Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

60 Ad 10/2019

č. j. 60 Ad 10/2019-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-11-18 · ECLI:CZ:KSCB:,2019:60.Ad.10.2019.32

  1. KS Č. Budějovice 60 Ad 10/2019-32
  2. NSS 5 Ads 438/2019-32

Citované zákony (7)

Rubrum

č.j. 60 Ad 10/2019-32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: P. Č. trvale bytem proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. SZ/MPSV-2019/94916-913, čj. MPSV-2019/115000-913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 10/2019

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný dne 18. 2. 2019 obdržel žádost žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc. V žádosti žalobce označil typ mimořádné okamžité pomoci – nezbytný jednorázový výdaj, který odůvodnil skončení nájemního vztahu v Novohradské ulici k 1. 5. 2019, a potřebou obstarání nového ubytování. Předpokládanou výši jednorázového výdaje vyčíslil ve výši 17 500 Kč (5 500 Kč první úhrada pronajímateli, 5 500 Kč kauce a 6 500 Kč poplatek realitní kanceláři).

2. Dne 27. 2. 2019 a 27. 3. 2019 zaslal Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán prvního stupně“) žalobci výzvy, v rámci kterých požadoval po žalobci doložení aktuální nabídky bytů k pronájmu v Českých Budějovicích a okolí, popřípadě návrh nové nájemní smlouvy či příslib realitní kanceláře o rezervaci bytu.

3. Jelikož žalobce těmto výzvám nevyhověl, správní orgán prvního stupně následně rozhodnutím ze dne 15. 4. 2019, sp. zn. UP/19873/2019/HN, čj. 27923/2019/CBU, žalobci mimořádnou okamžitou pomoc nepřiznal.

4. Žalobcovo odvolání žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalovaného a repliky žalobce

5. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 5. 8. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

6. V první řadě žalobce zdůraznil, že se žalovaný nevypořádal s podstatnými odvolacími námitkami a stručně shrnul dosavadní průběh jednání.

7. Žalobce dále uvedl, že žalovaný a správní orgán prvního stupně změnili cíl pomoci, což je dle žalobce nepřijatelné. Žalovaný navíc nevyhodnotil individuální situaci žalobce. V souvislosti s tím žalobce připomněl, že je osobou natolik chudobnou, že nemůže denně telefonovat na nabídky ubytování. Navíc pro sjednání ubytování potřebuje žalobce nějakou vstupní částku.

8. Žalobce zastává názor, že pokud správní orgán prvního stupně poskytuje pomoc s kaucí, tak by měl (mohl) poskytovat i pomoc s prvním nájemným.

9. Žalobce dodal, že doporučení žalovaného týkající se pomoci ze strany Magistrátu města České Budějovice je nadbytečné a neadekvátní, neboť žalobce se oddělení sociální pomoci nevyhýbá (ačkoliv mu toto nemůže v současnosti pomoci).

10. Žalobce navrhl žalobou napadené rozhodnutí pro nedostatek právních důvodů a nezákonnost zrušit.

11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě stručně shrnul dosavadní průběh řízení a uvedl, že při svém rozhodování zohlednil veškeré podstatné námitky žalobce, které se týkaly projednávané věci, a vysvětlil, z jakých důvodů žalobci nárok na mimořádnou okamžitou pomoc nevznikl. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 10/2019 12. K námitce žalobce, že žalovaný změnil cíl poskytnutí pomoci, žalovaný uvedl, že z postupu správních orgánů je zřejmé, o jakém druhu žádosti rozhodovaly, a to na základě obsahu žádosti.

13. Žalovaný k tvrzení žalobce, že se nemohl telefonicky spojit s potenciálními pronajímateli z důvodu své finanční situace uvedl, že tento argument žalobce v průběhu správního řízení neuplatnil. Navíc je dle žalovaného nepochybné, že se s potencionálními pronajímateli lze spojit i jinými způsoby.

14. Žalovaný zopakoval, že žalobce nedoložil žádné podklady, ze kterých by vyplývala odůvodněnost a výše jakéhokoliv z požadovaných výdajů souvisejících se žádostí.

15. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

16. V replice ze dne 25. 9. 2019 žalobce zopakoval námitky obsažené v žalobě. Žalobce zároveň označil jednání správních orgánů za šikanózní, neboť nelze po žalobci vyžadovat, aby dokládal nepravidelně se objevující inzeráty s nabídkou bydlení.

III. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

18. Žaloba není důvodná.

19. Podstatou žalobní argumentace je žalobcovo přesvědčení, dle něhož správní orgány nesprávně posoudily jeho žádost o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci. Navíc se údajně dostatečně nevypořádaly s odvolacími námitkami žalobce.

20. Krajský soud předně poukazuje na podmínky, jejichž splnění je nezbytné pro samotnou možnost vzniku nároku na mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytných nákladů. Podle § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky „k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu“.

21. Dle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi „[ž]adatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav“.

22. Dle § 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi „[n]esplní-li osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené příslušným orgánem povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena, nebo dávka odejmuta.“ 23. Z výše uvedeného lze dovodit, že dávka mimořádné okamžité pomoci je dávkou nenárokovou, jejíž přiznání závisí na posouzení správním orgánem, který za Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 10/2019 součinnosti s žadatelem (žalobcem) vyhodnotí danou situaci. Výše dávky se v prvním případě stanoví s ohledem na konkrétní výdaj, ve druhém případě až do výše konkrétního nákladu (srov. například Koldinská, K., Tröster, P., Hůrka, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 263- 264). Pokud však absentuje součinnost ze strany žadatele a nelze-li přesně stanovit výši předpokládaného výdaje, nelze dávku v hmotné nouzi přiznat.

24. K povinnosti osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku se vyjadřoval i Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2016, čj. 20 Ad 35/2015-23, když v právní větě tohoto rozsudku shrnul, že „[s]právní orgán postupuje v souladu s § 49 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zamítne-li žádost o dávku v systému pomoci v hmotné nouzi z důvodu, že účastník řízení, ač byl vyzván k osvědčení skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávku ve stanovené lhůtě včetně poučení o možnosti zamítnutí žádosti při nesplnění uložené povinnosti, uloženou povinnost nesplnil.“ S tímto závěrem se krajský soud zcela ztotožnil a považuje jej za aplikovatelný i v nyní posuzovaném případě. Součástí správního spisu jsou pak výzvy správního orgánu prvního stupně ze dne 27. 2. 2019 a ze dne 27. 3. 2019, ve kterých je jasně stanovena povinnost žalobce předložit pro posouzení nároku na dávku v hmotné nouzi návrh nové nájemní smlouvy, popřípadě příslib realitní kanceláře o rezervaci bytu. Žalobce byl ve výzvách zároveň poučen o možnosti zamítnutí žádosti při nesplnění uložené povinnosti. Tuto povinnost nadto krajský soud nepovažuje za nikterak nepřiměřenou, neboť pro přiznání předmětné dávky je nezbytné určení její přesné výše a nikoli pouze stanovení jakési hypotetické částky.

25. K námitce žalobce, dle které je osobou chudobnou a nemůže telefonovat „marně“ bez jistoty sjednání ubytování, krajský soud uvádí, že žalobce mohl v tomto případě zvolit i jinou formu komunikace s pronajímateli, např. prostřednictvím e-mailové komunikace, datové schránky či za součinnosti se sociálními pracovníky Magistrátu města České Budějovice. Argument žalobce, že nemá prostředky na zbytečné telefonování tak krajský soud považuje za nepřiléhavý.

26. V žalobě žalobce dále uvedl, že doporučení žalovaného směřující ke spolupráci mezi žalobcem a Magistrátem města České Budějovice jsou neadekvátní a nadbytečná. Krajský soud nepovažuje takováto tvrzení za žalobní body směřující k otázce zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Více se jimi tudíž nezabýval, neboť nemají ve vztahu k posouzení věci žádnou relevanci.

27. Žalobce v neposlední řadě namítl, že správní orgány změnily cíl pomoci, což je nepřijatelné, nicméně již blíže nespecifikoval, o jakou změnu cíle se má konkrétně jednat. Dne 18. 2. 2019 podal žalobce žádost o mimořádnou okamžitou pomoc specifikovanou jako nezbytný jednorázový výdaj v celkové výši 17 500 Kč. Z postupu správních orgánů je pak zřejmé, že rozhodovaly o žádosti o úhradu nezbytného jednorázového výdaje v souladu s obsahem žalobcem podané žádosti. Z námitky žalobce tak není patrné, čeho se touto domáhá.

28. Napadené rozhodnutí shledal krajský soud zcela přezkoumatelné a dostatečným způsobem zdůvodněné. Nad rámec výše uvedeného krajský soud dodává, že jednání správních orgánů, které je v souladu se zákonem a má směřovat ke kladnému vyřízení žádosti žalobce, nelze považovat za šikanózní jednání. Jestliže žalobce žádá o sociální dávku (mimořádnou okamžitou pomoc k uhrazení nákladů spojených s obstaráním Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 10/2019 bydlení), musí z povahy věci doložit správními orgány požadované listiny odůvodňující požadovanou dávku, resp. její konkrétní výši. Ačkoliv zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví situace, ve kterých lze za splnění zákonem předepsaných podmínek osobě poskytnout pomoc, nelze očekávat povinnost správních orgánů vycházet žadatelům neomezeně vstříc a řešit tíživé životní situace těchto osob bez určité míry jejich součinnosti.

IV. Závěr a náklady řízení

29. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 18. listopadu 2019 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 Ad 10/2019 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.