60 Ad 17/2022

Rubrum

č. j. 60 Ad 17/2022- 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Janem Koptišem se sídlem Široká 432/11, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2022, sp. zn. NP/PD/109/22/5, čj. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 60 Ad 17/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná (dále též ČSSZ“) žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále též „OSSZ“) ze dne 1. 7. 2022, sp. zn. NP/PD/531/22, čj. X, jímž OSSZ rozhodla o žalobcově žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby při jeho dočasné pracovní neschopnosti tak, že žalobci náleží výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 29. 6. 2022, a to při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek za období od 30. 6. do 15. 7. 2022 včetně.

II. Stručný obsah žaloby

2. Žalobce toto rozhodnutí napadl včasnou žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 11. 10. 2022.

3. Žalobce namítá, že řízení před správním orgánem trpí vadami představujícími nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti. Dále je přesvědčen, že řízení před správním orgánem trpí vadami představujícími nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Rovněž se domnívá, že rozhodnutí správního orgánu jak v řízení o podané žádosti, tak v námitkovém řízení, jsou nezákonná a zasahují do jeho ústavně zaručených práv a svobod. Dle žalobce došlo ve správním řízení v důsledku nesprávného a nezákonného právního hodnocení k chybnému a protizákonnému závěru o nesplnění podmínek pro přiznání jakéhokoli stupně invalidity, respektive invalidity vyššího stupně a data vzniku invalidity.

4. Žalobce ve stručnosti zrekapituloval průběh řízení před správními orgány obou stupňů a vymezil se proti závěru žalované, že je schopen výdělečné činnosti s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu v rámci invalidity prvního stupně. Žalobce je přesvědčen, že mu zdravotní stav v době vydání napadeného rozhodnutí (resp. ani v současnosti) neumožňuje výkon pracovní činnosti, neboť má i nadále kašel a teploty, což se projevuje i na obtížích v podobě hybnosti svalů a kloubů, v nichž pociťuje významnou bolest. Žalobce se cítí velmi zesláblý, často se mu točí hlava. Žalobce se vymezuje proti závěru posudkového lékaře ČSSZ o tom, že nebylo doloženo, že u žalobce probíhá jakákoli zásadní ústavní nebo rehabilitační léčba. Tento argument dle žalobce nemůže obstát v situaci, kdy o pracovní neschopnosti rozhodl žalobcův ošetřující lékař, a to včetně způsobu léčby. Žalobci není zřejmé, jaká zásadní ústavní či rehabilitační léčba by měla být uskutečněna v případě jeho zdravotních problémů, které jsou léčeny konvenčně, standardními léky, a zejména domácí léčbou v podobě klidového režimu (tzv. „vyležením“). Žalobce absolvoval dne 3. 10. 2022 vyšetření na revmatologické ambulanci Nemocnice České Budějovice a dále vyšetření v neurologické ambulanci MUDr. R.S.. Z lékařské zprávy neurologa mimo jiné vyplývá, že žalobci bylo doporučeno vyvarovat se větší fyzické, ale i statické zátěže a prochladnutí, při větší bolesti medikován Brufen 600. Současně mu byl vydán poukaz na rehabilitace ve zdravotním středisku Borovany. K uvedenému žalobce doložil kopie lékařské zprávy z revmatologické a neurologické ambulance.

5. K námitce nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost žalobce cituje ze žalobou napadeného rozhodnutí: „Lékař oddělení lékařské posudkové služby uvádí, že u účastníka řízení aktuálně dominují bolesti kloubů a svalů, současně potencované proběhlým Covid 19. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 60 Ad 17/2022 Dodává, že aktuálně není doloženo, že by probíhala nějaká zásadní (ústavní, rehabilitační apod.) léčba.“ Tento závěr dle žalobce nelze přezkoumat, neboť posudkový lékař v odvolacím řízení označil za podklady, z nichž vycházel, ty, které byly již podkladem řízení o žádosti, doplněné po podaném odvolání o stanovisko posudkového lékaře ze dne 1. 8. 2022. Jiné podklady nebyly ze strany žalované ani posudkového lékaře vyžádány, zejména aktuální vyšetření žalobcova zdravotního stavu.

6. Námitku nepřezkoumatelnosti žalobce uplatňuje i s ohledem na další citaci z napadeného rozhodnutí: „Na základě provedeného přezkumu dospěl lékař oddělení lékařské posudkové služby k výsledku, že posudkové závěry prvoinstančních lékařů oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 27. června 2022 a 1. srpna byly validní, další prodloužení výplaty nemocenských dávek není indikované.“ Dle žalobce je tento závěr rovněž nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, z jakých podkladů či zjištění plyne, že závěry prvoinstančních lékařů oddělení lékařské posudkové služby OSSZ ze dne 27. 6. 2022 a 1. 8. 2022 byly validní, resp. že prodloužení výplaty nemocenských dávek není indikované.

7. Druhým žalobním bodem žalobce napadenému rozhodnutí vytýká nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Dle žalované je žalobce schopen výdělečné činnosti s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu v rámci invalidity prvního stupně. Nepřezkoumatelnost dle žalobce spočívá v tom, že se jedná o konstatování názoru posudkového lékaře pro odvolací řízení bez bližšího vysvětlení, o co se tento závěr opírá a z čeho vyplývá jeho důvodnost.

8. V posledku žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a zásah do ústavně zaručených práv a svobod (resp. do práva rovnosti), a to s odkazem na § 2 odst. 4 správního řádu a články 1, 4 odst. 3 a odst. 4 a 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“).

9. Na základě shora označených námitek žalobce navrhuje, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil.

III. Shrnutí vyjádření žalované

10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula výčet spisové dokumentace lékařské posudkové služby OSSZ i ČSSZ vedené v posuzované věci. Ten dle žalované potvrzuje, že si posudkový lékař vyžádal aktuální posouzení žalobcova zdravotního stavu s tím, že žalobce byl rovněž písemností ze dne 10. 8. 2022 vyzván k doložení aktuálních lékařských zpráv, což neučinil. Žalovaná dále uvedla, že žalobci byla výplata nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby prodloužena do 15. 7. 2022 s tím, že posudkový lékař není povinen výplatu nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby prodloužit. Dle § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nesmí být doba prodloužení podpůrčí doby delší než 3 měsíce. Záleží vždy na aktuálním posouzení zdravotního stavu, resp. nutnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti. K namítané nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti žalovaná dodává, že vedení dočasné pracovní neschopnosti je v kompetenci ošetřujícího lékaře, nicméně posudkový lékař OSSZ v posudku ze dne 27. 6. 2022 doporučil ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem nejpozději dne 15. 7. 2022. Ošetřující lékař toto doručení bez odůvodnění nerespektoval. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 60 Ad 17/2022 11. Co se týče namítané nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mající vliv na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX oddílu B položce 10c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), jímž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Posudkové vyjádření o tom, že žalobce je schopen výdělečné činnosti s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu v rámci invalidity prvního stupně je v posuzovaném případě správné. Rovněž dle žalované nebylo zasaženo do žalobcových ústavně zaručených práv a svobod, ani postupováno v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu. Žalobou napadené rozhodnutí je podloženo odbornými nálezy jsoucími součástí správního spisu. Žalobcův zdravotní stav byl v průběhu celého řízené postupně posouzen třemi posudkovými lékaři. Napadené rozhodnutí žalovaná shledává věcné správným a souladným se zákonem a navrhuje, aby žaloba byla pro nedůvodnost zamítnuta.

IV. Podstatný obsah správního spisu

12. Žalobce podal dne 2. 5. 2022 žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dle § 27 zákona o nemocenském pojištění z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu. Dočasná pracovní neschopnost u žalobce započala dne 29. 10. 2021.

13. Posudkový lékař OSSZ MUDr. P.L. učinil výčet rozhodujících podkladů, z nichž při posuzování žalobcova zdravotního stavu vycházel. Do posudku o žalobcově zdravotním stavu ze dne 27. 6. 2022 uvedl, že žalobci byla přiznána invalidita prvního stupně. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost u žalobce způsobuje vertebrogenní algický syndrom bederní páteře bez senzomotorického deficitu s velmi chudým topickým nálezem. Obtíže potencuje významnou měrou vzrůstající alimentární obezita. Lehký smíšený senzomotorický syndrom KT vpravo, stř. vlevo. Úchopová schopnost rukou neomezena, žalobce je stále schopen povolání řidiče. Diabetes mellitus 2 typu upokojivě kompenzovaný. Dále je u žalobce chronická stacionární psoriasa, revmatologické vyšetření údajně nepotvrdilo podezření. Dále stav po ASK pravého kolenního kloubu dne 22. 11. 2016. U žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který však neodůvodňuje pokračování dočasné pracovní neschopnosti, tj. ani prodloužení výplaty nemocenského. Posudkovým lékařem bylo dále konstatováno, že čekání na odborné vyšetření, chronický odkladný operační zákrok, ani kontroly lékařem v intervalu 2-3 měsíce nejsou důvodem k dočasné pracovní neschopnosti. Doporučeno ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem nejpozději dne 15. 7. 2022. Žalobcův zdravotní stav lze dle potřeby posoudit z pohledu invalidity. V posudkovém závěru se uvádí, že u žalobce lze ve smyslu § 27 a § 66 zákona o nemocenském pojištění očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní činnosti. Žalobcův zdravotní stav odůvodňuje uvedený předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti ode dne 16. 7. 2022.

14. O uvedený posudek o žalobcově zdravotním stavu se opírá rozhodnutí OSSZ České Budějovice, dle něhož žalobci náleží výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 29. 6. 2022 za období od 30. 6. 2022 do 15. 7. 2022 včetně.

15. K žalobcově odvolání ze dne 26. 7. 2022 bylo vyžádáno vyjádření jiného posudkového lékaře OSSZ (MUDr. K.R.), který sdělil, že neshledal důvody ke změně posudkového Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 60 Ad 17/2022 závěru o žalobcově zdravotním stavu a setrvává na výroku a odůvodnění předcházejícího posudkového hodnocení žalobce.

16. Následně žalovaná vyžádala posouzení žalobcova zdravotního stavu posudkovým lékařem ČSSZ Plzeň. Rovněž tento posudkový lékař shrnul v posudku ze dne 1. 9. 2022 výčet rozhodujících podkladů o žalobcově zdravotním stavu, uvedl skutková zjištění a učinil posudkový závěr, jímž ve shodě s posudkovým lékařem OSSZ konstatoval, že žalobcův dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodůvodňuje pokračování dočasné pracovní neschopnosti, ani prodloužení výplaty nemocenského. Ukončení dočasné pracovní neschopnosti stanovil rovněž na 15. 7. 2022. Posudkový lékař ČSSZ konstatoval, že aktuálně u žalobce dominují bolesti kloubů a svalů, současně potencované proběhlým Covid 19. Nedoloženo, že by probíhala nějaká zásadní (ústavní, rehabilitační apod.) léčba. Posudkový lékař dospěl ve shodě s posudkovými lékaři OSSZ k závěru, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby žalobce nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Posudkové závěry posudkových lékařů OSSZ jsou validní.

17. Žalovaná rozhodla o žalobcově odvolání tak, že jej dle § 50 odst. 5 správního řádu zamítla. V odvolacím řízení vycházela z posudku posudkového lékaře ČSSZ, kde je uvedena shodná klinická diagnóza a posudkový závěr, jako v posudkovém hodnocení, z něhož při rozhodování vycházel správní orgán prvního stupně. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vychází z právní úpravy obsažené v § 26, § 27 a § 66 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, na základě které byl vyžádán shora označený posudek posudkového lékaře ČSSZ o žalobcově zdravotním stavu, dle něhož lze očekávat, že žalobce v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Žalobcův zdravotní stav odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti ode dne 16. 7. 2022. Na základě těchto skutečností žalovaná odvolání zamítla.

V. Právní hodnocení krajského soudu

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Rozhodl bez jednání za splnění podmínek dle § 51 s. ř. s.

19. Žaloba není důvodná.

20. K důkazním návrhům krajský soud poznamenává, že se jedná převážně o listiny obsažené ve správním spisu, kterým se však zpravidla dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). To neplatí pouze o zprávě z vyšetření v revmatologické ambulanci Nemocnice České Budějovice ze dne 3. 10. 2022. Tento důkaz nepovažoval krajský soud za nutné provádět (viz dále).

VI. K námitkám nepřezkoumatelnosti

21. Krajský soud se nejprve zabýval námitkami nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalované, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení uvedeného rozhodnutí; těmto námitkám nepřisvědčil.

22. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 6 60 Ad 17/2022 soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013-25).

23. Pokud jde o otázku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nesrozumitelnost, lze poukázat na rozsudek ze dne 25. 4. 2013, čj. 6 Ads 17/2013-25, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, „že rozsudek by byl nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, pokud by z něj nebylo lze jednoznačně dovodit, jakým právním názorem je správní orgán po zrušení svého rozhodnutí vázán a jak má v dalším řízení postupovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 80/2009-132 ze dne 22. září 2010), nebo pokud by z něj nevyplývalo, podle kterých ustanovení a podle jakých právních předpisů byla v kontextu podané správní žaloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 28/2008-76 ze dne 21. srpna 2008), pokud by jeho odůvodnění bylo vystavěno na rozdílných a vnitřně rozporných právních hodnoceních téhož skutkového stavu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Azs 94/2007- 107 ze dne 31. ledna 2008), či pokud by jeho výrok byl vnitřně rozporný nebo by z něj nebylo možno zjistit, jak vlastně soud rozhodl (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Ads 58/2003 ze dne 4. prosince 2003, 133/2004 Sb. NSS) a v některých jiných speciálních případech. Nicméně, s tímto kasačním důvodem je nutno zacházet obezřetně, neboť zrušením rozhodnutí soudu pro nepřezkoumatelnost se oddaluje okamžik, kdy základ sporu bude správními soudy uchopen a s konečnou platností vyřešen, což není v zájmu ani účastníků řízení (v případě nositelů veřejných subjektivních práv je ve hře též jejich základní právo na rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, resp. na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), a koneckonců ani ve veřejném zájmu na hospodárnosti řízení před správními soudy, nemluvě o nákladech, jež jsou se soudním přezkumem spojeny.“ Jakkoli uvedené závěry Nejvyšší správní soud vyslovil v souvislosti s rozsudkem soudu, lze je nepochybně vztáhnout též vůči rozhodnutí správního orgánu.

24. Co se týče namítané nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost, žalobce ji v podstatě dovozuje z toho, že posudkový lékaři dle jeho názoru nevycházeli při posudkovém hodnocení z aktuálních a dostatečných podkladů, na základě nichž by bylo možno učinit relevantní posudkový závěr. K tomu krajský soud uvádí, že posouzení dočasné pracovní neschopnosti je odbornou otázkou medicínské povahy a právě z toho důvodu se provádí v řízení o žádosti o výplatu nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby posudek lékaře lékařské posudkové služby. Zákonem předepsaný důkaz byl v řízení správními orgány obou stupňů vyžádán a z posudků o zdravotním stavu žalovaná vycházela. To, že posudkový lékař ČSSZ vycházel při posudkovém hodnocení mimo Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 7 60 Ad 17/2022 jiné z podkladů, které byly hodnoceny posudkovým lékařem OSSZ, lze označit za zcela standardní postup, neboť je jeho povinností vycházet právě z nashromážděné dokumentace o zdravotním stavu posuzovaného. V odvolacím řízení byla tato dokumentace doplněna o nález praktické lékařky MUDr. U. ze dne 16. 7. 2022 (jedná se tedy o podklad aktuální v době stanoveného konce výplaty nemocenského, tj. 15. 7. 2022). Seznam prostudované spisové dokumentace vedené lékařskou posudkovou službou ke dni hodnocení žalobcova zdravotního stavu byl posudkovými lékaři v uvedených posudcích řádně označen a bylo z něj vycházeno. Není tedy pravdou, že by posudkový lékař nevycházel z jiných podkladů o zdravotním stavu žalobce, resp. že by si je nevyžádal. Žalobce v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí velmi stručně uvedl, že s posudkovým hodnocením nesouhlasí pro přetrvávající bolest kloubů a zad a rovněž z důvodu, že u něj aktuálně probíhá onemocnění Covid 19. Dle vyjádření žalované byl žalobce oddělením lékařské posudkové služby (dopis ze dne 10. 8. 2022) vyzván k doložení aktuálních lékařských zpráv, což údajně neučinil. Tato písemnost však není součástí spisové dokumentace. Skutečnost, že žalobce nebyl vyzván k podstoupení nějakého dalšího vyšetření není rozporná se zákonem, neboť takovou povinnost zákon žalovanému neukládá (viz § 85 zákona o nemocenském pojištění).

25. Skutečnost, že posudkový lékař ČSSZ shledal posudky posudkových lékařů OSSZ validními rovněž namítanou vadu nepřezkoumatelnosti nezakládá. Jednak se jedná opět o odborné medicínské posouzení, k jehož přezkumu není oprávněn soud ani žalovaná, a jednak z posudku lékaře ČSSZ plyne, že k tomuto závěru dospěl proto, že učinil na základě shromážděné dokumentace stejný úsudek o žalobcově zdravotním stavu, jako posudkoví lékaři OSSZ. Žalovaná z tohoto posudkového hodnocení při rozhodování vycházela, tudíž oním relevantním podkladem jeho rozhodnutí je právě uvedený posudek posudkového lékaře ČSSZ. Podkladem osvědčujícím, že závěry posudkových lékařů OSSZ jsou validní, je tedy odborný medicínský názor posudkového lékaře ČSSZ, který vycházel z téže dokumentace o žalobcově zdravotním stavu a na základě těchto podkladů uvedený závěr učinil. Výčet podkladů je nedílnou součástí uvedených posudků. Jak již bylo řečeno shora, správní orgány vyžadují vypracování posudku o zdravotním stavu posuzovaného právě z toho důvodu, že samy nemohou takový odborný závěr učinit. Napadené rozhodnutí se odvíjí od posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem, které činí na základě aktuálního zdravotního stavu posuzovaného ve vztahu k posouzení nutnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti. V posuzované věci ke stejným závěrům dospěli oba posudkoví lékaři OSSZ i posudkový lékař ČSSZ. Důvodem pro prodloužení výplaty dávek nemocenské pak není čekání na plánovaná vyšetření, kontroly u lékaře ani plánované operace či jiná vyšetření, jak bylo posudkovými lékaři rovněž konstatováno. Skutečnost, že ošetřující lékař nerespektoval doporučení lékařů lékařské posudkové služby o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nejpozději dnem 15. července, není v posuzované věci relevantní.

26. Napadené rozhodnutí krajský soud proto nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost neshledal, neboť z něj lze seznat, jak správní orgán rozhodl, rovněž nevykazuje jiné vady či rozpornost, která by namítanou nepřezkoumatelnost zakládala. Vady namítané žalobcem nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobují.

27. Krajský soud se neztotožnil ani s námitkou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Žalobce ji spatřuje v konstatování žalované, že je schopen výdělečné činnosti s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu v rámci invalidity Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 8 60 Ad 17/2022 prvního stupně. Žalobce se domnívá, že žalovaná pochybila, když uvedla názor posudkového lékaře, aniž by ozřejmila, v čem spočívá opora a důvodnost tohoto závěru. K tomu soud poznamenává, že nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů je myšlen nedostatek důvodů skutkových. To znamená, že se správní orgány v řízení nezabývaly všemi skutečnostmi rozhodnými pro vydání rozhodnutí. Takovou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud neshledal. Jak již bylo řečeno shora, skutečnost, že správní orgány vycházely co se odborných medicínských otázek týče z lékařských posudků není vadou, ale nezbytnou podmínkou pro vydání rozhodnutí. Pokud lékařské posudky splňují všechna kritéria, není zde prostor pro konstatování jakékoli vady. Žalovaná rovněž označila rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mající vliv na pokles jeho pracovní schopnosti, kterou je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX oddílu B položce 10c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jímž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti činící 40 %.

VII. K ostatním uplatněným námitkám

28. V posledku žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a zásah do ústavně zaručených práv a svobod (resp. do práva rovnosti), a to s odkazem na § 2 odst. 4 správního řádu a články 1, 4 odst. 3 a odst. 4 a 26 odst. 3 Listiny. Žalobce se ovšem v tomto ohledu omezil toliko na výčet příslušných ustanovení, která měla být dle jeho názoru porušena. K tomu krajský soud toliko poznamenává, že pouhý poukaz na dikci zákonných ustanovení nelze považovat za řádně uplatněný žalobní bod (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Takto formulované námitky tudíž ani neumožňují věcný přezkum.

29. Úvodem žaloby žalobce rovněž namítá, že ve správním řízení došlo v důsledku nesprávného a nezákonného právního hodnocení a závěrů k chybnému a protizákonnému závěru o nesplnění podmínek pro přiznání jakéhokoli stupně invalidity, respektive invalidity vyššího stupně a data vzniku invalidity. K tomu krajský soud uvádí, že žalobou napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o přiznání invalidity ani o stanovení jejího stupně, tudíž se uplatněná námitka zcela míjí s předmětem řízení.

30. Zpochybňuje-li žalobce závěry posudkových lékařů, pak v této souvislosti nemohou obstát pouhá žalobcova tvrzení. Žalobce v této souvislosti poukazuje pouze na zprávu revmatologické ambulance Nemocnice České Budějovice ze dne 3. 10. 2022 (tuto zprávu zároveň označil jako důkaz), nicméně posudkoví lékaři shledali žalobce práce schopného již v polovině července. Tento závěr nemůže relevantně zpochybnit lékařská zpráva z počátku října, neboť i kdyby žalobcův zdravotní stav v té době skutečně odpovídal pracovní neschopnosti, nevypovídá to nic o tom, zda takový stav trval kontinuálně i v mezidobí od 16. 7. 2022.

VIII. Závěr a náklady řízení

31. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 9 60 Ad 17/2022 důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci vůči neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 30. května 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.