61 A 13/2022

Rubrum

č. j. 61 A 13/2022- 51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Miroslava Jurmana ve věci žalobce: J.O., narozen dne X trvale bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyněm se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, sp. zn. OPZU-správ. 41082/2022/zdkr1 SO2, čj. KUJCK - 44879/2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 61 A 13/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou dne 27. 5. 2022 u Krajského soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, sp. zn. OPZU-správ. 41082/2022/zdkr1 SO2, čj. KUJCK - 44879/2022 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. MAU/33431/2021 Boč. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím zamítl dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) žalobcovy námitky proti záznamu bodů v registru řidičů a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 1. 12. 2021 potvrdil.

II. Stručný obsah žaloby

2. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech a narušil tak jeho právní jistotu. Postupem správních orgánů v posuzované věci byl žalobce zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to mělo dopad na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, jak žalobce specifikuje níže uvedenými žalobními body.

3. Žalobce žalovanému předně vytýká ignorování předloženích důkazů a návrhů. S odkazem na krajskému soudu předložené kopie rozhodnutí jiných správních orgánů (dle žalobce ve shodných či obdobných věcech) žalobce dovozuje, že tyto se dle jeho názoru adekvátním způsobem zabývaly kvalitou a formální správností provedení jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních, aby je následně označily za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. V tomto ohledu žalobce upozorňuje na zásadu legitimního očekávání, která byla ze strany správních orgánů z výše uvedeného důvodu porušena. Navíc je přesvědčen, že tato zásada do českého právního řádu v podstatě zavádí zvykové právo.

4. Žalobce dále zpochybnil způsobilost podkladů pro záznam bodů a současně vyjádřil nesouhlas s postupem správního orgánu, který posuzuje pouze jednotlivá oznámení od věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku, a nikoliv samotná rozhodnutí (pokutové bloky). Dle žalobce není takovéto oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím. Blokové řízení je dle žalobce sice řízením specifickým, přesto však musí splňovat požadavky kladené na něj zákonem. Z rozhodnutí musí být patrné údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku apod. Nelze argumentovat tím, že žalobce dal souhlas s tímto druhem projednání a jeho správností, neboť za tu žalobce odpovídat nemůže. Po žalobci nelze vyžadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit. Žalobce k žalobě přiložil pokutové bloky série X, číslo bloku X, série X, číslo bloku X, které dle judikatury Nejvyššího správního soudu (žalobcem nikterak nespecifikované) nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí. Dále žalobce předložil pokutový blok série X, číslo bloku X, ze kterého je dle něho patrné dodržení veškerých zákonem stanovených požadavků. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 61 A 13/2022 5. K tomu žalobce zcela obecně předestřel výčet formulací, které nejsou dostatečným popisem přestupkového jednání odpovídajícím zákonnému rámci ve smyslu zákona o silničním provozu. Z rozhodnutí musí být zřejmé místo a čas spáchání přestupku, aby bylo možno vyloučit, že přestupek se stal mimo pozemní komunikaci. Žalobce je nutné trvat na čitelném, srozumitelném a přehledném uvádění údajů do rozhodnutí, a to z důvodu jeho přezkoumatelnosti. Jsou-li údaje v rozhodnutí nečitelné, nemůže toto být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

6. U pokutového bloku ze dne 1. 11. 2019 spatřuje žalobce následující nedostatky. V kolonce č. 5 není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, neboť zde absentuje název ulice i název obce; v kolonce č. 3 není uvedena přesná adresa žalobcova trvalého pobytu. K tomu žalobce obsáhle cituje z rozhodnutí správních orgánů, která dle jeho názoru dopadají na posuzovanou věc, neboť se jedná o rozhodnutí v obdobných věcech.

7. Žalobce zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Dle žalobce není bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde, potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací tak, jak zmiňuje Nejvyšší správní soud (rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39).

8. Žalobce se na základě výše uvedených výtek ke každému konkrétnímu záznamu v bodovém hodnocení (byť se konkrétně vymezil toliko proti pokutového bloku ze dne 1. 11. 2019) domáhá, aby krajský soud vyhodnotil, zda byla jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče, k čemuž opět odkazuje na shora označený rozsudek Nejvyššího správního soudu, z něhož cituje. Dle žalobce není v případě pokutového bloku ze dne 1. 11. 2019 přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.

9. Žalobce navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se vypořádal se všemi žalobcovými návrhy s tím, že je odmítl, přičemž žalobcovy námitky byly obecného charakteru. Postupoval přitom v souladu s právní úpravou i aktuální judikaturou. Co se týče způsobilosti podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče, žalovaný posoudil provedené správní řízení i všechny shromážděné podklady (příkazové bloky) a shledal, že tyto jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů. K namítanému rozhodnutí ze dne 1. 11. 2019 se žalovaný nemůže vyjádřit, neboť nebylo součástí spisového materiálu ani v posuzované věci neprochází bodovým hodnocením řidiče, tudíž nebylo přezkoumáváno. Žalovaný považuje předložené příkazové bloky za zcela souladné s požadovanými kritérii, žalobcovy námitky proto nejsou důvodné.

11. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 61 A 13/2022 IV. Právní hodnocení krajského soudu 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

13. Žaloba není důvodná.

14. Zcela obecně namítané ignorování předložených důkazů a návrhů žalovaným krajský soud neshledal, přičemž tuto námitku posoudil v míře obecnosti dopovídající obecnosti vznesené námitky. Žalovaný se rovněž vypořádal se všemi žalobcovými námitkami; skutečnost, že je neakceptoval, nelze klást k jeho tíži. Není rovněž zřejmé, že by žalovaný některé důkazy upřednostnil před jinými, žalobce navíc k této námitce neuvedl nic konkrétního, co by krajskému soudu umožnilo podrobnější přezkum vytčené vady. V posuzované věci se správní orgány taktéž zabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče, kterými jsou příkazové bloky. Krajský soud předesílá, že v posuzované věci nebylo zasaženo do žalobcovy právní jistoty ani legitimního očekávání z důvodů uvedených níže.

15. Krajský soud se neztotožnil s námitkou vztahující se k údajnému opomenutí rozhodovací praxe jiných správních orgánů ze strany žalovaného. Žalovanému nepřísluší přezkoumávat správnost či zákonnost aktů jiných správních orgánů; současně není jejich rozhodnutími vázán, přičemž zásada předvídatelnosti správních aktů se vztahuje k rozhodovací činnosti konkrétního správního orgánu. Po žalovaném ani jiném správním orgánu nelze spravedlivě žádat, aby byl ve svém právním názoru a rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů v tom smyslu, jak požaduje žalobce. Nehledě na odlišný skutkový stav je povinností žalovaného bezesporu rozhodovat v mezích právního rámce a příslušné judikatury a s ohledem na vlastní rozhodovací činnost, nikoli na základě precedentů v podobě jiných správních rozhodnutí, byť žalobcem předložených. Zcela excesivního charakteru je tedy žalobcova úvaha o tom, že zásadou legitimnosti je do českého právního řádu zavedeno zvykové právo.

16. Co se týče namítané nezpůsobilosti jednotlivých podkladů pro záznam bodů, ani v tomto ohledu krajský soud žalobci nepřisvědčil. V prvé řadě není pravdou, že žalovaný posuzuje toliko oznámení od příslušných oddělení policie. V rámci řízení o námitkách si správní orgán prvního stupně vyžádal předmětná rozhodnutí – pokutové (příkazové) bloky, kdy pokutové bloky porovnal s oznámením přestupku. Výše uvedený postup tedy správní orgán prvního stupně dodržel a žalovaný, potažmo krajský soud, v něm neshledal žádná pochybení. Jak vyplývá ze shora uvedeného i z napadeného rozhodnutí, žalovaný posuzoval jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení zákonem předepsaným způsobem, což dokládá i skutečnost, že jejich fotokopie jsou součástí správního spisu.

17. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (série X, číslo bloku X; série X, číslo bloku X), resp. způsobilým (série X, číslo bloku X) podkladem pro vydání rozhodnutí. Žalobce však nikterak blíže nespecifikoval ani nedoložil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, k němuž se měly předmětné bloky vztahovat. Soud vzal předložené dokumenty na vědomí, nemohl se však s nimi s ohledem na chybějící judikát Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 61 A 13/2022 podrobně vypořádat, neboť se nelze spokojit s pouhým vyjádřením žalobce o tom, kterak Nejvyšší správní soud předmětné bloky posoudil.

18. Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu o silničním provozu stanovující počet bodů za jednotlivé přestupky, která při tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami. Ty jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a § 45 správního řádu) a úřad je musí vždy náležitě posoudit podle jejich skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení a pro všechny správní orgány, jichž se pravomocné rozhodnutí bezprostředně týká. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44).

19. Soud obecně souhlasí se žalobcovým názorem, že v případě rozhodnutí vydaných v blokovém řízení je třeba – i přes specifičnost tohoto řízení – trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20, konstatoval, že „[p]okutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozornil na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. V uvedeném rozsudku dále dodal, že „[v] každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 61 A 13/2022 řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“ 20. Žalobce podal všeobecný výčet jednotlivých pochybení, která dle jeho názoru mají mít za následek nezpůsobilost podkladů. K tomu krajský soud uvádí, že blokové řízení a náležitosti pokutového bloku upravuje dřívější § 85 odst. 4 zákona o přestupcích, resp. aktuální § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků se blíže vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku čj. 7 As 94/2012-20, ve kterém konstatoval, že „[s] rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je- li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami ‚jízda bez použití BP‘ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost“. Z uvedeného lze dovodit, že rigidní přístup není možno uplatnit ani v nárocích na způsob uvedení místa a času spáchání přestupku, resp. na čitelnost v bloku zaznamenaných údajů. Strohý zápis údajů nemůže mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, resp. na jeho správnost.

21. Krajský soud ve spisové dokumentaci ověřil, že údaje na předmětných blocích jsou zaznamenány čitelně, srozumitelně a přehledně, bloky jsou datovány a podepsány. Na pokutových blocích je nezaměnitelně označena osoba přestupce (tj. žalobce). Nezanedbatelnou skutečností je pak také samotný podpis osoby, který je totožný na obou pokutových blocích. Žalobce vznesl konkrétní připomínky pouze k pokutovému bloku ze dne 1. 11. 2019 (k tomu doplnil obsáhlou citaci z rozhodnutí správních orgánů v jiných řízeních). K uvedenému krajský soud poznamenává, že takto datovaný pokutový blok nebyl v předmětném řízení vůbec posuzován ani neprocházel bodovým hodnocením řidiče. Není tedy účelné ani fakticky možné vyjádřit se k žalobcovým námitkám vytýkajícím mu absenci názvu ulice a města, potažmo přesné adresy žalobcova bydliště. Tato námitka tedy rovněž není důvodná.

22. Pokud by žalobce v okamžiku blokového řízení např. považoval přestupek za spáchaný mimo pozemní komunikace, mohl a měl na tuto skutečnost upozornit, vepsat ji do vyjádření na pokutovém bloku, potažmo uplatnit takovou námitku ve Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 61 A 13/2022 správním řízení. Platí, že určitost místa spáchání přestupku je nutno posuzovat individuálně, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, resp. na formulaci výroku ve vztahu k individualizaci skutku, což žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil. S ohledem na specifika blokového řízení, kdy k vyplňování požadovaných údajů dochází v improvizovaných a nestandardních podmínkách, ručně, často v emočně vypjatých situacích, je nutno posuzovat shovívavě formální krasopisnou, případně i pravopisnou stránku věci. S obecnými žalobcovými námitkami co do způsobilosti podkladů se krajský soud s ohledem na citovanou judikaturu i příslušné ustanovení zákona nemohl ztotožnit. Vzhledem k tomu, že žalobcovy výhrady byly v tomto ohledu povšechné, musel se s nimi soud vypořádat obdobným způsobem.

23. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce přistoupil na možnost projednání přestupku v blokovém řízení. Pokutu za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, zjevně uhradil a příkazový (pokutový) blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které zde byly uvedeny. Žalobce na místě nenamítl ve vztahu k pokutovým blokům, které byly v předmětném správním řízení posuzovány, ničeho, přestože tak učinit mohl a věc by byla projednána ve správním řízení. K uplatnění námitek takové povahy není zapotřebí znalost práva.

24. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti pokutových bloků, jimiž žalobce dosáhl 12 bodů, být podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, je krajský soud obeznámen, rozhodnutí vydaná v blokovém řízení v posuzované věci mu však v žádném ohledu neodporují. Vzhledem k výše řečenému krajský soud nezákonnost napadeného rozhodnutí neshledal.

V. Závěr a náklady řízení

25. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 27. dubna 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.