60 Ad 20/2021

Rubrum

č. j. 60 Ad 20/2021 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: J.P., narozená dne X bytem zastoupená advokátkou JUDr. Pavlou Martínkovou se sídlem 1. máje 144, 385 01 Vimperk proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2021, čj. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 6. 2021, čj. X, dle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla žádost žalobkyně ze dne 31. 3. 2021 o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu s tím, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 60 Ad 20/2021 2. V řízení o námitkách žalovaná výrokem I. žalobou napadeného rozhodnutí zamítla žádost žalobkyně o změnu invalidního důchodu a výrokem II. žalobkyni ode dne 22. 11. 2021 invalidní důchod odňala.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 25. 11. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně stručně shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že s posouzení žalované nesouhlasí, neboť žalovaná dle jejího názoru nesprávně posoudila její zdravotní stav, neboť nevzala v úvahu veškeré žalobkyní doložené lékařské zprávy. Tyto dle žalobkyně ve svém souhrnu dokládají, že u žalobkyně nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Žalobkyně se neztotožnila se závěrem žalované, dle kterého nově doložená zpráva z ortopedie neobsahuje nové posudkově významné skutečnosti pro zhodnocení zdravotního stavu.

5. Žalobkyně dále uvedla, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po otevřené tříštivé zlomenině I. – IV. metatarsu pravé dolní končetiny s defektem měkkých tkání ze dne 21. 4. 1999, která si vyžádala v roce 2001 operativní prodloužení extensorů nohy a osteotomie pod hlavičkou metatarsů. Žalobčin stav je nadto komplikován algodystrofickým syndromem. Dále jsou přítomny dlouhodobé vertebrogenní potíže, špatně zhojená fraktura, otok a šlachové kontraktury, deformita nártů a prstů pravé dolní končetiny, bolesti přednoží při běžné zátěži, těžké příčné plochonozí a protruzí hlaviček metatarsů, extenční postavení prstů, výrazné omezení zátěže pravé dolní končetiny, stereotyp chůze je porušen, stav je trvalý a operačně neřešitelný, cefalea charakteru levostranné hemikranie, recidivující stavy poruchy vědomí s pomočením a pokálením, chronické thorakalgie, CC syndrom, paravert svalstva hlavně vlevo Th 410, s interksální iritací, těžké narušení statiky a dynamiky Th páteře, omezení reklinace, hrudní kyfóza parciálně fixovaná, sternum s palpační citlivostí manubria a sternoklav. skl. bilat. a další.

6. Na základě uvedených zdravotních postižení je žalobkyně přesvědčena, že její zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl B, položka 13c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), s mírou poklesu 50 %, což odpovídá invaliditě druhého stupně.

7. Za důkazy žalobkyně označila žádost o změnu invalidního důchodu, posudek o invaliditě od Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice, rozhodnutí žalované ze dne 17. 6. 2021, uplatněné námitky ze dne 19. 7. 2021, žalobou napadené rozhodnutí, lékařské zprávy odeslané žalované spolu s žádostí o zvýšení invalidního důchodu, lékařskou zprávu ze dne 6. 10. 2021, zdravotní dokumentaci, nový posudek z oboru zdravotnictví a výslech žalobkyně.

8. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí jakož i rozhodnutí ze dne 17. 6. 2021 zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení, obsah spisu a na případ aplikovanou právní úpravu. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 60 Ad 20/2021 10. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

11. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

12. V rozhodnutí ze dne 17. 6. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 14. 5. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je těžký vertebrogenní bolestivý syndrom bez zánětlivých změn, podřaditelný pod kapitolu XIII oddíl E položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40 %, přičemž posudkový lékař zvolil střední hranici procentuálního rozmezí, tj. 35 %. K využití korekčních faktorů posudkový lékař nepřistoupil.

13. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 20. 9. 2021. Posudkový lékař v něm dospěl k odlišnému závěru než posudkový lékař v posudku ze dne 14. 5. 2021, tj. k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou stav po otevřené tříštivé zlomenině I. – IV. metatarsu s defektem měkkých tkání ze dne 21. 4. 1999. Toto postižení je srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV oddílu B položce 13a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %, přičemž posudkový lékař zvolil horní hranici rozmezí, tj. 15 %. Posudkový lékař nepřistoupil k využití korekčních faktorů.

14. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek ze dne 17. 1. 2022 jsou založeny na č. l. 21-29 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobkyně byla jednání komise dne 17. 1. 2022 přítomna a podrobila se vyšetření posudkovými lékaři z oblasti traumatologie a neurologie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání rozhodnutí žalované stav po tříštivé dislokované zlomenině diafýz I. – IV. metatarsů pravé nohy (pracovní úraz ze dne 21. 4. 1999) s defektem měkkých tkání. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV oddílu B položce 12a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10-20 %, přičemž s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení komise zvolila horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Dodala, že u žalobkyně nebyla prokázána výrazná deformita a porucha nohy či nohou, kdy by byla závažná porucha stereotypu chůze doprovázena omezením dosahu chůze, a to i přes kompenzační pomůcky. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobkyně využila posudková komise korekční faktory dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 procentních bodů na výsledných 25 % míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise nad rámec uvedeného konstatovala, že oproti posouzení z minulosti (cca po 20 letech od těžkého úrazu) došlo k adaptaci na zdravotní postižení, přičemž žalobkyně byla naposledy posuzována v roce 2005, kdy kromě jiného platila jiná posudková kritéria. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 60 Ad 20/2021 IV. Průběh jednání 15. Krajský soud ve věci nařídil jednání na 7. 3. 2022 v 13:

0. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně až v den nařízeného jednání (konkrétně v 9:27:50 hod.) zaslala soudu omluvu z jednání s tím, že souhlasí, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. Součástí tohoto podání byl i návrh na odročení jednání na neurčito, nejméně však na jeden měsíc, neboť žalobkyně si údajně zadala zpracování revizního lékařského posudku, který do dnešního dne není hotov.

16. Krajský soud tomuto návrhu na odročení jednání nevyhověl. Předně k tomu krajský soud uvádí, že žalobkyně důvod, pro který odročení jednání požaduje, nikterak nedoložila. Zároveň nelze přehlédnout, že žalobkyně je nepochybně seznámena s obsahem shora uvedeného protokolu o jednání i posudku posudkové komise ze dne 17. 1. 2022, neboť krajský soud jí tyto listiny zaslal již 8. 2. 2022 spolu s nařízením jednání a žalobkyně sama byla nadto jednání posudkové komise přítomna a s jeho výsledky seznámena. Žalobkyně tedy měla dostatek času se proti závěrům tohoto posudku vymezit a případně požadovat, aby vyhotovení revizního posudku zadal sám krajský soud (mohla tak učinit i při jednání, pokud by se jej zúčastnila). Žalobkyně této možnosti nevyužila. Nic jí samozřejmě nebrání v tom, aby k prokázání svých tvrzení předložila i další důkazní prostředky, avšak krajský soud nemá postaveno najisto ani to, zda žalobkyně skutečně zpracování revizního posudku zadala či nikoli. Nadto je s podivem, že o této skutečnosti žalobkyně informovala krajský soud až v den nařízeného jednání, ačkoli lze rozumně předpokládat, že pokud skutečně vyhotovení takového posudku zadala, učinila tak nepochybně mnohem dříve. Žalobkyně tedy nejenže nedoložila důležitý důvod pro odročení dle § 50 s. ř. s., ale zároveň svůj návrh soudu adresovala až takřka v poslední možnou chvíli, ačkoli jí evidentně nic nebránilo učinit tak v dřívější době. Za této situace krajský soud nevyhodnotil žalobčinu žádost o odročení jednání jako řádnou a včasnou.

17. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku.

18. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání a posudkem posudkové komise ze dne 17. 1. 2022, z nichž učinil shora popsané závěry (viz odstavec 14).

19. Zbylé důkazní návrhy uvedené v žalobě krajský soud usnesením zamítl. Žalobkyně předně navrhla provést důkaz listinami, které jsou již součástí správního spisu, jímž se však v soudním řízení správním dokazování zpravidla neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Co se týče lékařské zprávy ze dne 6. 10. 2021, k té krajský soud uvádí, že se jí žalovaná nemohla zabývat, neboť lékařská zpráva vznikla až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Navzdory uvedenému ji krajský soud zaslal společně s ostatními podklady posudkové komisi k posouzení žalobčina zdravotního stavu. Posudková komise pak měla k dispozici i žalobčinu zdravotní dokumentaci. Nebylo zároveň zapotřebí provádět důkaz účastnickým výslechem žalobkyně. Ta totiž samozřejmě měla možnost své stanovisko k věci vyjádřit v samotné žalobě, což ostatně učinila, a není tedy zřejmé, co by tento důkazní prostředek měl z hlediska objasnění skutkového stavu přinést. Důkazní návrh označený jako „nový posudek z oboru zdravotnictví “ vyhodnotil krajský soud jako důkaz posudkem posudkové komise, který již provedl. Veškeré žalobčiny důkazní návrhy proto byly již nadbytečné, popřípadě irelevantní pro posouzení věci. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 60 Ad 20/2021 V. Právní hodnocení krajského soudu 20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

21. Žaloba není důvodná.

22. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 23. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

24. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařů z oboru traumatologie a neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a na základě osobního vyšetření žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je stav po tříštivé dislokované zlomenině diafýz I. – IV. metatarsů pravé nohy (pracovní úraz ze dne 21. 4. 1999) s defektem měkkých tkání. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV oddílu B položce 12a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10-20 %, přičemž s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení komise zvolila horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Dodala, že u žalobkyně nebyla prokázána výrazná deformita a porucha nohy či nohou, kdy by byla závažná porucha stereotypu chůze doprovázena omezením dosahu chůze, a to i přes kompenzační pomůcky. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobkyně využila posudková komise korekční faktory dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 procentních bodů na výsledných 25 % míry poklesu pracovní schopnosti.

25. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 60 Ad 20/2021 závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 25 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení odpovídajícího stupně invalidity) konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení.

26. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o žádný stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily, pokud stupeň invalidity žalobkyně přehodnotily a žádost žalobkyně o zvýšení stupně invalidity zamítly.

VI. Závěr a náklady řízení

27. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. České Budějovice 7. března 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 60 Ad 20/2021 Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.