61 A 3/2026

Rubrum

č. j. 61 A 3/2026- 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: P. Č. proti žalovanému: Magistrát města České Budějovice sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 92 České Budějovice o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu ve věci žalobcovy žádosti ze dne 16. 10. 2025, č. MM161025, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 16. 10. 2025, č. MM161025, ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 2 61 A 3/2026

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce dne 16. 10. 2025 zaslal žalovanému žádost o údaje, jíž požadoval sdělení značek přestupkových oznámení ze dne 19. 5. 2025 (MM190525) a 11. 7. 2025 (MM110725) a o stavu jejich řízení. Žalobce rovněž požadoval uvedení značek protiprávních jednání řešených s Policí České republiky a následně s žalovaným v přestupkovém řízení v roce 2015, jak udala Jihočeská vědecká knihovna u Okresního soudu v Českých Budějovicích v řízení vedeném pod spisovou značkou 12 C 125/2025 a jaké informace sdělil žalovaný témuž okresnímu soudu pod stejnou značkou a kdy.

2. Žalovaný výzvou k upřesnění podání ze dne 17. 10. 2025 vyzval žalobce ke sdělení, zda uplatňuje žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nebo žádá o nahlédnutí do správního spisu ve smyslu § 38 správního řádu. Žalovaný rovněž ve výzvě uvedl, že v případě žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádost nesplňuje náležitosti požadované uvedeným zákonem. Z tohoto důvodu žalovaný stanovil žalobci lhůtu 7 dnů k upřesnění a současně zaslal formulář žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

3. Žalobce dne 10. 11. 2025 zaslal žalovanému totožné podání, které v systému datových schránek v kolonce „Předmět:“ doplnil o následující popis: „stejnopis žádosti o procesní údaje, zjevně neurčené kanceláři Primátora“.

4. Žalovaný dne 13. 11. 2025 opětovně zaslal žalobci výzvu k upřesnění podání, které se svým obsahem shodovalo s výzvou ze dne 17. 10. 2025, a to včetně přiloženého formuláře žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím a stanovení lhůty 7 dnů k požadovanému upřesnění.

5. Žalobce na tuto skutečnost reagoval dne 6. 12. 2025 podáním, jež v systému datových schránek v kolonce „Předmět:“ označil jako stížnost. Žalobce požadoval kázeňské potrestání pracovnice žalovaného, paní H., která mu zasílala předchozí výzvy k upřesnění, a dále se domáhal postoupení své žádosti příslušnému odboru, jenž s žalobcem požadovanými údaji nakládá.

6. Žalovaný, resp. jeho tajemník, na stížnost žalobce reagoval dne 9. 12. 2025 sdělením, že na základě prošetření věci dospěl k závěru správnosti postupu pracovnice právního oddělení odboru kanceláře primátora Magistrátu města České Budějovice, paní H. Z tohoto důvodu nelze přijmout žádná opatření k nápravě, neboť pracovní kázeň ani obecně závazné právní předpisy nebyly pracovnicí porušeny.

II. Žaloba

7. Proti jednání žalovaného podal žalobce dne 29. 1. 2026 žalobu ke krajskému soudu v Českých Budějovicích. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 3 61 A 3/2026 8. Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgán má žádost posoudit dle obsahu a vyřídit ji. Přestože žalobce není povinen správnímu orgánu radit, jak se daná žádost vyřizuje, znovu přeposlal svou žádost žalovanému s titulkem „stejnopis žádosti o procesní údaje, zjevně neurčené kanceláři Primátora“, avšak tatáž nepříslušná kancelář Primátora (sic!) jeho žádost obstruuje. Žalovaný tak podle žalobce „pokračuje ve zneužívání moci, ale zastírá adekvátní úkony.“ 9. Z tohoto důvodu se žalobce dožaduje vydání rozsudku, kterým krajský soud přikáže žalovanému, aby poskytl žalobci „údaje, vyžádané písemně 16. října 2025 (MM161025), poněvadž učiněné úkony (KP-PO/703/2025) jsou vzhledem k obsahu podání ‚nicotné‘, čímž je zastřeně a nezákonně nečinný.“ III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě v první řadě rekapituluje skutkové okolnosti, které předcházely jejímu podání a až následně se vyjadřuje k samotné žalobě.

11. Z podání žalobce ze dne 16. 10. 2025 podle žalovaného nevyplýval konkrétní právní režim žádosti, tedy zda jde o žádost o nahlížení do správního spisu, nebo o žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z tohoto důvodu žalovaný vyzval žalobce k upřesnění podání, aby bylo zřejmé, v jakém právním režimu má být žádost posouzena a vyřízena, neboť bez takového upřesnění není možné spolehlivě určit správný procesní postup ani zvolit odpovídající formu vyřízení. Pro případ, že by se jednalo o žádost o informace, odkázal žalovaný ve výzvě na formulář dostupný na webových stránkách města a současně jej přiložil jako přílohu výzvy.

12. Žalovaný dále uvádí, že výzvu k upřesnění podání zaslal žalobci bezprostředně následující den, tj. dne 17. 10. 2025, prostřednictvím datové schránky, kterou žalobce se žalovaným běžně komunikuje. Žalobce se však ve lhůtě 10 dnů od dodání výzvy do své datové schránky nepřihlásil, a výzva tak byla doručena fikcí dne 27. 10. 2025. Žalobce však ve stanovené lhůtě 7 dnů od doručení výzvy podanou žádost neupřesnil.

13. Následně, když žalobce dne 10. 11. 2025 zaslal zcela totožnou žádost jako dne 16. 10. 2025, a to včetně totožné datace písemnosti, vyzval žalovaný opětovně žalobce k upřesnění právního režimu žádosti (výzva ze dne 13. 11. 2025). Ani tentokrát si však žalobce z datové schránky výzvu nevyzvedl před uplynutím desetidenní lhůty pro vyzvednutí, výzva byla proto doručena fikcí dne 24. 11. 2025. Žalobce ani na tuto výzvu nijak nereagoval.

14. Dne 6. 12. 2025 obdržel žalovaný stížnost na vyřizující osobu. K tomu žalovaný uvedl, že tento typ stížností vyřizuje jeho tajemník, který věc prošetřil a dne 10. 12. 2025 zaslal výsledek svého šetření žalobci.

15. Žalovaný dále ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce se namísto odstranění vad podání, ke kterému byl dvakrát vyzván, a využití procesních prostředků obrany, dne 29. 1. 2026 rovnou obrátil přímo na soud podáním žaloby. Ta je však podle žalovaného podána předčasně, neboť podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se lze žalobou na ochranu proti nečinnosti domáhat ochrany teprve tehdy, pokud žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Tuto zákonnou podmínku však žalobce podle žalovaného nesplnil.

16. Žalovaný proto navrhl, aby krajský soud žalobu odmítl nebo zamítl. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 61 A 3/2026 IV. Žalobcova replika 17. V replice ze dne 23. 4. 2026 žalobce uvedl, že úřední osoba B., tj. osoba vyhotovující vyjádření k žalobě, lže před soudem, když ve vyjádření zopakovala tvrzení žalovaného, že z podání žalobce nevyplývá, zda se jedná o žádost o nahlížení do správního spisu či o žádost o poskytnutí informace. Podle žalobce jde o „velelež“, což dokazuje skutečnost, že žalovaný žalobci v odpovědích posílal pouze „tiskopis ZSPI“.

18. Žalobce dále uvádí, že podal žádost o procesní údaje, která nebyla určena, resp. adresována kanceláři primátora. Následně podal stížnost, jíž se domáhal nápravy. Dále žalobce uvedl, že neběželo-li žádné řízení, nemohl se žalobce domáhat ochrany proti průtahům.

19. Žalobce sdělil, že údaje ze spisů potřebuje, protože žalovaný maří všechna přestupková oznámení. Dále uvedl, že stejně tak Jihočeská vědecká knihovna poskytuje údaje úřadem nebo knihovnou překroucené a zneužívá okresní soud k tomu, aby „týž úřad vylustroval údaje ze správních spisů, ke kterým JVK nemá mít přístup.“ V. Vyjádření žalovaného k výzvě soudu 20. Krajský soud za účelem ověření skutkového stavu před vydáním rozhodnutí vyzval žalovaného přípisem ze dne 22. 5. 2026 ke sdělení, zda žalobci požadované údaje poskytl.

21. Žalovaný v reakci na tuto výzvu uvedl, že požadované údaje žalobci dosud neposkytl, neboť jeho podání ze dne 16. 10. 2025 a 10. 11. 2025 byla právně nejasná. Žalobce v nich požadoval údaje ze spisů označených značkami, které nejsou čísly jednacími správního orgánu, nýbrž soukromými značkami přidělenými samotným žalobcem. Elektronická spisová služba žalovaného používá odlišný systém značení, a proto nebylo možné identifikovat konkrétní spisy, k nimž se žádost vztahovala.

22. Žalovaný opakovaně vyzýval žalobce k upřesnění, zda se jedná o žádost o nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu, nebo o žádost o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zdůraznil, že správní orgán je povinen zjistit skutečnou vůli žadatele, aby mohl postupovat v odpovídajícím právním režimu, a že bez takového upřesnění nemůže režim podání „tipovat“. Žalobce však na výzvy nereagoval a s úřadem řádně nekomunikoval, přičemž si nevyzvedával zprávy z datové schránky a ty mu byly doručovány fikcí po uplynutí desetidenní lhůty.

23. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, čj. 1 As 30/2008-49, č. 1746/2009 Sb. NSS, podle něhož je správní orgán v případě právně nejasného podání povinen žadatele vyzvat k jeho upřesnění. Uvedl, že tento postup odpovídá § 37 odst. 3 správního řádu, principům dobré správy vyjádřeným zejména v § 4 a § 8 správního řádu, jakož i ustálené judikatuře. Dále zdůraznil, že § 38 správního řádu představuje speciální úpravu vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím, a to jak pro účastníky řízení, tak pro jiné osoby, a že na nahlížení do spisu se zákon o svobodném přístupu k informacím vůbec nevztahuje.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

24. Krajský soud před meritorním posouzením věci zkoumal, zda žalobce bezvýsledně vyčerpal příslušné procesní prostředky na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a zda je tedy Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 61 A 3/2026 žaloba přípustná. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak je. Jelikož je tato otázka provázána s posouzením procesního režimu žalobcovy žádosti, bude se jí krajský soud podrobněji zabývat níže.

25. Krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

26. Žaloba je důvodná.

27. Předně je zapotřebí posoudit obsah žalobcovy žádosti ze dne 16. 10. 2025, resp. obsahově shodné žádosti ze dne 10. 11. 2025. Z obsahu žádosti, resp. již z jejího nadpisu, jenž je zároveň úvodní větou celé žádosti, je patrné, že žalobce chce být informován o zcela konkrétních věcech, které v žádosti specifikoval ve čtyřech číslovaných bodech. Žalobce proto přímo v nadpisu uvedl, že „žádá o údaje“.

28. Krajský soud připomíná, že správní orgán má dle § 37 odst. 1 věty 2. správního řádu podání posuzovat podle jeho „skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.“ Nejvyšší správní soud k tomu v I. právní větě k rozsudku ze dne 11. 9. 2008, čj. 1 As 30/2008-49, č. 1746/2009 Sb. NSS, uvedl, že „[a]dresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Správní orgány musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka ze strany uživatelů veřejné správy.“ Nejvyšší správní soud dále ve II. právní větě k témuž rozsudku uvedl, že ustanovení „§ 4 odst. 1 a § 8 správního řádu z roku 2004, odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální rovině mezi vykonavateli veřejné správy navzájem, jednak ve vertikálním vztahu mezi veřejnou správou a jejími uživateli. Pokud principy dobré správy hovoří o nejvhodnějších prostředcích k vyřízení věci, mají se tím samozřejmě na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán.“ 29. Krajskému soudu není zřejmé, z čeho žalovaný dovodil, že by žalobcovo podání ze dne 16. 10. 2025 mohlo představovat žádost o nahlížení do spisu. Naopak je zřejmé, že žalobce požaduje poskytnutí konkrétních informací. Toto podání je tedy žádostí v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaným zasílané výzvy ze dnů 17. 10. 2025 a 13. 11. 2025 ohledně upřesnění, zda se jedná právě o žádost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím nebo o žádost o nahlížení do spisu, tak byly nadbytečnými. Krajský soud připouští, že žalobce sice výslovně neuvedl, že se domáhá sdělení informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale zároveň nezmínil ani nic, čím by (alespoň potenciálně) projevoval svou vůli či zájem nahlížet do jakéhokoli správního spisu. Naopak citovaným souslovím „žádá o údaje“ správnímu orgánu jednoznačně naznačil, že požaduje sdělení údajů, tedy poskytnutí informací, a proto se jedná o žádost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon zároveň nestanoví, že by žádost bylo zapotřebí podat prostřednictvím předepsaného formuláře.

30. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 6 61 A 3/2026 samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 31. Krajský soud se zabýval tím, zda žalovaný o žalobcově žádosti o poskytnutí informací rozhodl zákonem předvídaným způsobem. Dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím povinný subjekt podanou žádost posoudí a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím pak stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine zákona o svobodném přístupu k informacím, § 14 odst. 5 písm. c) a § 17 odst. 5 téhož zákona]. Žalovaný však žádané informace neposkytl, ani nerozhodl o odmítnutí žádosti.

32. Když se žalobci poskytnutí žádaných informací nedostalo, podal proti postupu žalovaného (resp. jeho pracovnice) dne 6. 12. 2025 stížnost. Ačkoli je text stížnosti stručný, je z ní patrno, že žalobce není se způsobem vyřízení žádosti spokojen (pracovnice žalovaného její vyřízení dle žalobce účelově maří) a požaduje, aby žádost byla předána příslušnému odboru. Materiálním jádrem stížnosti je tak nevyřízení žalobcovy žádosti.

33. Uvedenou stížnost tak lze dle jejího obsahu (§ 37 odst. 1 správního řádu) považovat za stížnost dle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou může podat žadatel o informace, „kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti“ Takováto stížnost je přitom zákonem předvídaným prostředkem ochrany dle § 79 s. ř. s. (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS, bod 46).

34. Z toho plyne, že stížnost ze dne 6. 12. 2025, jíž si žalobce stěžuje na maření jeho žádosti o informace, měl žalovaný posoudit jako stížnost ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím a předložit ji nadřízenému správnímu orgánu. To však žalovaný neučinil. Podání stížnosti tudíž nebylo coby prostředek ochrany proti nečinnosti účinné.

35. Na základě výše popsaného krajský soud konstatuje, že žalovaný měl žádost žalobce vyřídit v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím (včetně případného odstraňování vad). Žalovaný požadované informace žalobci dle obsahu spisu neposkytl a ani o žádosti jinak nerozhodl. Nevyčerpal tudíž předmět žádosti a zůstává tak nečinný.

VII. Závěr a náklady řízení

36. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobu důvodnou, a proto žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil povinnost o žádosti žalobce rozhodnout, k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů, kterou s ohledem na okolnosti této věci považuje za přiměřenou.

37. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 7 61 A 3/2026 náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

38. Žalobce měl ve věci plný úspěch, avšak z obsahu spisu neplyne, že by mu nějaké uznatelné náklady řízení vznikly. Žalobce nebyl v řízení zastoupen a byl usnesením krajského soudu ze dne 3. 3. 2026, čj. 61 A 3/2026-14, osvobozen od soudních poplatků. Krajský soud proto žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal.

39. Žalovaný, který neměl v řízení úspěch, nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 28. května 2026 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.