60 Ad 4/2021

Rubrum

Č. j. 60 Ad 4/2021 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: M.V., narozený dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 2. 2021, čj. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 7. 9. 2020 žádost o přiznání invalidního důchodu. Na základě lékařského posudku ze dne 26. 10. 2020 žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 11. 2020, čj. X, žádost žalobce zamítla. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 60 Ad 4/2021 2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 11. 3. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce stručně shrnul dosavadní průběh řízení a uvedl, že posudkový lékař učinil závěry stran žalobcovy invalidity, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Na posudkové jednání nadto nebyl žalobce ani přizván. Dodal, že posudkový lékař nevzal v úvahu ani tu skutečnost, že se zdravotní stav žalobce oproti stavu v roce 2020 nadále zhoršuje. Pokud by byl žalobce v pořádku, tak by nikdy nežádal o přiznání invalidního důchodu a nedocházelo by ke zhoršování žalobcova zdravotního stavu.

5. Žalobce doplnil, že posudkový lékař nezhodnotil žalobcovu celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity, přičemž tyto aktivity jsou u žalobce těžce omezeny a žalobce není ani schopen vykonávat pracovní činnost. Zhoršení žalobcova zdravotního stavu se projevilo také tím, že na základě rozhodnutí posudkového lékaře musel vyhledat odbornou pomoc psychiatrické poradny, neboť trpí nespavostí a má úzkostné stavy a je psychicky vyčerpaný.

6. Z žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhá zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu.

8. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

9. Žalovaná setrvala na svém rozhodnutí.

III. Podstatný obsah spisu

10. V rozhodnutí ze dne 10. 11. 2020 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 26. 10. 2020, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický dyspeptický syndrom podřaditelný pod kapitolu XI, oddíl C, položku 4d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. K tomu krajský soud poznamenává, že s ohledem na stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti a obsah tohoto (jakož i následného) posudku lze usoudit, že posudkový lékař měl na mysli položku 4a, neboť položka 4d se v příslušném oddílu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity nenachází. Posudkový lékař nepřistoupil k využití korekčních faktorů dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity.

11. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 22. 1. 2021. Posudkový lékař v něm dospěl ke stejnému závěru jako posudkový lékař v posudku ze dne 26. 10. 2020 s tím rozdílem, že vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobce přistoupil k využití korekčních faktorů dle § 3 Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 60 Ad 4/2021 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšil míru poklesu pracovní schopnosti o 10 procentních bodů na celkových 30 %.

12. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek jsou založeny na č. l. 25-35 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 24. 5. 2021 a podrobil se vyšetření v oboru interního lékařství a psychiatrie, jejichž závěry jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání rozhodnutí žalované epizodický dyspeptický syndrom bez organického postižení střeva s prokázanou chronickou gastritis. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI, oddílu B, položce 3 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena 5-15 %; s ohledem na ostatní poruchy zdravotního stavu zvolila posudková komise horní hranici taxace, tj. 15 %. Posudková komise nepřistoupila k navýšení taxace na základě využití korekčních faktorů a dodala, že komorbidity neindikují taxační navýšení, nejsou spojeny s významnou klinickou a tím i funkční symptomatologií a nemají vliv na pracovní potenciál žalobce. Pro úplnost posudková komise uvedla, že žalobce má více zdravotních problémů. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě – v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina – zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, jež by odpovídalo invaliditě nějakého stupně.

IV. Průběh jednání

13. Účastníci řízení při jednání konaném dne 28. 6. 2021 setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobce nadto podrobně popsal své zdravotní potíže a z nich plynoucí nesnáze v zaměstnání. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 24. 5. 2021, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 12). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné další důkazní návrhy nevznášejí.

V. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

15. Žaloba není důvodná.

16. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 17. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání (či změně výše) invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 60 Ad 4/2021 podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

18. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařek z oboru interního lékařství a psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je epizodický dyspeptický syndrom bez organického postižení střeva s prokázanou chronickou gastritis. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI, oddílu B, položce 3 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena 5-15 %; s ohledem na ostatní poruchy zdravotního stavu zvolila posudková komise horní hranici taxace, tj. 15 %. Posudková komise nepřistoupila k navýšení taxace na základě využití korekčních faktorů a dodala, že komorbidity neindikují taxační navýšení, nejsou spojeny s významnou klinickou a tím i funkční symptomatologií a nemají vliv na pracovní potenciál žalobce. Ostatní zdravotní postižení žalobce nejsou k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí tak významná jako posudkovou komisí uváděná příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce.

19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 15 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že navzdory konečnému zhodnocení žalobcova stavu, jež je rozdílné od předchozích posudků, jsou závěry posudkové komise stran jejího hodnocení řádně zdůvodněny a v podstatných rysech je hodnocení posudkové komise konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení. Žádný z pořízených posudků nedospěl k závěru, že by byl žalobce invalidní alespoň v prvním stupni.

20. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; žalovaná proto nepochybila, pokud žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla.

VI. Závěr a náklady řízení

21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná, nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 60 Ad 4/2021 péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 28. června 2021 JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.