61 A 18/2021

Rubrum

č.j. 61 A 18/2021-328 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatele: Ing. M. S. bytem zastoupeného advokátem JUDr. Jakubem Svobodou, Ph.D. se sídlem Na Perštýně 362/2, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Město Nová Bystřice se sídlem Mírové nám. 58, 378 33 Nová Bystřice za účasti: I) Ing. J. Č., nar. bytem II) Mgr. J. Č., nar. bytem oba zastoupeni advokátem Mgr. Ondřejem Flaškou se sídlem U Černé věže 304/9, 370 01 České Budějovice III) T. S. bytem Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 61 A 18/2021 v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu odpůrce přijaté usnesením zastupitelstva odpůrce dne 23. 9. 2020, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu odpůrce přijatá usnesením zastupitelstva odpůrce dne 23. 9. 2020 se v části týkající se plochy Z102 (Bv-44) ruší ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 11 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu

1. Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 23. 9. 2020, přijalo změnu č. 1 územního plánu města Nová Bystřice (dále též jen „změna č. 1 územního plánu“); aktuálně platný územní plán odpůrce nabyl účinnosti dne 12. 7. 2017.

2. Uvedená změna územního plánu proběhla na základě návrhu Mgr. J. Č. a Ing. J. Č., kteří jsou spoluvlastníky parcely parc. č. XA v katastrálním území X (dále jen „dotčený pozemek“). Námitkám navrhovatele k chystané změně č. 1 územního plánu odpůrce nevyhověl. Následně proběhlo dne 13. 2. 2020 veřejné projednání návrhu. Návrh opatření obecné povahy projednala dne 15. 6. 2020 na svém zasedání rada odpůrce a následně zastupitelstvu odpůrce doporučila, aby změnu č. 1 územního plánu vydalo, což zastupitelstvo odpůrce následně učinilo.

3. Navrhovatel v návrhu předně uvedl, že je vlastníkem následujících nemovitostí: stavba č. p. X stojící na pozemku parc. č. XB a dále parcel parc. č. XC, XD, XE, XF a XG v katastrálním území X zapsaných na listu vlastnictví X vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „pozemky navrhovatele“).

4. Návrhem napadená změna územního plánu spočívá v rozšíření zastavitelné plochy města o dotčený pozemek, který je nově vymezen jako zastavitelný s využitím „Bv“ - plocha bydlení venkovská. Některé z pozemků navrhovatele pak s dotčeným pozemkem přímo sousedí.

5. Pro přehlednost krajský soud přikládá výřez mapy k. ú. X s vymezením dotčeného pozemku, který je dostupný na https://sgi- nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=2EDA9E08&MarQParam0=235 0528303&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka. Dotčený pozemek je označen modře. Pozemky navrhovatele jsou označeny červeně (červené označení doplnil soud). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 61 A 18/2021 [obrázek anonymizován]

6. Navrhovatel konstatoval, že byl zkrácen na svých právech vydáním změny č. 1 územního plánu, neboť na daném území bude historicky vůbec poprvé umožněna výstavba. Změnou způsobu využití dotčeného pozemku budou výrazně dotčena subjektivní hmotná práva navrhovatele. Zejména (avšak nikoliv výlučně) hrozí v průběhu výstavby dotčení navrhovatelových vlastnických práv hlukem, prachem či vibracemi, tj. imisemi vnikajícími z dotčeného pozemku na pozemky navrhovatele. V průběhu užívání stavby pak bude navrhovatelovo právo významně dotčeno tím, že do doposud klidové oblasti přinese nová výstavba dopravní ruch, zátěž a dojde ke snížení rozsahu zelených ploch a tudíž i ke snížení kvality území.

7. Za důkazy navrhovatel označil otisk obrazovky – nákres pozice pozemků navrhovatele a dotčeného pozemku, otisk obrazovky – informativní výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. X), územní plán města Nová Bystřice účinný od 12. 7. 2017 v původním znění, veřejnou vyhlášku o oznámení veřejného projednání návrhu změny č. 1 územního plánu ze dne 6. 1. 2020, námitky proti změně č. 1 územního plánu, usnesení z jednání rady města Nová Bystřice konaného dne 15. 6. 2020 a veřejnou vyhlášku o oznámení vydání opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu města Nová Bystřice ze dne 11. 11. 2020.

8. Navrhovatel namítl rozpor s § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Promítnutím cílů územního plánování je dle navrhovatele § 55 odst. 4 stavebního zákona, a to mimo jiné v oblasti hospodárného využívání zastavěného území a ochrany nezastavěného území. K tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009, čj. 9 Ao 1/2009-36. Dle navrhovatele v odůvodnění změny územního plánu v podstatě zcela absentuje prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

9. Navrhovatel připomněl, že dle komentářové literatury by vymezení nových zastavitelných ploch mělo být nejen odůvodněno, ale také opřeno o odborné hodnocení podpořené výpočtem vycházejícím zejména z demografického vývoje obce. Na jeho základě by pak mělo být stanoveno, jaká část potřeby je realizovatelná v zastavěném území a až poté lze vymezit nově zastavitelné plochy.

10. Podle navrhovatele nejsou ani v elementární rovině splněny zákonné podmínky pro vymezení další zastavitelné plochy, neboť v rozporu se zákonem i konstantní judikaturou nebyla prokázána potřeba jejího vymezení. K tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2006, čj. 1 Ao 1/2006-74, č. 968/2006 Sb. NSS, a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2012, čj. 63 A 1/2012-54, č. 2740/2013 Sb. NSS. Navrhovatel má na základě uvedeného za to, že vzhledem k absenci splnění zákonných podmínek spočívajících v nutnosti prokázání potřeby vymezení nové zastavitelné plochy nebylo vůbec možné změnou č. 1 územního plánu nově zastavitelnou plochu vymezit. Jelikož tak pořizovatel učinil, je dle navrhovatele opatření obecné povahy v této části pro nedostatek rozhodovacích důvodů nepřezkoumatelné a vydané v rozporu se zákonem. K tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. NSS. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 61 A 18/2021 11. Navrhovatel dále namítal rozpor změny č. 1 územního plánu jak s územním plánem samotným, tak také se zásadami územního rozvoje. Za nedostatečné, resp. nesprávné považoval navrhovatel též vypořádání jím uplatněných námitek.

12. Navrhovatel navrhl, aby krajský soud změnu č. 1 územního plánu města Nová Bystřice zrušil.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

13. Odpůrce ve vyjádření odkázal na kapitolu „Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění “ změny č. 1 územního plánu a dále na spis, v němž jsou veškeré skutečnosti vedoucí k vydání změny č. 1 územního plánu podrobně popsány.

III. Vyjádření osob zúčastněných na řízení I) a II)

14. Osoby zúčastněné na řízení I) a II) k návrhu uvedly, že dotčený pozemek byl do přijetí změny č. 1 předchozího územního plánu (tj. územního plánu platného před územním plánem z roku 2017) odpůrce veden coby parcela pro výstavbu rodinného domu, což je zřejmé i z přípisu Městského úřadu v Nové Bystřici ze dne 19. 9. 2016. Změnou č. 1 dřívějšího územního plánu došlo nedopatřením k tomu, že se dotčený pozemek stal plochou nezastavitelnou.

IV. Procesní postup soudu

15. Navrhovatel v návrhu uvedl, že z důvodu využití všech zákonných prostředků k ochraně svých práv podal ve věci v souladu s § 94 odst. 1 ve spojení s § 174 odst. 2 správního řádu taktéž podnět k zahájení přezkumného řízení ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje.

16. Přípisem ze dne 23. 4. 2021 vyzval zdejší soud Krajský úřad Jihočeského kraje ke sdělení, zda navrhovatelem uvedený podnět k zahájení přezkumného řízení eviduje a požádal o informaci po skončení přezkumného řízení o jeho výsledku.

17. Krajský úřad Jihočeského kraje dne 29. 4. 2021 v reakci na přípis ze dne 23. 4. 2021 uvedl, že obdržel podnět k zahájení přezkumného řízení dne 21. 4. 2021. Pro uvedené krajský soud řízení ve věci usnesením ze dne 5. 5. 2021, čj. 61 A 18/2021-290, přerušil, a to do doby skončení přezkumného řízení, resp. do doby sdělení navrhovateli, že pro zahájení přezkumného řízení nebyl shledán důvod.

18. Dne 16. 9. 2021 obdržel krajský soud sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje k podnětu k přezkoumání opatření obecné povahy, v němž krajský úřad uvedl, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení a podnět navrhovatele odložil.

19. Krajský soud následně usnesením ze dne 24. 9. 2021, čj. 61 A 18/2021-315, rozhodl o pokračování v řízení.

V. Právní hodnocení krajského soudu

20. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s.

21. Návrh je částečně důvodný. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 61 A 18/2021 22. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou týkající se údajného rozporu změny č. 1 územního plánu se stavebním zákonem; této námitce přisvědčil.

23. Dle § 55 odst. 4 stavebního zákona platí, že „[d]alší zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Pro úplnost krajský soud v této souvislosti uvádí, že do účinnosti novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb., tj. do 31. 12. 2017, musel pořizovatel změny územního plánu prokázat též nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy (ostatně k této právní úpravě se vyjadřovala i navrhovatelem citovaná judikatura).

24. Tuto podmínku sice již zákonodárce vypustil, čímž se vymezení nových zastavitelných ploch stalo o něco snazší, avšak to neznamená, že by nadále již „prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“ mělo být podmínkou toliko formální či dokonce zcela pominutelnou. Ostatně i dřívější judikatura trvala na tom, aby obě tehdejší podmínky byly splněny současně (srov. například shora citovaný rozsudek nejvyššího správního soudu čj. 8 Ao 6/2011 87 či z recentní judikatury rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2021, čj. 5 As 418/2019-43). Zároveň ovšem při posuzování potřebnosti vymezení nových zastavitelných ploch nelze zcela pominout i existenci zastavitelných ploch stávajících. Pořizovatel změny územního plánu sice již nemusí prokazovat, že tyto plochy nelze využít, avšak nemůže od jejich existence a rozsahu odhlédnout při prokazování toho, že je v území nutné vymezit zastavitelné plochy zcela nové. Tyto otázky jsou totiž z povahy věci vzájemně propojené.

25. Komentářová literatura k tomu uvádí, že „[p]okud návrh na pořízení změny územního plánu (§ 46, § 55a StavZ) obsahuje návrh na vymezení nových zastavitelných ploch, pořizovatel se ve svém stanovisku k návrhu zaměří i na potřebu vymezení nových zastavitelných ploch vzhledem k rozsahu již vymezených zastavitelných ploch na území obce. Je možné, že požadované nové zastavitelné plochy nebudou změnou územního plánu vymezeny z důvodu ochrany veřejných zájmů nebo protože se neprokáže potřeba vymezení nových zastavitelných ploch. Pokud bude samostatné zadání změny územního plánu obsahovat požadavek na vymezení nových zastavitelných ploch, musí být prokázána potřeba jejich vymezení. Totéž platí pro pokyny pro zpracování změny územního plánu, které jsou součástí zprávy o uplatňování územního plánu. Prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch bude v souladu s konkrétními podmínkami v území, s potřebou jeho rozvoje a s ohledem na ochranu hodnot v území vycházet zejména z demografického vývoje obce a případně z její polohy v rozvojové oblasti nebo ose (zvýšený tlak na změny v území). Prokázání potřeby nových zastavitelných ploch by mělo být opřeno o odborné vyhodnocení podpořené výpočtem. Přitom je nutné přihlédnout k tomu (zvláště u větších měst), že dostatek ploch jednoho způsobu využití (§ 3 a násl. OPVÚ) v jižní části obce ještě nemusí znamenat, že není možné vymezit plochy pro tento způsob využití v severní části obce. Součástí odůvodnění změny územního plánu je pak vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch (§ 53 odst. 5 StavZ). Potřebu vymezení nových zastavitelných ploch je nutné řádně odůvodnit tím spíše, byla-li proti vymezení nových zastavitelných ploch uplatněna námitka, nebo došlo-li k významné redukci zastavitelných ploch vymezených v územním plánu (zde se uplatní také Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 61 A 18/2021 § 102 StavZ) a k vymezení nových zastavitelných ploch v jiné části řešeného území “ (Fialová, E. In: Machačková, J. a kol. Stavební zákon. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 305).

26. Krajský soud se s těmito závěry zcela ztotožnil a považuje je za plně aplikovatelné i v nynější věci. Pokud by totiž krajský soud na potřebu řádného zdůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch rezignoval, resp. pokud by akceptoval odůvodnění toliko obecné a formální, stal by se požadavek obsažený v § 55 odst. 4 stavebního zákona v podstatě obsoletní.

27. Odpůrce se ovšem v rámci odůvodnění změny č. 1 územního plánu otázkou prokázání potřeby nových zastavitelnýczh ploch téměř nezabýval. Pouze na straně 20 k tomu uvedl, že „[l]ze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Dochází k postupnému využívání vymezených zastavitelných ploch. Bylo aktualizováno zastavěné území. Nově vymezená zastavitelná plocha má umožnit rozvoj bydlení v řádu jednoho rodinného domu. Jedná se o využití pozemku souvisejícího s obytnou zástavbou.“ V rámci vypořádání navrhovatelovy námitky k tomu odpůrce dále uvedl, že „[v]yužití zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení není zcela relevantní v konkrétním případě S., kde je zastavěné území centra sídla prakticky zcela využito a případný rozvoj je možný pouze v návaznosti na zastavěné území nebo využití jeho okrajových částí.“ 28. Takovéto zdůvodnění považuje krajský soud ve světle shora uvedeného za zcela nedostatečné, neboť se vyjadřuje prakticky pouze ke vhodnosti zvoleného řešení. Jakákoli snaha o prokázání potřeby nových zastavitelných ploch v odůvodnění změny č. 1 územního plánu v podstatě absentuje.

29. Jak již krajský soud shora uvedl, nelze přehlížet existenci již stávajících zastavitelných ploch. Samotnou potřebu nových zastavitelných ploch je přitom nutné hodnotit ve vztahu k celému území regulovanému územním plánem a nikoli pouze jeho části (konkrétně městské části S.). Územní plán totiž představuje koncepční dokument, jehož cílem je sladit rozličné zájmy v rámci celého území obce (srov. § 43 stavebního zákona). Má-li územní plán tento účel plnit, pak i při jeho změnách je pro účely hodnocení potřeby nových zastavitelných ploch nutné zvažovat poměry území obce jako celku.

30. Pro úplnost krajský soud poznamenává, že územní plán odpůrce i před změnou č. 1 obsahoval desítky různých zastavitelných ploch, a to včetně ploch pro bydlení (viz strany 25 až 42 textové části územního plánu odprůce). Jakkoli odpůrce při pořizování změny územního plánu již není dle aktuální právní úpravy povinen prokazovat nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy, z povahy věci musí vzít jejich existenci při vymezování nových zastavitelných ploch v potaz a zdůvodnit (prokázat), proč tyto plochy nepostačují, a je potřebné vymezení plochy nové.

31. Na tom nic nemění ani tvrzení osob zúčastněných na řízení I) a II), dle nichž měl být dotčený pozemek coby zastavitelná plocha již vymezen v rámci dříve platného územního plánu. Aktuální územní plán (před přijetím nyní napadené změny č. 1) totiž se zařazením dotčeného pozemku do zastavitelných ploch nepočítal. I kdyby se tedy mělo v případě změny č. 1 územního plánu jednat o obnovu již dříve platného právního stavu, stále se jedná o změnu, na niž se vztahují požadavky stavebního zákona, a to včetně nutnosti prokázání vymezení nové zastavitelné plochy. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 61 A 18/2021 32. Krajský soud v této souvislosti uzavírá, že odpůrce potřebu vymezení nové zastavitelné plochy ve smyslu § 55 odst. 4 stavebního zákona neprokázal, neboť se touto otázkou takřka nezabýval. Odůvodnění změny č. 1 územního plánu odpůrce je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

33. Jelikož již shora uvedené pochybení vede ke zrušení příslušné části napadeného opatření obecné povahy, krajský soud se dalšími návrhovými body pro nadbytečnost nezabýval. S ohledem na uvedené přitom krajský soud nepovažoval za nutné provádět jakékoli dokazování.

34. Shora popsané pochybení se týká pouze části změny č. 1 územního plánu upravující způsob využití dotčeného pozemku. Ve vztahu ke zbylé části tohoto opatření obecné povahy – obsahující toliko formální změny nadpisů textové části územního plánu odpůrce – proto krajský soud návrh zamítl (návrhová argumentace proti této části změny č. 1 územního plánu ostatně ani výslovně nesměřuje).

VI. Závěr a náklady řízení

35. Pro uvedené shledal krajský soud návrh částečně důvodný, a napadené opatření obecné povahy proto dle § 101d odst. 2 s. ř. s. v této části zrušil, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku krajský soud návrh zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

37. Jakkoli měl navrhovatel striktně vzato úspěch pouze částečný, nelze přehlédnout, že podstatou napadeného opatření obecné povahy byla primárně úprava možného využití dotčeného pozemku, přičemž právě v této části krajský soud napadené opatření obecné povahy zrušil. Na výsledek řízení lze proto nahlížet jako na plný procesní úspěch navrhovatele, neboť úspěch na straně odpůrce byl pouze marginální (formální).

38. Odpůrce je proto povinen uhradit navrhovateli náhradu nákladů řízení. Tyto jsou v jeho případě představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o návrhu ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání návrhu) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč. Celkem jde tedy o částku 11 800 Kč, kterou je odpůrce povinen zaplatit navrhovateli do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

39. Osoby zúčastněné na řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo, neboť jim nevznikly žádné náklady spojené s plněním povinnosti, kterou jim uložil soud (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 61 A 18/2021 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 26. listopadu 2021 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.