60 Ad 9/2021

Rubrum

č. j. 60 Ad 9/2021 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: J. K., narozený dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021, čj. x, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 26. 2. 2021, čj. x, dle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, snížila žalobci ode dne 8. 4. 2021 invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 10 308 Kč měsíčně; podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 29. 1. 2021 byl žalobce uznán invalidním ve II. stupni, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50 %. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 60 Ad 9/2021 2. Námitky proti rozhodnutí ze dne 26. 2. 2021 žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla a toto rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 2. 6. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce krátce shrnul dosavadní průběh řízení a shrnul své zdravotní problémy, mezi které patří zejména onemocnění slinivky břišní (těžká chronická pankreatitida), diabetes, žaludeční vředy, pracovní úraz v roce 2008, astma bronchiale, hypertenze a glaukom (zelený oční zákal). K uvedeným onemocnění dodal, že se potíže nezlepšují. V důsledku těchto onemocnění je žalobce omezován v běžném životě. Nad rámec uvedeného žalobce od roku 2018 sužuje ještě jizva po operaci, neboť břišní svaly po operaci žalobci nedorostly, v důsledku čehož může vzniknout kýla i při menší námaze.

5. Žalobce dodal, že všechna uváděná zdravotní postižení velmi komplikují žalobcovu pozici nejen v osobním, ale i profesním životě. Žalobce se vyučil v oboru elektrikář a v letech 2000 až 2017 pracoval jako poříčný (údržba břehů). Tuto práci žalobce již nemůže vykonávat a nezastane ani drobné elektrikářské práce. Není schopen trvale vykonávat žádnou práci, a to ani na zkrácený úvazek. V současné době je žalobce v evidenci úřadu práce.

6. Žalobce nesouhlasí s lékařským posudkem ze dne 29. 1. 2021, neboť byl vydán pouze na podkladě dokumentace a nikoliv na základě žalobcova vyšetření.

7. Závěrem žalobce dodal, že se jeho zdravotní stav nezlepšuje, naopak dochází k pozvolnému zhoršení a tento stav je léčbou neovlivnitelný. Pro uvedené se žalobce domnívá, že splňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu III. stupně.

8. Za důkazy žalobce označil žalobou napadené rozhodnutí, svou zdravotní dokumentaci, výslech žalobce a nový posudek v rámci posouzení zdravotního stavu žalobce.

9. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

10. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 1. 7. 2021 shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu.

11. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

12. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

13. V rozhodnutí ze dne 26. 2. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 29. 1. 2021, v němž posudková lékařka uzavřela, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronické onemocnění pankreatu s bolestmi břicha a řídkými vodnatými stolicemi se snížením stavu výživy a významným poklesem hmotnosti, podřaditelné pod kapitolu XI oddíl E položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 60 Ad 9/2021 schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35-50 %, přičemž posudková lékařka zvolila horní hranici procentního rozmezí, tj. 50 %. K využití korekčních faktorů posudkové lékařka nepřistoupila. Posudková lékařka konstatovala, že zdravotní stav žalobce nelze další léčbou zásadně ovlivnit, pročež se další kontrola invalidity jeví jako nedůvodná.

14. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 23. 4. 2021. Posudkový lékař v něm dospěl ke stejnému závěru jako posudková lékařka v posudku ze dne 29. 1. 2021, tj. že rozhodující příčina zdravotní postižení žalobce je srovnatelná se zdravotním postižením uvedeným v kapitole IX oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35-50 %, přičemž posudkový lékař zvolil horní hranici rozmezí. Posudkový lékař nepřistoupil k využití korekčních faktorů.

15. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek ze dne 13. 7. 2021 jsou založeny na č. l. 17-26 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání komise dne 13. 7. 2021 přítomen. Posudková komise jednala v řádném složení za přítomnosti lékařky z oboru interního lékařství. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované chronická pancreatitis. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 35-50 %. Posudková komise dodala, že v laboratorních hodnotách nejsou doloženy závažné odchylky; přesto zvolila posudková komise s ohledem na chronické změny jícnu, jakož i na další poruchy zdravotní stavu, horní hranici taxace, tj. 50 %. K využití korekčních faktorů posudková komise nepřistoupila, neboť i navýšení o 10 procentních bodů by nemělo vliv na změnu výše stupně invalidity. Pro úplnost posudková komise dodala, že žádná z vedlejších diagnóz žalobce nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití jiného posudkového kritéria, jež by vedlo k přiznání vyššího stupně invalidity.

IV. Průběh jednání

16. Žalobce se z jednání konaného dne 13. 9. 2021 telefonicky omluvil s tím, že souhlasí s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 13. 7. 2021, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 15). Zbylé důkazní návrhy žalobce (výslechem žalobce a jeho zdravotní dokumentací) krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně prostřednictvím posudku posudkové komise, která měla příslušnou zdravotní dokumentaci žalobce k dispozici a jejíhož jednání byl žalobce osobně přítomen.

V. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 60 Ad 9/2021 18. Žaloba není důvodná.

19. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 20. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

21. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je chronická pancreatitis. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XI oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 50 % odůvodnila dalšími poruchami zdravotního stavu (zejména chronické změny jícnu). K využití korekčních faktorů posudková komise nepřistoupila, neboť i navýšení o 10 procentních bodů by nemělo vliv na změnu výše stupně invalidity.

22. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení snížení pracovní schopnosti žalobce a tomu odpovídajícím stupni invalidity) konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci řízení před správními orgány.

23. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce jedná o invaliditu II. stupně; správní orgány proto nepochybily, pokud stupeň invalidity žalobce na základě lékařského posudku ze dne 29. 1. 2021 přehodnotily.

VI. Závěr a náklady řízení

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 60 Ad 9/2021 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 13. září 2021 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.