60 Ad 9/2022

Rubrum

č. j. 60 Ad 9/2022- 116 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: X, narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. se sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 4. 2022, čj. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 60 Ad 9/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 18. 10. 2021, čj. X, zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalovaná dospěla k závěru, že ke dni vzniku invalidity dne 10. 7.2019 žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění, neboť ta v rozhodném období 10. 7. 2009 až 9. 7. 2019 činila pouze 1 rok a 234 dnů a v rozhodném období 10. 7. 1999 až 9. 7. 2019 pouze 7 let a 174 dnů.

2. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a jejího doplnění

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6. 6. 2022 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že podmínky pro přiznání invalidního důchodu splňuje, neboť se invalidním stal dříve, než jak uvedla žalovaná. Žalobce se již od roku 2009 léčí s těžkými depresemi, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován a mezi léty 2010 až 2011 i v pracovní neschopnosti. S depresemi se potýká dodnes, což již od roku 2009 potvrzují lékařské záznamy. Žalobce v letech 2015 a 2018 prodělal infarkt a v roce 2018 též podstoupil operaci srdce. Žalobce má problém s nedovíráním srdeční chlopně a nestabilní srdeční tepnou, což způsobuje značné potíže, kdy není schopen jakékoliv fyzické aktivity, neboť je pro něj značně namáhavá. Tento stav je od operace v roce 2018 neměnný.

5. Do září 2021 byl žalobce umístěn na Krizové centrum pod zvýšeným dohledem s celovým systémem ubytování ve věznici v Příbrami, od září 2021 je pak pod dohledem centra duševního zdraví v Táboře v chráněném bydlení spolku FOCUS Tábor, z. s.

6. V roce 2021 žalobce třikrát zkolaboval a v dubnu 2021 byl převezen z věznice Příbram do nemocnice v Příbrami a v Táboře. V listopadu roku 2021 byl žalobci diagnostikován nádor v mozku v levém předním laloku o velikosti 19 x 9 x 8 mm a dále nespecifikované hypersignálové fokusy do velikosti 6 mm v obou mozkových hemisférách. Od roku 2009 má epi-paroxysmy, záchvaty stahovaní a brnění hlavy. Užívá Depakine.

7. Žalobce mívá nejistou chůzi, vrávorá, špatně se orientuje. Má silné bolesti hlavy, brnění, tlak a praskání v uších. Rovněž trpí zhoršenou motorikou, často zapomíná a má problémy s krátkodobou pamětí. Dále má žalobce posttraumatickou stresovou poruchu s psychotickou dekompenzací. Žalobce je kvůli svému zdravotnímu a duševnímu stavu zcela odkázán na pomoc osob z centra duševního zdraví v Táboře a jejich péči a též na pomoc své rodiny.

8. Jednotlivé zdravotní problémy navíc nelze posuzovat jednotlivě, ale ve vzájemném působení, které dopady těchto onemocnění ještě násobí. Tuto skutečnost však žalovaná v napadeném rozhodnutí zcela ignoruje.

9. Žalobce poukázal na relevantní právní úpravu a uvedl, že na posouzení podmínky pro přiznání nároku na invalidní důchod je zcela bez vlivu, zda po vzniku invalidity Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 60 Ad 9/2022 došlo ke změně jejího stupně. Z tohoto vyplývá, že v daném případě postačí, aby tento den došlo ke vzniku invalidity nejnižšího stupně.

10. Žalobce namítl, že v rámci posuzování jeho zdravotního stavu nebyly zjištěny a posouzeny všechny skutečnosti, které by zcela jasně odůvodňovaly okamžik, kdy došlo ke vzniku jeho invalidity. Dle názoru žalobce došlo ke vzniku invalidity již před rokem 2017, tudíž by se do období pro výpočet potřebné doby pojištění mělo počítat i období před rokem 1999.

11. Zároveň žalobce odkazuje na § 40 zákona o důchodovém pojištění, dle kterého se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou, též byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.

12. K podpoře svých tvrzení žalobce spolu se žalobou předložil řadu lékařských zpráv a listin týkajících se jiných řízení.

13. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalované o námitkách zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

14. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve shrnula relevantní právní úpravu a procesní vývoj věci. Dále odkázala na odůvodnění svého rozhodnutí a uvedla, že subjektivní úvahy žalobce nemohou ovlivnit stanovení data vzniku invalidity. Žalovaná navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

15. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl. II. Podstatný obsah spisu II.A.1 Posudky o invaliditě pořízené v rámci správního řízení 16. V rozhodnutí ze dne 18. 10. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 7. 9. 2021. Posudková lékařka dospěla k závěru, že příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kapitole IX oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), tj. srdeční postižení s lehkým poklesem výkonnosti (konkrétně ischemická choroba srdeční). Míru snížení žalobcovy pracovní schopnosti stanovila posudková lékařka na 35 %, což odpovídá prvnímu stupni invalidity. Dle tohoto posudku došlo ke vzniku žalobcovy invalidity ode dne 10. 7. 2019.

17. V řízení o námitkách nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 7. 2. 2022. Posudkový lékař v něm dospěl k částečně odlišnému závěru než posudková lékařka v posudku ze dne 7. 9. 2021. Posudkový lékař se ztotožnil s tím, že žalobce byl invalidní v prvním stupni od 10. 7. 2019, kdy příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla ischemická choroba srdeční. Od 7. 9. 2021 však již jako rozhodující příčinu hodnotil posttraumatickou stresovou poruchu s psychotickou dekompenzací, arousal, s těžkým vegetativním doprovodem a nadměrnou zátěží kardiovaskulárního aparátu. Toto postižení podřadil pod kapitolu V položku 3e Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 60 Ad 9/2022 vyhlášky o posuzování invalidity, u nějž vyhláška stanoví míru poklesu pracovní schopnosti 70-80 %. Snížení míry žalobcovy pracovní schopnosti posudkový lékař stanovil na 70 %. Teprve jako přidružené postižení pak označil ischemickou chorobu srdeční, která se však na žalobcově dlouhodobě nepříznivém stavu podílí jen v nevýznamné míře. II.A.2 Posudek posudkové komise v Českých Budějovicích a žalobcovo vyjádření k němu 18. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise v Českých Budějovicích včetně protokolů o jednání této komise (protokol ze dne 26. 7. 2022 a protokol i posudek ze dne 6. 9. 2022 jsou založeny na č. l. 34-44 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání posudkové komise dne 26. 7. 2022 přítomen. Posudková komise v Českých Budějovicích jednala v řádném složení (ve vztahu k hlavní příčině žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu) za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise v Českých Budějovicích se v podstatných ohledech ztotožnila s posouzením, jaké učinil posudkový lékař v řízení o námitkách, a to pouze s tím rozdílem, že od 7. 9. 2021 bylo u žalobce příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení dle kapitoly V položku 7c vyhlášky o posuzování invalidity, pro které vyhláška stanoví pokles míry snížení pracovní schopnosti 70 %. Pro posouzení nynější věci je přitom podstatné, že samotný den vzniku invalidity posudková komise v Českých Budějovicích hodnotila zcela shodně s posudkovými lékaři v rámci správního řízení, a to den 10. 7. 2019. Od 7. 9. 2021 je pak žalobce invalidní v třetím stupni.

19. V té době bylo rozhodující příčinou žalobcova nepříznivého zdravotního stavu srdeční postižení, k čemuž posudková komise v Českých Budějovicích uvedla, že „[n]ení důvodné volit jiné datum vzniku invalidity. IM [pozn. soudu: infarkt myokardu] prodělal 06.2018, po IM byla indikovaná dočasná pracovní neschopnost, 07.2019, tedy cca v intervalu jednoho roku od IM, byl již stav ustálen a bylo možné vyhodnotit následné funkční postižení, toto již mělo charakter DNZS [pozn. soudu: dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu].“ Dřívější žalobcem uváděný infarkt není doložen. Naopak ze zdravotní dokumentace z roku 2018 se podává, že až v tomto roce se jednalo o první manifestaci koronární nemoci.

20. Stran žalobcových psychických potíží posudková komise v Českých Budějovicích uvedla, že žalobcův stav v roce 2010 byl důvodem nejvýše k dočasné pracovní neschopnosti a nikoli invalidizaci. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že v témže roce žalobce odešel do Panamy, kde se zvládl adaptovat a živil se podnikáním. Pro psychické potíže se žalobce v letech 2010 až 2017 soustavně neléčil. Taktéž nálezy z roku 2017 nedokládají chronické funkční postižení. Jednalo se opět pouze o důvod k dočasné pracovní neschopnosti. Významné zhoršení stavu dokládá až lékařský nález z prosince roku 2021. Symptomatologie však byla přítomná již od září téhož roku.

21. Pokud jde o neurologické problémy a zjištěný nádor na mozku, pak tyto potíže se jednoznačně manifestovaly až v době, která není pro stanovení data vzniku invalidity prvního a třetího stupně rozhodující. Žalobcem uváděné neurologické potíže od roku 2009 nejsou doloženy.

22. Ve vyjádření k uvedenému posudku ze dne 18. 9. 2022 žalobce sám (tedy nikoli prostřednictvím svého zástupce) opětovně vyslovil nesouhlas se stanoveným datem Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 60 Ad 9/2022 invalidity. Žalobce apeloval na soud, aby věc hodnotil celkově, nahlížel na ni s nadhledem a rozhodl nestranně. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že – stručně řečeno – zaměstnanci žalované a Ministerstva práce a sociálních věcí jsou vedeni zájmem invalidní důchod nepřiznat, k čemuž mají být finančně motivováni. Za ponižující žalobce označil skutečnost, že musel žádat o mimořádnou dávku. Posudková komise v Českých Budějovicích k věci přes žalobcův požadavek nepřizvala jeho praktického lékaře a její posudek žalobce označil za neobjektivní. Žalobce poukázal na skutečnost, že nádor na jeho mozku nevyrostl ze dne na den, a dále znovu popsal některé ze svých zdravotních potíží. Ke svému vyjádření žalobce předložil velké množství podkladů shromážděných v rámci různých správních řízení. II.A.3 Posudek posudkové komise v Brně a žalobcovo vyjádření k němu 23. Krajský soud si za účelem ověření závěrů stran data vzniku žalobcovy invalidity vyžádal též revizní posudek posudkové komise v Brně ze dne 15. 2. 2023 (posudek je založen na č. l. 54 až 67 spisu krajského soudu). Taktéž tato komise zasedala v řádném složení za přítomnosti posudkového lékaře a psychiatra. Posudková komise v Brně velmi podrobně zrekapitulovala obsah dostupné zdravotní dokumentace. Samotné posudkové hodnocení je pak též poměrně rozsáhlé (strany 22 až 26 posudku). Tento posudek v podstatných rysech potvrdil shora uvedené závěry obsažené v posudku posudkové komise v Českých Budějovicích ze dne 6. 9. 2022. Na rozdíl od posudkových lékařů a posudkové komise v Českých Budějovicích měla přitom posudková komise v Brně k dispozici i kompletní zdravotní dokumentaci z psychiatrické ambulance Fokus Tábor, z. s., kde se žalobce léčil. Na základě těchto podkladů dospěla posudková komise v Brně k závěru, že ke zhoršení žalobcova zdravotního stavu opodstatňujícímu třetí stupeň invalidity došlo dne 24. 9. 2021.

24. Taktéž v reakci na tento posudek žalobce zaslal soudu obsáhlé vyjádření. Posudky posudkových komisí se dle názoru žalobce nezaobírají souběhem všech žalobcových nemocí a žalobcův stav zlehčují. K jednání posudkových komisí nebyl přizván žalobcův praktický lékař a posudkové komise ani přes žalobcovu žádost k získání podkladů neobeslaly Vazební věznici České Budějovice. Žalobce dále popsal vývoj svých psychických potíží v důsledku pracovního zatížení a vydírání ze strany lichváře, od kterého si žalobce půjčil peníze. Psychickému nátlaku žalobce vystavovaly též soudy v průběhu trestního řízení vedeného vůči němu. Žalobce uvedl, že v roce 2015 prodělal první infarkt, jmenoval léky, které od roku 2017 užíval. Žalobce vyjádřil nesouhlas se závěrem posudkové komise, že jeho psychické potíže v roce 2017 byly pouze přechodného charakteru, neboť následně dostal druhý infarkt.

25. Posudkové komise jsou dle žalobcova názoru ve střetu zájmů, neboť stejně jako posudkoví lékaři a sociální pracovníci jsou zaměstnanci jednoho úřadu Ministerstva práce a sociálních věcí. Není nad nimi žádný nezávislý kontrolní orgán. Tito zaměstnanci se vůči žalobci chovali arogantně a diskriminačně. Posudkoví lékaři dle žalobce porušují Hippokratovu přísahu a jednají v rozporu s lékařskou etikou, aby ušetřili resortu peníze.

26. Žalobce se pozastavil nad tím, že posudková komise v Českých Budějovicích potvrdila datum vzniku invalidity třetího stupně, ale zkrátila dobu platnosti posudku do 30. 9. 2024. Posudková komise v Brně pak posunula datum vzniku invalidity třetího na 24.

9. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 6 60 Ad 9/2022 2021, ačkoli byl žalobce již od 15. 9. 2021 hlášený na úřadu práce a v pracovní neschopnosti.

27. Jednání zaměstnanců státní správy žalobce považuje za ponižující a vedené snahou nepřiznat mu dávky, na které má nárok. Žalobcovy snahy o nápravu byly bezvýsledné. Za nesprávný považuje žalobce postup posudkové komise v Brně, která si za jeho zády vyžádala žalobcovu zdravotní dokumentaci od centra duševního zdraví Fokus Tábor.

28. Závěrem žalobce uvedl, že žádá o uložení povinnosti nahradit mu vzniklé náklady a o odškodnění za porušení jeho lidských práv v dostatečné (odstrašující) výši, a to ve prospěch Fokus Tábor a Člověk v tísni, o.p.s.

29. Taktéž k tomuto vyjádření žalobce přiložil řadu příloh.

V. Průběh jednání

30. Účastníci řízení při jednání konaném dne 22. 5. 2023 setrvali na svých procesních stanoviscích.

31. Krajský soud provedl důkaz protokoly o jednání posudkové komise ze dne 26. 7. 2022 a ze dne 6. 9. 2022 a dále posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích ze dne 6. 9. 2022 a posudkem posudkové komise v Brně ze dne 15. 2. 2023 (skutkové závěry z těchto listin plynoucí popsal krajský soud již výše).

32. Žalobce vůči posudkům posudkové komise namítl, že nezahrnuje zprávy od jeho praktického lékaře od roku 2009 a podklady z vazební věznice. Nepřesné jsou pak informace ohledně ukončení pracovní neschopnosti v letech 2010 a 2011. Sám žalobce k věci uvedl, že posudkové komise neobjektivně hodnotí řádně doloženou dobu vzniku invalidity. Posudkové komise připouští, že žalobce byl dříve v pracovní neschopnosti. V průběhu pobytu ve vazební věznici žalobce pochopitelně neschopenky vystavovány neměl.

33. Účastníci řízení k dotazu soudu shodně uvedli, že jiné důkazní návrhy nevznáší.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

34. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

35. Žaloba není důvodná.

36. Předně krajský soud poznamenává, že předmětem nynějšího řízení je výhradně posouzení zdravotního stavu žalobce a data vzniku jeho invalidity. Krajský soud se proto ani nemůže zabývat jinými záležitostmi, které žalobce předestřel zejména ve svých vyjádřeních k posudkům posudkových komisí. Z ničeho pak neplyne ani to, že by snad posudkové komise měly vůči žalobci postupovat nezákonně.

37. K samotnému věcnému posouzení krajský soud uvádí, že rozhodnutí o změně stupně invalidity, včetně data vzniku invalidity, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 7 60 Ad 9/2022 posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný́ a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje- li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

38. Obecně přitom platí, že zdravotní stav žalobce i vznik případné invalidity nelze hodnotit pouze na základě jeho tvrzení, nýbrž je zapotřebí, aby byl objektivně zachycen (typicky v podobě lékařských či psychologických nálezů).

39. Pro posouzení věci jsou klíčové především posudky posudkových komisí v Českých Budějovicích a v Brně ze dne 6. 9. 2022 a 15. 2. 2023. Po formální stránce je podstatné, že komise zasedaly vždy v řádném složení s ohledem na žalobcovy převažující zdravotní potíže. Žalobce se jednání posudkové komise dne 26. 7. 2022 osobně zúčastnil a podrobil se při něm i vyšetření odborným lékařem.

40. V nyní projednávané věci je nesporné, že žalobce je v současné době invalidní ve třetím stupni. Aktuální příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je u žalobce dle posudkových komisí psychické onemocnění podřaditelné pod kapitolu V položku 7c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. V takovém případě citovaná vyhláška výslovně stanoví míru poklesu pracovní schopnosti 70 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

41. Sporná je však otázka, kdy ke vzniku invalidity došlo. Krajský soud přitom dospěl k závěru, že posudky posudkových komisí jsou úplné a přesvědčivé natolik, aby ze závěrů v nich obsažených mohl vycházet.

42. Posudkové komise v Českých Budějovicích a v Brně v posudcích ze dne 6. 9. 2022 a 15. 2. 2023 v této souvislosti shodně uzavřely, že žalobce byl od 10. 7. 2019 invalidní v prvním stupni. Pouze nepatrně se pak tyto posudky liší v závěru o stanovení dne vzniku invalidity třetího stupně, neboť zatímco posudková komise v Českých Budějovicích v této souvislosti konstatovala datum 7. 9. 2021, posudková komise v Brně toto datum posunula na 24. 9. 2021, což zdůvodnila tím, že měla k dispozici více podkladů.

43. Obě posudkové komise ve svých posudcích velmi obsáhle a podrobně zrekapitulovaly odborné lékařské nálezy, z nichž vycházely. Tento souhrn obsahuje i nálezy předcházející datu, k němuž posudkové komise shledaly u žalobce vznik invalidity prvního stupně (psychiatrická vyšetření v roce 2010, zprávy z hospitalizace a psychiatrické vyšetření v roce 2017 a zpráva z hospitalizace v roce 2018). V rozporu se žalobcovým tvrzením obsahuje též zdravotní dokumentaci od žalobcovy praktické lékařky i zprávy z doby žalobcova pobytu ve věznici (jelikož žalobce nespecifikoval, jaké konkrétní listiny dle jeho názoru mezi podklady posudků posudkových komisí chybí, vycházel krajský soud pouze z obecně formulované námitky).

44. Vývoj žalobcových potíží posudkové komise v posudcích řádně popsaly. Posudkoví lékaři původně v letech 2019 až 2021 hodnotili jako hlavní příčinu žalobcova nepříznivého zdravotního stavu zcela jiné než psychické postižení, a to srdeční postižení dle kapitoly IX oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 8 60 Ad 9/2022 snížení žalobcovy pracovní schopnosti pak v těchto letech stanovili na 35 %, což odpovídalo prvnímu stupni invalidity.

45. Žalobcovy psychické potíže z pohledu posuzování invalidity převážily nad tělesnými až později. Posudkové komise přitom velmi podrobně vysvětlily důvody, pro které žalobcovy psychické potíže v letech 2010 a 2017 odpovídaly spíše dočasné pracovní neschopnosti a nikoli invaliditě. Namítaná (údajná) nepřesnost doby ukončení pracovní neschopnosti na tom nic nemění. V roce 2010 žalobce odcestoval do Panamy, kde se adaptoval, pracoval a podnikal. Posudkové komise tedy zcela rozumně uzavřely, že v té době nemohly být žalobcovy potíže natolik závažné, že by způsobovaly jeho invaliditu. V roce 2017 byl sice žalobce opětovně hospitalizován, což ovšem vedlo ke zlepšení.

46. K tomu krajský soud poznamenává, že pro závěr o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu je zapotřebí, aby byl zdravotní stav posuzované osoby dostatečně ustálen. Dle § 26 zákona o důchodovém pojištění totiž platí, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový „zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.“ 47. Z obsahu žalobcovy zdravotní dokumentace a na ni navazujících závěrů posudkových komisí nevyplývá, že by žalobcův zdravotní stav způsoboval jeho invaliditu před datem, z něhož při svém rozhodování vycházela žalovaná, tj. 10. 7. 2019. I k tomuto dni byl přitom žalobce invalidní v první stupni z důvodu srdečního a nikoli psychického postižení, jehož intenzita doznávala v průběhu času značných změn.

48. Pro stanovení data vzniku invalidity pak nejsou podstatné ani další žalobcem uváděné potíže neurologického a onkologického rázu, neboť ty se projevily (tj. měly vliv na pracovní schopnost žalobce) až v době, kdy byl již žalobce uznán invalidním ve třetím stupni. Je proto zcela pochopitelný závěr posudkových komisí, že tato postižení nemohou mít žádný vliv na stanovení data invalidity. Na výsledném posouzení tudíž nic nemění.

49. Shora uvedené závěry považuje krajský soud za dostatečné a v posudcích posudkové komise srozumitelně zachycené.

50. V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti krajský soud shora uvedené shrnuje následovně: - Krajský soud nemůže sám hodnotit zdravotní stav žalobce, ani datum vzniku invalidity. Nemůže proto ani vycházet pouze z toho, co žalobce v žalobě a ve svých vyjádřeních uvedl. Jedná se o lékařské posouzení, k němuž je příslušná toliko posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. - Krajský soud hodnotí, zda jsou závěry posudkové komise úplné a přesvědčivě odůvodněné. Posudky posudkových komisí v Českých Budějovicích a v Brně tyto požadavky naplňují. - Krajský soud nezpochybňuje, že žalobce trpěl zdravotními potížemi již před stanoveným datem vzniku invalidity (tj. před dnem 10. 7. 2019). Jak ovšem plyne z jeho zdravotní dokumentace uvedené v posudcích posudkových komisí, tyto potíže nebyly takové povahy, aby naplňovaly definici dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jakkoli byly žalobcovy zdravotní potíže v letech 2010 a 2017 Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 9 60 Ad 9/2022 nepochybně vážné, měly dle podkladů obsažených ve spisu pouze přechodný charakter. Odpovídaly proto dočasné pracovní neschopnosti a nikoliv invaliditě.

VII. Závěr a náklady řízení

51. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloiba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s-ř-s- zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. května 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.