60 Ad 8/2022

Rubrum

č.j. 60 Ad 8/2022-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: H. H., narozená bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 13. 4. 2022, čj. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 4. 2022, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 8/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 4. 2. 2022, čj. X, zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a pro nesplnění podmínek v § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona. Žalobkyni tedy dle tohoto rozhodnutí nadále zůstala invalidní v prvním stupni.

2. Žalovaná napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla.

II. Shrnutí žalob

3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 25. 5. 2022 žalobu ke Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Předně uvedla, že po operaci kolene jí lékařka (MUDr. T.) do posudku k posouzení pracovní způsobilosti uvedla, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Taktéž žalobkyni sdělila, že ji nemůže poslat do práce. Shledala u žalobkyně také závažný problém s páteří a doporučila jí zažádat o změnu výše invalidního důchodu, což žalobkyně učinila.

5. Na základě tohoto hodnocení dostala žalobkyně výpověď z pracovního poměru od svého zaměstnavatele, u něhož pracovala od roku 2002.

6. Uvedla, že trpí velkými bolestmi bederní páteře, které postihují i nohy. Má problémy se stáním, s chůzí i se sezením. Neví, co by si se svými bolestmi počala v nové práci.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s ohledem na zdravotní potíže žalobkyně lze potvrdit zjištění posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v České Krumlově, který její zdravotní stav posoudil řádně.

8. Dále navrhla, aby krajský soud – s ohledem na to, že žalobkyně zjevně nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu – provedl důkaz posudkem posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí.

IV. Podstatný obsah správního spisu

9. V rozhodnutí ze dne 4. 2. 2022 žalovaná vyšla z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 11. 1. 2022. Posudkový lékař uvedl, že u žalobkyně nadále trvá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený diabetem II. typu se středně těžkou neuropatií dolních končetin. U obézní žalobkyně potencovaný oboustranný lumboischiadický syndrom s kořenovým drážděním L4/5 při nestabilní listéze L4/5, léčený konzervativně, proto navýšena základní sazba o 10 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je tedy postižení uvedené v kapitole IV položce 2c vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 35 %. S ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně posudkový lékař navýšil míru snížení žalobkyniny pracovní schopnosti o dalších 10 % na výsledných 45 %. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 8/2022 10. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 10. 3. 2022. Posudkový lékař žalované v něm dospěl k závěru, že žalobkyně trpí diabetem II. stupně, který je rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ta je zkombinována se středně těžkou neuropatií dolních končetin u obézní žalobkyně potencovaný oboustranným lumboischiadický syndromem s kořenovým drážděním L4/5 při nestabilní olistéze L4/5, léčeným konzervativně. Objektivně dle posudkového lékaře žalované chůze v normě, bez paréz, bez atrofií, Lassegue bilat. volný. Posudkový lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kapitole IV položce 2c vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Dle něj nebylo třeba měnit míru poklesu pracovní schopnosti dle § 3 nebo § 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Doplnil (k námitce žalobkyně), že nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci vyššího stupně.

11. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 29. 6. 2022 jsou založeny na č. l. 27-38 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobkyně byla jednání komise přítomna. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobkyní předložených lékařských zpráv. V průběhu jednání byla vyšetřena odborným lékařem (neurologem). Posudková komise dospěla k závěru, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož důvodem byl v době vydání napadeného rozhodnutí diabetes mellitus 2. stupně na PAD a inzulinu se středně těžkou neuropatií dolních končetin potencovaný oboustranným lumboischiadickým syndromem, nestabilní olistézou L4/5. Plánováno je další operační řešení stabilizací úseku L4-5 (plánováno na 27. 3. 2023). Žalobkyně je dle posudkové komise schopna pracovního zařazení s vyloučením především přetěžování páteře (tedy vyloučením zvedání břemen, nevhodná dále i práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucovaných polohách). Je schopna práce lehkého charakteru, např. obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce, atd. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IV položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu stanovena na 30-45 %. Posudková komise zvolila horní hranici poklesu pracovní schopnosti a stanovila pokles o 45 % s ohledem na tíži uvedeného zdravotního postižení. S ohledem na původní profesi žalobkyně pak posudková komise využila § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila horní hranici o 5 % na celkovou hodnotu míry poklesu pracovní schopnosti 50 %.

12. Posudková komise uzavřela, že u žalobkyně v době vydání napadeného rozhodnutí šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %.

V. Průběh jednání

13. Žalobkyně při jednání konaném dne 31. 10. 2022 setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 29. 6. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavce 11 a 12). Účastníci řízení k dotazu soudu vedli, že žádné další návrhy na dokazování nevznáší. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 8/2022 VI. Právní hodnocení krajského soudu 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

15. Žaloba je důvodná.

16. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že „[p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“ 17. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 18. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

19. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je diabetes mellitus II. stupně. Je nicméně kombinovaný s dalšími onemocněními (viz výše). Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá středně těžkému funkční postižení uvedenému v kapitole IV položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-45 %; posudková komise zvolila horní hranici uvedeného rozmezí, tj. 45 %. Posudková komise dodala, že zvolila horní hranici zejména s přihlédnutím k tíži zdravotního postižení žalobkyně. Dále podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 %, a to s ohledem na další zdravotní postižení a původní profesi žalobkyně. Celkovou míru poklesu pracovní schopnosti tedy stanovila na 50 %.

20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 8/2022 zdravotními postiženími žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50% pokles její pracovní schopnosti.

21. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku diabetu spojeného s dalšími zdravotními obtížemi činí 50 %. Za této situace měla být uznána invalidní v druhém stupni invalidity. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.

VII. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

24. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. V případě úspěšné žalobkyně pak ze soudního spisu neplyne, že by jí nějaké uznatelné náklady řízení vznikly; z toho důvodu jí krajský soud jejich náhradu nepřiznal (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, čj. 6 As 135/2015-79, č. 3344/2016 Sb. NSS).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 60 Ad 8/2022 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 31. října 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.