61 A 1/2022

Rubrum

č. j. 61 A 1/2022 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Miroslava Jurmana ve věci žalobce: V.H., nar. bytem zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Kindlem se sídlem Blatenská 3218/83, 430 01 Chomutov proti žalovanému: Magistrát města České Budějovice se sídlem Nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 92 České Budějovice v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném u žalovaného pod sp. zn. SO/7352/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 61 A 1/2022

Odůvodnění

1. Žalovaný proti žalobci vede podle § 124 odst. 5 písm. k), § 125e odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, řízení dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. V rámci tohoto řízení žalovaný rozhodl příkazem ze dne 16. 6. 2020, proti němuž žalobce podal odpor. V podání ze dne 20. 1. 2021 žalobce žádal o odročení nařízeného ústního jednání a zároveň navrhl, aby žalovaný rozhodl o delegaci ve smyslu § 131 odst. 5 správního řádu, a to z důvodu zdravotního stavu žalobce. O této žádosti žalovaný dosud nerozhodl, pročež se žalobce obrátil na Krajský úřad Jihočeského kraje s žádostí ze dne 21. 11. 2021 o uplatnění opatření proti nečinnosti. Krajský úřad usnesením ze dne 13. 1. 2022, čj. KUJCK 6833/2022, jeho žádosti o odstranění nečinnosti nevyhověl.

2. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 23. 1. 2022 a doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne 10. 2. 2022 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému bylo uloženo rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 20. 1. 2021 a aby mu k tomu byla stanovena přiměřená lhůta. Žalobce nesouhlasil se závěry uvedenými v rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, že o zamítnutí žádosti o postoupení věci není třeba formálně rozhodovat samostatným usnesením, nýbrž je dostačující jej vypořádat sdělením nebo až v meritorním rozhodnutí.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 2. 2022 poukázal na obsah správního spisu a konstatoval, že přestupkovou věc žalobce dne 26. 1. 2021 projednal a dne 10. 3. 2021 ve věci meritorně rozhodl, přičemž součástí odůvodnění rozhodnutí je i pasáž věnovaná posouzení žádosti žalobce o delegaci řízení na Úřad městské části Praha 5. Tím žalovaný naplnil povinnost vyrozumět žalobce o důvodech, proč k rozhodnutí o změně místní příslušnosti nepřistoupil. Skutečnost, že se v těchto případech nevydává usnesení, ale navrhovatel (žalobce) je pouze vyrozuměn, uvádí žalovaným zmiňovaná komentářová literatura k § 131 správního řádu (Vedral, J.: Správní řád – komentář, 1. vydání, Praha, Bova Polygon, str. 720, nebo Průcha, P.: Správní řád s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1. 1. 2013, 1. vydání, Praha, Leges, 2012). Žalovaný tudíž není nečinný.

4. Žalovaný proto navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. Z obsahu správního spisu soud dále zjistil, že řízení o přestupku je žalovaným vedeno na základě oznámení přestupku ze dne 27. 4. 2020. Žalovaný rozhodl dne 16. 6. 2020 příkazem, proti němuž podal žalobce dne 23. 6. 2020 odpor. Přípisem ze dne 14. 12. 2020 žalovaný vyrozuměl žalobce o pokračování řízení, předvolal jej k nařízenému ústnímu jednání a vyzval k seznámení s podklady pro rozhodnutí. Podáním ze dne 20. 1. 2021, které žalobce odeslal datovou schránkou dne 22. 1. 2021 a žalovanému bylo doručeno dne 25. 1. 2021, požádal žalobce o odročení jednání a dále uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby o jeho přestupku bylo rozhodováno žalovaným, když dle jeho bydliště by měl být přestupek projednáván Úřadem městské části Praha 5. V současné době žalobce trpí bolestmi zad, které mu znemožňují cestování, a proto požádal o delegaci řízení zmiňovanému Úřadu městské části Praha 5. Žalovaný omluvu žalobce shledal nedostatečným důvodem pro odročení jednání, věc projednal a Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 61 A 1/2022 následně dne 10. 3. 2021 ve věci rozhodl. V rámci tohoto rozhodnutí se žalovaný v odstavci začínajícím na konci druhé strany stručně vyjádřil k postoupení věci pražskému správnímu úřadu, což shledal nemožným. K žalobcově odvolání bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 24. 5. 2021. Ten se ve svém rozhodnutí na straně 3 vyjadřoval též ke správnosti postupu žalovaného při posuzování žádosti o delegaci a žádné pochybení v této souvislosti neshledal, neboť § 131 odst. 5 správního řádu dává možnost, nikoli povinnost, řízení delegovat a současně by takový postup v dané věci byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

6. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 7. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinným. Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání podle § 51 s. ř. s.

8. Žaloba není důvodná.

9. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 6. 2013, čj. 1 As 24/2013-28 konstatoval, že „[z] § 76 odst. 1 správního řádu plyne, že správní orgán rozhoduje usnesením tehdy, jestliže to stanoví zákon. Dle § 131 odst. 5 správního řádu rozhoduje správní orgán usnesením o postoupení věci z důvodu vhodnosti. Z tohoto ustanovení plyne, že správní orgán vydá o návrhu účastníka řízení na delegaci vhodnou formální rozhodnutí (usnesení) pouze tehdy, jestliže návrhu vyhoví a rozhodne o postoupení věci. V opačném případě, tedy když návrhu nevyhoví, se formální rozhodnutí nevydává, neboť to zákon nestanoví.“ Nejvyšší správní soud též dovodil, že „správní orgán není povinen o návrhu účastníka řízení na delegaci rozhodovat formálním způsobem, tj. usnesením (forma rozhodnutí v užším slova smyslu zde vůbec nepřichází v úvahu, neboť delegací se nezakládají, nemění ani neruší práva či povinnosti ani se závazně nedeklarují, viz § 67 odst. 1 správního řádu).“ Z téhož rozsudku přitom vyplývá, že nezbytné je toliko to, aby účastník řízení, který delegaci navrhl, byl vyrozuměn o tom, že jeho návrhu správní orgán nevyhověl. Tyto závěry jsou zcela souladné s odbornou komentářovou literaturou (viz výše).

10. Výše uvedené závěry jsou plně aplikovatelné i na toto řízení, přičemž je třeba pouze zopakovat, že žalovaný se k návrhu na delegaci vyjádřil v rozhodnutí ze dne 10. 3. 2021 (strana 2, poslední odstavec). K odvolací námitce se toutéž otázkou zabýval i Krajský úřad Jihočeského kraje, který rovněž neshledal důvody pro postoupení věci. Žalobce byl tudíž o výsledku posouzení jeho návrhu dostatečně a opakovaně vyrozuměn. Soud tak nečinnost na straně žalovaného neshledává.

11. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 61 A 1/2022 jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 21. března 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.