60 Ad 17/2021

Rubrum

č. j. 60 Ad 17/2021 - 69 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: X.X., narozená dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2021, čj. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2021, čj. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021, čj. X, změnila své dřívější rozhodnutí ze dne 18. 6. 2020, čj. X, tak, že zvýšila žalobkyni ode dne 20. 1. 2021 výši invalidního Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 60 Ad 17/2021 důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (dále jen „rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně“).

2. Žalobkyně se následně domáhala dřívějšího uznání vzniku invalidity třetího stupně. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně pro opožděnost. Nad rámec uvedla, že i v případě včasných námitek, by jim nebylo možné vyhovět.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 18. 10. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře. Ten žalobu zdejšímu soudu postoupil dne 19. 10. 2021.

4. Žalobkyně se domáhá přezkumu napadeného rozhodnutí s ohledem na okolnosti a průběh dřívější zdravotní péče a vyhodnocení lékařů z počátku jejího onemocnění v letech 2012 až 2015. Tato dřívější hodnocení považuje za zavádějící, nepravdivá a neúplná. Její stav se zhoršil po rehabilitační péči v Pacově v letech 2012 až 2013.

5. S uvedeným je dle žalobkyně spojen stalking rehabilitační sestry a jejího syna od roku 2011, stejně jako problematické soužití, rozbouřená šikana vůči její osobě, fyzické napadání, obviňování, nadávání, výsměch, atd.

6. Dále uvedla, že ji lékaři obvinili z bludů a paranoii (MUDr. K. a MUDr. P.), později to prý vyšlo i z testů (psychiatrie Jihlava 2018). Jedná se o špatné a nepravdivé skutečnosti. Utekla z ambulance – s MUDr. L. a nepříčetnou přísedící neměla co řešit. Od MUDr. T. odešla jednou rychle, protože spěchala na schůzku k PhDr. H. či na autobus.

7. Uvedla, že přikládá napadené rozhodnutí o „včasném podání námitek“ (odkazovala na str. 2 napadeného rozhodnutí).

8. Uzavřela, že s ohledem na své zdravotní kolapsy (pohyb, jídlo, stres, zažívání, atd.) měla nárok na invaliditu již o pět let dříve.

9. Žalobkyně dále zaslala soudu doplnění ze dne 20. 12. 2021, k němuž připojila kopii vyšetření ze dne 6. 10. 2021 (alergologie a klinická imunologie, MUDr. H.). V rámci tohoto vyšetření se pokusila znovu přijít na své vleklé stravovací potíže, které má od roku 2014 (možná déle). Jedná se o histaminovou intoleranci, což by odpovídalo jejím kolapsovým stavům.

10. Dále žalobkyně podáním ze dne 5. 4. 2022 informovala soud o jejích snahách dosáhnout přešetření zdravotní péče, jež jí byla poskytnuta, také orgány Policie České republiky a státní zastupitelství. Domnívá se, že řádné prošetření tvrzených nesprávností v lékařských postupech by potvrdilo dřívější existenci invalidity.

11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě poukázala na to, že žalobkyniny námitky byly opožděné a rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně tím pádem nebylo věcně přezkoumáno. Dodala, že i v případě včas podaných námitek žalobkyni nemohla vyhovět s ohledem na závěry posudku vypracovaného lékařkou pracoviště České správy sociálního zabezpečení Brno (viz dále posudek ze dne 22. 2. 2021). Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 60 Ad 17/2021 III. Podstatný obsah spisu 12. Ode dne 11. 5. 2017 byla žalobkyně uznána invalidní v prvním stupni invalidity). Ode dne 27. 5. 2019 byla uznána invalidní ve druhém stupni invalidity. Žalobkyně se přiznání invalidity snaží dosáhnout od roku 2014. Mezi zmíněnými daty se nesčetněkrát snažila o přiznání vyššího stupně invalidity.

13. Dne 6. 4. 2020 opětovně podala žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

14. Žalovaná její žádost zamítla rozhodnutím ze dne 18. 6. 2020, čj. X.

15. Proti tomu podala žalobkyně námitky, jež žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 7. 9. 2020, čj. X. Žalovaná své rozhodnutí opřela o posudek o invaliditě ze dne 31. 8. 2020.

16. Žalobkyně dne 3. 11. 2020 podala podnět k přezkumu k Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále též jako „ministerstvo“), které rozhodnutím ze dne 8. 12. 2020, čj. MPSV-2020/215689-710/1, zrušilo rozhodnutí o zamítnutí námitek ze dne 7. 9. 2020. V odůvodnění uvedlo, že lékařské posudky, z nichž správní orgány vycházely, nesplňovaly požadavek úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti. Nebyl totiž dostatečně zjištěn aktuální psychiatrický stav žalobkyně. Dle psychiatra žalobkyně nebyla schopna pracovního zařazení, ale takový nález při posuzování jejího stavu (potažmo stupně invalidity) žalovaná nevzala v potaz.

17. Následně žalovaná v rámci autoremedury vydala rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně. Vyšla z posudku o invaliditě ze dne 22. 2. 2021 vypracovaného posudkovou lékařkou pracoviště žalované Brno (dále jen „posudek ze dne 22. 2. 2021“). Podle tohoto posudku byla žalobkyně ode dne 20. 1. 2021 uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 70 %. V posudku posudková lékařka vyšla z profesního dotazníku z 9. 4. 2020 a ze zdravotnické dokumentace a zpráv ošetřujících lékařů žalobkyně. Nově byla také vyžádána kompletní dokumentace ošetřujícího psychiatra MUDr. T. (záznamy od 11. 5. 2017 - 20. 1. 2021).

18. Dle kopie doručenky, jež je součástí správního spisu, bylo žalobkyni rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně doručeno dne 16. 3. 2021.

19. Žalobkyně proti tomu brojila podáním, v němž žádala o uznání vzniku invalidity třetího stupně od dřívějšího data invalidity. Podání adresovala ministerstvu, které jej obdrželo dne 18. 3. 2021.

20. Ministerstvo podání vyhodnotilo jako námitky proti rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně. Přípisem postoupilo námitky žalované k vyřízení (přípis je opatřen dvěma razítky žalované s daty 19. 4. 2021 a 20. 4. 2021).

21. V napadeném rozhodnutí žalovaná uvedla, že námitky byly podány opožděně.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

22. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. rozhodl bez jednání.

23. Žaloba je důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 60 Ad 17/2021 24. Krajský soud se nejprve zabýval žalobní argumentací, dle níž žalobkyně podala námitky vůči prvoinstančnímu rozhodnutí včas; této námitce přisvědčil.

25. Dle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, platí, že „[p]roti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.“ 26. Podle § 37 odst. 5 správního řádu, platí, že „[p]odání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.“ 27. Podle § 12 správního řádu „[d]ojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen ‚podatel‘). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu.“ 28. Žalovaná zamítla námitky žalobkyně pro opožděnost. Vyšla z toho, že žalobkyni bylo rozhodnutí o přiznání invalidity třetího stupně doručeno dne 16. 3. 2021 a poslední den k podání opravného prostředku (námitek) tedy byl podle výše citovaného § 88 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 15. 4. 2021. Dále uvedla, že i pokud by odhlédla od toho, že žalobkyně námitky podala k ministerstvu, nikoliv k žalované, její podání by nebylo včasné. Žalobkyně totiž dle žalované zásilku, obsahující námitky, podala k poštovní přepravě až dne 17. 4. 2021, tedy den po uplynutí lhůty.

29. S tímto posouzením se krajský soud neztotožnil. Krajský soud předesílá, že v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného, je oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání, tedy zda nebyla žalobkyně zkrácena na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu, nikoliv již uplatněné věcné námitky. Žalobkyně v žalobě uvedla, že své námitky považuje za včasné.

30. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně své podání datovala ke dni 17. 3. 2021. To by samo o sobě nemuselo být rozhodné, nicméně na podání je taktéž nálepka ministerstva, z níž je zřejmé, že ministerstvu bylo podání doručeno dne 18. 3. 2021. Ministerstvo následně námitky postoupilo přípisem z dubna 2021, na kterém není uvedeno přesné datum obdržení žalovanou. Žalované bylo zřejmě doručeno dne 19. či 20. 4. 2021 (postoupení obsahuje dvě razítka s oběma zmíněnými daty).

31. Z výše citovaného § 37 odst. 5 správního řádu plyne, že podání je třeba učinit u věcně a místně příslušného orgánu. Pro včasnost podání je rozhodné, kdy došlo právě věcně a místně příslušnému orgánu. To potvrzuje i odborná literatura, z níž plyne, že „v daném ohledu je klíčové, že podání je učiněno teprve dnem, kdy tomuto orgánu došlo“ (POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D.. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 236.). Samo o sobě by se tedy mohlo zdát nerozhodné, kdy konkrétně žalobkyně zaslala své podání (námitky) ministerstvu, neboť se nejedná o věcně a místně příslušný orgán. Takový závěr by však byl předčasný. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 60 Ad 17/2021 32. Právě na případy, kdy účastník řízení zašle své podání nesprávnému (tj. věcně či místně nepříslušnému) orgánu dopadá výše citovaný § 12 správního řádu. Z něj plyne, že pokud je podání učiněno nepříslušnému orgánu, tento nepříslušný orgán jej bezodkladně postoupí příslušnému orgánu a vydá o tom usnesení, které se poznamenává do spisu.

33. Výkladem termínu bezodkladně se rozumí „nejdéle do týdne, potažmo 5 pracovních dnů“ (viz POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D.. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 86). Judikaturou byl tento pojem upřesněn tak, že bezodkladným postoupením je nutno rozumět postoupení podání bez zbytečného odkladu poté, co správní orgán skutečnost, že není věcně či místně příslušný, zjistí. To však nemusí nastat ihned poté, co správní orgán podání obdrží (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 5. 2015, čj. 57 A 17/2014-83).

34. Z obsahu správního spisu ovšem plyne, že správní orgány tímto způsobem nepostupovaly. Ministerstvo podání žalobkyně dle jeho obsahu posoudilo jako námitky. Potud byl jeho postup správný. Ze správního spisu ovšem dále plyne, že podání postoupilo v dubnu 2021. Je zarážející, že konkrétní datum bylo vynecháno. Nicméně i v případě, že by tak učinilo již 1. 4. 2021, znamenalo by to, že žalobkynino podání 13 dní leželo, aniž by se jím kdokoliv blíže zabýval. Soud přihlédl též k výše citované judikatuře, nicméně je toho názoru, že posouzení podání žalobkyně nevyžadovalo žádné hluboce sofistikované posouzení. Naopak po poměrně zběžném prostudování jejího (stručného) podání mělo být ministerstvu, které je znalé dané problematiky (nadto jde o orgán, který se ústředním orgánem státní správy v této oblasti), zřejmé, že její podání nespadá do jeho věcné a místní příslušnosti. Ministerstvo tedy pochybilo, pokud podání bezodkladně nepostoupilo věcně a místně příslušnému orgánu.

35. Krajský soud si je vědom dikce § 37 odst. 5 správního řádu. Přestože podání žalobkyně bylo věcně a místně příslušnému orgánu doručeno opožděně, nestalo se tak chybou žalobkyně. Výše popsané otálení ministerstva jí nelze klást k tíži. Je třeba zdůraznit, že pokud by ministerstvo postupovalo v souladu s právní úpravou, bylo by podání žalobkyně žalované doručeno včas.

36. Povinností správních orgánů je postupovat tak, aby šetřily práva účastníků řízení. To ostatně plyne např. i z judikatury Ústavního soudu. Ten v právní větě ke svém nálezu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. IV. ÚS 30/97, uvedl, že by bylo „[v] rozporu s principy právního státu založeného na úctě k právům (čl. 1 Ústavy České republiky) přičítat k tíži a v neprospěch oprávněné osoby fakt, že k postoupení včas uplatněného restitučního nároku podle zákona o půdě došlo ze strany věcně a místně nepříslušného správního orgánu příslušnému po uplynutí zákonem stanovené lhůty k uplatnění nároku.“ Je bez významu, že v dané věci se jednalo o restituční nárok a v nyní projednávané věci se jedná o invalidní důchod (resp. změnu data invalidity). Tento obecný závěr týkající se fungování veřejné správy totiž platí i zde.

37. Krajský soud zdůrazňuje, že žalobkyně není znalá práva a obracela se (lidsky pochopitelně, byť nikoliv procesně správně) na ministerstvo, u kterého jako jediného v minulosti ze svého pohledu našla zastání v rámci přezkumného řízení (viz bod 16 tohoto rozsudku). Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 60 Ad 17/2021 38. Dále ovšem také není zřejmé, z čeho žalovaná dovodila data uvedená v napadeném rozhodnutí. Ze správního spisu nevyplývá, že by některé ze zmíněných podání žalobkyně podala k poštovní přepravě až dne 17. 4. 2021, jak v napadeném rozhodnutí žalovaná uvedla. Naopak nálepka ministerstva svědčí o doručení podání dne 18. 3. 2021, jak již soud uvedl výše. Žalovaná k datu následně ve vyjádření ze dne 10. 5. 2022 uvedla, že nesprávné datum bylo v napadeném rozsudku uvedeno nedopatřením. Takto ovšem nesprávné datum v napadeném rozhodnutí vyřešit nelze, tím spíše proto, že na opožděnosti námitek je založen výrok napadeného rozhodnutí. Dále ze správního spisu neplyne, že by ministerstvo námitky postoupilo žalované k posouzení dne 10. 5. 2021, jak žalovaná uvedla ve druhém odstavci odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ačkoliv jsou na postoupení dvě razítka, obě jsou z dubna (19. a 20. 4. - viz bod 30 tohoto rozsudku). Pakliže by tomu tak bylo, pouze to potvrzuje výše uvedené závěry o bezdůvodném otálení ministerstva. Pokud by totiž námitky žalobkyně ministerstvo postoupilo až dne 10. 5. 2021, leželo by její podání na ministerstvu takřka dva měsíce bez povšimnutí a takový postup tím spíše nelze považovat za správný a souladný se zákonem (a klást jej následně k tíži žalobkyni). Skutkový stav, z něhož žalovaná vyšla při posuzování věci, tedy nemá oporu v obsahu správního spisu, pročež je nutné napadené rozhodnutí zrušit podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (viz shodně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, čj. 4 Azs 55/2003-51, č. 638/2005 Sb. NSS, a ze dne 8. 8. 2007, čj. 3 As 54/2006-71).

39. Žalovaná se svým postupem vyhnula meritornímu posouzení námitek žalobkyně, přestože k takovému postupu nebyly splněny podmínky. Uvedenou vadu nelze zhojit ani obsáhlou částí napadeného rozhodnutí uvedenou „nad rámec“. Popsaný postup nelze považovat za souladný se zákonem. Žalovaná si totiž pro své rozhodnutí taktéž neobstarala aktuální posudek k posouzení invalidity, resp. data jejího vzniku – proti kterému žalobkyně brojila.

40. Podáním týkajícím se trestních řízení (či podání žalobkyně u státního zastupitelství) se soud blíže nezabýval. S ohledem na to, že věc ruší, považoval za nadbytečné vyžadovat si jakékoliv další doplňující materiály. Nadto žalobkyně toto doplnění učinila až po lhůtě k uplatnění žalobních bodů (§ 71 odst. 2 s. ř. s.), soud k němu tedy ani nemohl přihlédnout.

41. Krajský soud závěrem pro úplnost uvádí, že při prvotním seznámení s žalobou napadeným rozhodnutím vycházel z toho, že žalovaná hodnotila námitky žalobkyně po věcné stránce, čemuž ostatně věnovala značnou část odůvodnění svého rozhodnutí. Z toho důvodu nechal krajský soud vyhotovit posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jako ve všech typově totožných případech. Až teprve při následném bližším seznámení s obsahem žalobou napadeného rozhodnutí (po navrácení spisu po vyhotovení posudku) krajský soud zjistil, že klíčovým důvodem zamítnutí žalobčiných námitek byla jejich údajná opožděnost. Jakkoli je posudek posudkové komise za této situace již nadbytečný, žalované nic nebrání v tom, aby jej v dalším řízení zahrnula do podkladů pro své rozhodnutí.

V. Závěr a náklady řízení

42. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 60 Ad 17/2021 ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

43. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. V případě úspěšné žalobkyně pak ze soudního spisu neplyne, že by jí nějaké uznatelné náklady řízení vznikly; z toho důvodu jí krajský soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 24. května 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.