60 Ad 9/2023

Rubrum

č. j. 60 Ad 9/2023- 20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: P. L., narozen dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. NP/PD/98/23/4, čj. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 2 60 Ad 9/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se od 26. 8. 2022 nacházel v dočasné pracovní neschopnosti. Dne 19. 4. 2023 doručil Okresní správě sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.

2. Správní orgán prvního stupně na základě výše uvedené žádosti rozhodnutím ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. NP/PD/505/23, čj. X, rozhodl tak, že žalobci náleží výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 6. dubna, a to při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek za období od 7. dubna 2023 do 26. dubna 2023 včetně. Správní orgán prvního stupně vycházel z posudku o zdravotním stavu žalobce z 11. 5. 2023, z něhož zjistil, že u žalobce lze ve smyslu § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, očekávat, že ode dne 27. 4. 2023 opětovně nabude pracovní schopnost.

3. Dne 19. 5. 2023 žalobce správnímu orgánu prvního stupně předal písemné podání označené jako „Vzdání se práva odvolání proti rozhodnutí“ datované ke dni 17. 5. 2023, v němž se vzdává práva na odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

4. Dne 22. 5. 2023 pak žalobce žalované podal na formuláři pro námitky odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

5. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zamítla jako nepřípustné, neboť žalobce se svého práva odvolání vzdal.

6. Pro úplnost krajský soud poznamenává, že žalovaná rozhodnutím ze dne 24. 4. 2023, čj. RX, přiznala žalobci invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to od 16. 7. 2022.

II. Shrnutí žaloby

7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 29. 6. 2023 žalobu u krajského soudu.

8. Žalobce uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť nemohl po ukončení dočasné pracovní neschopnosti k 26. 4. 2023 nastoupit do zaměstnání dne 27. 4. 2023, když mu toto ukončení bylo oznámeno až dne 18. 5. 2023.

9. Žalobce popisuje, že o ukončení dočasné pracovní neschopnosti se dozvěděl dne 17. 5. 2023 od zdravotní sestry svého obvodního lékaře, která mu informaci zatelefonovala. Okamžitě se šel zeptat na pobočku žalované, co má dělat (pozn. krajského soudu: ze spisového materiálu je patrné, že žalobce má na tomto místě a v některých dalších případech spíše na mysli správní orgán prvního stupně, tj. Okresní správu sociálního zabezpečení České Budějovice). Zde hovořil se zaměstnankyní paní H. a její kolegyní. Tyto mu doporučily, aby vše urychlil tím, že se vzdá práva odvolání, což pod vlivem stresu a nevědomosti podepsal. Bylo mu také doporučeno, aby si od obvodního lékaře nechal vystavit novou dočasnou pracovní neschopnost zpětně ode dne 27. 4. 2023. Toto učinil, a to zejména proto, že byl kontaktován zaměstnavatelem z důvodu neomluvených absencí a hrozilo mu okamžité ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Po telefonátu paní H. mu byla vypsána nová dočasná pracovní neschopnost od 22. 5. 2023 s dodatkem o antidatování z důvodu administrativní chyby k 27. 4. 2023. Následně žalovaná (resp. správní orgán Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 3 60 Ad 9/2023 prvního stupně, viz výše) žádost o zpětné uznání dočasné pracovní neschopnosti schválila. Žalobce po domluvě s lékařem dočasnou pracovní neschopnost ukončil ke dni 1. 6. 2023. Z důvodu dlouhé nemoci však zaměstnavatel vystavil žádost o přezkoumání jeho zdravotního stavu. Závodní lékař žalobci z důvodu invalidity nedal doporučení a žalobce tak k 5. 6. 2023 musel ze zdravotních důvodů ukončit pracovní poměr.

10. Žalobce podanou žalobou brojí zejména proti tomu, že mu žalovaná skutečnost, že mu bude dočasná pracovní neschopnost ukončena ke dni 26. 4. 2023, nesdělila včas, ale až po 53 dnech, čímž mu bylo znemožněno včas nastoupit do zaměstnání a byl nucen si prodloužit dočasnou pracovní neschopnost od 27. 4. 2023 do 1. 6. 2023, když tuto mu zároveň nikdo neproplatí.

III. Shrnutí vyjádření žalované k žalobě

11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že k ukončení dočasné pracovní neschopnosti žalobce muselo dojít ke dni 26. 4. 2023 s ohledem na § 59 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, který stanoví, že „byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu; tento orgán je povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o tom, v kterém dni toto rozhodnutí soudu obdržel. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu“. Žalovaná obdržela informaci o přiznání invalidity žalobce dne 27. 3. 2023. Uznává, že k upozornění ošetřujícího lékaře došlo až dne 17. 5. 2023, když lékař následně ukončení pracovní neschopnosti provedl ihned s datem ukončení k 26. 4. 2023. Následně došlo k vystavení navazující dočasné pracovní neschopnosti žalobce od 27. 4. 2023 se zpětným schválením posudkovým lékařem správního orgánu prvního stupně. Proto nedošlo k pracovní absenci žalobce u jeho zaměstnavatele.

12. Žalovaná dále upozornila na to, že navazující dočasná pracovní neschopnost žalobce trvala od 27. 4. 2023 do 1. 6. 2023. Žalobce mohl podat novou žádost o prodloužení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, tak jako to již opakovaně učinil v předcházejících měsících a letech, s tímto postupem je tak obeznámen. Poslední takovou žádost podal dne 19. 4. 2023 a bylo jí vyhověno právě rozhodnutím správního orgánu prvního stupně.

13. Žalovaná uvedla, že žalobce se dne 17. 5. 2023 vzdal práva na odvolání, když podání s tímto vzdáním se práva na odvolání doručil správnímu orgánu prvního stupně dne 19. 5. 2023. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak nabylo právní moci dne 19. 5. 2023. Následně žalobce dne 22. 5. 2023 doručil žalované odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, když toto bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto jako nepřípustné.

14. Žalovaná doplnila, že žalobci již bylo zasláno rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a byly mu poukázány doplatky invalidního důchodu.

15. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítnul.

IV. Žalobcova replika

16. Žalobce na vyjádření žalované zareagoval replikou, v níž uvedl, že obdržel rozhodnutí krajského soudu, že má k 27. 3. 2023 přiznán invalidní důchod prvního stupně. Nevěděl Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 4 60 Ad 9/2023 však, že se musí do 30 dnů od přiznání invalidního důchodu dočasná pracovní neschopnost ukončit, když toto má mít v kompetenci žalovaná. Zpětné vystavení dočasné pracovní neschopnosti bylo jedinou možností, jak omluvit dny, kdy měl po ukončení dočasné pracovní neschopnosti nastoupit zpět do zaměstnání, neboť byl zaměstnavatelem několikrát kontaktován z důvodu neomluvených absencí v zaměstnání. Pochybením žalované je, že mu podle zákona včas, tj. do třiceti dnů po přiznání invalidního důchodu, neoznámila ukončení dočasné pracovní neschopnosti. To jasně ukazuje i skutečnost, že žalovaná (resp. správní orgán prvního stupně, viz výše) mu zpětně nechala vystavit dočasnou pracovní neschopnost s poznámkou, že se jedná o administrativní chybu.

17. Jde-li o vzdání se práva na odvolání, bylo mu toto ze strany paní H. i její kolegyně prezentováno jako způsob urychlení vyřízení věci, když z celé situace byl v obrovském stresu a nevěděl, co má dělat. Poté, co vzdání se práva na odvolání podepsal, se obě pracovnice dohadovaly, jaké je správné číslo jednací a nejméně dvakrát ho před žalobcem přepisovaly.

18. Žalobce zároveň uvádí, že nevěděl o tom, že si měl znovu podat žádost o prodloužení podpůrčí doby, neboť předpokládal, že když si musel vinou žalované nechat zpětně vystavit další dočasnou pracovní neschopnost, tak mu ji zaplatí.

V. Právní hodnocení krajského soudu

19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

20. Žaloba není důvodná.

21. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zamítla jako nepřípustné, předmětem přezkumu krajského soudu v nynější věci je pouze to, zda se skutečně jednalo o nepřípustné odvolání či nikoli (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, čj. 5 As 41/2009-91, č. 2127/2010 Sb. NSS).

22. Dle § 81 odst. 2 správního řádu platí, že „[p]rávo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal.“ 23. Dle § 92 odst. 1 věty první správního řádu pak „[o]požděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.“ 24. Žalobci bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně doručeno dne 18. 5. 2023. Dne 19. 5. 2023 se pak svým písemným podáním vzdal práva na odvolání proti tomuto rozhodnutí. Dne 22. 5. 2023 žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podal odvolání.

25. Vzdání se práva odvolání je projevem tzv. dispoziční zásady, kterou je ovládáno zahájení odvolacího řízení. To znamená, že je na úvaze účastníka řízení, zda odvolání podá či nikoli. Účastník se však také může výslovným projevem vůle možnosti podat odvolání vzdát. Pokud o těchto skutečnostech nepanuje žádná pochybnost, pak nastává právem předpokládaná situace, kdy je třeba na později podané odvolání pohlížet jako na nepřípustné, neboť je podáno osobou, jemuž právo podat odvolání již nepřísluší. Vzdání se práva odvolání Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 5 60 Ad 9/2023 je totiž nevratným procesním úkonem účastníka řízení, jehož právní následky, včetně nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, je třeba respektovat (srov. např rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017, čj. 4 Azs 174/2017-51).

26. Žalobce se práva podat odvolání vzdal vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením sepsaným dne 17. 5. 2023 a podaným správnímu orgánu prvního stupně osobně dne 19. 5. 2023. Z tohoto podání je zcela zřejmé, jakého rozhodnutí se případné odvolání mělo týkat. Jakkoli u spisové značky došlo ke dvěma opravám, číslo jednací zůstalo beze změny a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jednoznačně identifikuje.

27. Pokud pak žalobce v žalobě i svém navazujícím vyjádření uvádí, že vzdání se práva na odvolání podepsal po doporučení zaměstnankyň správního orgánu prvního stupně a pod vlivem stresu a vlastní nevědomosti, upozorňuje krajský soud na skutečnost, že podání obsahující vzdání se práva odvolání je datováno již dnem 17. 5. 2023 (což odpovídá tvrzením obsaženým v žalobě o bezodkladné návštěvě pobočky správního orgánu prvního stupně). K samotnému podání vzdání se práva na odvolání však došlo až dne 19. 5. 2023, tj. o dva dny později. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně přitom bylo žalobci doručeno dne 18. 5. 2023. Žalobce tak nepochybně měl prostor seznámit se s rozhodnutím správního orgánu prvního stupně, vše v klidu uvážit, případně si o svém procesním úkonu zjistit více informací. To však patrně neučinil a svého práva podat odvolání se přesto dobrovolně vzdal. Tuto skutečnost však nemůže klást za vinu žalované.

28. K tomu lze dále poukázat například na rozsudek ze dne 19. 12. 2018, čj. 2 Azs 387/2017-37, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, že „pouhý rychlý postup v řízení a s tím spojený určitý stres, v němž se stěžovatel nacházel, nelze považovat za nátlak, který by měl za následek neúčinnost prohlášení stěžovatele o vzdání se práva na odvolání “.

29. Na závěru o nepřípustnosti odvolání nic nemění ani to, že vzdání se práva podat odvolání je datováno dnem 17. 5. 2023, ačkoli rozhodnutí správního orgánu prvního stupně z téhož dne bylo žalobci doručeno až 18. 5. 2023. Jak již krajský soud shora uvedl, žalobce uvedené podání předal správnímu orgánu prvního stupně osobně až 19. 5. 2023. Až tímto dnem tedy uvedené podání začalo působit předpokládané právní účinky. Nelze tedy uzavřít, že by se žalobce vzdal práva na odvolání dříve, než mu vůbec vzniklo (tedy před doručením rozhodnutí).

30. Pakliže tak žalobce následně dne 22. 5. 2023 podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, postupovala žalovaná zcela správně, pokud toto odvolání podle § 91 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné zamítla.

VI. Závěr a náklady řízení

31. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá podle odstavce 1 věty první předmětného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o žalovanou, podle § 60 odst. 2 s. ř. s. princip úspěchu ve věci uvedený v odstavci 1 předmětného ustanovení „neplatí, mělo-li být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 6 60 Ad 9/2023 nouzi a sociální péče“. Žalovaná tak, byť byla procesně úspěšná, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 17. června 2024 JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z.