60 Ad 1/2023

Rubrum

č. j. 60 Ad 1/2023- 78 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: XX, narozen dne X trvale bytem X zastoupen advokátem Mgr. Michalem Fidrou se sídlem Ant. Barcala 1446/26a, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 12. 2022, čj. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 12. 2022, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 2 60 Ad 1/202

IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Michalu Fidrovi, advokátu, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 6 292 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022, čj. X, zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalobcovy námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.

II. Stručný obsah žaloby

2. Žalobce toto rozhodnutí napadl včasnou žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 5. 1. 2023.

3. Žalobce namítá, že závěry posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále též „posudek OSSZ“) i závěry posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení (dále též „posudek ČSSZ“) jsou v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů a vyšetřeními (zejména: MUDr. J.K., Ph.D. – ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice ze dne 28. 7. 2022; MUDr. J. K. – algeziologické oddělení Nemocnice České Budějovice ze dne 7. 9. 2022; MUDr. Mgr. M. M., Ph.D. – rehabilitační oddělení Nemocnice České Budějovice ze dne 21. 9. 2022 a 4. 1. 2023).

4. Posudkový lékař OSSZ uzavřel, že u žalobce poklesla pracovní schopnost pouze o 15 % z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, aniž by podrobněji zkoumal žalobcův zdravotní stav. K jednání posudkové komise OSSZ žalobce nebyl přizván. Dle žalobce si posudkový lékař OSSZ nemohl učinit odpovídající představu o žalobcově zdravotním stavu bez toho, aby jej klinicky vyšetřil. Žalobce upozorňuje, že od 13. 2. 2019 do 17. 8. 2020 byl invalidní dle § 39 odst.1 zákona o důchodovém pojištění (invalidita II. stupně), neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %. Od 18. 8. 2020 do 29. 8. 2022 byl invalidní dle §39 odst.1 zákona o důchodovém pojištění (invalidita I. stupně), neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 40 %. Žalobce tedy byl invalidní, avšak nedocházelo k výplatě dávek invalidního důchodu, pro nesplnění potřebné doby pojištění. V polovině roku 2022 s ohledem na progresi onemocnění žalobce požádal o přiznání invalidity III. stupně a doplatil chybějící potřebnou dobu pojištění tak, aby mu byla poskytována dávka invalidního důchodu. Nicméně dle názoru posudkového lékaře poklesla žalobcova pracovní schopnost pouze o 15 %.

5. Žalobce dodává, že od roku 2019 dochází k postupné progresi jeho onemocnění, primárně diagnózy Sudeckův neuroalgodystrofický syndrom a dalších přidružených diagnóz. Žalobce je přesvědčen, že ke dni 29. 8. 2022 byl jeho zdravotní stav o mnoho horší, než byl v době, kdy byl posuzován v rámci řízení o přiznání invalidity. Posudkový lékař OSSZ tedy správně nezhodnotil žalobcův zdravotní stav dle doložené zdravotní dokumentace, neboť žalobce musí v současnosti užívat výhradně invalidní vozík. Posudkový lékař OSSZ nevzal v úvahu ani tu skutečnost, že žalobcův zdravotní stav se zhoršil oproti posuzování invalidity v předchozích letech. Posudkový lékař Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 3 60 Ad 1/202 OSSZ žalobci vytýká svévolné ukončení rehabilitace a odmítnutí zatěžovat levou dolní končetinu, ovšem v důsledku žalobcova onemocnění (Sudeckův neuroalgodystrofický syndrom) je nutná naprostá bezbolestnost všech rehabilitačních postupů, neboť v opačném případě hrozí přechod do nevratného poškození levé dolní končetiny. Ostatně v lékařských zprávách je uváděno, že rehabilitace vede spíše ke zhoršením stavu. Posudkový lékař OSSZ ve svém hodnocení dále uvádí, že diagnóza algo-dystrofický syndrom – komplexní regionální syndrom nebyla nikdy doložena odbornými vyšetřeními. U žalobce bylo toto onemocnění prokázáno opakovaně (např. vyšetřením ve Fakultní nemocnici Plzeň - prim. MUDr. J. R., MHA ze dne 19. 7. 2021; dne 5. 11. 2021 vyšetření – neurolog MUDr. D. J.; vyšetření internistou - MUDr. J. L. ze dne 15. 11. 2021; MUDr. R. R. – vyšetření dne 7. 12. 2021, 1. 2. 2022 a 22. 3. 2022, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze; MUDr. J. T. – Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze - vyšetření ze dne 25. 1. 2022, kdy i tento lékař uzavřel, že se jedná o komplexní regionální bolestivý syndrom ve II. dystrofickém stádiu tohoto onemocnění). Aktuálně byl žalobce vyšetřen ortopedem MUDr. J. K., Ph.D. - Nemocnice České Budějovice, dne 28. 7. 2022, kdy i tento lékař uvádí diagnózu Sudeckův syndrom levého hlezna a bérce a doporučil konzervativní terapii cestou ambulance bolesti, přičemž také uvádí, že rehabilitace vede spíše se zhoršením stavu. Žalobce k tomu doplňuje, že jsou realizovány časté kontroly jeho zdravotního stavu, a to jak telefonické, tak i klinické. Žalobce ke konci roku podstupoval rehabilitační terapii, ta však musela být opětovně přerušena z důvodu vzniku dalších zdravotních komplikací, což je ostatně uvedeno v ambulantní zprávě MUDr. Mgr. M. M., Ph.D. ze dne 4. 1. 2023.

6. Dle žalobce z uvedeného plyne, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalobce proto navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že své závěry považuje za dostatečně přesvědčivé, reflektující dostupnou medicínskou dokumentaci, a to včetně žalobcem odkázaných nálezů. Současně nelze přihlížet ke změnám nastalým po datu vydání napadeného rozhodnutí (žalobcem odkázaná lékařská zpráva ze 4. 1. 2023). Stran nárokované taxace invalidity posudkový lékař ozřejmil, z jakého důvodu nemá u žalobce existenci Sudeckova syndromu za validně doloženou. Není úkolem posudkových lékařů realizovat primární klinické poznatky, a proto absence osobního žalobcova vyšetření posudkovým lékařem není vadou. Žalobce rovněž neupřesnil, jaké novum by takový postup ve věci přinesl. Funkční deficit indikující invalidizaci nebyl v posuzované věci prokázán.

IV. Podstatný obsah spisu

8. Rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022 žalovaná rozhodla ve věci žalobcovy žádosti o invalidní důchod tak, že ji pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla. Dále uvedla, že podle posudku OSSZ ze dne 30. 8. 2022 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. Z posudku posudkového lékaře OSSZ plyne, že u žalobce se jedná o stav po TEP kyčelního kloubu (Allofit, CLS, Biolox) dne 10. 5. 2019 pro Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 4 60 Ad 1/202 posttraumatickou stresovou artrosu v NCB. Dle zprávy 07/2022 jsou komponenty v optimálním postavení a bez známek uvolnění. Kalcifikace měkkých tkání periartikulárně. Koxartrosa II/II st. vpravo. Stav je dobře zhojen. Ve zprávách je uvedeno, že pacient svévolně ukončil RHB a končetinu bezdůvodně odmítá zatěžovat. Pro léčbu analgetiky nejsou odborné důvody, pouze subjektivní stesky posuzovaného. Nikdy nebyla zjištěna žádná objektivní příčina obtíží. Zvažovaný „algo-distrofický syndrom“, „v. s. komplexní regionální syndrom“ nebyl nikdy doložen odbornými vyšetřeními. Revmatologem z FTN byla doporučena odborná ortopedická, neurologická a další vyšetření specialistů, neboť žádné onemocnění nebylo prokázáno. Diagnóza stanovená v ambulanci bolesti nesplňuje odborná kritéria nařízená ministerstvem zdravotnictví. Lékař smí vydávat odborné nálezy pouze v rámci své odborné způsobilosti. Zprávy anesteziologů nejsou odborně přípustné a akceptovatelné. Stejně tak nejsou přípustné zprávy z Centra pro léčení a výzkum bolesti z FNM, neboť není zřejmé, který lékař a s jakou odbornou způsobilostí pacienta vyšetřil. Esenciální hypertenze je dlouhodobě stabilizována léčbou.

9. Dle posudkového lékaře OSSZ je stav po TEP dobře zhojen a nejsou doloženy žádné odborné důvody, proč by končetina nemohla být zatěžována, není prokázána ani porucha funkce. Žádným neurologickým vyšetřením EMG DKK nebylo prokázáno poškození nervů. Nebylo prokázáno žádné onemocnění z okruhu revmatických chorob ani „algo-distrofický syndrom“. Etiologie subjektivních stesků nebyla nikdy objektivními vyšetřeními verifikována. Nebyla doložena žádná intenzivní a náročná léčba, pro kterou byl údajně zrušen výkon trestu. Pro odklad výkonu trestu nedoložen objektivní důvod.

10. Posudkovým závěrem lékař OSSZ konstatoval, že u žalobce bylo od 13. 2. 2019 do 17. 8. 2020 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 9c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Od 18. 8. 2020 do 29. 8. 2022 bylo u žalobce rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Od 30. 8. 2022 je u žalobce rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Nejde tedy již o invaliditu ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Den zániku invalidity stanoven na 30. 8. 2022.

11. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 9. 11. 2022. Posudkový lékař ČSSZ po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastních zjištění při jednání dospěl k závěru, že k datu vydání námitkami napadeného rozhodnutí jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje žalobcovy fyzické schopnosti a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Posudkový lékař zrekapituloval doloženou dokumentaci a dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je TEP levého kyčelního kloubu dne 10.

5. Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 5 60 Ad 1/202 2019 pro posttraumatickou koxartrosu, dle nálezu 7/2022 komponenty v optimálním postavení a bez známek uvolnění, s hybností odpovídající provedené operaci. Kalcifikace měkkých tkání periartikulárně. Pravostranná koxartrosa II.-III. stupeň. Diagnosa KRBS (komplexní regionální bolestivý syndrom) je zatím nepřesvědčivá, jak dokládá nález Centra bolesti FN Motol, nutné ověřit dg. KRBS RTG obou DKK, ve farmakoterapii je polypragmazie, kterou doporučeno zredukovat. V dokumentaci jsou polymorfní hlavně bolestivé stesky, mnohokrát telefonicky konzultované algeziologem s předpisem opiátů, opioidů, periferních neuromodulátorů.

12. Posudkový lékař ČSSZ označil posudkové hodnocení posudkového lékaře OSSZ za akceptovatelné, přičemž v námitkovém řízení bylo vycházeno rovněž z nálezů doložených k námitkovému řízení, ty však neobsahují nové posudkově významné skutečnosti. Dle posudkového lékaře ČSSZ neodpovídá zjištěný dlouhodobě nepříznivý stav žádnému stupni invalidity, pokles pracovní schopnosti je do 35 %. Nelze hodnotit výše, neboť není doložena porucha motorických funkcí končetiny, svalové atrofie, podstatné omezení hybnosti v kolenním a/nebo kyčelním kloubu, nejsou známkou uvolnění komponent endoprotézy. O zjištěném zdravotním stavu a jeho funkčních důsledcích nejsou dle lékaře ČSSZ pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory dotýkající se skutečností významných pro posudkový závěr. V řízení o námitkách nebylo namítnuto ani doloženo lékařským závěrem nezjištění skutečností týkajících se zdravotního stavu či jeho funkčních důsledků významné pro posudkový závěr. Dle posudkového závěru je rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 této vyhlášky nemění.

13. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 27. 3. 2023 jsou založeny na č. l. 62-68 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání komise přítomen. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobcem předložených lékařských zpráv. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným lékařem (ortoped). Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Jeho rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je KRBS – komplexní regionální bolestivý syndrom (Sudeckův syndrom, algoneurodystrofický syndrom), kdy vyvolávacím momentem byla implantace TEP levé kyčle. Jde o poruchu těžkou s neschopností běžného zatížení, kdy některé denní aktivity jsou omezeny. Hodnocena tíže potíží, lokalizace na dolní končetině s nemožností jejího zatížení, ztuhlost hlezenního kloubu, neschopnost stání a delší chůze. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu B položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 40-50 %; pro další poškození zdravotního stavu využito horní hranice, tj. 50 % poklesu pracovní schopnosti. Nelze zdůvodnit použití položky 2d – zvlášť těžká porucha, neboť stav nevede k neschopnosti zatížení a není omezena většina denních aktivit. Posudková komise uzavřela, že k datu námitkami Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 6 60 Ad 1/202 napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o invaliditu II. stupně trvající bez přerušení od 13. 2. 2019.

V. Průběh jednání

14. Účastníci řízení při jednání konaném dne 29. 5. 2023 setrvali na svých procesních stanoviscích. Za žalobce byl přítomen pouze jeho advokát. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 27. 3. 2023, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění. K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že jiné důkazní návrhy nevznáší.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

16. Žaloba je důvodná.

17. Žalobce podanou žalobou rozporuje především posudek posudkového lékaře OSSZ a posudkového lékaře ČSSZ, jímž byl žalovaný při rozhodování o námitkách vázán a z něhož tudíž vycházel. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, v rozporu s doloženou dokumentací a lékařskými zprávami, přičemž posudkovými lékaři nebyl brán zřetel na žalobcův zhoršující se zdravotní stav.

18. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 19. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

20. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala žalobcův zdravotní stav v řádném složení za účasti odborného lékaře – ortopeda. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a na základě osobního vyšetření žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující žalobcův dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je KRBS – komplexní regionální bolestivý syndrom (Sudeckův syndrom, algoneurodystrofický syndrom). Tento dlouhodobě nepříznivý Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 7 60 Ad 1/202 zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu B položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 40-50 %; pro další poškození zdravotního stavu využito horní hranice, tj. 50 % poklesu pracovní schopnosti. Nebyl indikován důvod pro úpravu míry postižení (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity).

21. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími žalobcovými zdravotními postiženími a možností aplikovat korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož je žalobcův zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50 % pokles.

22. Pro posouzení věci je podstatné, zda žalovaná vycházela při svém rozhodování ze správně zjištěného skutkového stavu. To posudek posudkové komise vyloučil. Žalobce se žalobními body vymezil zejména proti posudku posudkových lékařů OSSZ a ČSSZ. Krajský soud akceptoval žalobcem vytýkaný nesprávně zjištěný skutkový stav ve vztahu k posudkům posudkových lékařů, což svými závěry ostatně posudková komise potvrdila. Žalovaná zamítla žalobcovu žádost o přiznání invalidního důchodu s tím, že žalobce není ve smyslu § 39 odst. 1 invalidní. To však bylo posudkem posudkové komise vyvráceno, neboť ta shledala žalobce invalidním ve II. stupni, jak je uvedeno shora.

23. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobce v důsledku KRBS (komplexní regionální bolestivý syndrom) činí 50 %. Za této situace měl být žalobce uznán invalidním ve druhém stupni invalidity. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.

VII. Závěr a náklady řízení

24. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

25. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

26. Žalobce sice byl ve věci úspěšný, avšak z obsahu spisu neplyne, že by mu nějaké náklady řízení vznikly. Krajský soud mu proto jejich náhradu nepřiznal.

27. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Ustanovenému zástupci krajský soud dle § 35 odst. 10 s. ř. s. a s přihlédnutím k § 7 bodu 5., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b), c) a g) § 13 odst. 4 a § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznal odměnu za zastupování 4 x 1 000 Kč za čtyři úkony právní služby (první porada s klientem, dvakrát další porada s klientem a účast Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S. 8 60 Ad 1/202 na soudním jednání), paušální náhradu hotových výdajů 4 x 300 Kč, tj. celkem 5 200 Kč. Jelikož je advokát plátcem DPH, je nutné uvedenou částku navýšit o sazbu této daně na výsledných 6 292 Kč. Tato částka bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Při stanovení odměny advokáta dle advokátního tarifu vycházel krajský soud z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, čj. 6 Ads 209/2019-62, č. 1/2021 Sb. NSS.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 29. května 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje Z.S.