60 Ad 3/2023

Rubrum

č. j. 60 Ad 3/2023- 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Ing. Bc. M. B., DiS., narozena dne bytem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2022, čj. OSZ-154044-30/M-Ří-2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 3/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl žalobkyní podané námitky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2022, čj. OSZ-154044/D-Br-2022, jímž žalovaný k žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu rozhodl dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění tak, že ode dne 2. 2. 2022 žalobkyni náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 60 %.

II. Shrnutí žaloby

2. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 27. 1. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobkyně předně namítá, že posudkové hodnocení jejího zdravotního stavu ze dne 15. 12. 2022 učiněné v rámci námitkového řízení (dále též „posudek ČSSZ“) je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů. Za důkazy na podporu svých tvrzení žalobkyně označuje: lékařské zprávy (psychiatrie, neurologie, psychologie) - blíže žalobkyní neupřesněno, infuzní terapie v Infuzním centru nemocnice v Českých Budějovicích (tamtéž objednána dne 5. 2. 2023 na magnetickou rezonanci). Dne 3. 2. 2023 je žalobkyně objednána na klinicko psychologické vyšetření (zprávu dodá). Dne 6. 3. 2023 žalobkyně nastupuje do denního stacionáře na psychiatrické oddělení nemocnice v Českých Budějovicích (viz lékařská zpráva ošetřujícího psychiatra). Dále žalobkyně navrhuje výslech účastníků (neupřesněno).

4. Napadené rozhodnutí shledává žalobkyně nesprávným z toho důvodu, že je založeno na hodnocení posudkového lékaře ČSSZ, který uzavřel, že žalobkyně není invalidní v I. ani II. stupni. Posudkový lékař dospěl k tomuto závěru, aniž by podrobně zkoumal zdravotní stav žalobkyně, resp. hodnotil všechny aspekty jejího fyzického i duševního postižení. Místy je tento posudek neobjektivní. Na jednání sice žalobkyně byla přizvána, nicméně se jej nemohla zúčastnit kvůli špatnému psychickému stavu, pročež z něj byla s dostatečným předstihem telefonicky omluvena ošetřujícím psychiatrem. Z důvodu nepřítomnosti žalobkyně si posudkový lékař ČSSZ nemohl učinit objektivní představu o jejím zdravotním stavu.

5. Při hodnocení zdravotního stavu žalobkyně nebylo přihlédnuto k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Z lékařských zpráv plyne, že v lednu 2018 byla žalobkyně účastna velké dopravní nehodě, v důsledku níž trpí velkými psychickými i fyzickými problémy, které se dále prohlubují a vylučují ji z běžného života. Pokud by posudkové hodnocení bylo provedeno správně a v souladu se zdravotní dokumentací, odpovídal by zdravotní stav žalobkyně III. stupni invalidity ve smyslu předmětné vyhlášky. Z uvedeného dle žalobkyně plyne, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, bez přihlédnutí k § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Tím byl porušen § 39 zákona o důchodovém pojištění, stejně tak i správní řád a vyhláška o posuzování invalidity. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 3/2023 6. Žalobkyně navrhuje, aby bylo žalobou napadené rozhodnutí zrušeno a žádá náhradu nákladů řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapituloval předcházející řízení. Dále uvedl, že v řízení o dávce důchodového pojištění, podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, vycházel z posouzení zdravotního stavu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 3 písm. c), resp. odst. 9, ve spojení s ustanovením § 16a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Posudek o invaliditě lékaře ČSSZ ze dne 15. 12. 2022 i posudek o invaliditě lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov, čj. LPS/2022/1005-PE_CSSZ ze dne 13. 6. 2022 (dále jen posudek OSSZ) mají všechny náležitosti dle § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně srozumitelného odůvodnění posudkových závěrů o zdravotním stavu a míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Posudkoví lékaři se při posuzování invalidity vypořádali se všemi žalobkyní předloženými důkazy (lékařskými zprávami) i s lékařskou dokumentací vyžádanou v rámci námitkového řízení. Žalovaný neshledal ničeho, co by vnášelo důvodnou pochybnost do správnosti závěrů zde učiněných. Závěry lékaře lékařské posudkové služby rozhodné pro posouzení invalidity jsou součástí odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí.

8. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

IV. Podstatný obsah spisu

9. V rozhodnutí ze dne 29. 6. 2022 vyšel žalovaný z posudku lékaře OSSZ Pelhřimov ze dne 13. 6. 2022. Z něj plyne, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost (pokles o 60 %). Den změny invalidity posudkovým lékařem OSSZ stanoven na 2. 2. 2022. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Platnost posudku označil lékař OSSZ za trvalou. Dle posudkového závěru je u žalobkyně rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 5d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %, vzhledem k nepodstatnému vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, resp. na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti se tato hodnota snižuje o 10 % (§ 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity) a činí 60 %.

10. V řízení o námitkách vyšel žalovaný z posudku o invaliditě ze dne 15. 12. 2022 vypracovaného lékařem ČSSZ. Posudkový lékař ČSSZ v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se dle § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Žalobkyně není invalidní, nejde o invaliditu I. ani II. stupně. Den zániku invalidity stanoven na 15. 12. 2022. Posudkový lékař ČSSZ uvedl, že posudkový závěr posudkového lékaře OSSZ lze Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 3/2023 potvrdit, ovšem na základě nově zjištěných skutečností je žalobkyni invalidita ode dne jednání v námitkovém řízení oduznána. V posudkovém hodnocení posudkový lékař ČSSZ mj. polemizoval s posudkovým hodnocením lékaře OSSZ (funkční středně těžké až těžké postižení – neschopnost kontaktu s okolím mimo svoje přirozené soc. prostředí, neschopnost vycházet z domu-bytu, resp. použití položky pro těžkou poruchu dle kapitoly V položky 5d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), s tím, že v námitkovém řízení byla zajištěna obsáhlá zdravotnická dokumentace, která dokládá poněkud jiné, méně závažné skutečnosti. Posudkový lékař ČSSZ uvedl, že žalobkyně žila s přítelem, stavěli dům v Ledči, cestuje po republice, dojíždí do Prahy, absolvuje sama lázeňskou léčbu. Zdůraznil skutečnost, že žalobkyně absolvovala s dětmi dovolenou na Mauriciu. V této souvislosti posudkový lékař ČSSZ shlédl profil žalobkyně na sociální síti (Facebook), kde byla „pohodová dovolená“ potvrzena, žalobkyně se musela na místo dopravit letadlem s řadou dalších pasažérů, v resortu jistě nebyla sama – to po stránce psychické. Po stránce fyzické, byť byla žalobkyni v 10/2020 potvrzena radikulopatie S, tato nebyla a není nijak závažná. Dokládaná funkční slabost pravé dolní končetiny s neanatomickou poruchou čití a ne-motorickými symptomy zprávou MUDr. S. není posudkově relevantní. Posudkový lékař opakovaně poukázal na chování žalobkyně na dovolené (surfing – viz přiložené foto) a uzavřel, že po pohybové stránce se u žalobkyně nejedná o invaliditu. Po stránce psychické stav jednoznačně neodpovídá těžké poruše, a to ani snížením základní taxace poklesu pracovní schopnosti. Psychoterapie sporná, avizovaná hospitalizace na podzim na oddělení psychiatrii v Českých Budějovicích nepotvrzena. Položka méně závažného stavu (kapitola V položka 5c vyhlášky o posuzování invalidity) je vyhrazena pro středně těžké funkční postižení, se značně sníženou úrovní sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen, tomu je přiřčen pokles pracovní schopnosti 25-30 %. Posudkový lékař ČSSZ uvedl, že marně pátrá po tom, kde je u žalobkyně značně snížená úroveň sociálního fungování (krom tvrzení žalobkyně). Takový rozsah přítomen není. Psychické postižení je dominantní, pro komorbidity je proto zvolena položka pro středně těžké postižení, ale pouze dolní hranice taxace, tj. 25 %, což již není důvodem k invaliditě. Žalobkyně byla informována o nutnosti osobní účasti na jednání, telefonicky sdělila, že ji nemá kdo odvézt a cestování by nezvládla. Doručena obecná omluva od ošetřujícího psychiatra, že žalobkyně není schopna jednání, bez uvedení konkrétní příčiny. Po telefonickém kontaktu psychiatr žalobkyně sdělil, že tato je zhoršená, má propady a nárůst hmotnosti. Posouzena proto byla v nepřítomnosti. Avizovaná hospitalizace na psychiatrickém oddělení se neuskutečnila. Žalobkyni byla dána možnost vysvětlit značné rozpory, přičemž do námitek (21. 7. 2022) žalobkyně uvedla, že vzhledem ke svému stavu není schopna kontaktu s okolím, tento je minimální, téměř nevychází z bytu, čímž jsou naprosto narušeny mezilidské vztahy a je limitována ve všech denních aktivitách. Uvedené žalobkyně napsala poté, co se dne 22. 6. 2022 vrátila z aktivní dovolené s dětmi na Mauriciu. Posudkový lékař zpochybňuje věrohodnost tvrzení uvedených žalobkyní v námitkách, stejně tak i skutečností uvedených žalobkyní (lékařem!) v omluvence z jednání a nálezu psychiatra ze dne 19. 7. 2022, který byl k omluvence přiložen. Posudkový lékař ČSSZ závěrem uvedl, že posudkový závěr posudkového lékaře OSSZ lze potvrdit, nicméně na základě nově zjištěných skutečností je invalidita ode dne jednání v námitkovém řízení oduznána.

11. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise, včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 21. 3. 2023 jsou založeny na č. l. 19-26 soudního spisu). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 3/2023 Z těchto podkladů je patrné, že žalobkyně byla jednání komise přítomna. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobkyní nově předložených lékařských zpráv. Jednání byli přítomni krom předsedkyně (posudková lékařka) rovněž odborní lékaři (odbornost psychiatrie a neurologie). Po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění posudková komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou u žalobkyně její psychické potíže. Posudková komise hodnotí žalobkyni posudkovým kritériem určeným pro poruchy osobnosti, a to pro stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, se závažným maladaptivním chováním, s opakovanými situačními dekompenzacemi (kapitola V položka 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity). Posudková komise volí dolní hranici taxace, neboť psychický stav žalobkyně během roku 2022 nejevil známky významné dekompenzace, přestože psychiatr ve zprávě pro OSSZ z července 2022 konstatoval, že žalobkyně stále není kompenzovaná (ovšem jeho nález z června 2022 svědčil o opaku!), což posudková komise ve shodě s posudkem ČSSZ považuje za účelové. Pohybová dysfunkce ve svém souhrnu u žalobkyně neovlivňuje významně její pracovní potenciál. Významné funkční postižení zpochybňují i snímky žalobkyně ze sociální sítě z roku 2022 (schopnost sjíždět na „prkně“ vlny během dovolené na Mauriciu; fotodokumentace založena ve správním spise). Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise uvedla, že se neshoduje se závěrem posudkového lékaře OSSZ, resp. shoduje se se závěrem posudkového lékaře ČSSZ, byť žalobkyni hodnotí jiným posudkovým kritériem. Přestože je zánik invalidity dán až dnem jednání v rámci námitkového řízení, medicínsky lze vyvodit, že stejný stav byl přítomen již k datu jednání OSSZ. Důvodem k oduznání invalidity je stabilizace psychického stavu žalobkyně v průběhu roku 2022, ostatní zdravotní problematika nemá významný vliv na její pracovní schopnosti. Reaktivní zhoršení psychického stavu následně po oduznání invalidity nelze do hodnocení zahrnout.

V. Průběh jednání

12. Žalovaný se jednání konaného dne 22. 5. 2023 bez omluvy nezúčastnil. Žalobkyně pak setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 21. 3. 2023, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že jiné důkazní návrhy nevznáší.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

14. Žaloba není důvodná.

15. Žalobkyně podanou žalobou rozporuje především posudek lékaře ČSSZ, jímž byl žalovaný při rozhodování o námitkách vázán a z něhož tudíž vycházel. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, bez přihlédnutí k § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, dále Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 Ad 3/2023 vytýká porušení § 39 zákona o důchodovém pojištění, stejně tak i správního řádu a vyhlášky o posuzování invalidity.

16. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 17. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

18. Je přitom třeba zdůraznit, že pro posouzení věci je klíčový stav, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Pozdější změny zdravotního stavu žalobkyně nelze zohlednit. Mohou však být (v závislosti na jejich charakteru a intenzitě) základem pro opětovnou žádost o přiznání či změny výše invalidního důchodu.

19. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařek s odborností psychiatrie a neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a vyšetření za přítomnosti žalobkyně. Na základě těchto podkladů dospěla k závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, resp. u žalobkyně nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu o nejméně 35 %. Jak je popsáno shora, posudková komise považuje za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivé zdravotního stavu u žalobkyně její psychické potíže. Posudková komise hodnotí žalobkyni posudkovým kritériem určeným pro poruchy osobnosti, a to pro stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, se závažným maladaptivním chováním, s opakovanými situačními dekompenzacemi (kapitola V položka 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity).

20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom velmi podrobně odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož u žalobkyně nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu o nejméně 35 %. Ačkoli se závěry posudkové komise neshodují se závěry posudkového lékaře OSSZ, shodují se se závěry posudkového lékaře ČSSZ, který učinil posudkové Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 60 Ad 3/2023 hodnocení zdravotního stavu žalobkyně v rámci námitkového řízení (byť posudková komise hodnotí žalobkyni jiným posudkovým kritériem, což srozumitelně a dostatečně podrobně vysvětluje).

21. Jak již bylo řečeno shora, žalobkyně se žalobními body vymezila zejména proti posudku posudkového lékaře ČSSZ, který byl stěžejním podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně považuje posudek ČSSZ za rozporný s lékařskými nálezy odborných lékařů. Krajský soud neshledal, že by posudkový lékař ČSSZ při hodnocení zdravotního stavu žalobkyně některý z podkladů odborné dokumentace pominul, naopak krom uvedeného doplnil údaje mj. o volnočasových aktivitách žalobkyně majících vliv na posudkové hodnocení jejího zdravotního stavu, což následně kladně hodnotila rovněž posudková komise. Krajský soud, jak je již uvedeno shora, není oprávněn činit medicínská hodnocení, do kterých námitka žalobkyně z velké části směřuje. K tomu krajský soud připomíná, že posudková komise se s posudkovým hodnocením posudkového lékaře ČSSZ ztotožnila. Není rovněž zřejmé, na základě čeho se žalobkyně domnívá, že posudkový lékař ČSSZ zkoumal její zdravotní stav nedostatečně, když dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní v prvním ani druhém stupni. Skutečnost, že posudkový lékař ČSSZ dospěl (stejně jako posudková komise) k takovému závěru, ještě není sama o sobě důvodem pro zpochybnění učiněného posudkového hodnocení.

22. Posudkový lékař ČSSZ celkem zásadně usiloval o to, aby se žalobkyně jednání účastnila, ta se však omluvila. K tomu krajský soud dodává, že posudkový lékař ČSSZ s ohledem na zejména sociální aktivity žalobkyně realizované prakticky v témže termínu (dovolená na Mauriciu) razantně vyjádřil své pochybnosti o tom, že se žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav jednání nemohla účastnit. Krajský soud dále poznamenává, že nepřítomnost žalobkyně na jednání při posouzení jejího zdravotního stavu v rámci námitkového řízení nezakládá neobjektivnost takového posouzení. Posudkoví lékaři vycházejí především z nashromážděné dokumentace o zdravotním stavu posuzovaných, která může být pro dané hodnocení naprosto postačující. Posouzení spadá výhradně do působnosti lékařské posudkové služby OSSZ a ČSSZ, resp. do působnosti posudkové komise (viz zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), a tudíž doporučení ošetřujících lékařů ohledně invalidizace posuzovaných nejsou pro tyto účely závazná, slouží toliko jako podklad pro hodnocení. V žádném případě pak posudkové hodnocení posudkového lékaře ČSSZ, které je racionálně odůvodněno, nelze považovat za urážlivé, a to ve vztahu k žalobkyni ani k jejím ošetřujícím lékařům.

23. Ze shora uvedeného plyne, že skutkový stav byl v posuzované věci zjištěn dostatečně, krajský soud nezjistil namítané porušení § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, § 39 zákona o důchodovém pojištění, ani správního řádu, jak žalobkyně velmi obecně vytkla.

VII. Závěr a náklady řízení

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaný nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 60 Ad 3/2023 úspěšná a v případě žalovaného § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci vůči neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. května 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.