60 Ad 3/2018

Rubrum

č. j. 60 Ad 3/2018-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: M. V., trvale bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2018, čj. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2018, čj. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 3/2018 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 24. 8. 2018, čj. X, dle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zvýšila výši invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na důchod pro invaliditu II. stupně v částce 6 134 Kč měsíčně.

2. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím napadené rozhodnutí změnila tak, že žalobkyni v době od 10. 12. 2018 invalidní důchod opět snížila na důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 4 989 Kč. Ve zbytku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 21. 12. 2018 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně vyjádřila s postupem žalované nesouhlas. Po onkologické léčbě meduloblastomu mozečku u žalobkyně přetrvává stacionární meningiom tentoria v zadní jámě lební. Žalobkyně trpí anxiosně-depresivním syndromem a dlouhodobě je v péči psychiatra. Žalobkyně poukázala na posudek o invaliditě ze dne 27. 6. 2018, vyjádření ošetřujícího psychiatra ze dne 4. 12. 2018 a zprávu z neurochirurgie ze dne 4. 4. 2018, z nichž vyplývá, že vzhledem k trvalému neurodeficitu u ní není naděje na zlepšení zdravotního stavu, přičemž není schopna pracovní zátěže. Žalobkyně se dále léčí s onemocněním štítné žlázy coby následku po operaci štítné žlázy v roce 2016 (v této souvislosti poukázala na zprávu endokrinoložky MUDr. S. ze dne 15. 11. 2018).

5. Závěrem žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že při svém rozhodování vycházela z posudku o invaliditě ze dne 4. 10. 2018, dle něhož je pracovní schopnost žalobkyně snížena o 45 %. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen „posudková komise“). S ohledem na uvedené, žalovaná konstatovala, že na svém rozhodnutí trvá.

III. Podstatný obsah spisu

7. V rozhodnutí ze dne 24. 8. 2018 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 27. 6. 2018, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je psychická porucha podřaditelná pod kapitolu V položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Vzhledem k existenci dalších postižení (lehký neurologický deficit pravé horní končetiny) přistoupil posudkový lékař k navýšení rozsahu snížení pracovní schopnosti žalobkyně dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 55 %.

8. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 4. 10. 2018. Posudkový lékař v něm dospěl k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně středně těžká duševní porucha podřaditelná pod kapitolu V položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobkyně stanovila na 45 %. Na Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 3/2018 rozdíl od předchozího posudku o invaliditě však posudkový lékař neshledal, že by další postižení byla takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby mohla snížení pracovní schopnosti ovlivnit; nepřistoupil proto k aplikaci korekčních faktorů.

9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 9. 4. 2019 jsou založeny na č. l. 29 až 37 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrno, že žalobkyně se zúčastnila jednání komise dne 9. 4. 2019 a podrobila se dále psychiatrickému vyšetření, jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované organická duševní porucha po léčbě mozkového nádoru, přičemž se jedná o poruchu středně těžkou a odpovídající kapitole V položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity; s ohledem na tíži příznaků stanovila posudková komise míru snížení pracovní schopnosti žalobkyně na 45 %. Posudková komise označila neurologický nález u žalobkyně za nezanedbatelný, pročež přistoupila dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity k navýšení snížení pracovní schopnosti žalobkyně na 55 %, což odpovídá II. stupni invalidity.

IV. Průběh jednání

10. V průběhu jednání konaného dne 20. 5. 2019 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích.

V. Právní hodnocení krajského soudu

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

12. Žaloba je důvodná.

13. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti neuroložky a psychiatričky. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 3/2018 přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je středně těžká organická duševní porucha po léčbě mozkového nádoru. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole V položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti na 35 až 45 %; vzhledem k závažnosti potíží stanovila posudková komise snížení pracovní schopnosti žalobkyně v horní hranici uvedeného rozmezí. Posudková komise přihlédla také k dalším onemocněním a profesi žalobkyně a přistoupila k využití korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity; výslednou hodnotu ztráty pracovní schopnosti žalobkyně proto stanovila na 55 %.

16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí- li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 55% pokles její pracovní schopnosti.

17. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 55 %. Za této situace nebyl dán důvod ke snížení výše invalidního důchodu na invalidní důchod pro I. stupeň invalidity, neboť žalobkyni náleží II. stupeň invalidity. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění.

VI. Závěr a náklady řízení

18. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

20. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě krajský soud neshledal, že by jí v souvislosti s žalobním řízením jakékoli náklady vznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 3/2018 poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 20. května 2019 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.