60 Ad 21/2022

Rubrum

Č. j. 60 Ad 21/2022 - 18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: K.B., narozená dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. SZ/MPSV-2022/188714-913, čj. MPSV-2022/192193-913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 60 Ad 21/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. SZ/MPSV-2022/188714-913, čj. MPSV-2022/192193-913, nepřiznal žalobkyni dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2022 na základě žádosti žalobkyně ze dne 27. 7. 2022, neboť žalobkyní užívaný byt na adrese X (dále jen „užívaný byt“) nesplňuje definici bytu dle § 24 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., zákona o státní sociální podpoře.

2. Odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť jí užívaný byt je bytem ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře, jelikož je jako byt k účelu bydlení povolen stavebním úřadem.

4. Uvedené dle žalobkyně prokazuje pasport stavby ze dne 21. 1. 2016, čj. VÝST.0726/15/Ku vydaný s poznámkou, že jej nelze vydat k nelegální stavbě; ten měl být dle žalobkyně doručen vlastníku stavby, v níž se užívaný byt nachází, panu F.K.

5. Dle žalobkyně je užívaný byt v pasportu stavby označen jako byt č. 1, žalobkyně jej jako byt užívá, a tudíž jsou splněny podmínky ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Správní orgány dle žalobkyně postupují v rozporu se zákonem. Žalobkyně ve vztahu k pasportu stavby poukazuje na presumpci správnosti správních aktů, kterou jsou správní orgány povinny respektovat, pokud neprokáží, že pasport stavby byl zrušen.

6. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

7. Dle vyjádření žalovaného k žalobě bylo ve správním řízení jednoznačně prokázáno, že prostor užívaný žalobkyní není bytem ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Žalovaný poukázal rovněž na skutečnost, že uvedené je předmětem soudního přezkumu u nadepsaného soudu již poněkolikáté, a proto navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

8. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

9. Žaloba není důvodná. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 60 Ad 21/2022 10. Krajský soud v první řadě uvádí, že žalobkyně podává již několikátou žalobu prakticky totožného znění. V rámci žalobní argumentace žalobkyně uvádí obdobné žalobní námitky vycházející ze stále stejného skutkového stavu.

11. Krajský soud tak o v podstatě týchž žalobách rozhodoval opakovaně. V tomto ohledu lze odkázat například na rozsudky ze dne 1. 8. 2017, čj. 56 Ad 2/2017-41 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 8. 2018, čj. 9 Ads 253/2014-26, zamítl); ze dne 14. 3. 2019, čj. 54 Ad 16/2018-31; ze dne 20. 3. 2019, čj. 54 Ad 6/2018; ze dne 4. 3. 2019, čj. 54 Ad 20/2018-22; ze dne 8. 4. 2019, čj. 55 Ad 3/2019-25 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 6. 2019, čj. 3 Ads 200/2019-18, odmítl); ze dne 23. 4. 2020, čj. 62 Ad 3/2020-19 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, čj. 6 Ads 122/2020-21, zamítl) či ze dne 24. 9. 2021, čj. 60 Ad 13/2021 a další. V rámci všech těchto rozsudků se krajský soud argumentací žalobkyně již podrobně zabýval a uvedl, z jakého důvodu není jí užívaný byt bytem ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Podstata žalobního sporu, jakožto i jeho řešení, zůstávají i nadále stejné. Krajský soud tak shledává, že je zcela neúčelné, aby správní soudy stále dokola obsáhle odpovídaly týmž účastníkům řízení na zcela totožné námitky. Stejně tak nelze očekávat, že by takováto opakovaná argumentace mohla při nezměněném skutkovém a právním stavu vést k odlišnému výsledku řízení než v dřívějších totožných případech. Proto krajský soud již pouze odkazuje na své předchozí výše označené rozsudky, jakož i na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a jejich odůvodnění. Od závěrů v nich uvedených totiž nemá krajský soud ani v nynějším případě důvod se jakkoli odchýlit.

12. Krajský soud dále uvádí, že žalobkyně nepředložila žádné nové důkazy, které by mohly rozhodnutí krajského soudu v posuzované věci zvrátit. Veškeré listiny rozhodné pro posuzovanou věc jsou založeny ve správním spise, který má krajský soud k dispozici. Jakékoliv dokazování proto v tomto ohledu nebylo zapotřebí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Nadto považuje krajský soud za nutné zdůraznit, že správní spis obsahuje vícero sdělení stavebního odboru Městského úřadu v Českých Velenicích (např. ze dne 26. 9. 2016), z nichž se podává, že „uvedený prostor v podkroví nesplňuje definici bytu, nejedná se o soubor místností ani samostatnou obytnou místnost, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a nejsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona.“ 13. Jediným žalobkyní opakovaně předkládaným dokumentem byl v průběhu předcházejících řízení pasport stavby, jímž deklarovala soulad domu čp. 118 s projektovou dokumentací, a tak se snažila navodit dojem řádně povolené a zkolaudované stavby. K pasportu stavby se krajský soud ve shodě s Nejvyšším správním soudem vyjadřoval opakovaně ve svých předchozích rozsudcích ve věcech žalobkyně a nebude se proto pasportem stavby znovu blíže zabývat. Pouze ve stručnosti krajský soud uvádí, že pasport stavby, který dle konstantní judikatury představuje pouze zjednodušenou dokumentaci jejího skutečného (faktického) provedení, nemůže v nyní posuzované věci legálnost provedených stavebních úprav, resp. vytvoření bytových jednotek včetně žalobkyní užívaného bytu prokázat, a nemůže tudíž vést ani k závěru o účelovém určení obytných místností k trvalému bydlení v souladu se stavebním zákonem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2019, čj. 7 Ads 254/2019-16). Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 60 Ad 21/2022 14. Ačkoliv se žalobkyně opakovaně snaží soudu sugerovat jednostranný nezákonný přístup správních orgánů, soud nemůže na takovou argumentaci přistoupit, neboť nemá oporu ve správním spise, ani není žalobkyní jakkoli podložena. Jak již bylo řečeno výše, žalobkyně podává své žádosti o příspěvek na bydlení opakovaně, se stejným výsledkem, za stejného, nezměněného skutkového stavu. Proto nemá krajský soud důvod se od výše a dříve uvedeného právního názoru jakkoliv odchýlit.

V. Závěr a náklady řízení

15. Na základě shora řečeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 24. ledna 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.