60 Ad 21/2021
č. j. 60 Ad 21/2021-33
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
č. j. 60 Ad 21/2021 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: F.K., narozený dne bytem zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Marťánem se sídlem Latrán 193, 381 01 Český Krumlov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2021, čj. X, takto:
Výrok
I. Rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2021, čj. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 458 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 60 Ad 21/2021
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 16. 6. 2021, čj. X, odebrala žalobci ode dne 18. 7. 2021 invalidní důchod, neboť podle lékařského posudku ze dne 26. 5. 2021 již žalobce nebyl invalidní.
2. Na základě námitek žalobce uplatněných dne 19. 7. 2021 nechala žalovaná vypracovat nový lékařský posudek ze dne 13. 9. 2021, na jehož podkladě rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ze dne 16. 6. 2021 potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 6. 12. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Žalobce předně uvedl, že mu byl ode dne 17. 3. 2017 přiznán invalidní důchod prvního stupně a poté ode dne 13. 6. 2019 invalidní důchod druhého stupně. Žalobce rozhodnutí žalované považuje za nesprávná. Významný pokles své pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žalobce vnímal, neboť nedosahoval a stále nedosahuje takových pracovních výsledků, které dosahoval, resp. které by dosahoval, kdyby jeho zdravotní stav nebyl nepříznivý.
5. Žalobce dodal, že je fyzicky omezen v práci z důvodu dlouhodobých problémů s bederní páteří. Bezmála jeden rok byl žalobce v pracovní neschopnosti. Po návratu do zaměstnání žalobce zjistil, že ačkoliv byl dříve schopen vykonávat s přestávkami lehčí práce po běžnou pracovní dobu 8 hodin, po návratu z pracovní neschopnosti již tohoto není schopen. Jednal proto se svým zaměstnavatelem, zda by souhlasil se snížením jeho pracovního úvazku na 6 hodin denně. Zaměstnavatel žalobce nakonec souhlasil. V současné době tak žalobce vykonává práci v šestihodinové pracovní době.
6. Žalobce konstatoval, že v současnosti se u něj bolesti zad dostavují častěji než dříve a také jejich intenzita je vyšší. Žalobce musí v zaměstnání častěji měnit pracovní pozice a bolesti zad trvají déle než dříve. Žalobce tak subjektivně vnímá svůj zdravotní stav hůře, než tomu bylo v minulosti. S ohledem na uvedené považuje žalobce závěry posudkových lékařů za nepřesvědčivé a těžko pochopitelné.
7. V rámci posudku ze dne 26. 5. 2021 došel posudkový lékař k závěru, že žalobce není invalidní. Konkrétně posudkový lékař onemocnění páteře posoudil podle kapitoly XIII oddílu E položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), nikoliv podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jako tomu bylo v roce 2019. Tuto změnu považuje žalobce za nesprávné posouzení svého zdravotního stavu.
8. V žalobou napadeném rozhodnutí nadto žalovaná nedostatečně vysvětlila, v čem podle současného posudkového lékaře předchozí posudkový lékař pochybil (stran zařazení žalobcova onemocnění do příslušné kapitoly přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity). Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 60 Ad 21/2021 9. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil.
10. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh řízení a připomněla zákonný rámec posuzování invalidity. Dále žalovaná zhodnotila lékařský posudek a posouzení zdravotního stavu žalobce. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná provést důkaz posudkem posudkové komise. Závěrem žalovaná dodala, že i nadále trvá na závěrech obsažených v žalobou napadeném rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout.
III. Podstatný obsah spisu
11. V rozhodnutí ze dne 16. 6. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 26. 5. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický VAS bederní páteře s omezením dynamiky bez jasné kořenové propagace, stav po mikrodisektomii a sekvestrektomii L3/4 vlevo 11. 6. 2018, OCH L5/S1 s protrusí stacionární oproti roku 2017, lumbalgie bez jasné kořenové projekce, hypestesie I. bérce, ICHDK, stav po PTA se stentigem AFS vpravo, bez progrese, bez trofických defektů. Vedoucí páteřní postižení podřadil pod kapitolu XIII oddíl E položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10-20 %; posudkový lékař zvolil horní hranici procentuálního rozpětí, tj. 20 %. S ohledem na profesi žalobce navýšil posudkový lékař tuto hranici o 10 procentních bodů na celkových 30 %. Dodal, že žalobce léta pracuje v plném úvazku jako řidič, a to i při invaliditě II. stupně. Postižení žalobce tak nemá dopad na výdělečnou schopnost.
12. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 13. 9. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl ke shodnému závěru jako posudkový lékař v rámci posudku ze dne 26. 5. 2021, tj. k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je páteřní postižení podřaditelné pod kapitolu XIII oddíl E položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobce stanovil shodně s posudkovým lékařem v horní výši rozmezí, tj. na 20 %. Pro profesi žalobce a další komorbidity navýšil posudkový lékař hranici o 10 procentních bodů na výsledných 30 %. Ani přezkumem zdravotního stavu žalobce posudkový lékař nezjistil funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci žalobce.
13. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 8. 2. 2022 jsou založeny na č. l. 18-27 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 8. 2. 2022 a podrobil se vyšetření z oboru neurologie. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání rozhodnutí žalované chronický bolestivý syndrom bederního úseku páteře s omezením dynamiky páteře, klinicky s kořenovým syndromem L5, S1, zejména vlevo, a s progredující kořenovou zánikovou motorickou lézí L5 vlevo verifikovanou EMG vyšetřením. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (shodně s posouzením posudkových lékařů), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40 %; posudková komise zvolila střed uvedeného rozmezí, tj. 35 %. Posudková komise dodala, že zvolila střed rozmezí zejména Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 60 Ad 21/2021 s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a skutečnosti, že míra poruchy funkce dolních končetin je vyjádřena jen částečně. Posudková komise konstatovala, že žalobce byl schopen vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě.
IV. Průběh jednání
14. Žalobce při jednání setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání a posudkem posudkové komise ze dne 8. 2. 2022, z nichž učinil shora popsané závěry (viz odstavec 13). Jiné důkazní návrhy účastníci řízení nevznesli.
V. Právní hodnocení krajského soudu
15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
16. Žaloba je důvodná.
17. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 18. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
19. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oblasti neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je chronický bolestivý syndrom bederního úseku páteře s omezením dynamiky páteře, klinicky s kořenovým syndromem L5, S1, zejména vlevo, a s progredující kořenovou zánikovou motorickou lézí L5 vlevo verifikovanou EMG vyšetřením. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (shodně s posouzením posudkových Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 60 Ad 21/2021 lékařů), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40 %; posudková komise zvolila střed uvedeného rozmezí, tj. 35 %. Posudková komise dodala, že zvolila střed rozmezí zejména s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a skutečnosti, že míra poruchy funkce dolních končetin je vyjádřena jen částečně. Posudková komise konstatovala, že žalobce byl schopen vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě.
20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35% pokles jeho pracovní schopnosti.
21. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku chronického bolestivého syndromu bederního úseku spolu s dalšími omezeními činí 35 %. Za této situace nebyl důvod k odejmutí invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
VI. Závěr a náklady řízení
22. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 3 × 1 000 Kč dle [§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů], v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a 4 téže vyhlášky) a v náhradě za zameškaný čas 2 x ½ hodiny (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 4 100 Kč. Dále žalobci náleží náhrada cestovních výdajů advokáta ve výši 358 Kč. Celkem jde tedy o částku 4 458 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Při stanovení odměny advokáta dle advokátního tarifu vycházel krajský soud z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, čj. 6 Ads 209/2019-62. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 60 Ad 21/2021
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 21. března 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.