60 Ad 11/2023

Rubrum

č. j. 60 Ad 11/2023–48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2023, čj. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 60 Ad 11/

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žalobcovy námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2023, čj. X, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

II. Shrnutí žaloby

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 17. 7. 2023 žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu, který věc usnesením ze dne 26. 7. 2023, čj. Na 137/2023-14, postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích coby soudu věcně a místně příslušnému k jejímu projednání.

3. Žalobce uvádí, že se cítí špatně, což mu komplikuje vyřizování záležitostí s úředníky i komunikaci s lékaři. Dodává, že v důsledku nevydařené opravy vozidla, které používá k cestě do zaměstnání v Německu, pociťuje brnění do volantu a sedačky, cestování bylo nepohodlné. Když tyto bolesti již pominuly, žalobce pálily dlaně a otekla mu dlaň. Dle lékařů měly tyto bolesti původ v páteři, což si měl žalobce přivodit prací v kanceláři. Bolesti levé ruky se následně přesunuly přes předloktí do ramene a zad. Tyto bolesti zapříčinily zhoršení žalobcových předchozích zdravotních problémů.

4. Žalobce popisuje, že nejdříve byl zaměstnán v Praze. Od roku 2008 měl zaměstnavatel stupňovat tlak na zaměstnance; tento stres žalobci působil bolesti hlavy a zad, následně i problémy s polykáním. Toto se zhoršilo od doby, co trpí bolestí ruky. Žalobce bydlí i pracuje v Německu. Zde mu byla ukončena pracovní neschopnost, pojištění i léčba byly žalobci převedeny do České republiky.

5. Vyléčením bolesti v ruce by žalobci odpadl stres a mohl by docházet do zaměstnání. V současné době žalobce nemá k dispozici osobní vozidlo, tudíž není schopen současně vykonávat zaměstnání v Německu a dojíždět za léčbou do České republiky, neboť trpí bolestí zad. V Německu žalobce lékaře navštěvoval, užíval medikaci, zkusil přitom chodit do zaměstnání, ale byl unavený, velmi se zhoršily jeho bolesti zad, nemohl spát a trpěl problémy s polykáním 2-3 x denně.

6. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na relevantní právní úpravu a shrnula dosavadní průběh řízení spolu s obsahem žalobcových posudkových hodnocení. Žalovaná je přesvědčena, že dosavadními posudkovými zhodnoceními byl plně a objektivně posouzen a zjištěn žalobcův zdravotní stav. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity nebo ke změně jejího stupně či data jejího vzniku, neboť tato musí být objektivně zjištěna. Žalovaná v podrobnostech odkázala na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. S ohledem na uplatněné Shoda s prvopisem: J. M. 3 60 Ad 11/ žalobní body navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

8. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

IV. Podstatný obsah spisu

9. V rozhodnutí ze dne 23. 1. 2023, čj. X, žalovaná vyšla z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 20. 12. 2022, dle něhož žalobce není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu toliko o 30 %. Posudkový lékař OSSZ vycházel z rozsáhlé zdravotnické dokumentace, doloženy lékařské zprávy z řady odborných ambulancí (ortopedická, traumatologická, neurologická, psychiatrická, rehabilitační, ambulance bolesti). Posudkový lékař OSSZ uzavřel, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je bolestivý syndrom levé horní končetiny, při chron. cervikobrachialgickém syndromu a chronické tendovaginitidě levého předloktí. Obj: klouby morm. pohyblivé, minim. hypotrofie thenaru, interosální prostory nejsou vychudlé, není svalové oslabení rr. sym výbavné EMG opakovaně negat, scintigrafické vyšetření vyloučilo algodystrofický syndrom. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ovlivňován somatoformní poruchou. Míra poklesu pracovní schopnosti u žalobce hodnocená dle kapitoly XIII oddíl E položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, činí 20 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu dle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky zvýšena o 10 % na celkových 30 %. Žalobce není invalidní.

10. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 17. 5. 2023. Posudkový lékař ČSSZ Praha rovněž vycházel z rozsáhlé zdravotnické dokumentace a dospěl k závěru, že k datu vydání rozhodnutí byl zdravotní stav žalobce dlouhodobě nepříznivý s vlivem na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu označil VAS polytopní, praec. Cp dle kapitoly XIII oddíl E položka 1b přílohy k vyhlášce s mírou poklesu pracovní schopnosti 20 %. S ohledem na ostatní komorbidity navýšil pokles pracovního potenciálu o 10 % na celkových 30 %. Hodnocení posudkového lékaře OSSZ označil za validní s tím, že jej lze akceptovat.

11. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise (posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí Brno) včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 9. 11. 2023 jsou založeny na čl. 31-38 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání komise přítomen. Posudková komise zasedla v řádném složení za přítomnosti předsedy a odborného lékaře (neurologie).

12. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise, současně si vyžádala zdravotnickou dokumentaci žalobcových praktických lékařů (nynějšího i předchozího). V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen přítomným odborným lékařem. Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byl v době vydání rozhodnutí bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením, což odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí od 10 do 20 %. Posudková komise určila pokles pracovní schopnosti žalobce na 20 % s tím, že v důsledku působení Shoda s prvopisem: J. M. 4 60 Ad 11/ dalších zdravotních potíží navýšila přiznanou horní hranici o 10 % na celkových 30 %, o invaliditu se tedy u žalobce nejedná.

V. Průběh jednání

13. Účastníci řízení při jednání konaném dne 12. 2. 2024 setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobce obsáhle shrnul okolnosti vzniku svých zdravotních potíží, jakož i problémy se zdravotními pojišťovnami v souvislosti s jeho prací v Německu a svou finanční situaci. Žalobce dále detailně popsal své zdravotní problémy, které ho v běžném životě limitují.

14. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 9. 11. 2023, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění.

15. Žalobce navrhl provést důkaz znaleckým posudkem, avšak tento důkazní návrh krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost (viz dále). Žalovaná žádné důkazní návrhy nevznesla.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

17. Žaloba není důvodná.

18. Žalobce se podanou žalobou vymezuje v podstatě výlučně vůči posudkovému hodnocení učiněnému posudkem posudkového lékaře ČSSZ ze dne 17. 5. 2023. Jeho námitky se týkají toliko zdravotních obtížích, které žalobce subjektivně popisuje. Uvedené prakticky odpovídá tomu, co žalobce sdělil posudkové komisi při jednání, jehož byl účasten a kde byl rovněž vyšetřen odborným lékařem. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesouhlasí s posouzením invalidity tak, jak bylo posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ učiněno, resp. s rozhodnutím žalované, pro niž je posudkové hodnocení stěžejním podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o žádosti o invalidní důchod.

19. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 20. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá Shoda s prvopisem: J. M. 5 60 Ad 11/ odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

21. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala žalobcův zdravotní stav v řádném složení za účasti odborného lékaře – neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu vycházejíc z podkladové dokumentace a osobního vyšetření žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující žalobcův dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce, u něhož je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10-20 %, přičemž s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení komise zvolila horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Současně byl zjištěn důvod pro úpravu míry postižení (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity) na celkových 30 %.

22. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími žalobcovými zdravotními postiženími a možností aplikovat korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož je žalobcův zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20 %, resp. při použití korekčních faktorů 30 % pokles jeho pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudek se v podřazení žalobcova zdravotního postižení (kapitola XIII oddíl E položka 1b přílohy k vyhlášce) i procentuálního ohodnocení stupně invalidity (20 %, po zohlednění korekčních faktorů pak celkových 30 %) zcela shoduje s posudky o invaliditě zpracovanými pro řízení o žalobcově žádosti posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ.

23. Žalobce se žalobními body vymezil zejména proti posudku posudkového lékaře ČSSZ. V podstatě popsal genezi svých zdravotních obtíží v souvislosti vykonávaným zaměstnáním, případně dojížděním do zaměstnání v zahraniční (při jednání posudkové komise žalobce ovšem uvedl, že nyní nepracuje) a s tím spojené potíže s jím používaným osobním vozidlem. Závěrem žaloby dodal, že „by potřeboval vyléčit bolesti v ruce“ pro umenšení stresu a možnosti docházet do zaměstnání, neboť v situaci, kdy nemá (z důvodu opravy) vozidlo k dispozici, není schopen absolvovat léčbu v České republice a současně vykonávat zaměstnání v Německu. Soud není nadán pravomocí, aby mohl zajistit žalobci požadované. Vzhledem k tomu, že žalobce velmi obecně brojí proti posudku posudkového lékaře ČSSZ, který byl stěžejním podkladem pro rozhodnutí žalované, uvádí k tomu soud následující.

24. Pro posouzení věci je podstatné, zda žalovaná vycházela při svém rozhodování ze správně zjištěného skutkového stavu. To posudek posudkové komise potvrdil s tím, že nebyly shledány ani dílčí nedostatky posudků o invaliditě pořízených v průběhu správního řízení. Z posudků posudkových lékařů i posudkové komise je navíc zřejmé, že zdravotnická dokumentace, z níž bylo při hodnocení žalobcova zdravotního stavu vycházeno, je velmi obsáhlá, resp. že žalobce byl vyšetřen na mnoha lékařských pracovištích v České republice i v Německu. Současně bylo opakovaně upozorněno (srov. posudek posudkového lékaře ČSSZ i posudkové komise) na psychosomatickou povahu některých žalobcových zdravotních obtíží, pro hodnocení významnou toliko z hlediska komorbidity (přidruženého postižení). Posudkový lékař ČSSZ se žalobcem Shoda s prvopisem: J. M. 6 60 Ad 11/ uvedenými obtížemi zabýval, jak plyne z textu posudku, stejně tak i posudková komise. To je zřejmé rovněž z protokolu o jednání posudkové komise, kde přítomný žalobce předestřel své zdravotní potíže v podstatě ve stejné podobě, jak je popsal v žalobě. Krajský soud tedy neshledal, že by posudek ČSSZ pominul rozhodující skutečnosti.

25. Žalobce k žalobě přiložil kopii jím zadaného znaleckého posudku ze dne 20. 2. 2020 týkajícího se technického stavu žalobcem užívaného vozidla. Soudu není zcela zřejmé, z jakého důvodu tak žalobce učinil, neboť ve vztahu k posuzované věci (nepřiznání invalidity) je předložení takové listiny zcela irelevantní, když nikterak neosvědčuje žalobcův zdravotní stav.

26. Žalobce vznesl k soudu dotaz, zda by nebylo vhodné ustanovit pro posouzení jeho zdravotního stavu soudního znalce. Žalobce se totiž domnívá, že jeho zdravotní problémy nebyly v posudku posudkového lékaře zahrnuty. Tento návrh soud nepřijal, resp. zadání znaleckého posudku nepovažuje v posuzované věci za důvodné. Jak plyne z posudkového hodnocení posudkové komise, která dospěla ke stejným závěrům ohledně žalobcova zdravotního stavu jako posudkový lékař, žalobcem formulované zdravotní potíže byly vzaty v potaz – žalobce je nakonec sám posudkové komisi přednesl v obdobném znění, jak je formuloval v žalobě. Posudková komise nicméně přesto stanovila shora označenou příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého stavu, ostatní zdravotní postižení zohlednila v rámci korekčních faktorů a dospěla k závěru, že o invaliditu se u žalobce nejedná. Zadání znaleckého posudku je namístě tehdy, pokud by o správnosti či úplnosti posudku posudkové komise byly pochybnosti a pokud by současně znalecký posudek mohl tyto pochybnosti odstranit. Taková situace v posuzované věci nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2021, čj. 3 Ads 256/2019-39, či ze dne 25. 6. 2003, čj. 2 Ads 9/2003-50).

27. Krajský soud nikterak nebagatelizuje žalobcovy zdravotní potíže, nicméně mu nepřísluší žalobcův zdravotní stav samostatně hodnotit. Podklady, z nichž soud vycházel (posudková hodnocení), nevykazují vady namítané žalobcem. Soud rovněž neshledal ničeho, co by ukazovalo na potřebu ustanovit soudního znalce pro nezávislé posouzení žalobcova zdravotního stavu. Nejsou zde žádné indicie o tom, že by hodnocení žalobcova zdravotního stavu, ať již posudkovým lékařem či posudkovou komisí, vykazovalo jakékoli relevantní nedostatky, posudek posudkové komise je přesvědčivý a úplný.

28. Jak vyplývá z výše uvedeného, v projednávané věci se ve smyslu shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění v žalobcově případě nejedná o žádný stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily, pokud žalobcovu žádost zamítly.

VII. Závěr a náklady řízení

29. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani Shoda s prvopisem: J. M. 7 60 Ad 11/ státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 12. února 2024 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem: J. M.