na výsledných 40 %.

20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 40% pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení stupně invalidity) konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení. Hodnocení snížení žalobcovy pracovní schopnosti se v těchto posudcích odlišuje pouze nepatrně.

21. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce jedná o invaliditu I. stupně; žalovaná proto nepochybila, pokud žádost žalobce o navýšení stupně invalidity, jakož i jeho námitky zamítla. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 60 Ad 1/2022 VI. Závěr a náklady řízení 22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. České Budějovice 23. května 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.