60 Ad 11/2025

Rubrum

č. j. 60 Ad 11/2025- 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: V. K. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2025, čj. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 2 60 Ad 11/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 31. 3. 2025, čj. X, dle § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, žalobkyni ode dne 6. 5. 2025 odňala invalidní důchod. Vycházela přitom z posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 26. 3. 2025, dle něhož žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 30 %.

2. Žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím žalobkyniny námitky zamítla a rozhodnutí ze dne 31. 3. 2025 potvrdila. Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 20. 6. 2025, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost celkově o 30 %.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 25. 8. 2025 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně posouzeného zdravotního stavu žalobkyně a dopadu na její pracovní neschopnost. Posudkový lékař nedostatečně zohlednil dlouhodobé zdravotní potíže žalobkyně.

5. Žalobkyně dále namítla, že napadené rozhodnutí se opírá o neúplné podklady, když některé odborné lékařské zprávy nebyly do spisu zařazeny či hodnoceny. Podle žalobkyně je postup žalované v rozporu s § 39 zákona o důchodovém pojištění, protože zdravotní stav žalobkyně nadále podstatně omezuje její schopnost soustavné výdělečné činnosti.

6. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalované o námitkách zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná nejprve shrnula dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí se opírá o odborný posudek o invaliditě ze dne 20. 6. 2025. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po operačních zákrocích na pravém zápěstí, čemuž odpovídá zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které je stanoven pokles pracovní schopnosti v rozmezí 15-20 %. V daném případě byl pokles stanoven na 20 %. Vzhledem k vlivu tohoto postižení na schopnost žalobkyně využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti došlo k navýšení hodnoty o dalších 10 procentních bodů dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky. Celková hodnota poklesu pracovní schopnosti žalobkyně proto činí 30 %.

8. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Žalovaná uzavřela, že na svém rozhodnutí trvá. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 3 60 Ad 11/2025 IV. Právní hodnocení krajského soudu 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

10. Žaloba je důvodná.

11. Krajský soud pro účely posouzení věci obstaral coby důkaz protokol o jednání a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 3. 2026. Z nich plyne, že žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty z oboru ortopedie. Posudková komise vycházela ze záznamů ve zdravotní kartě ošetřujícího praktického lékaře a dalších žalobkyní doložených lékařských zpráv. Žalobkyně se též při jednání posudkové komise podrobila vyšetření.

12. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byly v době vydání napadeného rozhodnutí u žalobkyně pokročilé artrózy, především pak artróza kyčelních kloubů. To odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20-35 %. Posudková komise s ohledem k tíži žalobkynina postižení a její profesi zvolila horní hranici, tj. 35 %. Zároveň konstatovala nezjištění důvodů pro další využití § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

13. Krajský soud spolu s přípisem ze dne 2. 4. 2026 zaslal účastníkům protokol o jednání a posudek posudkové komise na vědomí a k případnému vyjádření ve lhůtě dvou týdnů; žádné vyjádření neobdržel.

14. Pokud jde o žalobkyní předložené lékařské zprávy, pak ty měla k dispozici i posudková komise a zohlednila je.

15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 16. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2009, čj. 4 Ads 101/2009-46). Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 60 Ad 11/2025 17. Žalobkyně uplatněnými žalobními body v podstatě zpochybňuje provedená posudková hodnocení s tím, že neodpovídají jejímu faktickému zdravotnímu stavu ani doložené zdravotnické dokumentaci. Pro posouzení věci je tedy klíčová námitka nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Tato námitka je důvodná.

18. Je třeba poznamenat, že žalovaná své rozhodnutí řádně zdůvodnila, přičemž sama nemá odborné medicínské znalosti a nemůže tak medicínské otázky podobně jako krajský soud samostatně hodnotit. Nelze jí proto vytýkat, že vycházela z posudkových závěrů, které měla v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí k dispozici. V průběhu řízení před krajským soudem však vyšlo najevo, že tyto závěry jsou nesprávné.

19. Krajský soud vyšel především z uvedeného posudku posudkové komise, jehož závěry jsou popsány shora. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu na základě kompletní zdravotnické dokumentace, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a posoudila možné využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity), pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35% pokles její pracovní schopnosti, což odpovídá prvnímu stupni invalidity.

20. Jakkoliv se posudek posudkové komise, co do podřazení základního zdravotního postižení žalobkyně rozchází s posudkem IPZS ze dne 20. 6. 2025, je krajský soud toho názoru, že posudková komise smysluplně vysvětlila zařazení zdravotního postižení žalobkyně do shora uvedené příslušné kapitoly vyhlášky o posuzování invalidity (pokročilé artrózy a srovnatelné stavy – u žalobkyně byla prokázána rovněž artróza kolenních kloubů a pravého hlezenního kloubu a dále totální artrodéza pravého zápěstí) a rovněž vyšší míru snížení pracovní schopnosti žalobkyně v rámci příslušného rozmezí (konstatována schopnost žalobkyně práce lehkého charakteru s vyloučením přetěžování velkých nosných kloubů, tj. vyloučení práce ve stoje, s nutností delší chůze, zvedání a přenášení břemen a práce kladoucí zvýšené nároky na funkci pravé horní končetiny.

21. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně v důsledku jejího zdravotního postižení činí 35 %. Za této situace měla být žalobkyně uznána invalidní v prvním stupni invalidity. Tato skutečnost postačuje ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, neboť toto vycházelo z nesprávně zjištěného skutkového stavu.

V. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 60 Ad 11/2025 24. Žalobkyně sice byla ve věci úspěšná, avšak v řízení nebyla zastoupena a z obsahu spisu neplyne, že by jí nějaké uznatelné náklady vznikly. Krajský soud jí proto jejich náhradu nepřiznal.

25. Žalovaná, která neměla v řízení úspěch, nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 28. května 2026 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.