60 Ad 19/2021

Rubrum

č.j. 60 Ad 19/2021-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: D. V., narozený dne bytem zastoupený advokátkou Mgr. Evou Novotnou se sídlem Pražská 100/II, 377 01 Jindřichův Hradec proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2021, čj. x, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2021, čj. x, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 919,97 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 19/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 1. 6. 2021, čj. X, snížila dle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 20. 6. 2021 žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Jindřichův Hradec ze dne 8. 4. 2021 byl žalobce invalidní pouze ve druhém stupni, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 60 %. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činil 7 635 Kč měsíčně.

2. Na základě námitek žalobce uplatněných dne 9. 6. 2021 nechala žalovaná vypracovat nový lékařský posudek ze dne 3. 8. 2021, na jehož podkladě rozhodla žabou napadeným rozhodnutím tak, že změnila rozhodnutí ze 1. 6. 2021 a výrokem I. od 20. 6. 2021 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 7 635 Kč měsíčně a výrokem II. od 20. 10. 2021 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 274 Kč měsíčně.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 18. 11. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce předně uvedl, že byl v důsledku nezákonného rozhodnutí žalované zkrácen na svých právech. Dodal, že je osobou značně zdravotně znevýhodněnou, přičemž tento stav je dlouhodobý a nedochází k jeho zlepšení.

5. Žalobce je dále přesvědčen, že s ohledem na tuto skutečnost nemohlo dojít k přehodnocení jeho zdravotního stavu tak, jak to učinila žalovaná, která invaliditu třetího stupně přehodnotila na invaliditu druhého stupně a následně dokonce na invaliditu prvního stupně. Dle žalobce pro takové rozhodnutí neexistoval žádný reálný podklad a lékařské posudky vydané ve věci považuje za nepřesné a neodpovídající skutečnosti. Žalovaná se nadto ve svých rozhodnutích nikterak nezabývala otázkou přehodnocení zdravotního stavu žalobce, resp. jeho zlepšení, aby byl dán důvod pro stanovení nižšího stupně invalidity.

6. Žalovaná označila za rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobce diabetes mellitus II. typu na perorálních antidiabeticích, a to v rozmezí 15–25 %. Žalobce však trpí značným množstvím dlouhodobých nemocí, které mu znemožňují výkon jakéhokoliv zaměstnání, a pokles pracovních schopností zcela jistě odpovídá invaliditě třetího stupně. K uvedenému žalobce doložil lékařskou zprávu ze dne 18. 2. 2021, ze které dle žalobce vyplývá jednoznačný závěr, že v případě žalobce jde o těžce omezeného pacienta, jehož základním problémem je monstrózní obezita, která je příčinou všech zdravotních komplikací, jako jsou hypertenze, kardiální potíže, dechové potíže a vertebrogenní a kloubní potíže. Žalovaná obezitu jako příčinu nepříznivého zdravotního stavu neposuzovala, a to z toho důvodu, že údajně není léčená. Žalobce oproti tomu uvedl, že podstoupil řadu léčebných procesů za účelem léčby obezity. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 19/2021 7. Žalobce dále uvedl výčet léků, které užívá a dodal, že s platbami za léky mu finančně vypomáhá bratr, který léky v plném rozsahu hradí, neboť žalobce by nebyl sám schopen takové částky na léky při příjmu 6 274 Kč měsíčně z invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně vynakládat (dle rozhodnutí žalované).

8. Žalobce dále zdůraznil, že lékařské posudky byly vypracovány pouze na základě lékařských nálezů, aniž by žalobce stran vypracování posudků kdokoliv kontaktoval za účelem osobního vyšetření. Toto žalobce považuje za další zásah do svých práv, neboť je osobou velmi těžce mobilní a je schopen ujít zhruba 200 m po rovině, následně má dýchací problémy. S velkými obtížemi je schopen zajistit si základní péči o sebe (hygiena apod.). Na základě uvedeného se žalobce domnívá, že není schopen výkonu jakéhokoliv zaměstnání, neboť by měl problém se do zaměstnání z místa bydliště vůbec přemístit. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně uvrhá žalobce do značné existenční krize, neboť se jedná o žalobcův jediný příjem, a pokud by mu finančně nevypomáhal bratr a žalobce neměl zajištěné bydlení u svých rodičů, nebyl by absolutně schopen z tohoto příjmu vyžít a zajišťovat si základní životní potřeby, natož léky.

9. Závěrem žalobce zdůraznil, že již nekouří tabák, neboť mu to zdravotní stav nedovoluje. Za důkazy žalobce označil výše uvedenou lékařskou zprávu ze dne 18. 2. 2021, lékařskou zprávu Sdružení plicní a anesteziologické ambulance, s. r. o. ze dne 16. 11. 2021, žalobou napadené rozhodnutí a případný revizní lékařský posudek.

10. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí jakož i rozhodnutí ze dne 1. 6. 2021 zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh řízení a připomněla zákonný rámec posuzování invalidity. Dále žalovaná zhodnotila lékařský posudek a posouzení zdravotního stavu žalobce. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná provést důkaz posudkem posudkové komise. Závěrem žalovaná dodala, že i nadále trvá na závěrech obsažených v žalobou napadeném rozhodnutí.

III. Podstatný obsah spisu

12. V rozhodnutí ze dne 1. 6. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 8. 4. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je onemocnění podřaditelné pod kapitolu IV položku 14c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40-60 %; posudkový lékař zvolil horní hranici procentuálního rozpětí, tj. 60 %. Posudkový lékař nepřistoupil k další aplikaci korekčních faktorů.

13. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 8. 3. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je diabetes s lehkým funkčním postižením. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu IV položku 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobce stanovil na rozdíl od posudku ze dne 8. 4. 2021 ve výši 25 %. Posudkový lékař s ohledem na další komorbidity navýšil horní hranici o 10 %, tj. na výsledných 35 %. Na základě uvedeného posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 9. 2021 uznala žalobce nadále invalidním v I. stupni. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 19/2021 14. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 11. 1. 2022 jsou založeny na č. l. 23 - 29 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 11. 1. 2022 a podrobil se vyšetření z oboru interního lékařství. Závěry tohoto vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované obezita velmi těžkého stupně. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole IV položce 14c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (shodně s posudkem ze dne 8. 4. 2021); vzhledem k míře dalších obtíží zvolila posudková komise dolní hranici rozmezí, tj. 40 %, přičemž proklientsky přihlédla k žalobcově pracovní kvalifikaci a zvolila výsledných 50 %, čímž komise zohlednila i skutečnost, že při dlouhodobém vyřazené z pracovního procesu bude žalobcova nová pracovní adaptace jistě zhoršena.

IV. Průběh jednání

15. Účastníci řízení při jednání konaném dne 14. 2. 2022 setrvali na svých procesních stanoviscích (za žalobce se jednání zúčastnila pouze jeho zástupkyně). Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 11. 1. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 14). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné další důkazní návrhy nevznášejí.

V. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

17. Žaloba je důvodná.

18. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 19. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 19/2021 20. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v jeho přítomnosti a v řádném složení za účasti odborné lékařky z oblasti interního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je obezita velmi těžkého stupně. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole IV položce 14c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 50 % odůvodnila s přihlédnutím k pracovní kvalifikaci žalobce.

21. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje krajský soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50 % pokles jeho pracovní schopnosti.

22. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku obezity velmi těžkého stupně činí 50 %. Za této situace nebyl důvod ke snížení stupně invalidity až na první stupeň. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

23. Jelikož již uvedené pochybení postačuje ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, krajský soud se již dalšími námitkami žalobce podrobněji nezabýval.

VI. Závěr a náklady řízení

24. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

25. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokátky za zastupování v řízení o žalobě za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 3 × 1 000 Kč dle [§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů], v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a 4 téže vyhlášky) a v náhradě za zameškaný čas 4 x ½ hodiny (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 4 300 Kč. Jelikož je zástupkyně žalobce plátkyní DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na 5 203 Kč. Dále žalobci náleží Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 Ad 19/2021 náhrada cestovních výdajů advokátky ve výši 716,97 Kč včetně DPH. Celkem jde tedy o částku 5 919,97 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně. Při stanovení odměny advokáta dle advokátního tarifu vycházel krajský soud z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, čj. 6 Ads 209/2019-62. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 14. února 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.